Tag: Česká historie

Články k tagu

Úmyslné falšování dějin začíná? Poradkyně ÚSTR zlo totality v archívech nenachází

Vymývání mozků a přepisování dějin? Sotva 28 let od pádu komunismu? Podle poradkyně ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Muriel Blaive z výzkumu archivů bezpečnostních složek vyplývá, že v komunistickém režimu nebyl odpor, naopak neustálé vyjednávání a dialog. Zároveň prý archivy nepřináší důkazy o zlé totalitě v Československu. ÚSTR podle Blaive dokumentuje opak toho, co chtěl od svého vzniku dokázat.

Velký sokol

V Americe se vám děly věci. Tak jste mohli v červnu 1881 v nejčtenějších newyorských novinách narazit na zprávičku, co se bude dít na svatodušní pondělí. „Každý syn Německa pokládá za povinnost nechat práce, hodit za hlavu všechny starosti a jít s rodinou nebo milou do přírody,“ psal list v době, kdy redaktory ještě nenakazil oficiosní jazyk tiskových agentur.

Mistr rozevlátých plakátů

Doma nebyl tolik oblíben jako v cizině. Za oceánem udělal výtvarník Alfons Mucha, jedna ze superhvězd secese, pro vznik republiky a její jméno hodně. Věděl, jak zaujmout. Nejen štětcem. „Je americký způsob, jak obchodovat, farmařit, existuje americká móda v oblékání a také musí být americké umění,“ řekl v rozhovoru s listem New York Times o Vánocích 1905 Mucha.

Mladíci obvinění ze zapálení kostela plánovali další zločiny. Soud je poslal do vazby

Soud v sobotu poslal do vazby dva mladíky, kteří jsou obviněni ze zapálení vzácného kostela v Třinci-Gutech. Novinářům to řekl státní zástupce Pavel Šára, podle nějž obvinění plánovali další trestnou činnost. Ze zločinu jsou obviněni tři lidé, jednoho z nich policie vyšetřuje na svobodě. Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl o vazbě pro jednoho mladistvého a jednoho 18letého muže.

Stříbrné bum a prásk

Z politiků staré republiky byl Jiří Stříbrný jedním z nejpozoruhodnějších. Ovládal vše, co k mocenské hře patří, našel však své přemožitele. Kukuč rošťáka a kštice intelektuála, k níž si snadno lze představit čtvrtku vína a viržínko s kartami, abychom měli obrázek dávného „typa“ od novin. Portrét Jiřího Stříbrného však byl v politické praxi, té ničitelce charakterů a rodičce zlolajností, složitější.

Vzpomínky na to, čím jsem nebyl

Když si člověk uvědomil, že žije v „devadesátkách“ (tak se těm letům ještě ale neříkalo, a i pak jen lidé s horším vkusem) a jak je to báječné, bylo už pozdě. Najednou skončily, dokonce se má za to, že skončily docela zřetelně: ve čpavém dýmu a za zvuku rozbitého skla při „antiglobalistických protestech“ během zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze.

Policie obvinila po 30 letech tři příslušníky StB. Vyhrožovali lékaři zabitím celé rodiny

Policie po více než 30 letech obvinila trojici bývalých příslušníků Státní bezpečnosti (StB) kvůli výhrůžkám severočeskému lékaři při takzvané akci Asanace. Obvinění jsou šedesátníci, vyšetřováni jsou na svobodě. Hrozí jim až desetileté vězení. Informují o tom čtvrteční Hospodářské noviny (HN). Cílem akce Asanace bylo přinutit oponenty komunistického režimu k emigraci.

Kubiš s Gabčíkem se v Anglii dočkali pamětní desky

Českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík, kteří v roce 1942 spáchali úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinherda Heydricha, se dočkali v Anglii velké pocty. V městečku Ightfield jim byla odhalena pamětní deska na hrobě rodiny Ellisnových, se kterou se během svého pobytu v Anglii spřátelili. O události informovala ČT24.

Náčelníkem v Arktidě

O Československu neměl dlouho tušení. Domov našel Jan „Eskymo“ Welzl v ledových pustinách dálného severu; ve vlasti mu moc nerozuměli. Byli lidé, kteří Welzlův život jmenovali celý jedním velkým plkem. Možná typové zahořklí, možná se chtěli udělat důležitými, popřít jedno rozhodně nemohli: rodák ze Zábřehu prožil v arktických krajích tři desetiletí života, v němž se spolehl pouze a jedině na sebe.

Muž, který probudil Chetity

Vypravit se za archeologií vypadá na první pohled jednoduše: nějaký ten fond, pár ministerských lejster, několik telefonátů a zdvořilostních návštěv u místních hodnostářů a pak už agentura, která najme kopáče. To by se ale nesměl psát rok 1925 a „archeohappening“ se neodehrával uprostřed Anatolie, v pustině odpuzující malárií a neskonalou bídou.

Státní svátek připomíná církevního reformátora Jana Husa

Církevního reformátora Jana Husa, jehož odkaz nespočíval jen v duchovní oblasti, ale také v úsilí o nápravu společnosti, připomíná ve čtvrtek státní svátek. Lidé mohou vzpomínat na muže, který byl pro své názory upálen před 602 lety v německé Kostnici, například při bohoslužbách v Praze, Brně nebo v Husově rodišti Husinci. Slavnosti Jana Husa se třeba konají už od úterý na hradě Krakovec, kde Hus pobýval a odkud se v říjnu 1414 vydal na koncil do Kostnice.

Filozof selského rozumu

V záplavě doktorů práv a novinových intelektuálů v české politice se vyjímal statkář Antonín Švehla, vůdce nejsilnější partaje první republiky. Udržet se vysoko v síťovině politiky prvorepublikové dokázali jen ti nejprotřelejší. Kdo se v souručenství magnátů pražské smetánky pohybovat neuměl, kdo v zákulisních hrách neměl co nabídnout, toho to smetlo.

