Tag: společnost

Články k tagu

Nejdůležitější volby v Evropě

Pojem „Evropa“ je trochu gumový, jsou lidé, kteří pod ním vnímají hlavně EU. Nicméně Evropa není jenom EU a její nejdůležitější volby se konají v zemi, která má s EU momentálně trochu napjaté vztahy a která leží v Evropě jen „kouskem“ (ale důležitým!). V Turecku. Turecko je zvláštní stát, ve kterém se složitě mísí staré imperiální dědictví, modernita dovezená Atatürkem, a islámská reakce, která na počátku 21. století začala systematicky vyhlodávat dřív povinně sekulární stát. Leží tu jediné opravdové velkoměsto, které přežilo bývalou Římskou říši, Istanbul, položený na strategicky důležitém Bosporu.

Osamělý život je pro zdraví stejné riziko jako kouření, uvádí odborná zpráva

Osamělý život představuje pro zdraví podobné riziko jako kouření desítky cigaret denně a sociální izolace zvyšuje pravděpodobnost kardiovaskulárních chorob, deprese a demence. S odkazem na novou zprávu na to upozornil šéf amerického federálního úřadu pro veřejné zdraví Vivek Murthy. Podle něj se osamělost šíří jako nová epidemie a ohrožuje i mladé lidi, napsala agentura AP. Podle Murthyho osamělých lidí přibývá kvůli menší oblibě církevního a komunitního života, roste také počet jednočlenných domácností.

Kolik času tráví dospívající na mobilu? Výzkumníci zapojili zvláštní aplikaci

Dospívající tráví s chytrým mobilním telefonem v ruce průměrně přes čtyři hodiny denně, nejvíce času věnují sociálním sítím. Zajímá je Instagram, TikTok, YouTube a hry. Zjistili to výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně z dat shromažďovaných jeden rok přímo z mobilů pomocí aplikace IRTIS App. Výzkum se zaměřoval na dospívající od 13 do 17 let, o jeho výsledcích informoval mluvčí univerzity Radim Sajbot. Aplikaci měli účastníci studie nainstalovanou mezi květnem 2021 a červnem 2022.

Čím později do důchodu, tím budete zdravější a spokojenější

Není téma, které by ve společnosti vyvolávalo větší obavy a odpor než zásah do starobních důchodů. V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli dva důchodoví insideři, kteří nahlížejí na penze z úplně jiných perspektiv. Vladimír Bezděk a Jiří Hrabě. Shodují se ale na jednom. Diskusi o penzích je potřeba úplně přetočit a začít se bavit o tom, co udělat pro to, aby lidé chtěli zůstat aktivní do co nejvyššího věku a netoužili po ničem takovém, jako je vnímání důchodu coby „zaslouženého odpočinku“ a útěku z pracovně aktivního života. Aby pochopili, že jako aktivní budou spokojenější.

Hrušky

Pod hruškou jsem vyrostl. Dědeček měl na ní naroubovánu sbírku odrůd, aby kvůli každému roubu nemusel nahoru na aleje, když si někdo přišel pro letorost. Inu, bylo to praktické. Takové hrušky jsem znal. Staré, věkovité, malebné a trochu rozmarné. Neplodily vždycky, tak nějak docela málo rostly a některé plody byly pro mne jako kamení. Nechápal jsem hlavně důvod existence zimních hrušek. Přece když přijdu ke stromu, tak češu a jím, ne? Taky byly zoufale vysoko. Zvlášť ty žluté, u kterých bylo jasné, že jsou měkké a sladké. Cestou na zem se jim stalo obvykle něco velice nepříjemného, co je činilo nepoživatelnými.

Kde se bere odvaha?

