Tag: krize

Články k tagu

Google a Boeing, dva chátrající giganti

Katastrofická premiéra nástroje AI Google Gemini je nejen zlověstnou zprávou o tom, jak daleko už prorostla rakovina woke ideologie, je to taky zlověstná zpráva pro Google (dnes Alphabet) z čistě byznysového hlediska. Že něco takového může firma vyvinout, to jde na vrub wokismu; že to může i vypustit do světa, to je nepochybně i selhání manažerské. A vzhledem k tomu, že Alphabet je jedna z největších firem na světě (momentálně podle tržní kapitalizace šestá), je to možná i zpráva, která by měla znepokojovat i širší okruh Američanů.

Poučení z filozofické fakulty. Stát spustí novinku, lidem přijde varování mobilem

Česká republika by už brzy měla mít výstražný systém, který by podobně jako v zahraničí varoval všechny občany před nebezpečím. Nedávno to na Bezpečnostní radě státu navrhl ministr vnitra Vít Rakušan, který tím do značné míry reagoval na tragickou prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nyní se začínají objevovat detaily o tom, jak by to celé vlastně mělo fungovat. Podobný systém měl přitom v tuzemsku sloužit už před lety.

Dny Německa jako průmyslové velmoci se chýlí ke konci. Palubu opouští i ikona Miele, utíká do Polska

"Pokud mám být upřímný, není mnoho naděje." Jak se Berlína zmocňuje politická paralýza, energetická krize byla poslední ranou pro německé výrobce. Bloomberg vidí brzký konec. Německo v nejbližší době ztratí status průmyslové velmoci, píše. Průmyslová výroba je už v plamenech a utíká, kdo může. Je tak symbolické, že rodinný podnik se 125letou tradicí, výrobce oblíbených spotřebičů německé střední třídy Miele, oznámil tento týden propouštění a stěhování celé výroby praček do Polska.

Další americká banka v problémech. Strmý propad akcií vrátil obavy z kolapsu regionálních bank

Propad akcií jedné z amerických regionálních bank tento týden vyvolal návrat obav, které v minulém roce spustil krach několika bank. Ve středu oznámila americká New York Community Bancorp překvapivou hlubokou ztrátu za poslední čtvrtletí, to způsobilo zároveň hluboký propad jejích akcií během jediného dne. Jejich hodnota se propadla nejníže za 25 let, píše americká CNN. "Konsolidace" bankovního sektoru je prý na obzoru.

Česko se může stát „evropským Detroitem.“ Přechod na elektromobily ohrožuje i Slovensko

Přechod automobilového průmyslu k elektromobilům ohrožuje dodavatele automobilových součástek v České republice a na Slovensku. Agentura Bloomberg také varuje předtím, že Česko se může stát „Detroitem Evropy“ kvůli hrozícímu propouštění a krachu v automobilovém průmyslu, který čím dál více přechází k elektromobilům. Upozorňuje přitom, že výroba automobilů v Česku a na Slovensku je v přepočtu na obyvatele nejvyšší na světě.

Domy se nestaví. Výrobci cihel odstavují provozy, není poptávka

Výrobní závody odstavuje také další přední výrobce cihel v ČR, firma Heluz. Důvodem je nižší poptávka. Dva závody Dolní Bukovsko a Hevlín 1 společnost odstavila v říjnu, v zimě se k nim pak přidá závod Libochovice a pokud se situace na trhu nezlepší, tak také Hevlín 2. Uvedl to generální ředitel skupiny Heluz Group Jan Smola. Loni v prosinci zaměstnávala firma Heluz cihlářský průmysl 343 lidí. Všechny čtyři závody společnosti byly podle Smoly mimo provoz už v první polovině letošního roku, a to na čtyři až pět měsíců.

