Ursula von der Leyenová bude pokračovat v čele Evropské komise dalších pět let. Evropský parlament potvrdil její setrvání ve funkci většinou 401 hlasů. Získat potřebovala minimálně 361 hlasů. Von der Leyenová je v čele Evropské komise od roku 2019, na dalších pět let ve funkci slíbila zahájení obranných projektů či dodržení cílů takzvané Zelené dohody.
Naši dobu poznamenala hluboká úzkost, řekla v hodinovém projevu před europoslanci dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která usiluje o své znovuzvolení. Hovořila o obavách občanů Evropské unie i o prioritách Evropské komise pro příštích pět let, kterými mají být zejména konkurenceschopnost a bezpečnost. Zároveň kritizovala cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, zdůraznila trvající potřebu pomáhat Ukrajině čelící ruské agresi a vyzvala k ukončení zabíjení v Pásmu Gazy.
Většina českých europoslanců ve čtvrtek během klíčového hlasování v Evropském parlamentu nepodpoří předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou, která se uchází o znovuzvolení. Současná šéfka unijní exekutivy získá nejspíš hlasy jen od pětice českých europoslanců ze své frakce Evropské lidové strany (EPP). Ruku by pro ni mohli zvednout rovněž tři čeští europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Evropská komise neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie, rozhodl ve středu Tribunál Soudního dvora EU. Informovala o tom agentura Reuters, podle které tak unijní soud v Lucemburku potvrdil námitku podanou europoslanci proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv. Nákup vakcín, respektive kontrakt s firmou Pfizer, způsobil politické problémy šéfce EK Ursule von der Leyenové.
Zvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise není tak jasné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nominantka evropských lidovců (EPP) potřebuje ke zvolení 361 hlasů, s nimiž ale nemůže stoprocentně počítat od subjektů sdružených ve středové koalici a musí se spoléhat částečně na Zelené a také na Evropské konzervativce a reformisty (ECR). A právě nejsilnější subjekt ECR – Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové – mohou způsobit problém.
Avizovaný bojkot akcí konaných Maďarskem, které je předsednickou zemí Rady Evropské unie, ze strany Evropské komise je ojedinělý. Jednotný názor na něj nemají ani čeští europoslanci. Na jedné straně mluví o drzosti ze strany EK, na straně druhé pak o dobrém rozhodnutí směrem k Maďarsku, jehož premiér Viktor Orbán se bez mandátu EU vydal na mírovou misi. Podle osloveného experta je krok komise v moderní historii bezprecedentní.
Evropská komise dnes oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Na sociální síti X to uvedl Eric Mamer, mluvčí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Zrušena podle něj byla rovněž tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi. Maďarští politici krok komise odsoudili.
„Evropská komise nám nabídla nezákonnou tajnou dohodu: pokud budeme v tichosti cenzurovat projevy a nikomu to neřekneme, nebudou nás pokutovat.“ Takto se Elon Musk dnes vyjádřil k údajné nabídce EK, kterou podle něj ostatní velké platformy,kromě jeho sítě X přijaly. Tato nabídka má souviset s kroky, které EK momentálně podniká v rámci nově zavedeného nařízení Digital Services Act (DSA), které má za cíl regulovat a cenzurovat právě především činnost různých online zprostředkovatelů a platforem.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se stále nerozhodla, zda její strana bude ve čtvrtek v Evropském parlamentu hlasovat pro druhý mandát Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise. Píše to dnes deník La Stampa. Meloniové strana Bratři Itálie (FdI) má 24 europoslanců a patří tak k nejsilnějším stranickým delegacím v Evropském parlamentu. Ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde FdI sedí, von der Leyenovou podpoří podle deníku ODS a zástupci Nové vlámské aliance (N-VA).
Zákaz spalovacích motorů u nových automobilů od roku 2035 je klíčovým požadavkem socialistů (S&D) pro budoucí Evropskou komisi (EK). Vyplývá to z oficiálního dokumentu, který v úterý zveřejnil server Euractiv. Nově požadují rovněž zrušit právo veta ohledně článku 7, tedy ve věci dodržování právního státu, kdy by tak Brusel mohl s menšími překážkami uvalit sankce na nepohodlný členský stát. V úterý večer se zároveň uskutečnila schůzka frakce S&D v Evropském parlamentu s dosavadní předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou
Evropská komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy Kč) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku, kteří byli nedávno postiženi nepříznivým počasím nebývalého rozsahu. Zároveň chce Komise podpořit také portugalské producenty vína. Členské státy návrh schválily, uvedla EK. Pro Rakousko vyčlenila EK 10 milionů eur, dalších 37 milionů dostanou polští zemědělci a 15 milionů připadne Portugalsku.
