Pohledy zdáli klamou i bystrozraké. V historických ohlédnutích to platí dvojnásob. Nemusíte hledět až do eneolitu, stačí zhlédnout nedávné století. To už lidé měli noviny a uměli s nimi pěkně šikovně zacházet. Obrazy z deníků a magazínů přenášejí štiplavou atmosféru stále živoucího nacionalistického blouznění.
Malíř Roman Trabura má ateliér na pražském Žižkově, ale rodem i povahou je Valach.
tydenikTento sloupek píšu v Plzni, v hotelu kousek od náměstí Republiky – jsem tu na divadelním festivalu. Ve stínu věže katedrály sv. Bartoloměje tam stojí raně barokní mariánský sloup.
Výstavní pitomost je zaujmout názor v nějaké konkrétní věci nikoliv podle věcné podstaty, ale s ohledem na to, proti komu se tím vymezíme nebo s kým bychom se mohli ocitnout v jedné řadě.
Již v okamžiku, kdy začaly telegrafy onoho „kalného rána“ 14. září 1937 vyklepávat zprávu o smrti T. G. Masaryka, stala se z bývalého prvního občana legenda. Gloriola však postavu „otce zakladatele“ československého státu obestírala již dávno předtím. Peripetie „druhého života“ TGM vypovídají mnohé o něm, ale hlavně o české společnosti a jejích proměnách v uplynulých desetiletích.
Klesli jste hodně hluboko. Těmito slovy komentují zahraniční návštěvníci vyhlídku, že Češi zvolí za premiéra trestně stíhaného podnikatele. Zvláště návštěvníci z východní Evropy pamatují, jak bylo Československo mezi válkami vzorovou demokracií a příkladem, že existuje lepší možnost než násilnické diktatury, které přivedly do katastrofy celý svět.
Mnoho Čechů neví, kde leží Vitorazsko, pro řadu z nich je však srdeční záležitostí. Nevelký region pod Novohradskými horami pokrývají hluboké lesy, ve kterých se skrývají zapomenuté samoty i zamlklé rybníky, ospalá řeka Lužnice se vleče rovinatou krajinou ve složitých meandrech. V kraji na rakouských hranicích se zastavil čas a lidí ubývá, jako už celé století.
Vymývání mozků a přepisování dějin? Sotva 28 let od pádu komunismu? Podle poradkyně ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Muriel Blaive z výzkumu archivů bezpečnostních složek vyplývá, že v komunistickém režimu nebyl odpor, naopak neustálé vyjednávání a dialog. Zároveň prý archivy nepřináší důkazy o zlé totalitě v Československu. ÚSTR podle Blaive dokumentuje opak toho, co chtěl od svého vzniku dokázat.
Na pondělí připadá čtyřicáté deváté výročí sovětské invaze do Československa. V ranní hodinách 21. srpna 1968 vpadly sovětské tanky, podporované ostatními zeměmi Varšavského paktu, do země a ukončily tak liberalizační proces známý jako Pražské jaro. Následovala normalizace, čili utužení komunistického režimu.
V Americe se vám děly věci. Tak jste mohli v červnu 1881 v nejčtenějších newyorských novinách narazit na zprávičku, co se bude dít na svatodušní pondělí. „Každý syn Německa pokládá za povinnost nechat práce, hodit za hlavu všechny starosti a jít s rodinou nebo milou do přírody,“ psal list v době, kdy redaktory ještě nenakazil oficiosní jazyk tiskových agentur.
Ve věku 95 let zemřel v pondělí odpoledne hrdina a veterán druhé světové války generálporučík Jaroslav Klemeš. O smrti posledního žijícího parašutisty vysazeného v protektorátu informoval na twitteru ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Doma nebyl tolik oblíben jako v cizině. Za oceánem udělal výtvarník Alfons Mucha, jedna ze superhvězd secese, pro vznik republiky a její jméno hodně. Věděl, jak zaujmout. Nejen štětcem. „Je americký způsob, jak obchodovat, farmařit, existuje americká móda v oblékání a také musí být americké umění,“ řekl v rozhovoru s listem New York Times o Vánocích 1905 Mucha.
Soud v sobotu poslal do vazby dva mladíky, kteří jsou obviněni ze zapálení vzácného kostela v Třinci-Gutech. Novinářům to řekl státní zástupce Pavel Šára, podle nějž obvinění plánovali další trestnou činnost. Ze zločinu jsou obviněni tři lidé, jednoho z nich policie vyšetřuje na svobodě. Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl o vazbě pro jednoho mladistvého a jednoho 18letého muže.
Je docela s podivem, že konzervativce české nechává celkem v klidu stav pohřbívání v zemi – neuvěřitelně vysoké procento pohřbů, které proběhnou bez obřadu, to, že v pohřebních ústavech zůstávají nevyzvednuté urny.
Z politiků staré republiky byl Jiří Stříbrný jedním z nejpozoruhodnějších. Ovládal vše, co k mocenské hře patří, našel však své přemožitele. Kukuč rošťáka a kštice intelektuála, k níž si snadno lze představit čtvrtku vína a viržínko s kartami, abychom měli obrázek dávného „typa“ od novin. Portrét Jiřího Stříbrného však byl v politické praxi, té ničitelce charakterů a rodičce zlolajností, složitější.
Když si člověk uvědomil, že žije v „devadesátkách“ (tak se těm letům ještě ale neříkalo, a i pak jen lidé s horším vkusem) a jak je to báječné, bylo už pozdě. Najednou skončily, dokonce se má za to, že skončily docela zřetelně: ve čpavém dýmu a za zvuku rozbitého skla při „antiglobalistických protestech“ během zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze.
