Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans představil minulou středu tzv. energeticko-klimatický balíček. Pod názvem Fit for 55 se v něm skrývá sedmnáct konkrétních návrhů, jak EU do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Patří k nim faktický zákaz aut se spalovacím motorem (do roku 2035), rozšíření emisních povolenek na stavebnictví, zemědělství, lodní a leteckou dopravu, také zdražení povolenek v oborech, v nichž jsou již zavedeny.
Poté, co hlavní strůjce radikální klimatické politiky a místopředseda Evropské komise (EK) Frans Timmermans obhajoval zelenou bezuhlíkovou ekonomiku v Praze, zamířil se podívat také do silně průmyslového Moravskoslezského kraje. Tam ho hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO) ujistil, že svůj region promění a místo „špinavého“ uhlí se zde budou „těžit data“. Návrhy z přelomového New Green Dealu budou mít celkově na průmyslové země typu Česka velmi citelný dopad, který zasáhne hlavně běžné spotřebitele
Česko bude muset zmodernizovat svůj průmysl a uvědomit si potenciál nové zelené bezuhlíkové ekonomiky, je to totiž jediná správná cesta. Alespoň tak obhajoval přelomové klimatické návrhy Evropské komise (EK) známé jako New Green Deal její místopředseda Frans Timmermans, který do Prahy přijel o plánech jednat s českými politiky. Že musí Češi brát dopady klimatických změn vážně, ospravedlňoval Timmermans mj. řáděním tornáda na jižní Moravě.
Green Deal s představenými konkrétními kroky znervózňuje české podniky. Na průmysl totiž bude mířit většina z kroků, kterými chce Evropská komise snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Česká republika se řadí v Evropské unii k nejvíce závislým zemím právě na oblast průmyslu. K největším změnám patrně dojde u automobilek, kde se počítá s koncem spalovacích motorů. Autoprůmysl tak zřejmě projde velkou změnou, kdy budou muset končit i některé firmy, zejména dodavatelé dílů.
Ve středu byl zveřejněn revoluční manuál. Směr vytyčený v balíčku Fit for 55, který předložila Evropská komise, je možná s výjimkou covidových uzávěrek tím nejdůležitějším, o co se v politice vůbec může hrát. A to nejen kvůli tomu, že se budou masivně zdražovat letenky, stavba budov, zemědělská produkce, že nás chtějí přinutit přejít na elektrická auta nebo od osobní dopravy úplně odejít.
Za cestu do pekel označil zelené plány Evropské komise (EK) v rámci nového klimatického zákona europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Obává se toho, že nákladná opatření, kterými chce EU dojít k plošné dekarbonizaci, budou pro běžné obyvatele jen „těžko stravitelná“. Vondra upozorňuje především na to, že jednotlivé unijní státy nemají možnost navrhovaná opatření EK odmítnout. Nová zelená politika EU přitom podle něj nebude férová, protože neměří každému stejně a některé státy na ni tvrdě doplatí.
Symbolicky na výroční pádu Bastily předložila včera Evropská komise další etapu cesty k bezuhlíkové ekonomice, známou jako Green Deal (Zelený úděl). Tato je už opravdu hodně radikální a nese jméno Fit for 55. Právě o tolik procent mají být proti roku 1990 sníženy emise oxidu uhličitého. Jak už to při podobných ohláškách, které prudce zdražují život v Evropě, bývá, provází tyto návrhy osudová slova (odtud ony úděly). Nechyběla ani včera.
Regulace, zákazy a vyšší cena za služby. To podle některých odborníků čeká poté, co začne platit snaha Evropské unie o plošnou dekarbonizaci. Kromě automobilů se spalovacími motory se restrikce citelně dotknou také lodní či letecké dopravy. Plán na snížení emisí o 55 procent však bude doprovázen znatelnou změnou ekonomiky. Hospodářská komora také upozorňuje, že vláda Andreje Babiše dosud nepředstavila žádnou analýzu dopadů, i když v minulosti premiér se zelenou politikou souhlasil.
Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to dnes Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Evropská komise v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Evropská komise (EK) dnes jako součást dosud největšího souboru opatření na ochranu klimatu navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Unijní exekutiva také plánuje, aby státy výrazněji než dosud omezovaly spotřebu energií a zaměřovaly se na energetickou účinnost. EU má do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
Navzdory intenzivnímu strachu ze změny klimatu voliči v řadě zemí nejsou ochotni utrácet biliony, které by si dramatické snížení emisí vyžadovalo. Proto klimatičtí aktivisté stále častěji používají nový postup: prosadit kýženou klimatickou politiku u soudů. Toho času OSN registruje nejméně 1550 klimatických žalob v 38 zemích. Takové žaloby v konečném důsledku podrývají demokracii, škodí chudým lidem a odvádějí naši pozornost od chytřejších způsobů, jak klimatu pomoci. To je pozadí následujícího komentáře dánského matematika Bjørna Lomborga. „Skeptický ekolog“ ho pro český trh poskytl exkluzivně Echu. Redakčně kráceno.
Před dvěma týdny měla ustavující shromáždění frakce Tea Party v ODS, na Facebooku lze zhlédnout některá vystoupení. Za pozornost rozhodně stojí expozé bývalého europoslance Hynka Fajmona. Mluví v něm o klimatické politice Evropské unie. Podivuje se tomu těžko pochopitelnému rozporu mezi revoluční změnou, kterou do našich životů hodlá vnést unijní Green Deal, a takřka nulovým zpravodajstvím o této změně.
V německém městě Denzlingen v Bádensku-Württembersku se rozhodli být do roku 2035 tzv. klimaticky neutrální a v rámci „Programu financování ochrany klimatu“ vyplácí bonus všem lidem, kteří se rozhodnou zbavit se svého auta. Informoval o tom například server Die Welt. Tendence vyplácet bonusy za zbavení se aut s běžným spalovacím pohonem se však neobjevují pouze v Denzlingenu a v Německu. Přestup na kola, a to včetně nákladních, chtějí po volbách zavádět také němečtí Zelení.
Spolková republika půjde k volbám jako už tradičně těsně před Českou republikou, letos na konci září. Asi dva poslední roky to vypadalo, že o příští vládě Německa je v podstatě rozhodnuto. Vysoká podpora pro Zelené, kteří se letos na jaře v průzkumech senzačně dostali i před dominátory poválečné spolkové republiky, křesťansko-demokratickou CDU, by znamenala, že tlak Evropské unie na snižování emisí oxidu uhličitého (CO2), už dnes naprosto iracionální, bude od podzimu ještě vystupňován.
Tažení Evropské unie proti klimatické změně nabírá tempo. Je odsouhlasen cíl bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, pro rok 2030 máme stanoven etapový cíl snížení emise skleníkových plynů o 55 procent (oproti roku 1990). Už za dva týdny Komise představí patnáct navazujících návrhů, jimiž se Green Deal pro Evropu postupně promítne do národních zákonů, včetně těch českých. Česká politika bere tuto radikální politiku Unie jako danost.
Dáma, která se globálně proslavila svými precizními, křehkými konstrukcemi ze skla a oceli, je proslulá tím, že detaily staveb pečlivě kontroluje přímo na místě. Zakázky po celém světě včetně Prahy má Eva Jiřičná stále. Jen musela kvůli covidovým restrikcím a karanténám úplně změnit styl práce. Všechno řídí ze svého londýnského bytu. V rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, jak pandemie čínského koronaviru, tažení proti klimatické změně a prudké zdražování všech stavebních materiálů promění společnost a architekturu.
Přestože nejbližším horizontem politické sezony jsou parlamentní volby v říjnu, řada vlivných finančních skupin už připravuje strategii podpory pro volby prezidentské. Leden 2023 je daleko. Na krystalizaci kandidátů a favoritů je ještě čas. Stane se spousta věcí, která ovlivní a posune atmosféru v zemi. Posune nebo obrátí ji i jméno příštího premiéra.
Tlak evropské legislativy na udržitelnost projektů se začíná konkrétně projevovat. Generali Česká pojišťovna a Kooperativa totiž do konce letošního roku nechtějí pokračovat v pojišťování konvenčních uhelných elektráren. Podle odborníků se jedná o trend, kterým pojišťovny a banky přistupují k současnému trendu. Zároveň ale upozorňují, že to může znamenat pro státy EU velký problém, protože projekty budou posuzovány podle své zelenosti, nikoli podle ziskovosti.
Za 14 let si možná Evropan nové auto na benzin či naftu nekoupí. Evropská komise projednává stanovení nulových emisí pro všechna benzinová nebo dieselová vozidla, prodávaná v Evropské unii, na rok 2035. S odvoláním na zdroje z EU o tom píše server Politico. Informace okamžitě vyvolaly ostrý odpor v automobilovém průmyslu, i když VW je už připraven. „Znamenalo by to nejen konec spalovacích motorů, ale i plug-in hybridů,“ uvedl Hildegard Müller z německé automobilové asociace VDA.
