Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Je to překvapení – zatímco většina výsledků voleb a referend různě po západním světě bývá v posledních měsících charakterizována lepšími výsledky pro tzv. populisty (ten výraz se z jakéhosi záhadného důvodu dnes používá pouze pro populisty na konzervativní pravici, ačkoliv například sociální demokraté jsou populisté už desítky let) než v průzkumech, v Rakousku to včera bylo jinak.
Naše jižní sousedy čeká 4. prosince, tedy tento víkend, reparát prezidentských voleb. V těch – jak známo – 22. května zvítězil bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen naprosto těsným rozdílem šesti desetin procentního bodu (50,3 % : 49,7 %) nad kandidátem Svobodných (FPÖ) Norbertem Hoferem.
Jako kdyby kolem nás nebylo málo otevřených ran, komplikuje se v posledních týdnech a dnech i odchod Británie z Evropské unie.
Bude se opakovat loňský chaos na evropských hranicích? Soudě dle slov tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana to není vyloučené.
Nepopulistická, zodpovědná politika ještě žije – tak hodnotí někteří pozorovatelé rozhodnutí Angely Merkelové vést příští rok svou CDU znovu do voleb. Rámec jejímu oznámení dodal Barack Obama, který pár dní předtím při rozlučkové návštěvě v Berlíně o své hostitelce vřele promluvil: „Kdybych byl Němec, byl bych příznivcem paní Merkelové.“
Napínavou otázkou pro příštích jedenáct měsíců zbývajících do sněmovních voleb je souboj ANO a ČSSD. A vedle toho i záhada, co se stane na poli určeném pro tzv. pravicového voliče, které dnes z podstatné části leží ladem. Jednoznačně k pravici se stabilně hlásí asi třetina Čechů.
O Ficovi existuje jedno svědectví, jak se tento budoucí člen komunistické strany choval už na gymnáziu: „Na každom predmete se prvý hlásil, pričom mal vždy po ruke príklad, čo všetko bolo vyrobené v Sovietskom zväze."
Mezi odhadovanými změnami, které přinese nástup Donalda Trumpa, jsou dobré i špatné. Špatný se zdá být „hospodářský nacionalismus“, jak o něm mluví Trumpův šéfstratég Steve Bannon. Dobrá by mohla být avizovaná změna politiky na Blízkém východě, především v Sýrii, kde by Amerika měla proti prezidentu Asadovi přestat s podporou džihádistů.
V sociální demokracii roste nervozita. Bude strana schopna ve volbách za rok čelit rozjeté mašinerii Andreje Babiše? Nejvážnějším kritikem předsedy Bohuslava Sobotky je jihočeský hejtman Jiří Zimola.
Šedesát čtyři poslanců, od krajní levice do středu (KSČM přes ČSSD po ANO; otázka, kde stojí Úsvit, přesahuje autorovo vzdělání), navrhuje zavést trest za urážku prezidenta republiky.
Český premiér před týdnem ohlásil změny ve vládě. Manévr, který byl myšlen jako demonstrace síly a nového startu, se za ten týden vyvinul v demonstraci premiérovy slabosti.
Děje se toho dnes tolik. Takže i po takovém dramatu, jakým byl letní pokus o vojenský převrat, se nad Tureckem, v němž mezitím probíhají čistky, za chvíli zavře voda. Turecko je však pro budoucnost Evropy příliš důležité, a tak ho po čtvrt roce máme zpátky ve zprávách. Zprávy nejsou dobré.
Profesor Bassam Tibi (72) je původem Syřan, profesí západní vzdělanec, po většinu svého dospělého života občan Německa.
Nejsou jen americké volby. Včera se například objevila spekulace, koho ze svých spolustraníků Bohuslav Sobotka příští týden odvolá z vlády.
Do vyhlášení výsledků amerických prezidentských voleb nezbývají ani tři dny, v průzkumech publikovaných o víkendu opět vede Hillary Clintonová.