Zatímco celá staletí se zabývala osudy odvážných mužů a žen a uvažovala o odvaze jako o jedné ze základních ctností člověka, moderní výzkum se dá shrnout do sotva pár psychologických monografií. Slovo samo se ve svém tradičním významu víceméně vytratilo, ale občas jej slýcháme, třeba když se mluví o odvaze ukázat svou sexuální orientaci nebo investovat do kryptoměn. Podobně bylo v současném jazyce sousloví veřejné dobro nahrazeno slovy veřejný zájem, a to není totéž.

Digitální disidenti

Chytré telefony nepoužívá u nás pětina obyvatelstva. Většinou jsou to dříve narození, ale najdou se mezi mladšími ročníky ti, kteří se vůči nadvládě internetu vymezují. U nás si říkají digitální disidenti podle stejnojmenného dokumentárního filmu z roku 2022. Mezi ně patří i Hynek Trojánek z neziskové organizace Iuridicum Remedium, která se zabývá digitální svobodou.

Novinařina bez novinářů

Událost z minulého týdne nám poskytuje příležitost vrátit se k tématu postavení humanitních vědců ve společnosti. Máme-li rozptylovat stereotyp nepraktických školometů, je třeba vyzdvihovat příklady učenců, jejichž humanitní vzdělání se ukázalo v praktickém životě jako užitečné. Takovým je určitě Jonah Peretti. Zprvu sice studoval environmentální studia, ale na postgraduál nastoupil do věhlasného multidisciplinárního centra MIT Media Lab. A ještě předtím, v roce 1996, osvědčil svou erudici, když v odborném časopise Negations publikoval studii Kapitalismus a schizofrenie: Současná vizuální kultura a akcelerace formace/rozkládání identity.

Transgenderismus je dosazovaný shora

Málokteré téma tak hýbe veřejnou debatou na Západě jako otázka transgenderu. V posledních letech se z toho stalo hlavní téma organizací bojujících za práva LGBT. Počet lidí považujících se za trans rapidně roste. Znepokojující je to obvzlášť u dětí, které se rozhodují pro zásadní lékařské zákroky, aniž plně chápou jejich důsledky. O tom, co za tím stojí, hovoří profesor sociologie z Oxfordu Michael Biggs.

Většina Britů před korunovací podporuje monarchii, vyplývá z průzkumu

Zhruba 58 procent Britů dává přednost monarchii před volenou hlavou státu, kterou by v čele Spojeného království rádo vidělo jen 26 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který si stanice BBC nechala vypracovat od společnosti YouGov před nadcházející korunovací krále Karla III. Pod těmito čísly se však skrývá změna postojů mezi generacemi, zejména se zdá, že královské rodině se nedaří oslovovat mladé lidi. Britská monarchie prochází přechodným obdobím.

Vy si nechcete povídat s AI?

Potřebu či chuť promluvit si s takzvanou umělou inteligencí prostřednictvím zařízení ChatGPT pocítilo a uskutečnilo teprve patnáct procent občanů České republiky. To je výsledek šetření agentury Ipsos a Univerzity Karlovy. Podle výzkumníků to není mnoho a naznačuje to, že obyvatelstvo ČR je k možnostem AI zatím skeptické, ba že se této technologie i trochu bojí. Více než polovina obyvatel ČR by byla dokonce pro to, aby se její vývoj zastavil. To podle výzkumníků svědčí o tom, že si doposud lidé neuvědomují, jak výrazné změny AI přinese a co všechno bude jinak. A to nejspíš brzy.

Zabití rodiny a sebevražda. Přibývá pocitově „horších scénářů“, vražd nikoli

V posledních dvou letech dochází v Česku zdánlivě k nárůstu případů, při nichž pachatel usmrtí často blízké osoby a nakonec i sebe. Poslední incident vzbudil pozornost před několika dny, muž se samopalem měl údajně zabít pár seniorů, jejich vnuka a poranit jeho matku. Šlo o jejího přítele, který následně spáchal sebevraždu. Policejní statistiky však nejsou v tomto jasné. Obecně však ukazují, že vražd spíše nepřibylo. Pouze se vrátily do ,,normalnich“ dob před lockdowny a pandemií.

