Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu v parlamentu ostře kritizovala dohodu o rozdělení vysokých funkcí v Evropské unii. Podle ní jednání popřelo logiku širokého konsenzu a nová unijní exekutiva se bude opírat jen o křehkou většinu. S dohodou je naopak spokojený španělský premiér Pedro Sánchez, který rovněž vystoupil před poslanci.

Podle informací tisku se zástupci frakcí evropských lidovců, sociálních demokratů a liberálů dohodli tento týden na rozdělení vrcholných funkcí v Evropské unii na příštích pět let. Vést Evropskou komisi by měla i nadále německá politička Ursula von der Leyenová. Dohodu projednají premiéři a prezidenti států EU na čtvrtečním a pátečním summitu v Bruselu.

Způsob, jakým se jednalo o rozdělení funkcí, ve středu před poslanci ostře kritizovala Meloniová. Ona ani její unijní frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) se užších rozhovorů nezúčastnily. Podle Meloniové nad logikou širokého konsenzu převážilo jednání v úzkém kruhu, které vyloučilo některé větší síly zastoupené v Evropském parlamentu.

"Jedna část rozhoduje za všechny," uvedla premiérka. Podle ní se unijní exekutiva bude opírat o "křehkou většinu, která pravděpodobně bude mít problémy (v Evropském parlamentu) během volebního období".

Největší unijní politické síly, což jsou lidovci a sociální demokraté, podle Meloniové ignorovaly nespokojenost, kterou podle italské premiérky vyjádřili voliči ve volbách do Evropské parlamentu. Jako takový signál Meloniová vnímá volební neúčast. Ta se sice v Itálii zvýšila, ale v celé EU naopak mírně klesla. Účast v celé EU dosáhla 51 procent a byla tak nejvyšší za mnoho desetiletí. V červnových volbách posílila krajní pravice, výraznější počet mandátů ztratili Zelení a liberálové z frakce Renew.

Ve svém projevu Meloniová kritizovala Evropskou unii, která je podle ní "příliš invazivní" ve vztahu k vlastním občanům a naopak příliš slabá na mezinárodním poli. Nové vedení Evropské komise vyzvala, aby zvážilo zavedení "nového portfolia pro odstranění byrokracie".

O tom, že Meloniová je zklamaná ohledně jednání o nejvyšších unijních postech, informoval během týdne italský tisk. Meloniová očekávala, že se svou frakcí ECR bude hrát roli jazýčku na vahách, což se nakonec nestalo. Meloniová ve svých proslovech v parlamentu opakovala, že ECR je nyní třetí největší frakcí v Evropském parlamentu, a že Renew Europe, kterou oslabil i odchod europoslanců z českého hnutí Ano, je na čtvrtém místě. Počty se však ještě mohou změnit.

Meloniová však v parlamentu přímo neřekla, že bude na summitu hlasovat proti dohodě o nejvyšších funkcí. "My jsme pro druhý mandát pro von der Leyenovou, a myslím si, že Itálie by neměla být proti," uvedl ve středu ministr zahraničí Antonio Tajani, který šéfuje straně Vzhůru Itálie. Její europoslanci sedí v Evropském parlamentu v lidovecké frakci.

Jako podanou ruku Meloniové vnímá pak italský tisk dopis von der Leyenové lídrům členských států z tohoto týdne. V něm šéfka Evropské komise otevírá dveře "inovativní strategiím pro prevenci nelegální migrace". Mezi takovými strategiemi je i přesunutí řízení o udělení azylu na území nečlenských zemí. Na to sází Meloniové vláda skrze dohodu s Albánií, kde mají vzniknou dvě italská migrační střediska.

Řím již dal najevo, že chce v komisi získat místopředsednický post s významným portfoliem. Horkým kandidátem na eurokomisaře je ministr pro unijní záležitosti Raffaele Fitto.

Úzkého jednání o rozdělení postů se naopak zúčastnil za sociální demokraty španělský premiér Sánchez. Ten je s rozdělením funkcí spokojený. "Zítra (ve čtvrtek) budeme schvalovat dohodu, která vylučuje krajní pravici z hlavních unijních institucí," uvedl ve středu dopoledne Sánchez v dolní komoře parlamentu.

K opětovnému zvolení do čela EK bude von der Leyenová potřebovat, aby se pro ni vyslovil Evropský parlament. Podle DPA bude pětašedesátiletá politička u europoslanců muset ještě vést kampaň, protože zde má poměrně dost kritiků.

Součet mandátů tří frakcí, které ji podporují, sice na většinu papírově stačí, v tajném hlasování se však obtížněji prosazuje stranická disciplína, a je otázkou, zda všichni poslanci z těchto frakcí von der Leyenovou podpoří. V roce 2019 v hlasování německá politička dostala jen o devět hlasů více, než potřebovala.