Senátní zahraniční výbor nedoporučil schválit smlouvu mezi ČR a Vatikánem, jejímž kritikům vadí pasáž týkající se zpovědního tajemství. Nepodpořil dnes ale ani návrh na její předběžný přezkum Ústavním soudem, o který usiluje hlavně předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska. Senát by mohl o smlouvě rozhodovat příští týden ve čtvrtek. Jeho ústavně-právní výbor se smlouvou už loni doporučil souhlasit.

"Smlouva nepřekračuje meze českého právního řádu a je v souladu s ústavním pořádkem," ujišťoval člen výboru ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti). Podle Lásky by ale takovéto potvrzení měl dát Ústavní soud. Pro jeho návrh na přezkum smlouvy se ale vyslovili čtyři členové výboru z osmi přítomných, pro schválení tři senátoři za ODS a TOP 09.

Láska by chtěl po Ústavním soudu rozhodnutí, zda je smlouva lidskoprávní a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku. Ústavní soud by měl také rozhodnout, zda je smlouva vyvážená a nikoli jednostranně výhodná pro Vatikán, zda je v souladu s ústavně zaručenou svobodou náboženského vyznání a zda je zpovědní tajemství pojato tak, že jen církev bude určovat, kdo je jeho nositelem. Láska by podle Tomáše Jirsy (ODS) mohl o přezkum požádat i po schválení smlouvy Senátem, pokud k tomu získá podpisy celkem 17 senátorů.

Vrchní ředitel ministerské právní sekce Martin Smolek uvedl, že "zcela nepochybně ta smlouva nebude součástí ústavního pořádku", neboť není v Parlamentu přijímána ústavní většinou. Lipavský připomenul, že ČR se ve smlouvě odvolává na svůj ústavní pořádek a právní řád, podle něhož je založena na demokratických hodnotách a není vázána na žádnou výlučnou ideologii ani na náboženské vyznání.

Proti přijetí smlouvy brojí oběti sexuálního zneužívání v církvi kvůli formulaci o zpovědním tajemství. Dohoda uvádí, že Česko zpovědní tajemství uznává a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství "za podmínek stanovených zákonem". Kritici tvrdí, že pastoračním pracovníkem by mohl být kdokoli, koho tak představitelé církve označí.

Termín "pastorační pracovníci" byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá a že může být použit pro všechny církve. Právo obdobné zpovědnímu tajemství je už v českých zákonech obsaženo s ohledem na nekatolické církve. Česko nepokládá podle ministerstva zpovědní tajemství za nedotknutelné tak, aby bylo výjimkou z postihu nepřekažení nebo neoznámení trestného činu. Cílem ustanovení není podle vlády rozšíření okruhu osob, které mají právo obdobné zpovědnímu tajemství.

Česko smlouvou zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají mít podle smlouvy stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.

V roce 2003 Parlament česko-vatikánskou smlouvu neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví. V tehdejším návrhu smlouvy zpovědní tajemství zmíněno nebylo. Pokud tentokrát Parlament smlouvu odsouhlasí a poté ji ratifikuje prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které obdobnou smlouvu se Svatým stolcem mají.