Tag: krize

Články k tagu

Jak Češi vnímají ekologickou krizi? Převažují pochybnosti a rezignace

Jsou Češi připraveni přijmout konkrétní společenské, ekonomické i kulturní změny potřebné k řešení ekologické krize? Česká republika patří ke skupině zemí, která se přiklání k pesimismu. V ČR stejně jako například ve Francii, Belgii, Finsku či Německu převažují pochybnosti (51 %) a rezignace (10 %) nad tím, zda je možné klimatickou změnu a znečištění životního prostředí omezit. Dvacet procent Čechů má obavy a strach o budoucnost – až do té míry, že jsou dokonce připraveni vzdát se například pořízení dětí.

Francie se připravuje na blackouty. Vláda bude občany varovat před výpadky pomocí aplikace

Francouzská vláda vydala pokyny, jak bude postupovat v případě hrozících blackoutů. Energetická situace ve Francii je napjatá a vláda se obává, že v případě tuhé zimy může docházet ke krátkým lokálním výpadkům. Nově publikovanými informacemi chce vláda uklidnit veřejnost. Informuje například francouzský The Local. Francouzská vláda publikovanými opatřením reaguje na hrozící nedostatek elektřiny.

Českému průmyslu se prudce zhoršily podmínky, podle jiné studie ale patří k nejlepším

Ochabující poptávka, zvyšující se ceny energií a inflace, to všechno jsou důvody, proč se v listopadu podle společnosti S&P Global výrazně zhoršily výrobní podmínky v Česku. Podle studie společnosti Cushman & Wakefield má ale Česko obecně druhé nejvýhodnější podmínky k rozšiřování výroby v Evropě, má totiž „vyspělou dopravní infrastrukturu, udržitelné a čitelné podnikatelské a ekonomické prostředí s nízkou úrovní rizika a relativně přijatelné náklady na pracovní sílu“.

Češi zchudli o 170 miliard. Jejich reálné mzdy klesají nejvíce mezi zeměmi OECD

Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard Kč. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou v úterý novinářům představil její analytik Vít Hradil. Reálné mzdy podle něj ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Důvodem je vysoká inflace.

Startuje vládní ruleta s elektřinou za stovky miliard

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o dani z mimořádných zisků a povinných odvodech firem z vysokých cen elektřiny. Je to komplexní domino za stovky miliard korun, jehož ambicí je masivní přerozdělování v energetické krizi. Základním smyslem je dostat stovky miliard korun z kapes velkých energetických firem k lidem a firmám, kterým ty peníze vytáhly vysoké ceny elektřiny. Jen se to všechno na celé cestě prožene přes účet státu.

Proč bankéři nečinně přihlíží zdražování

Česko patří spolu s Rumunskem a Maďarskem mezi tři země Evropské unie nejvíc ohrožené měnovou krizí. Ta neznamená nic jiného než prudký pád měny a další zdražování. Když před pár dny přes agenturu Bloomberg vypálila do veřejného prostoru japonská banka Nomura, většina domácích ekonomů se proti ní začala ohrazovat. Tak špatně na tom prý nejsme, protože stále patříme mezi země s na evropské poměry nízkým státní dluhem a velkými devizovými rezervami.

Jak vážná je hrozba pádu měny: Česko má rezervy, nízké dluhy a není Srí Lanka

Česká ekonomika je v současnosti sice v nerovnováze, měnová krize ale zemi v této chvíli nehrozí. Shodují se na tom čeští analytici. Japonská finanční skupina Nomura Holdings v pondělí označila Česko spolu s Maďarskem a Rumunskem za země ohrožené měnovou krizí, opírala se přitom o poměr devizových rezerv k dovozu, o výši krátkodobých úrokových sazeb a o stav rozpočtových a obchodních ukazatelů jednotlivých zemí.

Na jihu Ukrajiny hrozí humanitární krize kvůli zimě. Připravuje se evakuace Chersonu a Mykolajivu

Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.

Až do (temného) konce

Spor o prodloužení provozu jaderných elektráren v Německu nám může připadat jako něco, čím nemá cenu se podrobněji zabývat. Koneckonců ty tři zbývající reaktory pokryjí letos Němcům jen šest procent roční spotřeby elektřiny. Nicméně s vypnutím jaderných reaktorů v Německu svázali svou pověst Zelení, druhá nejsilnější vládní strana. Oni sami z vlastního rozhodnutí proměnili ty tři reaktory v jakýsi svůj Verdun, kótu, kde by snad byli schopni i vykrvácet. Pokud touto energetickou krizí projdou bez ztráty moci, bude to naopak důkaz, že hypnóza Zelenými je tak silná, že s ní nezatřese ani demonstrace naprosté ideologické zaslepenosti.

