Představitelé několika institucí, které se zabývají svobodou projevu, obviňují eurokomisaře Thierryho Bretona ze zneužití nařízení Evropské unie o digitálních službách a z ohrožení svobody slova. Ve středu mu zaslali dopis, ve kterém mu dávají za vinu, že minulý týden před debatou Elona Muska a amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na síti X dopisem vyhrožoval Muskovi.
Sněmovní výbor pro evropské záležitosti projednal a podpořil vládu, která může navrhnout dosavadního ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) na post českého eurokomisaře. Ve schváleném usnesení také výbor jeho kandidaturu podpořil. Po projednání výborem bude Síkelu znovu formálně potvrzovat vláda, podle premiéra Petra Fialy (ODS) by tento krok mohla udělat na středečním zasedání.
Český premiér Petr Fiala (ODS) dnes jednal v Bruselu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která hledá členy svého nového týmu. Fiala schůzku na sociální síti X označil za příjemnou a konstruktivní, další podrobnosti k obsahu jednání ale neuvedl. Mluvčí vlády Lucie Ješátková předtím ČTK sdělila, že premiér ani Strakova akademie dnes vyjádření k jednání Fialy s von der Leyenovou neplánují.
„Musíme zachránit Ukrajince před katastrofálním nedostatkem energií v zimě“. Tak zní titulek článku, který pro deník Financial Times napsala evropská komisařka pro energetiku, Estonka Kadri Simsonová. Komisařka v něm volá například po opravení a znovuzprovoznění poškozených zařízení na výrobu elektřiny a tepla na Ukrajině či postupném rozšíření maximálního objemu elektřiny, který lze na Ukrajinu vyvážet z jiných částí Evropy. Simsonová tak apeluje na Evropany.
Zůstaňme ještě u neslýchaného cenzorského pokusu eurokomisaře Thierryho Bretona. Má další dozvuky a hlavně nám ukazuje, že žijeme ve vskutku zajímavé době. Jakkoli byl nečekaný v tom smyslu, že i ti, kdo čekají od eurokracie to nejhorší, jím byli překvapeni, zároveň nespadl z nebe. Lze se na něj dívat z mnoha kontextů, z nichž ten, že už schválený unijní Digital Services Act se skutečně ubírá cenzurním směrem, je jeden z nich. Jenže, a to je další kontext, eurokracie a celý sektor managementu informací si ještě nejsou jisté, jak daleko můžou jít.
Plukovník Otakar Foltýn z Úřadu vlády ČR odmítá, že by byl cenzor. Ale jak si šlo přečíst před dvěma měsíci v rozhovoru s ním pro Echo, nějaké ty cenzurní nástroje vítá, ač je sám v ruce nedrží. Vítá unijní nařízení o digitálních službách, známé pod anglickou zkratkou DSA, vytýká mu jen, že je málo tvrdé. Tak se podívejme, jaké tento údajně bezzubý nástroj dává sebevědomí mocným lidem se sklony zavádět předběžnou cenzuru. Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton teď zaslal otevřený dopis majiteli sítě X Elonu Muskovi.
Mantra o levné energii z jádra je mýtus. Tvrdí to španělská ministryně pro ekologickou tranzici Teresa Riberaová, která by se mohla stát eurokomisařkou pro energetiku. Mnohem levnější a vhodnější je podle ní energie z obnovitelných zdrojů. Španělsko se připravuje na odstavení svých jaderných elektráren. Česko, ale také třeba Francie, se obávají, co by socialistka Riberaová s energetickým portfoliem udělala.
Tým prezidentské kampaně Donalda Trumpa prostřednictvím prohlášení svého mluvčího Stevena Cheunga na síti X v pondělí obvinil Evropskou unii z pokusu o vměšování se do amerických prezidentských voleb poté, co vysoký představitel EU, konkrétně komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, varoval miliardáře Elona Muska, aby před svým rozhovorem s Trumpem nešířil „potenciálně škodlivý obsah“.
Elon Musk uspořádal ostře sledované interview s republikánským kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem při příležitosti jeho návratu na sociální síť X (dřív Twitter). O tom, že setkání bude bedlivě sledovat informovala několik hodin předem i Evropská komise, když ústy komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona upozornila Muska dopisem, že musí i při vysílání dodržovat evropská pravidla DSA. Rozhovor, ve kterém se dvojice věnovala například, atentátu na Trumpa, migraci či energetice, však nesledovala jen EK.
