Evropská komise neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie, rozhodl ve středu Tribunál Soudního dvora EU. Informovala o tom agentura Reuters, podle které tak unijní soud v Lucemburku potvrdil námitku podanou europoslanci proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv. Nákup vakcín, respektive kontrakt s firmou Pfizer, způsobil politické problémy šéfce EK Ursule von der Leyenové.

Mezi nesrovnalostmi, na které unijní soud poukázal, bylo „částečné“ odmítnutí zveřejnit prohlášení o neexistenci střetu zájmů unijních zastupitelů odpovědných za vyjednávání těchto nákupů s farmaceutickými společnostmi.

Skupina europoslanců podnikla právní kroky poté, co jim komise odmítla poskytnout úplný přístup ke smlouvám na vakcíny proti covidu-19, které si výkonný orgán EU zajistil s výrobci.

Unijní soud verdikt oznámil den před hlasováním v Evropském parlamentu, na kterém se šéfka Komise Ursula von der Leyenová uchází o znovuzvolení.

Vyjednáváním von der Leyenové se šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19 se na jaře začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Vyšetřovatelé EPPO případ převzali od belgických žalobců, kteří von der Leyenovou vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“.

Otázky kolem toho, jak byla smlouva s Pfizerem vyjednána, pronásledují šéfku Evropské komise od chvíle, kdy list The New York Times (NYT) uvedl, že si vyměňovala zprávy se šéfem této farmaceutické firmy v době přípravy obřího kontraktu z května 2021. Vakcín si EU od Pfizeru objednala stovky milionů a dvojice si podle NYT volala a vyměňovala zprávy asi měsíc, přičemž tato „osobní diplomacie sehrála v dohodě velkou roli“.

Právě aféra tzv. Pfizergate politicky vrcholila v dubnu necelé dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu. Tehdy se zdálo, že problémy, které okolo sebe kupila Ursula von der Leyenová ji budou stát obhajobu pozice předsedkyně EK. Ke kauze se zároveň přidalo to, že von der Leyenová lobbisticky nejmenovala do funkce zmocněnkyně pro malé a střední podniky tehdejší českou europoslankyni Martinu Dlabajovou (dříve ANO) a místo ní dosadila vlivného europoslance Markuse Piepera.

Například europoslanec Ondřej Knotek (ANO) pro Echo24 tehdy řekl, že von der Leyenová nepochopila, jaká má být role Evropské komise. „Namísto výkonného úřednického aparátu z něj postupně udělala politickou instituci. Navíc špatně řízenou a ideologickou,“ řekl Knotek.

Von der Leyenová bude svou pozici obhajovat ve čtvrtek a její spojení s covidovými nákupy se nadále řeší. V posledních dnech se výrazně projevila například tím, že avizuje, že se EK nebude bavit s Maďarskem, které předsedá Radě EU, kvůli „mírové misi“ tamního premiéra Viktora Orbána.

„Nabubřelá Ursula von der Leyenová ve své funkci nemá co pohledávat. Je zajímavé, že s manažery Pfizeru si SMSky na nevýhodný nákup covid vakcín neváhala vyměňovat, ale s volenými zástupci členského státu se odmítá bavit? Nedivím se, že má podporu pětidemolice. Ti jednají stejně – kdo nemá stejný názor, s tím se nebaví a ještě mu pro jistotu dají nálepku proruského dezoláta a tak dále,“ sdělila redakci například europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).