Vláda pod tlakem zvyšování daní

S tím, jak s energetickou krizí prudce rostou výdaje a Fialův kabinet zatím nedokázal představit žádné výraznější systémové úspory, sílí ve veřejné debatě volání po zvýšení daní. S nápadem na zvyšování daní navíc čas od času koketuje přímo jeden z Fialových vicepremiérů. Ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka. V minulých dnech do debaty zasáhl NERV. Poradní sbor, který si dal dohromady přímo ministerský předseda, přišel s katalogem nápadů, jak skoncovat s obřími rozpočtovými schodky. Řada z nich neměla přinejmenším nic společného s tím, co kabinet sliboval ve svém programu.

Němci ohrožují Evropu. Jak si s tím poradí Petr Fiala?

Všechno ostatní musí stranou. Teď vedeme Evropu. Předsedáme Unii a musíme se předvést. Toto vysvětlení slýcháme často od různých členů vládní koalice počínaje premiérem Petrem Fialou. Unii skutečně řídíme v těžké době ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize. V jednom z nejtěžších období za poslední desítky let. Mimořádně těžký test ale přichází až teď, v samotném finiši předsednictví. Připravil ho německý kancléř Olaf Scholz, který se rozhodl navzdory silnému odporu všech ostatních členských zemí v čele se silnou Francií z veřejných peněz masivně pomoci velkému německému byznysu.

Česko čeká recese. Vláda chce kvůli krizi zrevidovat programové prohlášení

Českou ekonomiku čeká v příštím roce recese, HDP poklesne o 0,2 procenta. Ukazuje to makroekonomická prognóza, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo financí. Zároveň se také očekává zhoršení míry nezaměstnanosti, která v roce 2023 dosáhne průměrně 3,1 procenta. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má být recese spíše mírná, pokud nepřijde žádný velký externí šok. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Burzovní ceny elektřiny nižší než vládní stropy. „Nechat lidi investovat do spotu je hazardování“

Po dlouhé době silně rozbouřených cen elektřiny nyní už více než měsíc zažíváme na spotovém trhu jejich pokles. Přechod na spotové ceníky je od vypuknutí krize vysokých cen energií považován za něco nechtěného a obávaného. Teď však dochází k situaci, kdy je burzovní cena elektřiny nižší než vládou zavedené stropy, což může mnohým připadat jako lákavá možnost. Spotové ceníky se ale chovají jako velmi divoká investice a nechat běžného zákazníka „investovat“ na trhu s elektřinou je nebezpečné, varují někteří dodavatelé.

Vládní strany převálcovaly opozici. Protlačily sněmovnou daň z neočekávaných zisků

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně. Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo. Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu. "Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok," prohlásila Mračková Vildumetzová. Odmítl to předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. "Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje," prohlásil. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o 15 procent vyšší. Stanjura později novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií, což zahrne i školy či další organizace, které obce a kraje spravují, bude se tak týkat i jich. Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny. Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu. Daň z neočekávaných zisků se dostala do balíčku na základě Stanjurova pozměňovacího návrhu. Předložil ji ve druhém čtení. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli tomu vládní koalici kritizovala za nepředvídatelnost i za to, že čekala s řešením energetické situace tak dlouho. Vyjádřila obavu, že v případě bank zaplatí tuto daň klienti v podobě vyšších poplatků, úrokových sazbách nebo horší dostupnosti úvěrů. "Neslyšela jsem od ministra financí ujištění, že se tak nestane," řekla. Předseda klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala po schválení balíčku varoval, že banky budou optimalizovat své zisky tak, že stát nakonec nevybere nic. Stanjura uvedl, že zvolený způsob použil z časových důvodů. Pokud by šlo o samostatnou vládní předlohu, hrozilo by, že se ji nepodaří prosadit do konce roku. Opakovat takový postup nechce.

EU nepřipustí, aby Němci zvýhodňovali své podniky, oznámil Fiala senátorům

Státy EU podle premiéra Petra Fialy (ODS) považují za nepřijatelné, aby Německo jednostranně zvýhodnilo svůj průmysl. Podle kritiků by chystané uvolnění až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč) na stabilizaci cen energií mohlo znevýhodnit ostatní země unie. Evropská komise nepřipustí to, aby některá země v rozporu s unijními pravidly zvýhodněným způsobem podporovala své podniky, řekl dnes senátorům Fiala, když je informoval o závěrech říjnové Evropské rady.

Ceny elektřiny a plynu padají pod vládní stropy

Přichází obávaná zima. První po ruské invazi na Ukrajinu a faktickém odpojení Evropské unie od ruského plynu. Ten v této chvíli dosahuje už jen necelých deset procent celkové spotřeby Evropy. Odpojení přišlo dřív, než čekali i ti větší z optimistů. A cena plynu nestoupá, ale naopak klesá. Přes obavy se ukázalo, že je ho pro Evropu k mání docela dost. Spolu se zásobníky naplněnými z 95 procent to dodává klid a jistotu, že se zima zvládne.