Eurokomisařkou pro energetiku by se mohla podle posledních informací stát španělská politička Teresa Riberaová, která je známá svým tvrdým postojem proti jaderné energetice. To by pochopitelně znamenalo problém pro země, pro které je jádro klíčovou součástí energetického mixu, včetně České republiky. Čeští europoslanci pro Echo24 označují Riberaovou za fanatičku, která může „přímo ohrozit“ tuzemskou energetiku. Budou proti ní případně spoluorganizovat odpor.
Španělská kandidátka na eurokomisařku Teresa Riberaová by podle kuloárních informací měla pravděpodobně získat energetické portfolio. Z pohledu České republiky, Francie ale i dalších „jaderných“ zemí, by to ale mohl být problém, protože Riberaová je tvrdou odpůrkyní jaderné energetiky. Francouzští lobbisté by si prý vybrali raději českého kandidáta do EK Jozefa Síkelu (STAN).
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová varovala Maďarsko, že jeho rozhodnutí zmírnit vízová omezení pro Rusy a Bělorusy představuje potenciální bezpečnostní hrozbu. Maďarská vládě dala čas do 19. srpna, aby odpověděla na její otázky ohledně rozšíření svého imigračního programu. Jestliže se její obavy nevyřeší, Evropská komise podle ní podnikne určité kroky, citovala Johanssonovou agentura Reuters.
Dodávky ropy do Maďarska a na Slovensko zřejmě nejsou v bezprostředním ohrožení, protože ukrajinské sankce na ruskou ropnou společnost Lukoil nemají vliv na tranzit ropy přes Ukrajinu do Maďarska. Podle agentury Reuters to v dopise adresovaném ministrům zahraničí Maďarska a Slovenska napsala Evropská komise (EK). Slovenská vláda ale následně uvedla, že situace je podle ní vážná a ohrožuje energetickou bezpečnost země.
Evropská komise shání nástroje na sledování internetového provozu a sociálních sítí. V souvislosti se zákonem o digitálních službách (DSA), který vstoupil v platnost v únoru tohoto roku, vyhlásila EK výběrové řízení, které jí má zabezpečit takové nástroje, aby mohla kontrolovat dodržování nového nařízení. Výběrové řízení vyhlásilo generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CNCET).
Nový ministr průmyslu a obchodu bude natolik obeznámený s agendou MPO, aby mohl ministra Jozefa Síkelu (STAN) vystřídat bez prodlení a plynule navázat na jeho práci. Pro Echo24 to řekla mluvčí hnutí STAN, které chce projednat, kdo nahradí kandidáta české vlády do EK, co nejdříve. MPO v současnosti řeší složité agendy, jako je dostavba Dukovan, „český Green Deal“, ale také třeba dlouhodobé kontrakty na nákup plynu či zachování výroby v Liberty Ostrava.
Úřad vlády obdržel ve čtvrtek dopis od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, ve kterém žádá o nominaci dvou kandidátů na eurokomisaře. Kabinet Petra Fialy (ODS) nicméně nadále trvá na nominaci pouze Jozefa Síkely (STAN). Argumentuje tím, že dosud všechny země Evropské unie, které již rozhodly, nominovaly pouze jednu osobu.
Vláda Petra Fialy (ODS) nominovala do Evropské komise ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN). Pokud bude opravdu jmenován eurokomisařem, uvolní se jeho místo ve vedení MPO. Kandidát v tuto chvíli není znám, nicméně podle mluvčí hnutí STAN bude „natolik obeznámený s agendou, aby mohl Síkelu vystřídat bez prodlení“. Nejčastěji se skloňuje jméno prvního místopředsedy hnutí Lukáše Vlčka, který pro Echo24 potvrdil, že jeho nominace je ve hře.
Vláda Petra Fialy (ODS) se rozhodla nominovat do Evropské komise ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN). Nevyhověla tak požadavku Ursuly von der Leyenové, aby státy nominovaly muže a ženu. Vláda avizuje ambici získat pro ČR silný ekonomický resort a pro Síkelu mluví exekutivní zkušenost z české i evropské exekutivy. Podle opozice však Síkela symbolizuje „Green Deal a migraci“. Předložení dvou jmen by podle expertů mohlo být výhodou i nevýhodou, povinnost to však není.
Šéfové evropských fotbalových lig i zástupci profesionálních fotbalistů podali k Evropské komisi stížnost na Mezinárodní fotbalovou asociaci FIFA. Nejvyšší orgán světové kopané podle nich zneužívá svého dominantního postavení na trhu, když jednostranně diktuje hrací kalendář pro mezinárodní soutěže, podle kterého se jednotlivé národní ligy musí řídit. V důsledku toho jsou ohroženy ekonomické zájmy lig i zdraví hráčů, tvrdí stěžovatelé.
Vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Kabinet ho vybral jednomyslně na středečním zasedání, řekl novinářům po jednání premiér Petr Fiala (ODS). Síkela podle Fialy dlouhodobě prokazuje své kompetence a při českém předsednictví ukázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni. Je to relevantní kandidát s prokázanou praxí ze soukromé sféry i politiky, doplnil premiér.
V Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. V každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích to dnes uvedla Evropská komise (EK). Podle její místopředsedkyně Věry Jourové státy zcela či částečně splnily dvě třetiny (68 procent) doporučení vydaných v roce 2023. I když došlo ke zlepšením, v některých členských zemích podle tiskového prohlášení EK přetrvávají obavy a situace se dále zhoršuje.
Znovuzvolená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ihned po svém zvolení potvrdila, že bude po jednotlivých zemích žádat jména dvou kandidátů, muže a ženy, aby si mohla vybrat a aby následně měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví. Jde skutečně jen o její žádost, smlouvy nic takového nenařizují a tak může i Česko nominovat klidně jen jednu osobu. Pozdním jmenováním může mít však vláda problém,
Italská premiérka Giorgia Meloniová a europoslanci zvolení za její stranu Bratři Itálie do poslední chvíle zvažovali, jak se postavit k volbě šéfky Evropské komise. Důvodem bylo i to, že Meloniová byla vyřazena z jednání o obsazení nejvyšších unijních pozic. Nakonec podporu Ursule von der Leyenové nevyjádřili, což může mít vliv na jejich další fungování v EP.
Žádná dohoda nepadla, nadále chceme, aby vláda nominovala na pozici českého eurokomisaře dva kandidáty. Pro Echo24 to řekli představitelé hnutí STAN, kteří vládě předložili dva kandidáty – ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu a také europoslankyni Danuši Nerudovou (oba STAN). Podle členů vlády zatím žádná dohoda na nominaci není, byť se o kandidátech vedla debata. K hlasování by mělo dojít možná už příští týden.
Evropský parlament v tajné volbě potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů. Několik jich pak ukrojila i z konzervativní ECR, mimo jiné ze strany europoslanců ODS. Pro pak hlasovali i ostatní zástupci koalice Spolu či jediná pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Pětašedesátiletá německá politička získala zhruba 56 procent hlasů, což více než před pěti lety. Tehdy pro ni hlasovalo 51 procent europoslanců.
Ursula von der Leyenová bude pokračovat v čele Evropské komise dalších pět let. Evropský parlament potvrdil její setrvání ve funkci většinou 401 hlasů. Získat potřebovala minimálně 361 hlasů. Von der Leyenová je v čele Evropské komise od roku 2019, na dalších pět let ve funkci slíbila zahájení obranných projektů či dodržení cílů takzvané Zelené dohody.
Naši dobu poznamenala hluboká úzkost, řekla v hodinovém projevu před europoslanci dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která usiluje o své znovuzvolení. Hovořila o obavách občanů Evropské unie i o prioritách Evropské komise pro příštích pět let, kterými mají být zejména konkurenceschopnost a bezpečnost. Zároveň kritizovala cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, zdůraznila trvající potřebu pomáhat Ukrajině čelící ruské agresi a vyzvala k ukončení zabíjení v Pásmu Gazy.
Většina českých europoslanců ve čtvrtek během klíčového hlasování v Evropském parlamentu nepodpoří předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou, která se uchází o znovuzvolení. Současná šéfka unijní exekutivy získá nejspíš hlasy jen od pětice českých europoslanců ze své frakce Evropské lidové strany (EPP). Ruku by pro ni mohli zvednout rovněž tři čeští europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Evropská komise neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie, rozhodl ve středu Tribunál Soudního dvora EU. Informovala o tom agentura Reuters, podle které tak unijní soud v Lucemburku potvrdil námitku podanou europoslanci proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv. Nákup vakcín, respektive kontrakt s firmou Pfizer, způsobil politické problémy šéfce EK Ursule von der Leyenové.
Zvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise není tak jasné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nominantka evropských lidovců (EPP) potřebuje ke zvolení 361 hlasů, s nimiž ale nemůže stoprocentně počítat od subjektů sdružených ve středové koalici a musí se spoléhat částečně na Zelené a také na Evropské konzervativce a reformisty (ECR). A právě nejsilnější subjekt ECR – Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové – mohou způsobit problém.