Celoplanetární pokus lidstva na sobě samém

Před třemi lety byla skoro celá Evropa ponořena do hlubokého lockdownu. Probíhala totiž právě doba covidová, o níž nikdo nevěděl, kdy skončí a jaké bude mít následky. Po třech letech se může někdy jevit, že to byl takový zvláštní sen. Jenže nebyl. Nebo byl a zaslouží si výklad. Inspirací pro tuto debatu mi byl Anastáz Opasek, nezapomenutelný opat břevnovského kláštera, který pořádal v osmdesátých letech v bavorském exilu pravidelná setkání vítězů a poražených z roku 1948. K tomu jsem pozval osobnosti, jež o věci psaly, reflektovaly ji a popisovaly.

Češi chudnou. Počet krádeží v obchodech se loni téměř zdvojnásobil

Počet krádeží v obchodech loni meziročně stoupl o 47 procent na 33.000. Počítají se mezi to i pokusy o krádež. Vyplývá to ze statistik společnosti M2C, která zajišťuje ostrahu obchodních řetězců a center. Uvedla to v tiskové zprávě. Nárůst případů lze podle společnosti přičíst tomu, že v roce 2021 byl provoz obchodů ovlivněn opatřeními proti šíření koronaviru, trend rostoucího počtu krádeží podle ní nabývá na síle i kvůli současné ekonomické situaci, kdy lidé chudnou. Jsou podle bezpečnostních agentur také více agresivní.

Očima lidí s postižením vidíme ze světa víc

Rozhovor jsme vedly na dálku, přesto jsem se cítila, jako bych byla u švýcarské filozofky doma. Nejenže jsem se seznámila s jejím obrovským psem, který po amputaci chodí po třech, hlavně jsem se mohla zeptat její dcery Carlotty, jaké pro ni je, že se její příběh objevuje v matčině knize. „Jsem neskutečně hrdá,“ odpovídá drobná dívka. Kniha je o Ullině sebevraždě a Carlottině narození. Ulla je sestra Barbary Schmitzové a v mládí si vzala život, Carlotta se narodila s těžkým postižením. Jak se k těmto dvěma výzvám postavit jako filozofka?

Tragédie sebevrahů, síla nemocných

Zdravá žena, navíc matka dospívajícího syna, spáchá sebevraždu, zatímco těžce nemocné dítě se rve o právo na život. Jak to, že lidé, jimž – jak se zdá – nic podstatného nechybí, si svého života mnohdy neváží, zatímco ti s řádově horšími kartami se o něj perou? Tuto otázku si položila švýcarská filozofka Barbara Schmitzová v knize Jaký život je hoden žití? (2022) a nejde tu o teoretické cvičení; ta sebevražedkyně byla filozofčina sestra a dítě s těžkým postižením její dcera. Kniha vyniká osobitostí i vyrovnaností. Autorka mohla napsat dílo spadající do žánru zúčtování: společnosti, která nemínila přijmout její dceru, by bylo co vracet.

Rusové a jedy. Žena v New Yorku otrávila kamarádku tvarohovým dortem

Soud v New Yorku ve středu poslal na 21let do vězení Rusku, která tvarohovým dortem otrávila svoji kamarádku. Britská BBC na svých internetových stránkách píše, že odsouzená se snažila využít toho, že si byla s poškozenou fyzicky podobná a chtěla jí ukrást identitu. Případ se stal v srpnu 2016, kdy se Viktorija Nasyrovová podle obžaloby vydala ke své kosmetičce Olze Cvikové s krabicí s dortem. Sama snědla dva kousky a třetí, otrávený, nabídla Cvikové.

Musíme odcházet do důchodu výrazně později, jinak skončíme jako vazalové bez suverenity

Kdo si na sebe neumí vydělat, utrácí víc, než bere, nedokáže se prosadit ve světové konkurenci, stává se vazalem jiných a ztrácí suverenitu. A to my nechceme, takže se sebou musíme něco udělat. Takhle se dál žít nedá. Tak se dá ve stručnosti shrnout vyznění patnácti minut televizního projevu, s nímž v pondělí večer v hlavním vysílacím čase vystoupil před Francouzi prezident Emmanuel Macron.