Trvale udržitelný nerůst

Makáme a chudneme. Titulek srpnového vydání Týdeníku Echo popisoval, jak jsme se ocitli v jedné z nejhorších pastí. Ve stavu, kdy se v zemi prudce zdražuje, ale ekonomika zároveň padá. Stejně jako životní úroveň. Říká se tomu stagflace. Je to jeden z nejnebezpečnějších stavů. Opak prosperity. Do nebezpečné triády patří vedle prudkého růstu cen a pádu ekonomiky ještě vysoká nezaměstnanost. Tu naštěstí nemáme. Naopak je tady v práci rekordní počet lidí v historii. A firmy si přitom stále stěžují, že jim lidé chybějí. Stagflace zpravidla přichází po nějakých šocích. Tím tady mohla být energetická krize s prudkým vzestupem cen.

Omračující výdělky nejbohatších Čechů. Křetínský a spol. si díky energiím polepšili i o 100 miliard

Nový žebříček nejbohatších Čechů magazínu Forbes odhaluje jednu jasnou věc – závratně narostl majetek miliardářů, kteří těžili buď z energetické krize, anebo z inflace v obchodech. Jedničkou i nadále zůstává dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou a majetkem 378 miliard korun. Na druhé místo se ale vyšvihl vlastník energetického Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský, který si podle Forbesu za rok polepšil o 92 miliard korun. Ani to ale není největší nárůst.

KSČM musí šetřit, propustila po 30 letech i bývalého poslance Jiřího Dolejše

Bývalý radní či poslanec za KSČM Jiří Dolejš (62) byl v rámci reorganizace propuštěn po více jak 30 letech z KSČM. Dolejš dle svých slov chápe, že strana po neúspěšných volbách musí šetřit. Nadále zůstává v orgánech strany. Nebude už však honorován v rámci analýz a jiných výstupů, které straně poskytoval. V současnosti, kdy mu zbývá pouze několik let do důchodu, přemýšlí o předčasném důchodu či o zpracovávání ekonomických analýz pro jiné subjekty.

Největší oběť krize: zaměstnanec ze střední třídy. Životní úroveň se vrátí až za pět let

V loňském roce Češi zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. Reálné mzdy se propadly o téměř osm procent, neměly šanci vyrovnat se s loňskou průměrnou patnáctiprocentní inflací. A je to především střední třída, která zchudla nejdramatičtěji, mimořádný růst cen se jí dotýká mnohem více než nejchudší a naopak nejmajetnější vrstvy. I letos se očekává minimálně tříprocentní propad reálných mezd a opravdu přilepšovat si české domácnosti začnou nejdříve až v roce 2026.

Strach je větší než citelný pokles životní úrovně

Když jste před dvěma lety měli našetřeno sto tisíc, dnes mají hodnotu sedmdesáti tisíc. Třicet tisíc požrala inflace. Ukazuje to také bezprecedentní zdražení všech základních potřeb, největší od vzniku samostatného státu. Lidé citelně chudnou. Koaliční vláda Petra Fialy je u moci více než rok a drží se spíš kréda, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. Fialova vláda objektivně zdědila státní finance nejprve decimované pandemií čínského viru, na kterou kontinuálně navázala ruská válka proti Ukrajině, ale na chyby předchůdců a vnější neovlivnitelné události se nelze vymlouvat do konce volebního období.

Sága SVB

Poté, co Sam Bankman-Fried (SBF) přivedl ke krachu své kryptoimpérium, všichni sledovali se zatajeným dechem ságu další zkratky, SVB – Silicon Valley Bank. Najdeme v ní dost starých dobrých neřestí – hrabivost, podcenění rizika, selhání dozoru, politicky zlobbovanou deregulaci. Ale roli hrál i specifický faktor současnosti – utažení monetární politiky – a taky specifika Silicon Valley.

Nemáme tady žádnou krizi

Málokdo z tuzemských finančníků v sobě spojuje lokální s globálním tak jako on. Gabriel Eichler se narodil v Bratislavě, ekonomii vystudoval na slavné Chicagské univerzitě. Byl výkonným ředitelem největší americké banky Bank of America v Paříži, Vídni a Frankfurtu a jejím hlavním ekonomem v San Franciscu. Na americkou burzu uváděl společnost AVG a v roli finančního ředitele na kapitálové trhy elektrárenskou společnost ČEZ. Dnes je šéfem dozorčí rady Moneta Bank a řídí svoji investiční společnost Benson Oak z kanceláře v Praze. Z někdejší pracovny stavebního podnikatele Václava M. Havla, otce prvního českého prezidenta.