„Musíme se přestat Ruska hloupě ptát.“ Důvody a řešení krize s ukrajinským obilím

Po třech měsících se opět rozjela hra o ukrajinské obilí, kvůli které hrozí hladovění milionů lidí i další světový růst cen potravin. Podle odborníků u dohody Rusko vydrželo pouze do doby, kdy z ní mohlo diplomaticky i finančně těžit, hledání záminky pro její ukončení však bylo delší dobu patrné. Rychlá alternativní cesta, jak velkou část zásadních dodávek pšenice či kukuřice z Ukrajiny na světové trhy dostat přitom není. Jedno řešení situace se však nabízí.

Evropa šije plány pro měnovou krizi

ÚHEL POHLEDU: Dnes udělám něco, co na tomto místě zase tak často nedělám. Budu totiž uklidňovat. Ale popořadě: čtvrtek 27. října byl ve znamení dalšího zvyšování úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). ECB opět přistoupila na své poměry k nezvykle razantnímu zvyšování úrokových sazeb o dalších 75 bazických bodů neboli 0,75 procentního bodu, čímž signální úrokovou sazbu v eurozóně posunula na dvě procenta, maximum od roku 2009. Hodnotit tento krok není tak triviální, jak by se mohlo zdát. Kdyby k tomuto kroku ECB přistoupila před čtyřmi nebo dvěma roky – ano, čtete správně, před dvěma roky, tedy skutečně uprostřed doby covidové –, jednoznačně bych jej považovala za dobré rozhodnutí.

Pomáhat všem s energiemi je příliš drahé, varoval šéf Světové banky

Vládní pomoc s účty za energie pro všechny je příliš nákladná, varoval v rozhovoru s BBC prezident Světové banky (SB) David Malpass. Programy pomoci v době pandemie nemoci covid-19 nebyly dostatečně zacíleny na nejzranitelnější skupiny a stejnou politiku vlády přijímají i v případě pomoci lidem s rostoucími účty za energie. Splácení dluhu, který takto vzniká, ale potrvá desítky let.

Od lockdownů k válce. Průvodce bezčasím strachu a nejistoty

Na dva roky života decimované čínským virem bezprostředně navázala ruská válka proti Ukrajině. Obě dějinné události přinesly do společnosti už předtím zkoušené kulturními válkami strach a nejistotu. V těžkých nebo přelomových dobách je inspirující dopřát slova učencům, vzdělaným, kteří se neopírají jen o znalost dějin, ale především o vývoj myšlení. Války, nemoci nebo živelní katastrofy mohou být katalyzátorem společenských změn, jejichž pochopení nebude nakonec tak složité, stejně jako nalezení jejich podstaty, protože vše lidé už zažili.

„Svět zasáhla první skutečně globální energetické krize,“ tvrdí agentura pro energii

Svět zasáhla první skutečně globální energetická krize. Na konferenci v Singapuru to v úterý prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Napjatá je podle něj především situace na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG), poukázal ale i na velké producenty ropy, kteří snižují těžbu. Svět se podle něj i přes cenové stropy neobejde bez ruské ropy.

Bude to ošklivé a dlouhé. Doslova se opakují 30. léta, říká o krizi ekonom Roubini

Ekonom Nouriel Roubini je známý díky svým prognózám jako „věštec krizí“ a nyní tvrdí, že stále nevidí na obzoru žádné ekonomické dobré zprávy. Ve skutečnosti bude ještě mnohem hůř, říká autor nové knihy MegaThreats. (MegaHrozby: Deset nebezpečných trendů, které ohrožují naši budoucnost, a jak je přežít). Je přesvědčen, že v důsledku série šoků, z nichž některé se stále ještě odehrávají, čeká svět silný pokles, než se státům uleví od inflace.

Proč se to zase pokazilo?

Člověk sledující zblízka evropské dění zažívá nutně při pohledu na dnešní energetickou krizi pocit déjà vu. Tak už je to zase tady! Jen v jiné oblasti, na jiném trhu. Pokolikáté už. Co vlastně? Inu, upřímné zděšení obyvatel, podnikatelů a politiků ze zhroucení něčeho, co doteď nevnímali a neřešili, protože to dlouho fungovalo hezky, spořádaně a celkem levně. Jako právě dodávky energetických surovin na integrovaném evropském trhu. Když se ceny nebo dodávky něčeho rychle a bez varování zcela vymknou z kloubů, začíná boj na úrovni jednotlivých států, kdo zasáhne dřív či silněji.

Bundesbanka: Německá ekonomika je na prahu recese

Inflace v Německu je poprvé po 70 letech dvojciferná a německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou v pátek zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.

Německá akce by rozložila Evropskou unii

Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.

Konec jádra se odkládá o čtvrt roku. Scholz převálcoval Zelené

Německo umožní kvůli energetické krizi provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Spolkový kancléř Olaf Scholz podle vládního mluvčího členům kabinetu dopisem oznámil, že země upraví zákony tak, aby reaktory mohly fungovat déle. Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) rozhodl, že dvě ze tří elektráren zůstanou v provozu až do jara.