Vyber si strom

Předjaří je společně s pozdním podzimem obdobím, kdy vyrážíme na nákupy stromů. Období probouzení je o poznání kratší a divočejší, proto je načasování poněkud náročnější pro všechny strany a v podstatě všichni vědí, že budou téct nervy. Tomu se holt nejde vyhnout. Víc věnečků, víc rakviček. Nespornou výhodou ovšem je, že v klidném zimním období lze odvést koncepční práci a připravit projekt.

Jsou humanitní vědy mrtvé?

Že je krize příležitost, je jedno z oblíbených klišé. Kdyby tomu tak bylo, byly by humanitní vědy zemí zaslíbenou. Nejsou. Ale krizi, kterou procházejí dnes, je třeba číst na pozadí skutečnosti, že z krizí samy povstaly a nic jiného neznají. To neznamená, že bychom tu současnou měli brát méně vážně. Jen jsou řeči o kritické době nicneříkající a zkrácení problému na finanční rozměr zavádějící.

Nepopulární Zeman. Podle lidí dbal málo na vážnost Hradu, porazili ho oba předchůdci

Působení bývalého prezidenta Miloše Zemana na Hradě vnímají lidé negativně. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Ve všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním. Lidé Zemanovi nejvíce vyčítají, že málo dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu. Myslí si to téměř tři čtvrtiny dotázaných. „V porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy,“ uvedlo CVVM.

Rusko přitvrzuje. Za vyhýbání se mobilizaci hrozí ztráta řidičáku či nemožnost požádat o úvěr

Ruský parlament tento týden schválil změny, které umožní doručování povolávacích rozkazů elektronicky, což vyvolalo spekulace, že nová mobilizace v Rusku je na spadnutí. Zákon také výrazně zpřísňuje tresty v případě neuposlechnutí povolávacího rozkazu. V případě, že se povolaný nedostaví před komisi, hrozí mu zabavení řidičského průkazu či zákaz žádat o úvěr. Během první mobilizace na podzim se mnozí Rusové pokoušeli narychlo odjet ze země.

Zastavte AI, chci z ní vystoupit

Po letech, kdy jsme si zvykli stěžovat, že Silicon Valley nevymýšlí už nic nového než obměny sociálních sítí a mobilních aplikací na zabíjení času, najednou, zdá se, v Kalifornii kujou něco nového. Tak nového, že to vybudilo tisíce odborníků k napsání otevřeného dopisu vyzývajícího k tomu, aby se vývoj této novinky pozastavil. Řeč je o umělé inteligenci, artificial intelligence (AI). Pohyb byl pochopitelně spuštěn vypuštěním chatovacích programů, jež tuto technologii, dosud abstraktní a či zasazovanou do kulis sci-fi, zpřístupnilo každému laikovi.

Předlouhá agonie České pošty

Je-li vám kolem padesátky, pamatujete si ze svého mládí úplně jiné komunikační sítě než dnes. Urgentní zprávy se posílaly telegramem, a navíc draze, STOP. Na zřízení telefonní přípojky do domácnosti se čekalo léta a její zapojení bylo zpoplatněno částkou srovnatelnou s průměrnou měsíční mzdou. Proto také hodně lidí, kteří se svého vytáčecího zázraku nemohli dočkat, chodilo raději telefonovat do telefonních budek, smrdících obvykle neurčitou člověčinou a někdy i daleko horšími odéry.

