Tag: politika

Články k tagu

Co dál s Trikolórou?

Na svatého Václava si Václav Klaus mladší naplánoval ustavující sněm svého nového hnutí Trikolóra, které založil poté, co byl vyloučen z ODS. Spolu s ním ulicemi Brna pochodovaly mažoretky, snadno karikovatelný symbol. Trikolóra je přesně ten typ projektu, na němž se okamžitě projeví sympatie většiny novinářské obce. Bohužel nejen v názorových článcích, ale i ve zpravodajství. Když mainstream někoho nemá rád, bias proniká do každé věty, do titulku, do výběru fotografie. Chcete-li vidět kontrast, využijte podzimních slev a vyjeďte si do Maďarska.

Otroci ideologických balíčků

Kulturní válka. Rozdělená společnost. Sociální bubliny. Těmito výrazy se nejčastěji popisuje ztrácející se schopnost a ochota mluvit s lidmi, kteří nesdílejí naše názory, hodnoty a vidění světa. Právě ta rozkládá důvěru a soudržnost mnoha zemí Západu. Oslabuje ho a připravuje ho o jeho civilizační náskok. Vnímání společnosti čím dál víc připomíná to, co bývalo dřív vyhrazeno subkulturám nebo módním trendům.

Ministerstvo pro foxteriéry

Ministerstvo kultury sídlí v Nostickém paláci, v jedné z těch krásných malostranských budov, které si po Bílé hoře postavila cizácká šlechta, jež pro nás, i když jsme o to jakoby nestáli, vytvořila barokní atmosféru Prahy. Po roce 1918 aristokrati nejprve většinou zchudli, takže mnohé paláce buď prodali, většinou státu, nebo je pronajímali třeba jako ambasády. Po válce jim ty zbylé sebral stát všechny, čímž se uvolnilo místo pro nějaký úřad.

V nerovném zápase s kultem lidstva

Ještě v první polovině 20. století bylo možné hovořit o třech hlavních politických proudech nebo formacích. Socialismus, liberalismus a konzervatismus. Ten první byl kolektivistický, zápasil o emancipaci dělníků, osmihodinovou pracovní dobu, bezpečnostní a hygienická opatření, zákaz dětské práce, zdravotní pojištění.

Podzim populistů

Předem je jisté, že se osobností podzimu stane britský premiér Boris Johnson, který je připraven dokončit brexit bez dohody s Evropskou unií. Stejnou pozornost ještě vzbuzuje šéf italské strany Liga Matteo Salvini, který chce prosadit předčasné volby, stát se premiérem a zbavit svou zemi krunýře sterilních úspor, který jí ordinuje Brusel.

Bude horký podzim

V dubnu se Vít Rakušan stal předsedou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a o dva měsíce později svým vyjádřením o nutnosti postavit vůči Andreji Babišovi jakési „Občanské fórum 2.0“ prozradil, že na pravici a ve středu se intenzivně jedná o předvolební koalici. Na rozdíl od roku 2016, kdy se stejnou myšlenkou přišel Miroslav Kalousek, tentokrát šéfové stran dávají najevo ochotu se dohodnout.

Coming out nejbohatšího Čecha

Velký byznys býval tradičně velmi konzervativní. Právo, řád, stabilita, důraz na výkon a osobní zodpovědnost, oceňování odvahy a rizika byly hodnoty, které měla většina lidí, již se pustili do podnikání a byli v něm úspěšní, tak zvnitřněné, že se staly součástí jejich DNA.