Z ODS se stává strana krajního středu. Dokonce prý „eurohujerská strana krajního středu“, a to svou podporou Green New Dealu. Tvrdí to Zuzana Majerová Zahradníková z Trikolóry, respektive cituje Daniela Vávru. Mně připadá, že se z ní stává spíš strana mdlého středu. Její volební kampaň připomíná spíš nějakou službu typu Kam na výlet než politickou stranu.
Někdejší předseda ODS Mirek Topolánek svého času hodnotil reálnou politiku svého předchůdce ve funkci Václava Klause slovy: „Pravicová rétorika, levicová politika.“ Narážel na to, jak dlouho a urputně Klaus odmítal ukončit regulaci nájemného. Lidé z ODS si to tehdy vysvětlovali tím, že Klausova maminka žila v regulovaném bytě na Tylově náměstí na pražských Vinohradech. Tedy tím, že politická idea a rétorika vždy nakonec ustoupí čistě osobnímu zájmu.
Usnášejí se v 21. století na jménu příštího panovníka média? V Německu to zkusila už před minulými volbami, kdy se vyvolený jmenoval Martin Schulz, a když se stal kandidátem na kancléře za sociální demokracii (SPD), média vytvářela dojem nezadržitelného postupu. Člověk s vizáží lehce vyšinutého úředníka, do té doby předseda Evropského parlamentu, samozřejmě žádné masy nepobláznil. Po pár měsících mediálního dopingu došla „vlaku Schulz“ pára. Udělal s dvaceti procenty nejhorší výsledek v poválečné historii SPD.
Velká zelená revoluce, známá jako New Green Deal, cesta k bezuhlíkové ekonomice, bude mimořádně nákladná. Základní kameny byly položeny na summitech Evropské unie 16. prosince 2019 a 21. července 2020. Tehdy jsme měli možnost využít práva veta a pokusit se zelenou cestu upravit. Andrej Babiš ho nevyužil. On byl tím, kdo Českou republiku k velkému zelenému zdražování přihlásil.
Akutní fáze pandemie čínského viru skončila. Projevovala se bezprecedentním zásahem do běžného života, povinností nosit roušky, které také nejlépe symbolizovaly omezení práv a svobod včetně vyjadřování, a je završována povinně nepovinným plošným očkováním.
Minulý týden se na facebookovém účtu předsedy ODS Petra Fialy objevila tato slova: „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života.“
Přední český výrobce elektřiny skupina ČEZ naskočila na zelenou politiku a zrychluje přechod k bezemisní energetice. V rámci vize do roku 2030 tak chystá postupný útlum spalování uhlí a větší využití nízkoemisních zdrojů. Šéf ČEZu Daniel Beneš říká, že společenský i politický tlak na energetiku ze strany investorů či bank roste a cíle dekarbonizace se zpřísňují, ČEZ je musí reagovat. Odmítl spekulace, že by měl slogan jeho nové vize Čistá energie zítřka souvislost s přejmenováním společnosti.
Německo chce po Evropské unii, aby vytvořila "klimatický klub" s dalšími spřízněnými zeměmi jako USA, Japonskem nebo Čínou. Jeho účelem by bylo předejít případným obchodním třenicím vyvolaným budoucími opatřeními souvisejícími s tzv. bojem proti změnám klimatu, například navrhovaným uhlíkovým clem. Dnes to řekl německý ministr financí Olaf Scholz. EU by se měla snažit domluvit s ostatními zeměmi na společných pravidlech a standardech ohledně snižování skleníkových plynů, řekl Scholz po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou.
Jakou představu ve vás vyvolají věty „Vítejte v roce 2030. Nic nevlastním, nemám žádné soukromí a nikdy se nežilo tak dobře“? Když vedle nich vidíte obrázek autorky, mladší ženy s mikrofonem v ruce, zjevně jako doma na konferenčních pódiích, elegantně, ale prostě oblečené, jak bývají moderní Západoevropanky? Když si přečtete, že je jí Ida Aukenová, dánská sociálnědemokratická poslankyně a bývalá ministryně?
Připojení České republiky k plánu Evropské komise Green Deal se už projevuje a dochází k propouštění. Tvrdí to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který po vládě chce jasnou analýzu s budoucím dopadem této dohody. Středula pro Echo24 uvedl, že první odhad nákladů dosahuje výše 10 bilionů korun, což znamená sedm státních rozpočtů. „Chceme vědět, kdo to zaplatí,“ řekl.
