V zákulisí probíhá tvrdý boj o obsazení vrcholných pozic v Evropské unii, takzvaných „top jobs“. A o dalších pět let v čele Evropské komise hraje i dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová. Zatímco podporu mezi většinou unijních lídrů zdá se získá, otazník visí nad její podporou v samotném evropském parlamentu.

Unijní lídři mají v pondělí probrat obsazení funkcí v EU, včetně předsedy Evropské rady nebo vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Nové nejvyšší představitele EU by pak měli ve funkcích potvrdit premiéři a prezidenti unijních zemí na summitu 28. a 29. června.

Agentura Reuters dnes s odvoláním na nejmenované zdroje z německé vlády napsala, že vláda sociálnědemokratického (SPD) kancléře Olafa Scholze se na summitu chystá podle očekávání na druhé funkční období na předsedkyni Evropské komise opět navrhnout Ursulu von der Leyenovou.

Von der Leyenová potřebuje kvalifikovanou většinu, což znamená podporu 15 lídrů, jejichž země zastupují 65 procent populace Evropské unie. Z „její“ Evropské lidové strany (EPP) je i 13 nynějších lídrů unijních zemí a kromě nich von der Leyenovou podpoří téměř jistě samotné Německo a nejspíš také Francie. Už to stačí na požadovanou kvalifikovanou většinu, tedy 15 z 27 členských zemí, reprezentujících alespoň 65 procent obyvatel EU.

Po získání důvěry u unijních vůdců bude následovat druhý krok: zajistit si podporu i v europarlamentu, což znamená získat většinu 361 hlasů. Z téměř konečných výsledků voleb vyplývá, že lidovecká frakce má 189 mandátů, socialisté a demokraté (S&D) 135 mandátů a liberální Renew Europe 79 mandátů. Dohromady to je 403 křesel, nicméně odborníci odhadují, že zhruba deset procent europoslanců se vždy zdrží hlasování nebo se nedostaví, což by znamenalo jen 360 hlasů a to je málo.

Von der Leyenová tak stále může přijít o své místo, píše server Politico. Zůstávají jí totiž jen na první pohled nepříliš snadné možnosti. Na výběr má hledat podporu u frakce Zelených, která má 53 mandátů, nebo u konzervativců z ECR. Ti získali 73 hlasů. Socialisté a liberálové nicméně podmiňují podporu von der Leyenové právě tím, že bude spolupracovat s „evropskými demokratickými silami“, přičemž konzervativce z ECR a zástupce frakce Identita a demokracie (ID) za takové síly nepovažují.

Zelení si pak zase podle serveru Politico kladou už nyní podmínky, jako je „nesahat“ na Green Deal či přislíbit regulace znečišťování ovzduší v zemědělství, tedy často neslučitelné věci s plány EPP. Podle serveru ji tak zbývá už jen poslední možnost, tedy vynutit si disciplínu ve vlastní koalici a doufat v to, že se stranám koalice podaří přilákat na svou stranu dostatek dosud nezařazených europoslanců.