Peter Thiel (54), americký podnikatel německého původu, investor, filantrop, politický aktivista a spoluzakladatel společností PayPal, Clarium Capital, Palantir Technologies a Founders Fund, už toho prožil dost. Navíc střeží své soukromí: poté, co ho blog Valleywag označil za homosexuála, financoval soudní spor, který způsobil bankrot jeho mateřské společnosti Gawker Media.

Thiel je dar pro životopisce, ten jeho se však musí rozhodnout, který z mnoha Thielů je ten pravý. Max Chafkin, novinář z agentury Bloomberg, se s tímto dilematem snaží vyrovnat v knize The Contrarian: Peter Thiel and Silicon Valley’s Pursuit of Power (Rebel. Peter Thiel a snaha o moc v Silicon Valley).

První díl rozebírá Thielovy přistěhovalecké kořeny, tady spatřuje klíč k jeho pozdějšímu rebelantství. Rodiče přišli z Frankfurtu nad Mohanem, kde se narodil, do Clevelandu, poté do Namibie, pak se vrátili do Clevelandu, nakonec přesídlili do Kalifornie. Thiel přeskakoval ze školy do školy, což je zřejmě původ jeho samotářství.

Když se rodina usadila na předměstí San Franciska, Thiel zůstával stranou vrstevníků. Štíhlý, malý, chytrý a ovšem povýšený – dokonalý terč pro dětské tyrany.

Ani později na Stanfordově univerzitě společensky nebodoval. Nakonec však způsob, jak se vyrovnat se svými pronásledovateli, našel. Vstoupil do republikánského klubu a objevil dílo libertariánky Ayn Randové (1905–1982). Jeho nekompromisní konzervatismus nebyl jen vysokoškolskou hrou, ale strategií přežití. Thielovo konzervativní probuzení bylo spojené s Reném Girardem (1923–2015), filozofem ze Stanfordu, který do centra lidského chování umístil napodobovací instinkt.

Podle Girarda napodobování vytváří konflikty, protože lidé usilují o stejné zaměstnání, školy a majetek. A Thiel si uvědomil, že být svobodný znamená nenapodobovat, najít si vlastní cestu, stát se rebelem. Byť jeho start po univerzitě byl prozaičtější: federální odvolací soud a posléze právnická kancelář Sullivan & Cromwell na Wall Street. Další zastávkou byl obchod s deriváty v Credit Suisse. Po několika měsících se osamostatnil a založil hedgeový fond. Ten zaznamenal vzestup a pád. Po něm Thiel založil PayPal a s ním předznamenal dnešní boom digitálních peněz. Roku 2002 ho prodal za 55 milionů dolarů. Byl i prvním profesionálním investorem do Facebooku a dodnes je členem jeho správní rady.

Největší pozornost kniha věnuje tématu v podtitulu – Thielově „skutečné politické moci“. Už v roce 2009, několik let před nástupem Donalda Trumpa, Thiel píše: „Nevěřím, že svoboda a demokracie jsou kompatibilní.“ Až do roku 2016, kdy si Trump zajistil republikánskou nominaci na prezidenta USA, se Thiel v podstatě o politiku nezajímal. V Trumpovi však uzřel nástroj ke zničení liberálního politického establishmentu a daroval mu 1,3 milionu dolarů na kampaň. V roce 2020 mu už nepřispěl.

Zlé jazyky Thielovi vyčítají, že pomoc Trumpovi nebyla politicky zadarmo, což prý dokazuje vzestup Thielovy softwarové firmy Palantir navázané na armádu. To tvrzení je však pochybné. Palantir byl založen roku 2003 a vzkvétal dávno před Trumpem. Během druhého Obamova mandátu vzrostly jeho příjmy 3,5krát na 20 miliard dolarů, za Trumpa rostly pomaleji.

Thiel financuje republikány a možná někdy v budoucnu získá politickou moc. Letos navýšil dary republikánským kandidátům do Senátu, investoval i do Rumble, platformy pro sdílení videí, která je bez cenzury, a tak se stala prostorem pro pravici. Přílišný důraz na politiku by ale překryl význam Thielova rebelantství při operacích s rizikovým kapitálem. Tady dosáhl největších zisků, odtud vyrostl ve vlivnou figuru (podle Forbesu disponuje pěti miliardami dolarů).

Geekové jsou považovaní za padouchy, ale mohou být i hrdinové; nejlepší způsob, jak zlomit moc Facebooku, je najít investora rizikového kapitálu do nějaké lepší sociální sítě. Thielova vzpurnost, averze k napodobování a ochota investovat do dlouhodobých nápadů jsou pohonem pro nejdynamičtější část ekonomiky.

Max Chafkin: The Contrarian: Peter Thiel and Silicon Valley’s Pursuit of Power. Bloomsbury Publishing, Londýn 2021, 400 str.