Parkuj ve stínu

Člověk, který chce ve městě žít, pracovat a trávit čas, by tak nějak měl mít zájem na práci svých plic. Rozumím tomu, že osoba s vědomím potřeby životního prostředí z principu nenavštěvuje supermarkety, ale místní trhy – nebo žije z bedýnek a samozásobitelství. Leč ty stavby už tu stojí a zabírají své výměry. Výtka k zabírání orné půdy je vcelku běžným a vcelku pádným argumentem. Říct, že obchodní centra nabízejí potraviny, které kvůli nim není kde pěstovat, je ovšem trochu přitažené za vlasy. Daleko zajímavější je se na ně podívat z pohledu, čím by nám mohly být tyto objekty prospěšné. Všem bez rozdílu.

Infantilní doba

Josef Švejk byl jednou z nepřehlédnutelných postav prezidentské kampaně. Není nepodstatné, že jej do boje vtáhly děti. Když se Andreje Babiše dotázaly na název Haškovy nejslavnější knihy, před divákovýma očima se odvinula etuda v žánru „král je nahý“. Děti byly v tu chvíli hrdiny, přinejmenším sociálních sítí. Netřeba hned zmiňovat Gretu Thunbergovou, abychom seznali, že děti jsou vůbec pozoruhodným politickým nástrojem. Rozšířená je třeba teze, podle které se pozice mladých a starších v současné společnosti prohodila.

Paříž odpadky zavalená

V médiích se již týdny objevují fotografie a videa z Paříže zabarikádované haldami odpadků, které nikdo nevyváží, protože popeláři sveřepě demonstrují proti důchodové reformě, která je má do důchodu poslat o dva roky později, než v kolika letech chodí teď – půjdou v devětapadesáti namísto současných sedmapadesáti. Ty fotky i ta videa vypadají odpudivě, bulvárně, někdy pitoreskně, rozhodně nepochopitelně (výspa svobodného světa, která dala jedinci volnost, že by si ani netoužila uklidit?). Přesto žádné obrázky nedokážou zprostředkovat surreálnost reality, jakou zažijete na místě.

Léčba mystikou?

Svět se dodnes obnovuje mocí psychedelik, aspoň ten mazatéckých šamanů v Mexiku. Henry Munn popsal ve své knize Houby jazyka, kterak tito šamani osvěžují psychedeliky svůj vztah ke světu. Po požití houby obsahující látku psilocybin se skutečnost jeví bohatší, řeč je smyslovější, tělesnější, živější. Není divu, že mnohé psychoanalytiky tolik poutají šamanské rituály. Nezvyklé verbální vyjádření umožňuje nově, třeba ve srozumitelné podobě, prožít něco, co dosud bylo chaotické a trýznivé. Básnické slovo je sice fascinující, ale pozornost psychiatrů i filozofů se v posledních desetiletích stejně obrací spíš na substanci přeměňující běžného člověka v šamanského umělce.

Jsme zvyklí sloužit vlasti. Za krále i za prezidenta

Na podzim zemřela Alžběta II. a její úmrtí připomnělo, že i našinec k monarchii či aristokracii vzhlíží s obdivem. A čerstvě skončil seriál ČT Modrá krev. Šlechta a postoj tuzemské společnosti k ní je tedy dlouhodobě ve vzduchu. O tom, jaký vztah k české šlechtě chováme, debatují v Salonu hrabě a místopředseda Senátu Tomáš Czernin, baronesa a radní Kutné Hory Kateřina Daczická, režisérka Alena Činčerová, ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný a monarchista a emeritní předseda politické strany Koruna Česká Václav Srb.

Bill Gates vítá éru umělé inteligence. Přinese stejnou revoluci jako internet a mobily

Technologický vizionář, filantrop a spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates se domnívá, že vznik a vývoj umělé inteligence (AI) je stejně důležitý jako vynález mikroprocesoru, stolního počítače, internetu nebo mobilního telefonu. „Doba AI začala. Umělá inteligence změní způsob lidské práce, učení, cestování, zdravotní péče a lidské komunikace,“ píše jeden z nejbohatších lidí světa a technologický podnikatel na svém blogu GatesNotes.