Policie po více než 30 letech obvinila trojici bývalých příslušníků Státní bezpečnosti (StB) kvůli výhrůžkám severočeskému lékaři při takzvané akci Asanace. Obvinění jsou šedesátníci, vyšetřováni jsou na svobodě. Hrozí jim až desetileté vězení. Informují o tom čtvrteční Hospodářské noviny (HN). Cílem akce Asanace bylo přinutit oponenty komunistického režimu k emigraci.
Českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík, kteří v roce 1942 spáchali úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinherda Heydricha, se dočkali v Anglii velké pocty. V městečku Ightfield jim byla odhalena pamětní deska na hrobě rodiny Ellisnových, se kterou se během svého pobytu v Anglii spřátelili. O události informovala ČT24.
O Československu neměl dlouho tušení. Domov našel Jan „Eskymo“ Welzl v ledových pustinách dálného severu; ve vlasti mu moc nerozuměli. Byli lidé, kteří Welzlův život jmenovali celý jedním velkým plkem. Možná typové zahořklí, možná se chtěli udělat důležitými, popřít jedno rozhodně nemohli: rodák ze Zábřehu prožil v arktických krajích tři desetiletí života, v němž se spolehl pouze a jedině na sebe.
Vypravit se za archeologií vypadá na první pohled jednoduše: nějaký ten fond, pár ministerských lejster, několik telefonátů a zdvořilostních návštěv u místních hodnostářů a pak už agentura, která najme kopáče. To by se ale nesměl psát rok 1925 a „archeohappening“ se neodehrával uprostřed Anatolie, v pustině odpuzující malárií a neskonalou bídou.
Před 660 lety byl položen základní kámen dnešního Karlova mostu, podle legendy císařem Karlem IV. Datum a čas byl vybrán záměrně, šlo o posloupnost lichých číslic, která měla být podle numerologie šťastná. Kámen byl položen v roce 1357, 9. 7. v 5:31. Lidé v neděli mohou přijít na komentované prohlídky mostu, připravené jsou i plavby po řece.
Církevního reformátora Jana Husa, jehož odkaz nespočíval jen v duchovní oblasti, ale také v úsilí o nápravu společnosti, připomíná ve čtvrtek státní svátek. Lidé mohou vzpomínat na muže, který byl pro své názory upálen před 602 lety v německé Kostnici, například při bohoslužbách v Praze, Brně nebo v Husově rodišti Husinci. Slavnosti Jana Husa se třeba konají už od úterý na hradě Krakovec, kde Hus pobýval a odkud se v říjnu 1414 vydal na koncil do Kostnice.
V záplavě doktorů práv a novinových intelektuálů v české politice se vyjímal statkář Antonín Švehla, vůdce nejsilnější partaje první republiky. Udržet se vysoko v síťovině politiky prvorepublikové dokázali jen ti nejprotřelejší. Kdo se v souručenství magnátů pražské smetánky pohybovat neuměl, kdo v zákulisních hrách neměl co nabídnout, toho to smetlo.
Devět let připravoval režisér, scenárista a producent David Mrnka celovečerní film o Miladě Horákové, kterou komunisté po vykonstruovaném procesu v roce 1950 popravili a stala se symbolem boje za svobodu. Snímek začal točit loni v listopadu, do titulní role obsadil izraelsko-americkou herečku Ayelet Zurerovou (Mnichov, Muž z oceli, Andělé a démoni, Daredevil, Ben-Hur).
Ministerstvo obrany nechce aktuálně otevírat masové hroby, v nichž zřejmě leží desítky válečných veteránů, mezi nimi i hrdinové Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Alespoň tak zní oficiální stanovisko, na které se odkazuje i náměstkyně Alena Netolická. Ministr Martin Stropnický (ANO) ale podle poslanců i senátorů odmítavé stanovisko nesdílí. Poslanci ho na jednání Podvýboru pro válečné veterány tento týden vyzvali, aby situaci řešil a identifikaci a exhumaci těl podpořil.
Je léto – a to odjížděl Jan Werich z Kampy do Velhartic na Šumavě, kde měli Werichovi chatu či menší vilu, ale hlavně tam teče potok Ostružná, kam chodil na pstruhy. Potok, či tedy strouha Vltavy, Čertovka, teče i za vilou, v níž bydlel po zbytek roku – pokud nebyl na cestách v zahraničí, kde se, když to šlo, scházel s Voskovcem.
Prezident Miloš Zeman je proti zbourání vepřína v Letech, který zčásti leží na místě, kde stával za období protektorátu romský pracovní tábor, kde zahynula řada lidí. Zeman své stanovisko zopakoval v diskuzního pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem. Vepřín chce nechat zbourat současná vláda Bohuslava Sobotky, která vyjednává s majiteli. Prezident se též vyjádřil ke kauze zavražděného Čecha v Británii, kdy útočníci byli soudem zbaveni obvinění.
Ministerstvo obrany nechce otevírat hromadné hroby, v nichž dnes po celém Česku leží tisíce obětí nacistického i komunistického režimu. V tom největším v pražských Ďáblicích jsou navíc zřejmě i hrdinové protinacistického odboje Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Společně s nimi je zde v hlubokých šachtách podle odhadů až 14 tisíc lidí, mezi nimi i kolaboranti, utonulí a političtí vězni.
V úterý uplynulo 67 let od popravy Milady Horákové, političky, která byla odsouzena komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu. Lidé si však v tento den připomněli i méně známé oběti komunismu. Projekt Poslední adresa, který v úterý odstartoval, připomíná malými tabulkami na různých českých domech osudy jednotlivých lidí, kterým tehdejší režim vzal život. Jedním z nich byl mladý student a vášnivý ornitolog Veleslav Wahl.
