Homadné hroby - pandořina skříňka české historie

Otevřete hromadné hroby s Gabčíkem a Kubišem, tlačí poslanci na ministra

Homadné hroby - pandořina skříňka české historie
Otevřete hromadné hroby s Gabčíkem a Kubišem, tlačí poslanci na ministra

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ministerstvo obrany nechce aktuálně otevírat masové hroby, v nichž zřejmě leží desítky válečných veteránů, mezi nimi i hrdinové Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Alespoň tak zní oficiální stanovisko, na které se odkazuje i náměstkyně Alena Netolická. Ministr Martin Stropnický (ANO) ale podle poslanců i senátorů odmítavé stanovisko nesdílí. Poslanci ho na jednání Podvýboru pro válečné veterány tento týden vyzvali, aby situaci řešil a identifikaci a exhumaci těl podpořil.

„S ministrem jsem o tom mluvil a on mě odkázal na paní náměstkyni Netolickou. S tou jsem se několikrát sešel a ona je v této věci značně zdrženlivá. Opírá se o výroky lidí a rodinných příslušníků, kteří si otevření hrobů nepřejí. Ale my jsme žádné takové lidi nenašli,“ okomentoval krátce komunikaci s ministerstvem senátor Jiří Šesták (Občané pro Budějovice), který byl i na středečním jednání podvýboru.

Senátor Šesták, členové podvýboru, poslanci i zástupci Sdružení bývalých politických vězňů a ředitel Odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany Eduard Stehlík žádají poslanecký výbor pro bezpečnost, aby se zabýval iniciativou „Jména mrtvým“, a aby se jednání účastnil i ministr Martin Stropnický.

Iniciativa „Jména mrtvým“ si klade za cíl nejdříve vytvořit seznamy lidí, jež v masových hrobech, kterých je po České republice více než 200, leží. Následně by mělo na základě exhumace těl dojít ke zkouškám DNA a lidé by mohli být identifikováni. Ti, jejichž identita by se prokázala, by mohli být řádně pohřbeni do rodinných hrobů. Ostatky, ke kterým by se žádné rodiny nepřihlásily, by byly uloženy zpět.
„Iniciativu „Jména mrtvým“ určitě podporuji. Je nutné si uvědomit, že toto jsou de facto hromadné hroby. Evidované jsou však jako smetiště či odpadové jámy. To znamená, že ti lidé nikdy nebyli řádně pohřbeni. Pohřeb je určitý rituál a oni tam byli bez úcty a respektu naházeni. To je třeba, i když s odstupem doby, napravit,“ řekl pro Echo24 místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který i přesto, že členem podvýboru není, na jednání přišel. Otevření hromadných hrobů je podle něj dluh, který vůči historii Česká republika má.

Pandořina skříňka české minulosti

„Je to možná bolestné si přiznat, že my sami jsme vraždili vlastní lidi. Je to ale nutná očista národa. Chování ministerstva čtu jako neochotu toto udělat. Jak kdyby zde žilo ještě příliš mnoho lidí spjatých s komunistickým režimem, kteří se nechtějí vracet zpátky,“ dodal Bartošek.

Podobný motiv a společenskou náladu vnímá i poslankyně a členka výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). „Ptám se, proč chce ministerstvo obrany zatajovat minulost? Může se samozřejmě otevřít Pandořina skříňka, kde vyplavou na povrch informace o tom, že někdo kolaboroval, ale i s tímto rizikem bychom do toho měli jít. Ti lidé by měli dojít k nějakému „odpočinku“, který si zaslouží, a ne, aby někde byla bezejmenná těla.“

Ministr podle ní také prohlásil, že iniciativu, která by napomohla identifikovat mrtvé, vítá. Ministr Stropnický na dotaz Echo24, zda je pravda, že on s exhumací souhlasí a kancelář náměstkyně Netolické nikoliv, nereagoval. Náměstkyně Alena Netolická řekla, že zatím informace z jednání výboru nemá a že čeká, až jí s nimi seznámí ředitel Odboru pro válečné veterány Eduard Stehlík.