Téměř dva týdny zaměstnávala českou politiku a veřejný život aféra kolem vyznamenání pro Jiřího Bradyho – českého emigranta v Kanadě, který předtím přežil holokaust.
Sociální demokraté zažili tento týden dvojí šok. Česká politika poslední tři roky nabízí pro nelevicové voliče nijak atraktivní podívanou, souboj mezi dvěma velkými formacemi, mezi ANO dotačního miliardáře a levicovou ČSSD.
Po krajských volbách, které pro vládní ČSSD znamenají vyklízení pozic, přišel šok. Dva průzkumy – STEM a CVVM – ukazují, že sociální demokracie výrazně ztrácí na koaliční ANO.
Nikde jinde než tady, na serveru Echo24, jsem se při sledování zpravodajství o státních oslavách 28. října nedozvěděl, že se v pátek pozdě večer při východu z Pražského hradu tvořila jakási ulička hanby.
Ministr vnitra Chovanec před týdnem absolvoval jedno nespravedlivě opomíjené vystoupení. Na konferenci o hrozbách v českém kybeprostoru oznámil vznik specializovaného odboru proti hybridním hrozbám a propagandě.
Takže zítra budeme mít státní svátek po dvou kolejích – ten s oficiálním vyvrcholením na Pražském hradě u prezidenta a proti němu různé vzdorosvátky, hlavně v Praze. Je to nejrozhašteřenější 28. říjen od roku 1990.
Když člověk po brexitu hledal na celém tom neštěstí něco dobrého, mohl například doufat, že Evropská komise („Brusel“), Berlín a některé další metropole, kde dosud vládne heslo Více, ne méně Evropy, uberou plyn. Protože teď už si nemohou neuvědomit, kde pramení nárůst skepse vůči EU po celé Evropě.
Politické manévry kolem návštěvy tibetského dalajlamy v Praze na letošním Fóru 2000 se vyvíjejí jako nemoc s čím dál těžšími stádii.
Je konec října roku 1956, centrem Budapešti se valí pět tanků. V prvním z nich sedí velitel skupiny, plukovník Pál Maléter. Ještě neví, jak se má zachovat, až dojede na místo určení – Korvínovo kino, nedávno dokončený komplex ve stylu stalinistického brutalismu, s kinem, pasáží, labyrintem podzemních chodeb.
Senát není příliš důležité těleso, představy jeho vynálezců o tom, že se z něj stane komora moudrých, se nenaplnily, v jednotlivých případech se nenaplnily až komicky.
Situace, kdy vítěz vyhrál se skutečně zřetelným náskokem, se konala pouze v jednom kraji. Na Liberecku dostali více než 32 procent Starostové a nezávislí (STAN), zde kandidující pod názvem Starostové pro Liberecký kraj.
Když před pěti lety v požehnaném věku zemřel Oto Habsburský, korunní princ a syn posledního rakouského císaře a českého krále Karla I., stal se jeho pohřeb evropskou událostí – a nevysloveně i jakýmsi loučením s habsburskou dynastií. Přeci jen byl Oto poslední, kdo se ještě narodil jako nástupník trůnu. Nicméně po něm zůstalo sedm dětí, ve chvíli jeho smrti samozřejmě už všechno dospělí lidé, kteří vedou samostatné, zajímavé životy. Habsburkové tak dodnes tvoří vlivnou rodinu a jsou nepostradatelnou součástí evropské šlechty.
Pro tradiční pravici, respektive občanské strany, dopadly krajské volby zle. ODS získala 9,5 procenta odevzdaných hlasů, TOP 09 3,4 procenta.
Petr Pithart ve středu večer pronesl v pražském Rudolfinu řeč, která byla zjevně zamýšlena jako mocná tečka za nedožitými osmdesátinami Václava Havla.
V pondělí dorazil do Budapešti silný vítr, který trhal billboardy v národních barvách. Bylo den po referendu, v němž premiér Viktor Orbán nechal hlasovat o plánu na přerozdělování běženců po EU.
