Česká pošta se letos konečně zařadila po bok velkých mezinárodních firem. Tedy ne kvalitou svých služeb, ale po jejich vzoru se zahalila do duhové vlajky a oficiálně podpořila festival LGBT Prague Pride. Ten probíhá tento týden. Kvůli koronaviru se sice neuskuteční tradiční pochod, přesto se zdá, že festival je větší než kdy jindy. Právě proto, že se do něj zapojila nejrůznější oficiální místa a instituce. Českou poštou to teprve začíná.
Covidové pasy pro vstup do služeb nebo na fotbal; záměr zvyšovat proočkovanost povinným očkováním určitých profesí a dobrovolně povinným očkováním dětí; ohlášená třetí dávka pro udržení hladiny protilátek; bizarní dogma, že naměřené protilátky v těle nejsou na rozdíl od certifikátu o vakcíně důkazem o bezinfekčnosti – nic z toho není česká specialita.
Čínská vláda si razantně došlápla na systém „pěchovacích škol“ (cram schools), který připravuje studenty k důležitým přijímacím zkouškám. Už předtím ale rozpoutala i ofenzivu proti velkým čínským softwarovým firmám jako Ant, Tencent, Baidu, Didi nebo Alibaba, které jsou široce vnímány jako největší světová konkurence americkým technologickým obrům. Nejde sice o jejich vyslovenou likvidaci, ale je patrné, že jim vláda „nasazuje chomout“.
Poslední měsíce potvrdily trend, který trvá už roky. Česko je světovou velmocí v dámském tenise. Nemáme jednu náhodnou hvězdu. Máme už nějakou dobu hned několik dívek schopných vyhrávat největší světové turnaje. Nepotřebujete kvůli němu stavět drahá sportoviště, jako jsou rychlobruslařské ovály. Solidní kurty jsou v každém městě. Dá se hrát skoro všude
Maďaři, o kterých se u nás často se sympatiemi píše, dali světu mimo jiné slavnou zabijáckou píseň Smutná neděle – Szomorú vasárnap, po jejímž poslechu se citlivější člověk musí svázat do kozelce, aby neskočil z okna. Ve skutečnosti ji spíš tak přetrpí a už mu nevyleze z ucha, schválně si vygooglujte. Říká se jí také hymna sebevrahů. V Budapešti se prý ve třicátých letech přistavovaly před podniky, kde se cajdák hrál, rovnou pohřební vozy, které odvážely nešťastníky, kteří si při zvuku melodie prostřelili hlavu.
Po celá desetiletí platila představa, podle které je Evropa nábožensky vlažná, zatímco Blízký východ je hluboce náboženský. Jen tomu oba pomyslné civilizační okruhy přičítaly jiná znaménka, Evropané byli hrdí na svou bezbožnost a děsili se „orientálního fanatismu“, zatímco Arabové nechápali západní lhostejnost. Pokud tato představa byla vůbec někdy pravdivá, brzy možná přestane být.
Kam mohou lidé utéct v případě, že dojde k zániku civilizace? Na to odpovídají vědci v odborné studii, která ukazuje, že nejlepším místem je Nový Zéland, následuje Island, Spojené Království, Tasmánie a Irsko. Experti namodelovali situace vyvolané například klimatickou nebo finanční krizí. Kolaps společnosti by podle modelu, který vědci vytvořili, mohl přijít například z šoku vyvolaného finanční krizí, zničením přírody člověkem, dopadem klimatické krize nebo ještě horší pandemií, než byla ta koronavirová.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) slibuje, že na podzim by mohlo dojít k dalšímu velkému rozvolnění covidových restrikcí, a to takových, že by zůstaly jen například povinné respirátory v hromadné dopravě. To však podmiňuje „stabilní“ epidemickou situací po skončení léta a vysokou proočkovaností. Vojtěch to uvedl v rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES. Vláda by se prý mohla inspirovat scénářem Velké Británie, která v polovině července zrušila většinu opatření. Navzdory tomu tu čísla nakažených zatím klesají.