Blokové myšlení

Konečně získalo jakýsi smysl odstranění Václava Klause ml. provedené vedením ODS letos v březnu. Zdůvodňovalo se nejdřív Klausovým příměrem nesvobody v jednání, kterou má vůči EU česká sněmovna, s židovským výborem vůči nacistům; pak zase předseda strany Petr Fiala řekl, že takové vysvětlení je směšné, že to byl programový rozchod. Teď si můžeme myslet, že Klaus musel být odstraněn jako překážka pomalu se rodící pravostředové koalice. Fiala ji charakterizuje jako „konzervativně-liberální“. O tomto volebním bloku už se v zákulisí mluví a jedná nějaký měsíc. Klaus by v takovém souručenství, které bude mít kompromisní, tedy nijaký postoj vůči Bruselu nebo dalšímu kolu iracionálního boje EU proti tzv. klimatické změně, narušoval programovou shodu. Křehká bude dost i bez něho.

Nesnesitelná lehkost nenávisti

Nenávist se v této době nesmírně rozmohla. Nenávidět je nyní neobyčejně snadné. Stačí jen málo, a už nenávidíte. Nejste úplně stoupencem multikulturalismu a poněkud vás děsí demografický vývoj v mnoha zemích Evropy, již nenávidíte jiné rasy. Máte přece jenom nějaké rozpaky nad sňatky homosexuálů (já jsem přitom pro), už jste homofob, samozřejmě nenávistný.

Vyrůstá v Bronxu Trump v sukních?

Kým bude nejmladší žena zvolená do amerického Kongresu Alexandria Ocasiová-Cortezová? Tím, kdo prorazí novou cestu americké levicové politiky pro příští desetiletí? Anebo bude mít pravdu spíš její stranická kolegyně z Wisconsinu Tammy Duckworthová, která sarkasticky poznamenala, že „to je budoucnost Demokratické strany – v Bronxu“?

Šéf německé FDP zahájil projev na sjezdu v čínštině. Mezi sponzory partaje je i Huawei

Předseda německých opozičních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner zahájil svůj páteční proslov na stranickém sjezdu v čínštině. Chtěl tím údajně zdůraznit vzrůstající vliv této mocnosti ve světě. Podle něj se příští generace Němců bude vedle angličtiny muset učit také čínsky. Německý tisk se pozastavuje nad tím, že kongres sponzorovala čínská firma Huawei.

Reálný socialismus opět na scéně

Po pádu Berlínské zdi se zdálo, že socialismus byl definitivně odsunut na smetiště dějin, a to celosvětově. To slovo bylo zdiskreditované nejen ve východní Evropě, v zemích, jež se oficiálně za socialistické prohlašovaly. Ztratilo přitažlivost i v rozvojovém světě. Sovětský blok, jenž se nabízel mnoha těmto zemím jako spojenec a dodavatel vojenské i hospodářské pomoci, najednou neexistoval a s ním splaskl i socialismus jako alternativa. V západním světě byli tou dobou u moci Bush, Thatcherová a Kohl, kteří nelenili a ideologický rozměr pádu komunismu zdůrazňovali.

Zemřít pro Gdaňsk

Mourir pour Dantzig? se jmenoval slavný článek ve francouzských novinách v září 1939, ve kterém byla položena falešná otázka, zda Evropanům stojí za to umírat za nějaký přístav kdesi na Baltském moři. Kdo Gdaňsk trochu poznal, už si na tu otázku dávno odpověděl, že ano, že za jistých okolností, ne snad nutně doslova, lze aspoň symbolicky „zemřít pro Gdaňsk“. Tedy za tu touhu a zvláštní kouzlo, kterým to neopakovatelné město vyzařuje. To kouzlo je obsaženo v jeho poraněné, ale přece jen hojené a obnovované historické kráse, v jeho bouřlivé historii, a hlavně v jeho romantické nepoddajnosti.

Dominika Feriho se vyplatí sledovat, domnívá se Politico. Zařadil ho na prestižní žebříček

Nejmladšího českého poslance Dominika Feriho (TOP 09) zařadil server Politico do svého žebříčku 28 osobností z 28 zemí, které je podle něj v roce 2019 záhodno sledovat, neboť mohou v nadcházejících letech změnit tvář své země nebo celé Evropské unie. Seznam zahrnuje kromě politiků také ekonomické lídry, aktivisty nebo umělce a rozdělen je na „snílky, muže (ženy) činu a narušitele“.