Geislerová coby prokurátorka Brožová. Film o Horákové jde do kin

Devět let připravoval režisér, scenárista a producent David Mrnka celovečerní film o Miladě Horákové, kterou komunisté po vykonstruovaném procesu v roce 1950 popravili a stala se symbolem boje za svobodu. Snímek začal točit loni v listopadu, do titulní role obsadil izraelsko-americkou herečku Ayelet Zurerovou (Mnichov, Muž z oceli, Andělé a démoni, Daredevil, Ben-Hur).

Otevřete hromadné hroby s Gabčíkem a Kubišem, tlačí poslanci na ministra

Ministerstvo obrany nechce aktuálně otevírat masové hroby, v nichž zřejmě leží desítky válečných veteránů, mezi nimi i hrdinové Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Alespoň tak zní oficiální stanovisko, na které se odkazuje i náměstkyně Alena Netolická. Ministr Martin Stropnický (ANO) ale podle poslanců i senátorů odmítavé stanovisko nesdílí. Poslanci ho na jednání Podvýboru pro válečné veterány tento týden vyzvali, aby situaci řešil a identifikaci a exhumaci těl podpořil.

Dole básník, nahoře klaun

Je léto – a to odjížděl Jan Werich z Kampy do Velhartic na Šumavě, kde měli Werichovi chatu či menší vilu, ale hlavně tam teče potok Ostružná, kam chodil na pstruhy. Potok, či tedy strouha Vltavy, Čertovka, teče i za vilou, v níž bydlel po zbytek roku – pokud nebyl na cestách v zahraničí, kde se, když to šlo, scházel s Voskovcem.

Zeman je pro zachování vepřína v Letech

Prezident Miloš Zeman je proti zbourání vepřína v Letech, který zčásti leží na místě, kde stával za období protektorátu romský pracovní tábor, kde zahynula řada lidí. Zeman své stanovisko zopakoval v diskuzního pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem. Vepřín chce nechat zbourat současná vláda Bohuslava Sobotky, která vyjednává s majiteli. Prezident se též vyjádřil ke kauze zavražděného Čecha v Británii, kdy útočníci byli soudem zbaveni obvinění.

Toufar byl první, budou i další? Spor o otevření masových hrobů pokračuje

Ministerstvo obrany nechce otevírat hromadné hroby, v nichž dnes po celém Česku leží tisíce obětí nacistického i komunistického režimu. V tom největším v pražských Ďáblicích jsou navíc zřejmě i hrdinové protinacistického odboje Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Společně s nimi je zde v hlubokých šachtách podle odhadů až 14 tisíc lidí, mezi nimi i kolaboranti, utonulí a političtí vězni.

Otce mu zabili nacisté, jeho popravili komunisté. Lidé si připomínají komunistické oběti

V úterý uplynulo 67 let od popravy Milady Horákové, političky, která byla odsouzena komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu. Lidé si však v tento den připomněli i méně známé oběti komunismu. Projekt Poslední adresa, který v úterý odstartoval, připomíná malými tabulkami na různých českých domech osudy jednotlivých lidí, kterým tehdejší režim vzal život. Jedním z nich byl mladý student a vášnivý ornitolog Veleslav Wahl.

Poučeni z chyb minulosti? Filip žádá vystoupení z NATO a znárodňování

KSČM je strana poučená z chyb minulosti a nechce je opakovat, tvrdí předseda strany Vojtěch Filip. Hned poté však dodává, že si v Česku dokáže představit návrat znárodňování i vystoupení země z NATO. Šéf komunistů to v pondělním rozhovoru pro Český rozhlas Plus prohlásil symbolicky ve dnech, kdy si Češi připomínají oběti politických procesů a justiční vraždu političky Milady Horákové.

Smrt Milady Horákové: na šibenici trpěla dlouhé minuty

Je to přesně 67 let, co byla ve zinscenovaném procesu komunistickým režimem popravena politička a právnička Milada Horáková. Kolem její smrti stále panuje řada nesrovnalostí. Spekuluje se například o tom, že na šibenici umírala dlouho. Podrobné informace podle historika Aleše Kýra uvádí, že to bylo pět minut. Doposud není známé ani místo jejího posledního odpočinku.

Kdo je v šachtě s Gabčíkem a Kubišem? Mrtví mají dostat jména

Hrdinové protinacistického odboje Jan Kubiš a Jozef Gabčík a s nimi stovky dalších, kteří jsou pohřbeni v masových hrobech, jsou zase o kus blíž k tomu, aby měli důstojné místo na odpočinek. Pomoci k tomu má projekt „Jména mrtvým“. Ten si klade za cíl vypracovat přesný seznam lidí, kteří skončili nedůstojně pohození v masových hrobech po celé České republice.

Tisíce lidí v Ležákách. 75 let od vyvraždění obce za podporu parašutistů

Vyhlazení osady Ležáky si v neděli na místě tragédie připomněly tisíce lidí. Řečníci v projevech hovořili o nutnosti předávat informace o této události mladým generacím. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Celkem zavraždili 52 obyvatel této obce.

Vysokoblahorodí z letenské vily

Svéráznou postavou staré republiky byl Karel Kramář. Propadl politice, ale neživila ho. Stejně jako TGM, i jeho uhranula láska k cizince. Byla to pouze politická známost. V soukromí by na sebe nikdy nenatrefili. Starší dorazil do Prahy z rodiny vesnických proletářů a s vídeňským doktorátem z filozofie v kapse, aby si na univerzitě konečně trochu vydělal.

Před 75 lety nacisté vyvraždili Ležáky

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v Protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice. Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.