Británie možná dosáhla kolektivní imunity. Tvrdí to alespoň někteří vědci, poté co v posledních sedmi dnech počty případů trvale klesaly. Ve čtvrtek došlo k mírnému nárůstu z 23 711 případů ze středy na 27 734, ale je stále výrazný pokles oproti minulému týdnu, kdy se čísla nakažených blížila 40 000. Odborníci při tom očekávali další nárůst vzhledem k tomu, že 19. července kabinet zrušil většinu opatření. Důvody trvajícího poklesu se zabývá například The Sun.
Svým způsobem nemohl být skandální zákrok policistů proti neorouškované matce malého dítěte Vendule Veselé tento víkend v Jílovém u Prahy načasován příhodněji. O tři dny později ruší Nejvyšší správní soud povinnost nosit roušky a respirátory v uzavřených prostorách a hromadné dopravě. Dává tři dny na doběhnutí tohoto nařízení, tím pádem dává ministerstvu zdravotnictví tři dny, aby napsalo nařízení nové.
Překvapivého výpadu francouzského vládního europoslance Pascala Canfina proti nejnovějšímu klimatickému plánu Evropské komise si nešlo nevšimnout. Z mnoha důvodů. Ale některé, zdá se, unikají pozornosti. Zejména ten, že klimatický plán je stavěný pro západoevropskou politickou náladu, a ozve-li se proti němu hlas ze západní Evropy, nastane neklid. Stejný apel z východní Evropy by prošel bez povšimnutí.
Snad v celém západním světě nyní zuří debata o vhodnosti covid pasů a nejrůznějších výhod pro očkované. Naráží zde na sebe západní pojetí osobní svobody a odpovědnosti na snahu státu chránit celou společnost. Jak píše v pondělním komentáři kolegyně Lenka Zlámalová, nástup mutace delta tuto debatu zase posunul. Vakcíny nově nechrání proti nákaze a přenosu, ale proti těžkému průběhu.
Sokolovské nádraží je smutné místo ve smutné čtvrti smutného města. V pátek se tam odehrálo cosi, co bylo zaznamenáno i celostátními médii, neboť takové věci jsou mediálně vděčné, i když debaty se pod takovými články už léta nedovolují. Porvala, lze-li to slovo použít, se tam skupina jednoho etnika se skupinou druhého etnika. Jedno etnikum přijelo do Sokolova vlakem, prý s úmyslem pak pokračovat po Ohři na lodích.
Rekonvalescence po covidu může trvat týdny, v naprosté většině však příznaky časem odezní a nenechávají žádná znatelná poškození. Infektologové se proto obávají nadužívání termínů jako „long covid“ či „post covid syndrom“ a varují před jejich možným zneužíváním ze strany některých pacientů, ale i samotných poskytovatelů zdravotních či jiných služeb.
Emil Zátopek byl čaroděj vytrvaleckého běhu přelomu 40. a 50. let minulého století, komunista z chudé rodiny a žolík režimu, ale také ikona prostých lidí a bezelstný, naivní a bohužel ne příliš statečný svéráz, voják z povolání, který v turbulenci 60. let nakonec odvolal to, co odvolal. Trénoval sám sebe. Jeho rekordy plynuly z dávek, jaké neměly obdoby. Běhal intervaly: co nejrychlejší čtvrtky (čtyřstovky), prokládané klusem.
Pokud se tato data potvrdí i na studiích z jiných zemí, což se v případě Izraele většinou děje, jsou covid pasy v současné podobě mrtvé. Očkování není cesta k bezinfekčnosti a kolektivní imunitě. Je to jen skvělá příležitost k osobní ochraně. Není to žádná ochrana druhých. Tvrdit to je ignorování reality. Provozovat covid pasy v současné podobě je čistá potěmkiáda. Je to jako přijít do obchodu s poloprázdnými regály a tvářit se, že je narvaný zbožím. Vlády včetně té české na to odmítají reagovat. Tváří se, že to n
Když v srpnu 1856 narazil majitel jistého německého lomu na kus lebky ukrytý mezi hlušinou, myslel si, že jde o ostatky starého známého jeskynního medvěda. Teprve odborníci poznali, že jde vlastně o lidské kosti, a to velmi staré. A natolik odlišné od kostí moderních lidí, že musely představovat stopu po jiném druhu člověka. To byla svého času extrémně kontroverzní myšlenka, vždyť člověk měl být stvořen k obrazu Božímu rovnou v dokonalé formě.