Kritické zavírání pískoven. Za 30 let se neotevřela ani jedna, říká šéf betonáren

Otevřít v Česku nový lom nebo pískovnu je nadlidský úkol, myslí si ředitel betonáren TBG Metrostav Jakub Šimáček. V následující dekádě se přitom plánuje především jejich zavírání. Do roku 2030 má skončit až 60 % aktivních pískoven, což značí problém nejen pro betonárny, které využívají písek a kamení jako plnící prvek do betonových směsí. A bez betonu se stavebnictví podle Šimáčka ještě několik desetiletí neobejde.

Jak jsou pojištěny úspory: kolik peněz mít na účtu a o co přijdete, když banka zkrachuje

Pády amerických bank a na evropském trhu a problémy přední švýcarské finanční instituce Credit Suisse i přes klidnění situace nadále vyvolávají otázky, jak moc tato nestabilita ještě přitopí pod kotlem současné ekonomické nejistoty a vysoké inflace. Evropské banky nemají na rozdíl od těch amerických příliš riskantní modely fungování a nevsadily ve velkém na nákup dlouhodobých dluhopisů, které ztratily na hodnotě. Jak jsou na tom české banky a jak moc jsou u nás v bankách peníze v bezpečí?

Bankovní nákaza eskaluje

Bankovní krize nekončí, bankovní krize nabírá na obrátkách, ačkoliv z povrchních mediálních zpráv v Evropě by se mohlo zdát, že nejhorší máme za sebou. Ten dojem vzbuzuje fakt, že gigantická švýcarská skupina Credit Swiss oznámila, že poté, co od ní dal ruce pryč hlavní vlastník, Saudi National Bank, bance přislíbila kapitálovou podporu sama švýcarská centrální banka.

Ztratili jsme důvěru, že udržíme normální ceny. Některé banky dnešní dobu neustojí, říká finančník Jonáš

Divoké dění kvůli pádu amerických bank a napětí vyvolané problémy kolem Credit Suisse znepokojily trhy i běžné střadatele. Ti se ptají, jak by potenciální krach přední švýcarské finanční instituce dopadl na zbytek Evropy a jestli se řítíme do bolestivé krize podobné roku 2008. Podle finančníka Ondřeje Jonáše, který působil mimo jiné v americkém Fedu či investiční bance Goldman Sachs, banky podcenily konec levných peněz a začátek vyšších úrokových sazeb.

Místo mraženého masa živé konzervy. Stát mění systém krizových zásob

Vláda mění systém hmotných rezerv, které má stát připraveny ve skladech pro případ krize. Nově by Správa státních hmotných rezerv nemusela všechny zásoby přímo kupovat a skladovat, ale pouze rezervovat u dodavatele, což by mělo uchovávání i výrazně zlevnit. Místo masa v mrazácích by tak mohly být pro potřeby ČR zamluveny třeba zvířata na pastvinách. Vláda si bude muset každé dva roky vyhodnotit bezpečnostní rizika a stanovit priority, podle kterých se budou krizové rezervy připravovat.

„Ztracená generace.“ Bortící se systém penzí dopadne na nynější lidi pod 40 let

Česko čelí velkému problému stárnoucí populace, nynější lidé mladší 40 let ponesou následky bortícího se důchodového systému. Uvedli to odborníci oslovení deníkem Echo24. Kromě konkrétních ekonomických problémů může výraznější počet penzistů, tudíž velká voličská základna, vést k tomu, že se politické strany budou na tento elektorát čím dál více zaměřovat. I proto nynější mladší generaci označuje například hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka za „ztracenou“.

