Už z fotografií je jasné, že jde o mimořádně monumentální architekturu. Na zážitek z působení vnitřního prostoru této sakrální stavby vás ale předem nic nepřipraví. Když se ocitnete pod její dramaticky ztvárněnou kopulí, zůstanete stát s hlavou v záklonu dlouhé minuty. Na počátku příběhu zrodu tohoto chrámu byly slzy. Ty měla totiž po dobu pěti dní ronit sádrová soška Panny Marie v jedné chudé rybářské rodině ze Syrakus
Izrael podle izraelské nevládní organizace Peace Now schválil největší zábor půdy na okupovaném Západním břehu Jordánu za posledních více než 30 let. Informovala o tom agentura AP. Izraelské úřady podle sdělení Peace Now schválily zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v údolí Jordánu. Podle skupiny, jež vystupuje proti stavbě židovských osad na okupovaném palestinském území, se jedná o největší zábor půdy od dohody z Osla z roku 1993.
Výborné texty hledám v poslední době ponejvíce na Substacku, on-line platformě pro nezávislé publikování autorů, které z různých důvodů v mainstreamových médiích nenajdete. Dá se tu najít to, co by jinde pohledal: kritické, ideologickým balastem nezatížené uvažování a názorová otevřenost. Jedním z témat, která je zajímavé zde sledovat, je krize duševního zdraví u mladých lidí. Za čtení stojí americký sociální psycholog Jonathan Haidt a další autoři, které přizvává na svou platformu After Babel. Jednou z nejpozoruhodnějších autorek, které tu lze číst, je Freya India.
„Když nevydržím pracovat do jedné do rána, nemůžu být profesorem,“ naříkal dvacátník Max Weber (1864–1920), později proslulý sociolog, před svou manželkou Mariannou. Profesorské místo nakonec získal. Nejprve působil od roku 1894 na univerzitě ve Freiburgu a zanedlouho přešel na univerzitu v Heidelbergu. Už v roce 1898 se nicméně ve svých čtyřiatřiceti letech poprvé psychicky zhroutil a po několika dalších kolapsech akademickou kariéru ukončil. Sám Weber spojoval svou nemoc s pracovním přetížením. Biografové bývají z tohoto zhodnocení rozpačití.
V Saúdské Arábii ve středu provedli první test bezpilotního aerotaxi, které by mělo v příštích letech pomáhat při dopravě poutníků, zboží či zdravotnického materiálu během velké muslimské pouti do Mekky. Informoval o tom server televize Al-Arabíja. Zatím ale není jasné, kdy by tam měl provoz těchto aerotaxi čínské firmy eHang začít. Zkušební let se odehrál krátce před letošní velkou poutí do Mekky, která začíná v pátek.
Vzácné staré knihy se v rámci historických klášterních areálů uchovávají zpravidla v majestátních knihovnách z vyřezávaného masivního dřeva. Klášter Želiv je však čestnou výjimkou. „Kláštery bývaly historicky centry vzdělanosti, kde se rodily nové myšlenky. V případě Želivu může být důkazem kostel od Santiniho, který musel ve své době působit velmi odvážným dojmem,“ říká ke své nejčerstvější realizaci známý český architekt Jan Šépka.
Náhoda tomu chtěla, že kauza s odstraňováním Myslbekova Krucifixu na pražské AVU pronikla do médií v době, kdy Akademie zaměstnávala veřejnost ještě další akcí, rochněním se v hlíně obnažené pedagožky Kateřiny Olivové před budovou. Myslím, že je možné zároveň soudit, že s Akademií a některými dalšími institucemi této sféry je něco špatně, něco, co legitimně zraje na zásah veřejné správy.
Nemalé množství uměnímilovných a společensky angažovaných lidí se teď zajímalo o dění kolem sochy Ukřižovaného od Josefa Václava Myslbeka, která dlouhá léta visí v chodbě pražské Akademie výtvarného umění. Je to, domnívám se, krásná socha, navíc s tou školou nějak spojená, její autor byl první, kdo na ní vedl sochařský ateliér. Na sociálních sítích se objevilo tvrzení, že ji chce současné vedení AVU odinstalovat a přenést do prostoru, který slouží spíš jako odkladiště soch. Strhla se velice živá debata, poznamenaná také tím, že v většina jejích účastníků si nemohla být jistá, co přesně se děje (jisté nepřesnosti obsahoval i článek na Echo24).
Bouřlivou diskuzi i téměř dva tisíce protestních podpisů vyvolala přes víkend myšlenka odstranit sochu Krista na kříži z hlavní budovy pražské AVU. Záměr potvrdila rektorka Akademie výtvarných umění Maria Topolčanská, oznámila však, že k přesunu díla Josefa Václava Myslbeka nakonec nedojde. Škola původně zdůvodňovala přesunutí tím, že socha byla na současném místě několikrát poničena. To už rektorka explicitně nezmiňuje, podle ní byl prvním důvodem pro přesun sochy fakt, že je škola sekulární prostor.