Zatímco případy covidu, především varianty delta, ve Francii raketově stoupají, v Národním shromáždění se tento týden projednával vládní návrh povinného očkování zdravotníků a značné zpřísnění podmínek pro vstup obyvatel do veřejných prostor, který bude povolen jen se zdravotním pasem. Levicový deník La Liberation dnes citoval nejmenovaného „poradce důležitého ministra,“ který ve středu při debatě v parlamentu prohlásil, že se „chystáme zavést de facto izolaci pro lidi, kteří nebyli očkováni….“
Premiér Andrej Babiš, který svou kampaň směřuje hlavně na starší voliče, se zase opřel do mladých lidí kvůli šíření mutace viru delta. Ohniskem mají být noční kluby, kde se mladí scházejí a nedodržují opatření. Zatímco loni byl trnem v oku pražský podnik Techtle Mechtle, nyní premiér za ohnisko nákazy označil klub v obchodním domě Kotva. „Normálně se tam tancuje. Když přijde kontrola, tak oni to ignorují, což je špatně,“ vyjádřil se Babiš ve svém nedělním hlášení. „Ta delta je tady. Minulý rok jsme měli Techtle Mechtle. Tento rok máme klub nahoře v Kotvě, kde je skutečně velký problém.
Pokud se člověk nechá očkovat, mělo by mu být umožněno dělat cokoli. To tvrdí přední český virolog Zdeněk Hostomský. Stejně tak by to mělo být i u lidí, kteří se prokážou platným negativním testem na covid. Hostomský je navíc toho názoru, že kolektivní imunita je v Česku téměř na dosah, protože počet očkovaných stoupá a mnoho mladých lidí, kteří očkování nemají, již onemocnění prodělalo. Nedůležitější je podle něj dosáhnout proočkovanosti v nejstarší skupině populace. „Pak můžeme rozvolnit téměř všechno,“ říká.
Když se psal rok 2013, německý spisovatel Florian Illies (nar. 1971) připomněl, že před sto lety, v březnu 1913, měl básník Rainer Maria Rilke silnou rýmu, neboť bylo docela chladné jaro a Rilke byl k nachlazení náchylný. Zpráva o básníkově rýmě byla součástí celkového obrazu toho roku, který Illies vytvořil z krátkých příběhů, glos, faktografických črt a drbů (mohlo jich být tak kolem čtyř set) ze života především umělecké společnosti onoho zvláštního roku.
Lehký nárůst počtu nových případů covidu hází vláda na mladé lidi a varuje před tím, že svým „nezodpovědným“ chováním nakazí rizikovější starší část populace. I přesto, že je očkování dobrovolné, ministerstvo nadále stupňuje na mladé tlak, aby ho podstoupili. Semeništěm nákazy jsou podle epidemiologů noční podniky, kde je největší koncentrace mladších ročníků, zábavu jim proto měly překazit rozsáhlé víkendové policejní razie v klubech a rozdávání pokut lidem bez testu či s nedokončeným očkováním.
Dělat si legraci z postižených je neslušné. A tak by si člověk neměl dělat legraci z libertariánů, protože typický přívrženec této nauky se zjevně nachází někde na autistickém spektru. Ale tu zásadu je v praxi těžké neporušovat – protože jsou libertariáni většinou dost inteligentní; protože jejich nápady někdy hrozí reálnými dopady; a protože je to neodolatelné. Jedna z myšlenek, kterou se libertariáni zabývají, je „seasteading“ – vybudování komunity někde mimo dosah stávajících zákonů, kterou by mohli její příslušníci zorganizovat podle svých představ.