„K této problematice jsem se dostala zhruba před rokem, když se to řešilo v Senátu. Pak se té věci ujalo ministerstvo pro místní rozvoj a svolalo pracovní skupinu, jejímž jedním z členů je i zástupce ministerstva obrany. My se chceme této skupiny aktivně účastnit,“ řekla pro Echo24 náměstkyně Netolická. Pracovní skupina se však podle ní sešla naposledy skoro před rokem. O otevření válečných hrobů se v té době debatovalo především v souvislosti se zákonem o pohřebnictví, jehož součástí však nakonec není.

Celou problematiku by mohl zaštiťovat nový zákon o čestných pohřebištích, i na něm by se však zřejmě musela podílet obě ministerstva. „Je to věc, která je možná k diskuzi, ale rozhodně je to potřeba řešit citlivě a systémově,“ dodala náměstkyně Netolická s tím, že se jí dotýkají slova o tom, že iniciativu blokuje.

V prohlášení ministerstva, na které se sama náměstkyně odkazuje a které bylo do redakce Echo24 doručeno den před jednáním podvýboru, stojí však něco jiného. „Jsme přesvědčení, že by nebylo citlivé v současné době otevírat jednotlivé hrobové šachty, vyjímat jednotlivé ostatky a provádět jejich identifikaci,“ uvedl pro Echo24 tiskový mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.

V případě plošné exhumace šachtových hrobů ministerstvo dále upozorňuje na potenciální morální i právní problém. Vyzdvižené ostatky se navíc podle něj nemusí podařit ztotožnit s konkrétní osobou, když nebude k dispozici genetický materiál. „Nelze vyloučit, že takových případů může být většina,“ uvedl Medek.

Podle předsedy Sdružení bývalých politických vězňů Jiřího Línka to ale problém není. „Ostatky, které se nepodaří identifikovat, se označí, bude se vědět jejich DNA a poloha pro další zkoumání,“ řekl pro Echo24 Línek

Náměstkyně se v argumentaci opírá například o slova ​​příslušníka československého zahraničního odboje generála Jaroslava Klemeše. „Četla jsem vyjádření generála Klemeše, který hovořil něco v tom smyslu, nechme mrtvé spát. Pokud vím, tak Gabčíka a Kubiše znal.“ Na dotaz, zda je to jediný člověk, který se kdysi k exhumaci vyjádřil řekla, že je třeba se obrátit na tiskové oddělení.

To přidalo výpověď bývalého předsedy Sdružení bývalých politických vězňů Stanislava Stránského. „V době, kdy se poprvé v souvislosti s Ďáblickým hřbitovem objevilo v tisku slovo exhumace, prohlásil, že je kategoricky proti a že dokud bude živ, nic takového nedopustí,“ uvedl pro Echo24 Petr Medek. Podle předsedy Sdružení bývalých politických vězňů Jiřího Línka to však není pravda. „Byl jsme jeho blízký přítel od roku 1991 a nikdy jsem ho nic takového říct neslyšel.“

Kdyby ministerstvo chtělo pomoct, tak to udělá

Poslanci z výboru byli z argumentů ministerstva překvapení a nejasný postoj ministerstva kritizují. „Informace zřejmě úplně nejsou takové, jak je tlumočí paní náměstkyně Netolická. Protože tady zájem od lidí je. Má to samozřejmě právní úskalí, která ale nejsou nepřekonatelná. Kdyby ministerstvo skutečně chtělo pomoct nebo spíše splnit svou povinnost, tak to udělá,“ dodala Černochová.

Podle senátora Jiřího Šestáka není v současné době znám nikdo z pamětníků, rodinných příslušníků nebo bývalých politických vězňů, který by vyjádřil odmítavé stanovisko. Neochotu spíše přisuzuje společenskému strachu. Ve společnosti podle něj stále ještě zůstalo mnoho těch, kteří v StB pracovali a jsou ještě stále aktivní. „Jde třeba o příslušníky rodin a ti nechtějí, aby se jméno dostalo do těchto negativních souvislostí. Je to těžký úděl, dozvědět se takovou informaci, že se dědeček podílel na něčem hrozném, a jméno vystavit společenské hanbě,“ řekl Šesták.