Zhovadilost, primitivismus, neslušnost..., ale i pochopení. Politici vidí vyhození květin různě

Část opozičních politiků chápe vyhození květin premiéra Andreje Babiše (ANO) či prezidenta Miloše Zemana od památníku na Národní třídě. Považují to za důkaz nespokojenosti lidí. Další ale postup demonstrantů tvrdě kritizují. Poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) vyhození květin označila za primitivismus, lidovecký poslanec Marian Jurečka za zhovadilost, podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka to bylo neuctivé a neslušné. Hrad mluví o „fašistické lůze utržené ze řetězu“.

Muži, který měl posílat výbušniny politikům, hrozí až 58 let. Prozradily ho otisky

V americkém státě Florida byl v pátek zatčen muž, jehož policie považuje za hlavního podezřelého v případě zásilek s výbušninami adresovaných předním představitelům Demokratické strany. Byl obviněn z pěti trestných činů a v případě odsouzení mu hrozí až 58 let vězení, řekl na tiskové konferenci ministr spravedlnosti Jeff Sessions. Šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Chris Wray informoval, že zásilky obsahovaly funkční výbušná zařízení a že vyšetřovatelé pachatele dopadli díky stopám DNA a otiskům prstů, které na jedné zásilce zanechal.

ODS se vrací do vysoké hry

Druhé kolo voleb do Senátu vykazuje ještě menší účast než volby do Evropského parlamentu, mocenské poměry proto nezmění. Jak něco takového očekávat od hlasování, při kterém za účasti 16 procent oprávněných voličů rozhoduje třetina republiky? Druhé kolo má jenom symbolickou hodnotu, ovšem v politice hrají symboly klíčovou roli. Tentokrát voliči definitivně rozsekli otázku, kdo bude vyzývatelem ANO v příštích volbách do sněmovny.

Pavel Čižinský povede koalici v Praze 1, dohodl se s Piráty a Zelenými

V Praze 1 se na koalici domluvili Praha 1 Sobě, Piráti, My, co tady žijeme a Zelená pro jedničku. Starostou bude Pavel Čižinský (Praha 1 Sobě). Oznámili to zástupci koaličních stran. V 25členném zastupitelstvu bude mít nová koalice většinu 15 hlasů. Volby v první městské části vyhrála Praha 1 Sobě s 21,3 procenta hlasů, získala šest mandátů. Druhá byla ODS se 17,9 procenta a pěti křesly a třetí Piráti s 15,6 procenta hlasů. TOP 09, která dosud vládla společně s ODS a ČSSD, obhajovala sedm křesel včetně postu starosty, získala ale jen tři mandáty.

EU není SSSR, ale

Je přípustné srovnávat Evropskou unii se Sovětským svazem? Tak se včera nevěřícně tázal web německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Citoval britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta na konferenci Konzervativní strany v Birminghamu, slova, jaká prý by si nedovolil ani (známý eurofob) Boris Johnson. Čtenáři, posuď sám, jestli se Hunt dostal za hranu: „EU byla kdysi založena proto, aby chránila svobodu – tehdy to byl Sovětský svaz, kdo nedovoloval svým lidem odejít. Historická lekce je jasná: pokud evropský klub přeměníte v žalář, touha z něj odejít nepoleví – naopak, poroste a my nebudeme jedinými vězni, kteří ze žaláře chtějí odejít.“

Dáma s váhami. Slepá, bohužel

Spor o nominaci Bretta Kavanaugha do Nejvyššího soudu Spojených států je vděčné téma. Jde v něm o víc než o jednoho právníka, kolega Martin Weiss přesvědčivě argumentuje, že je obrazem toho, jak se ze světové supervelmoci stává země, jíž fakticky není možné vládnout. Týká se politiky a také tématu sexuálního násilí, jímž západní společnost v posledních měsících dost intenzivně žije. Představuje pro ni jistým způsobem ideální předmět sporu. Kde je v něm pravda, je totiž prakticky nezjistitelné...