Lidskou důstojnost porušuje podle katolické církve náhradní mateřství, eutanázie, potraty a také války, chudoba či obchodování s lidmi. Stojí to v novém církevním dokumentu schváleném papežem Františkem, o kterém v pondělí informovala vatikánská média. Lidskou důstojnost podle Vatikánu může v některých případech narušit i změna pohlaví.
Dnes je velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční a křesťané na celém světě si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok, mše v tento den proto mají být co nejslavnostnější. Zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného velikonočního třídenní, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení.
Režim Tálibánu znovu v Afghánistánu zavedl veřejné bičování a kamenování žen, které se dopustily cizoložství. Nový kurz v Kábulu tak pohřbívá poslední záblesk svobody, který ženy po americké invazi roce 2001 získaly. Píše o tom dnes italský deník Il Giornale.
Papež František v pátek znovu ostře vystoupil proti genderové ideologii a označil ji za "nejstrašnější nebezpečí," které "stírá rozdíly." "Je velmi důležité, že došlo k tomuto setkání mezi muži a ženami, protože dnes nejstrašnějším nebezpečím je genderová ideologie, která smazává rozdíly," řekl podle deníku Le Figaro papež při audienci účastníků mezinárodní konference o manželství a zasvěceném životě tento týden ve Vatikánu.
Údiv mezi mnoha rodiči vyvolalo rozhodnutí školky v hamburské čtvrti Lokstedt. Ta informovala, že letos z náboženských důvodů zakazuje vánoční stromek a jeho vystavení na pozemku. Proti tomu se však rozhodl bojovat majitel obchodu s rostlinami, který stromek na pozemku školky uprostřed noci tajně postavil. Sociální zařízení na něj podalo trestní oznámení, informoval deník Bild.
Dánský parlament odhlasoval 7. prosince nový zákon, podle nějž se stane trestným činem „nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejných místech“. Za takový skutek budou hrozit až dva roky odnětí svobody. Teoreticky je nová norma nábožensky neutrální, prakticky jde o ústupek islámu. Tato norma totiž vznikla jako reakce na veřejné pálení koránu, které se v severských zemích během posledních let konalo opakovaně. (Švédsko zatím podobnou zákonodárnou iniciativu vylučuje.)
My nežijeme v temných časech, o nichž psal Bertolt Brecht ve své básni Budoucím z třicátých let 20. století. My žijeme v časech nihilistických. Hovoří o tom třeba jedna z nejvýraznějších politoložek současnosti, Američanka Wendy Brownová v knize Nihilistické časy (2023). Nihilismus považuje za dobu, která pozbyla základní orientaci ve věcech dobra a smyslu.
Dánská vláda, jinak ve věcech migrace a kulturního vývoje celkem rozumná, se rozhodla k těžko uvěřitelnému kroku: navrhne zákon, jenž by veřejné pálení svatých textů prohlásil za trestný čin a trestal jej potenciálně i vězením. Už i pokuta by byla dost špatná, ale vězení? Oficiálně se mají chránit různé svaté texty, bible, tóra i korán, ale prakticky jde samozřejmě jen o ten korán. Žádné jiné náboženství totiž mír v Dánsku a bezpečnost dánských občanů v cizině neohrožuje. Veškeré to pokorné přihrbení před tyrany a jejich korány se týká islámu.
Francie zakáže ve státních školách nošení abáji, tedy dlouhého oděvu zakrývajícího celé tělo, který oblékají některé muslimky. Před začátkem školního roku to podle agentury Reuters oznámil ministr školství Gabriel Attal. Okázalé nošení jakýchkoli náboženských symbolů ve školách ve Francii platí už od roku 2004. „Rozhodl jsem, že nošení abáji ve škole už dál nebude možné,“ řekl Attal v rozhovoru, který odvysílala televizní stanice TF1.
Dánská vláda dnes oznámila, že předloží návrh zákona, který zakazuje pálení koránu a dalších posvátných knih na veřejnosti. Pachatelům by měly hrozit pokuty nebo až dva roky vězení. Odpůrci islámu v Dánsku a Švédsku v posledních měsících zapálili nebo poškodili několik výtisků koránu, svaté knihy muslimů, což vyvolalo pobouření v muslimských zemích a diplomatické napětí.
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy dala výpověď historikovi Tomáši Petráčkovi, který dříve veřejně kritizoval konzervativní Alianci pro rodinu. Vystupoval také smířlivě k manželství pro všechny. Kněz a církevní historik měl na fakultě menší úvazek, vedl na škole jen doktorandy, kteří by si nyní podle vedení školy měli hledat jiné školitele. Na případ upozornil levicový Deník N. Petráček dnes ČTK řekl, že za podle něj nestandardním krokem vidí tlak některých českých biskupů.
Dánská vláda oznámila, že prozkoumá právní prostředky, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů. O těchto incidentech jsme psali zde. Jako důvod uvedla obavy o bezpečnost po reakci na podobné incidenty, při nichž byl v Dánsku a Švédsku znesvěcen korán. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové, podle nějž podobné demonstrace nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“.