Česká republika dosáhla šedesátiprocentní proočkovanosti populace nad 60 let, oznámila to na Twitteru tzv. Chytrá karanténa. Prozatím se jedná o vakcinované alespoň jednou dávkou vakcíny. „Právě teď jsme dosáhli proočkovanosti 60 procent populace nad 18 let první dávkou,“ oznámila Chytrá karanténa. Jako potřebný údaj ke zvládnutí epidemie politici a také zdravotníci v minulosti udávali, že by bylo potřeba proočkovat zhruba 70 procent populace.
Velká Británie, Singapur a Izrael se rozhodly, že upustí od všech restrikcí a naučí se svobodně žít s čínským koronavirem. Rizikoví lidé nad 65 let jsou v těchto zemích masivně naočkováni nebo je chrání imunita z prodělané nemoci. Tím zásadně klesá riziko, že covidoví pacienti zahltí nemocnice. Pro zbývající část společnosti je očkování dostupné a je svobodnou volbou, jestli vakcínu využijí nebo ne. To, že se nakazí a budou čínský koronavirus dál šířit, je pro tamní vlády přijatelným rizikem.
Ani uprostřed léta se svět nezbavil obav z dalších vln čínského koronaviru. Kvůli indické variantě delta omezují vlády cestování, ta česká vrací do hry povinnost prokázat při vstupu do restaurací a obchodů bezinfekčnost, roste nepřímý tlak na očkování zaměstnanců, mládeže, dokonce dětí. Profesor Jiří Beran je s předstihem nejcitovanější český epidemiolog v zahraničí, se svými názory se od loňska často dostával do křížku s dominantním proudem. Jak hodnotí dnešní situaci?
Angličané nejsou po posledním fotbalovém evropském mistrovství zrovna oblíbeným národem, ale jejich stát přece jenom v něčem důležitém ukázal cestu. Velká Británie spolu s ekonomicky vyspělým Singapurem oznámily zásadní změnu ve strategii postoje k existenci čínského viru a jeho mutacím. Obě země se rozhodly přestat se bát, neschovávat se, virus přijmout, nezavírat se před ním a s virem žít. Zvlášť rozhodnutí Singapuru je povzbudivým impulzem pro převážně vystrašený svět.
Mašina. Velice zlověstné slovo. Sugeruje neúprosnou sílu napřenou jedním směrem, s níž nemá praktický význam smlouvat nebo se proti ní stavět, sešrotuje vše, co jí stojí v cestě, pohltí jednotlivce a promění ho ve svou součástku, jednající a myslící jen v mezích, které mašina stanoví, účastnou strojové synergie, která mašinu udržuje v chodu. Za takovou mašinu je možné považovat i současnou veřejnou debatu v podobě, již zprostředkovávají sociální sítě a jejich algoritmy, tzv. kulturní válku, která na současném Západě probíhá.
Možná to jednou bude považováno za zlomový moment v boji proti pandemii. Dne 25. června britský bulvární deník The Sun publikoval fotografie ženatého ministra zdravotnictví Matta Hancocka, jak se líbá se svou vdanou poradkyní Ginou Coladangelovou. I když mimomanželské aféry nejsou už považovány za důvod k rezignaci ani v Británii, která v tom byla vždy prudernější než třeba Francie, problém byl, že Hancock porušil vlastní protipandemická opatření. K Hancockově intimní chvíli došlo totiž 6. května, kdy bylo zakázáno stýkat se s lidmi mimo domácnost.
Singapur, Velká Británie nebo Izrael se rozhodly, že se naučí žít s covidem. Nebudou dělat žádné restrikce. Očkováním se pokusí dosáhnout toho, aby bylo co nejvíc lidí imunních, a dál už nechají vše být. Budou sledovat a počítat jen vážné případy a hospitalizace. Vycházejí z toho, že každý dostane šanci se naočkovat, a z důvěry v to, že to ti rizikoví, které covid skutečně vážně až smrtelně ohrožuje, skutečně udělají.