Výbor Senátu USA podpořil Kavanaugha jako soudce Nejvyššího soudu

Právní výbor amerického Senátu v pátek nejtěsnějším poměrem hlasů podpořil kandidaturu Bretta Kavanaugha na místo soudce Nejvyššího soudu. Kavanaugha navrhl prezident Donald Trump, ale proceduru zkomplikovalo obvinění ze sexuálního útoku, které proti kandidátovi vznesla profesorka psychologie Christine Blaseyová Fordová. Hlasování výboru předcházela dramatická debata, pro kandidáta se nakonec vyslovilo všech 11 senátorů z řad republikánů, všech deset demokratů bylo proti. O kandidatuře bude definitivně rozhodovat plénum Senátu.

Vážený poslanec za osmnácté století

Osobnost britského poslance Jacoba Rees-Mogga, zkráceně JRM, působí jako karikatura anglického konzervativce z dílny sovětské propagandy. Syn barona, který se oženil s pravnučkou hraběte. Investiční bankéř, jehož jmění je odhadováno na 100 milionů liber. Politik, který se na veřejnosti objevuje výhradně ve dvouřadovém obleku. Student nejprestižnějších škol v Etonu a Oxfordu. Ultrakonzervativní katolík, který navštěvuje mše výhradně v latině. Čahoun, o kterého se ještě ve 28 letech starala chůva. Zastánce co nejtvrdšího brexitu. To vše je muž, o kterém se mluví jako o možném budoucím premiérovi Spojeného království.

Zhoršená naděje dožití

Nemocnice v odlehlých regionech zpívají před komunálními volbami labutí píseň. Místní politici se voličům zapřísahají, že v té jejich nemocnici akutní péči udrží, po volbách však už nebude důvod zakrývat skutečný stav. Není slušné ohrožené nemocnice jmenovat, i když jich může být okolo dvaceti. Pochybovat o jejich budoucnosti znamená přispět k jejich zániku. O konci některých se ovšem už mluví úplně otevřeně. V Sušici dosud přežívá interní oddělení, z nabídky akutní péče je však poslední, protože nedávno se tam zastavil provoz chirurgie. Plzeňský kraj přispívá deseti miliony ročně na to, aby 24 hodin fungovala chirurgická ambulance, to však lze považovat za předvolební populismus. Jeden chirurg může mít službu, jakýkoli těžší případ stejně musí poslat o třicet kilometrů dál do Klatov.  Nemocnici provozuje soukromá společnost Penta, která se ještě snaží zavést program jednodenní chirurgie. To by však znamenalo vozit pacienty až z Prahy.

„The feels“ a zlatá osmdesátá

Na Letní škole Občanského institutu Saša Vondra zahájil svoji přednášku momentem z nedávného uzavřeného zasedání skupinky evropských zahraničněpolitických profesionálů v Cambridge: Když předsedající nechal účastníky hlasovat, zda z dlouhodobého hlediska představoval větší mezinárodněpolitický nebo prostě historický zlom rok 1989, anebo rok 2008 (rok pádu Lehman Brothers a rusko-gruzínské války), přiklonili se téměř všichni přítomní (většina jichž byla ze západní Evropy) k pozdějšímu datu.

Rozpory uvnitř Levice. Povstaňme, burcuje poslankyně Wagenknechtová

Výrazná německá levicová politička Sahra Wagenknechtová ze strany Die Linke (Levice), která je od roku 2009 poslankyní Bundestagu, přišla s novou iniciativou „Aufstehen“ (Povstaňme). Chce tak oslovit i voliče, kteří prozatím Levici nevolili. Její iniciativa se však nelíbí mnohým straníkům, distancuje se od ní například stranický předseda Bernd Riexinger, informuje Süddeutsche Zeitung.