V muslimských zemích se vzedmula silná vlna odporu proti nedávným veřejným pálením svaté knihy islámu koránu v Kodani a Stockholmu. V občanskou válkou zmítaném Jemenu tyto akce vyvolaly shromáždění mnoha tisíců demonstrantů v jemenském hlavním městě Saná, kteří vyjádřili hněv na Dánsko i Švédsko za to, že takové činy dovolily. Švédsko přitom už minulý týden muselo evakuovat iráckou ambasádu v Iráku, do níž vtrhli demonstranti.
Maroko na neurčitou dobu stáhlo ze Švédska svého velvyslance poté, co ve středu Iráčan před největší mešitou ve Stockholmu pošlapal a zapálil korán. Incident odsoudily také další země z oblasti Blízkého východu a severní Afriky či radikální hnutí Tálibán, které vládne v Afghánistánu. Jordánsko si předvolalo švédského ambasadora v Ammánu, informovaly ve čtvrtek agentury AFP a Reuters. Marocké ministerstvo zahraničí si již ve středu předvolalo švédského chargé d´affaires.
Švédská policie povolila setkání, jehož pořadatel na něm ve středu plánuje roztrhat a spálit jeden výtisk koránu. Setkání je svolané na 13:30 před největší mešitu ve Stockholmu na první den muslimského svátku íd al-adhá, informovala dnes agentura AFP. Lednové spálení koránu před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu vyvolalo hněv Ankary, která blokuje vstup skandinávské země do Severoatlantické aliance.
Na obzoru se rýsuje možný rozkol mezi stranami vládní koalice, konkrétně mezi ODS, KDU-ČSL a Piráty. Předseda Pirátské strany a ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš totiž podpořil iniciativu evangelických influencerů Pastoral Brothers, která požaduje vyloučení konzervativního hnutí Aliance pro rodinu ze státních struktur a poradenských orgánů. Nejedná se o první výpad Pirátů proti Alianci.
Lze dnes vyslovit slovo elita bez přízviska „takzvaná“? V onom zákeřném „takzvaná“ nezřídkakdy spatřujeme výbavu člověka, pro něhož se našlo ohavné slovo dezolát. Nevěří institucím, médiím, jede si konspirační teorie. Francouzský filozof a politolog Olivier Roy, profesor na European University Institute sídlícím poblíž Florencie, přichází v knize Zploštění světa s novým pohledem na zmíněný atribut – a tou interpretací činí „dezoláty“ z nás všech, obyvatel západního světa. Hranice mezi šarlatánem a vědcem se stírá,“ poznamenává Roy a ilustruje to na debatě o vědecké hodnotě argumentů proti očkování.
Bible je krutá kniha, zvlášť ve svých sociologických analýzách. Aspoň takto, tedy jako popis sociálních neduhů, se mnohdy interpretuje výrok z evangelia podle Matouše: „Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.“ Jinými slovy, bohatí bohatnou, chudí chudnou. Prý se to netýká zdaleka jen peněz: samovolně se rozhojňuje sláva, vztahy a úspěchy. I kdyby si chudí na konexích či výdobytcích polepšovali, relativně k rostoucímu náskoku těch silnějších, jsou bez šance. A co víc, rozhojňující logika platí i ve zlém. Čert prý kálí na jednu hromadu… Dnes je takzvaný Matoušův efekt součástí sociologického inventáře.
V sobotu 15. dubna v súdánském hlavním městě Chartúmu vypukly boje mezi silami rychlé podpory (RSF), a regulérní súdánskou armádou. Když přestřelky neustávaly a začalo být jasné, že v Súdánu se schyluje k další občanské válce, západní země dramaticky evakuovaly své občany. Proč po sobě RSF a armáda začaly střílet a jaké jsou dělicí čáry v súdánské společnosti, vysvětluje orientalista a honorární konzul Súdánu v ČR Petr Pelikán.
Ne každý sociolog má to štěstí, že na základě jeho díla vznikne film. Hartmut Rosa takové štěstí měl. Film Speed / Hledání ztraceného času od Floriana Opitze se zabývá základní tezí myslitelova díla: Zběsilá rychlost nás, moderní lidi, připravuje o radost ze života. Víme, jak zpomalit? „Příští rok budeme muset běžet zas o něco rychleji než letos,“ píšete ve své poslední publikaci. Vy sám jste připraven na vyšší tempo? " Rádi si nalháváme, že příští rok budeme méně pracovat, budeme mít více času (...)."
V pátek třetího února uběhlo právě osmdesát let ode dne, kdy byl v koncentračním táboře Dachau zavražděn ve svých osmadvaceti letech lužickosrbský římskokatolický kněz Alojs Andricki. Zatčen byl v lednu o dva roky dříve za to, že v kostele kázal proti nacismu – oficiální vysvětlení znělo „za zákeřné útoky na stát a stranu“. Jeho osud připomíná, jak se nacistický režim choval ke své slovanské menšině, ergo k nejmenšímu slovanskému národu.