Prakticky všechny české subjekty kandidovaly do Evropského parlamentu s tím, že chtějí změnit Green Deal. Již nyní mají možnost udělat první kroky k tomu, aby naplnily své volební sliby. Například podmínkami pro podporu kandidátce na šéfku Evropské komise Ursule von der Leyenové. A tlak na von der Leyenovou už začíná vytvářet i její „mateřská“ Evropská lidová strana, která žádá – mimo jiné – zmrazit část legislativy spojené s Green Dealem.
Německý Svaz automobilového průmyslu (VDA) apeluje na Evropskou komisi (EK), aby ustoupila od záměru uvalit od čtvrtka dodatečná cla až 38,1 procenta na dovoz elektromobilů z Číny. Svaz to uvedl v prohlášení. „Plánovaná cla ztíží úspěšný rozvoj elektromobility, a tím i dekarbonizaci a dosažení cílů ve snižování emisí CO2 stanovených klimatickou dohodou z Paříže, k nimž se v rámci Zelené dohody zavázal i německý automobilový průmysl. Navíc poškozují evropské spotřebitele i evropské podniky.
Evropa je v krizi. Křesťanská civilizace, která určuje rámec našeho života, mizí. V úpadku je i Evropská unie. Globální ekonomická váha kontinentu se v posledních třech desetiletích výrazně a neustále snižovala. Evropský řád se vypařuje před našima očima – neustálá hrozba terorismu narušuje bezpečnost. Schopnost Evropy prosadit své zájmy v mezinárodní politice ustoupila – lockdown a blokáda, válka v sousedství. To vše postavilo evropské národy do složité situace a navíc se ztížily i každodenní životní podmínky lidí. Co Evropané vnímají: válku, migraci a stagnaci na místo míru, pořádku a rozvoje, píše ve svém sobotním článku v deníku Magyar Nemzet maďarský premiér Viktor Orbán.
Český premiér na summitu v Bruselu podpořil nominace na nejvyšší posty v EU. Všechny tři politické osobnosti prý osobně zná a mají k ČR dobrý vztah, řekl Petr Fiala po skončení jednání. Summit skončil netradičně po pouhém jednom dni, původně měl být přitom dvoudenní. Na předsedkyni Evropské komise summit nominoval Ursulu von der Leyenovou, na šéfku unijní diplomacie estonskou premiérku Kaju Kallasovou a předsedou Evropské rady se stane bývalý portugalský premiér António Costa.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu v parlamentu ostře kritizovala dohodu o rozdělení vysokých funkcí v Evropské unii. Podle ní jednání popřelo logiku širokého konsenzu a nová unijní exekutiva se bude opírat jen o křehkou většinu. S dohodou je naopak spokojený španělský premiér Pedro Sánchez, který rovněž vystoupil před poslanci.
Evropskou komisi by měla znovu vést její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová, shodli se podle agentury DPA hlavy států a premiéři trojice velkých evropských stran. V čele diplomacie sedmadvacítky by na základě dohody představitelů evropských lidovců, sociálních demokratů a liberálů měla být estonská ministerská předsedkyně Kaja Kallasová.
Někdy se to sejde neobyčejně vhodně: dnes je 23. června, což znamená, že uplynulo na den přesně osm let od referenda a rozhodnutí britských občanů vystoupit z EU. Vypadalo to na evropskou zkázu, předpovídalo se, jak moc Velká Británie zchudne, co všecko zkolabuje, ale nestalo se: nedávno londýnská City oznámila, že už je zase největší burzou kontinentu, uzmula si první místo zpět z Paříže. Taky se říkalo, že brexit ochromí kontinentální Evropu, protože jejími tahouny se stane nechvalně
Jedním z kandidátů hnutí STAN na pozici eurokomisaře je současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). V případě, že by ho vláda nominovala, respektive by se opravdu stal součástí Evropské komise, budou Starostové a nezávislí muset vyprodukovat náhradu. V kuloárech zaznívá hned několik jmen, debata je podle vyjádření představitelů hnutí pro Echo24 zatím jen „obecná a neformální“.
Proces výběru českého eurokomisaře provází pokračující zmatek a neshody ve vládní koalici. Zatímco jinde už mají jasněji, v Praze se stále řeší, kdo má vlastně právo navrhovat své lidi. Dlouhodobě si ho osvojuje hnutí STAN, které už kabinetu předložilo jména ekonomky Danuše Nerudové a ministra průmyslu Jozefa Síkely. Tímto směrem v uplynulých dnech kývl i premiér Petr Fiala, ač koaliční Piráti trvají na svém kandidátovi Marcelu Kolajovi. Dalším sporným bodem je vyjednávání dobrého postu pro ČR.
Pravicové strany ve volbách do Evropského parlamentu posílily, ale pravděpodobnost, že by se podílely na vzniku koalice, se rovná prakticky nule. Evropští lidovci (EPP) totiž jednají se sociálními demokraty a liberální frakcí Renew, s nimiž mají většinu, což naopak o potenciální pravicové koalici neplatí. Postoj EPP ostře kritizuje například maďarský premiér Viktor Orbán.
Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené rozpočtové deficity. V tiskové zprávě dnes uvedla, že doporučí unijním orgánům zahájit disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem. Nejzazší termíny, do kterých je nutné deficity snížit, ale komise oznámí až v listopadu. V centru pozornosti je zejména Francie. Uvedených sedm zemí loni u deficitů překročilo tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
S těmito volbami do Evropského parlamentu byla spjata téměř nepřirozená očekávání, ve stejném duchu se pokračuje i po volbách analýzami, že Evropa jde doprava. Proč je tento dojem přehnaný? A jaký budou mít posuny v EP zpětný vliv na naši domácí politiku? O tom jsme si povídali s Ondřejem Dostálem, kdysi stínovým ministrem zdravotnictví za Piráty, nově europoslancem za koalici Stačilo!, Luďkem Niedermayerem, dříve viceguvernérem ČNB a dnes staronovým poslancem za TOP 09 na kandidátce koalice Spolu, a Janem Zahradilem (ODS). Ten je po dvaceti letech na odchodu z europarlamentu.
Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé nedohodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to novinářům řekl český premiér Petr Fiala. Konečné dohody budou chtít prezidenti a premiéři členských zemí docílit na summitu příští týden ve čtvrtek a v pátek. Lídři unijních zemí dávají najevo, že shoda není daleko.
Koncem května francouzský premiér Daniel Attal v předvolební debatě s Jordanem Bardellou, lídrem strany Marine Le Penové, jež se dnes jmenuje Rassemblement national (RN), obhajoval migrační pakt. Začal různými jeho výhodami, jež zmiňují i naši politici. Ale pak pokračoval: „A na přijímání migrantů máme solidaritu. Ale není to, jak říkáte, francouzská vesnice, které se bude týkat především. Jsou to země, které dnes odmítají vítat žadatele o azyl. Země Východu. Uvědomujete si, že se nám podařilo přimět je k podpisu dohody, kde říkají: Buď je vítáme jako Francie, Španělsko nebo Itálie, nebo finančně přispíváme na ochranu vnějších hranic?“
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se snaží zpomalit schválení oficiální zprávy Evropské unie, kritizující Itálii za údajné omezování svobody médií. Podle serveru Politico tímto způsobem usiluje o podporu Říma pro své druhé funkční období v Evropské komisi. Vyšetřování EK podle představitelů poukazuje na údajné omezování svobody médií v Itálii od doby nástupu konzervativní premiérky Giorgie Meloniové.
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) navrhne vládě do funkce příštího českého eurokomisaře nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN). Rozhodlo o tom dnes širší vedení Starostů, řekl novinářům vicepremiér a předseda Starostů Vít Rakušan. Piráti si už loni odhlasovali, že jejich kandidátem na eurokomisaře bude dosavadní europoslanec Marcel Kolaja. Rozhodovat bude vláda.
Premiéři a prezidenti členských států EU se v pondělí večer schází v Bruselu na neformálním summitu, který má řešit obsazení klíčových postů v Evropské unii poté, co před týdnem volby do Evropského parlamentu nově rozdaly karty ve vrcholných patrech unijní politiky. Podle mnohých diplomatů i bruselských médií se ale zdá být rébus, který se odehrává jednou za pět let, už v zásadě vyřešen.
V Česku se zatím debatu ohledně nominace kandidáta do Evropské komise nepodařilo rozseknout, byť se nejčastěji hovoří o čerstvě zvolené europoslankyni Danuši Nerudové nebo zvláště o ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (oba STAN), případně o pirátském Marcelu Kolajovi, který neobhájil poslaneckýmandát. Naopak například v Polsku už je prakticky jasné, že kandidátem bude ministr zahraničí Radek Sikorski. Podobně jasno je i na Slovensku. Deník Echo24 přináší přehled vývoje v dalších vybraných zemích.
V zákulisí probíhá tvrdý boj o obsazení vrcholných pozic v Evropské unii, takzvaných „top jobs“. A o dalších pět let v čele Evropské komise hraje i dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová. Zatímco podporu mezi většinou unijních lídrů zdá se získá, otazník visí nad její podporou v samotném evropském parlamentu. Unijní lídři mají v pondělí probrat obsazení funkcí v EU, včetně předsedy Evropské rady nebo vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