Britské supermarkety zavedly přídělový systém na ovoce a zeleninu. OSN varuje před potravinovou krizí

Britské supermarkety zavedly přídělový systém pro zákazníky na řadu dovážených druhů zeleniny a ovoce, protože vysoké účty za energii a studená zima, která zasáhla Španělsko a Maroko, vytvořily komplikovanou situaci v zásobování, píše Daily Mail. Nedostatek se týká hlavně rajčat, cibule, papriky, salátu, brokolice, okurek, zelí a malin. Produkci začali ale silně omezovat i britští farmáři, kvůli vysokým energiím. Přídělový systém by mohl trvat týdny.

Energetická krize se vrátí v plné síle

Máme únor 2023 a energetická situace se zdá pro tuto chvíli stabilizovaná. Meteorologové hlásí předpokládaný příchod teplejšího počasí, takže je jasné, že do teplých měsíců to už rozhodně Evropa se svými zásobami plynu doklepe. A na lepší časy se blýská i u pohonných hmot. Jejich ceny v Česku totiž už druhým týdnem klesají.

Česko se ponořilo do „technické recese“. Výsledky jsou ale příznivější, než se čekalo

Ukrajinské jednotky za uplynulý den odrazily ruské útoky u osmi obcí. I přes velké ztráty Rusové nepřestávají útočit na východě země, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. O intenzitě bojů svědčí, že ukrajinské velení odhadlo ruské ztráty za 24 hodin na 920 vojáků. Od vypuknutí války před více než 11 měsíci Rusko přišlo o 128 420 vojáků a tisíce tanků a dalších zbraní, tvrdí Kyjev. Podobná vyjádření stran válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Jak transgenderismus vyvolal britskou ústavní krizi

Náboženství a politika vždy šly ruku v ruce. V dějinách je někdy těžké rozlišit, kde končí víra a začínají pozemské zájmy panovníka. Když Karel Veliký dal na výběr Sasům přijmout křest, nebo zemřít, nebyl veden jen upřímnou snahou zachránit jejich nesmrtelné duše, ale také potřeboval integrovat nově dobyté saské území do své říše.

Lidé zvažují každý nákup. Tržby v obchodech dál klesají, hrozí recese

Maloobchodní tržby v Česku klesají v meziročním srovnání sedm měsíců za sebou. V listopadu loňského roku pokles zpomalil na 8,7 procenta z říjnových 9,9 procenta. Tržby se ale zvýšily pouze v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky. Vyplývá to z revidovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se tržby snížily o 0,3 procenta.

Nejistí obyvatelé EU i Česka. Trápí je zdražování i změny kvůli válce na Ukrajině

Rostoucí životní náklady jsou v současnosti největší starostí obyvatel Evropské unie i Česka. Pouze přibližně třetina lidí v EU je přesvědčena, že jejich vlády či evropský blok dělají dost pro zmírnění dopadů současných krizí. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr, který dnes zveřejnil Evropský parlament. Celková podpora EU mezi jejími obyvateli zůstává proti předchozím průzkumům bez velkých změn – za dobrou věc označilo členství své země v unii 62 procent obyvatel. Češi v této otázce patří s 51 procenty tradičně ke skeptičtějším národům.

Řekněme to lidem otevřeně: Evropa se politicky rozhodla snížit si životní úroveň

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.

Energie prudce zlevňují. Domácnosti to v zálohách nepocítí, vzrostou jim násobně

Po mrazivých dnech, kdy ceny energií opět nebezpečně rychle stoupaly, nastala nyní na trzích příznivější situace. Plyn i elektřina o Vánocích citelně zlevnily, cena plynu se dostala dokonce hluboko pod 100 eur a je tak nejníže od vypuknutí ruské invaze v únoru. Co to pro budoucí vývoj znamená a jak se to dotkne domácností, které budou mít od nového roku energie zastropované, ovšem na velmi vysokých hodnotách.

Životní úroveň a platy nám dramaticky klesly, měsíčně jsme o tisíce chudší. Co bude příští rok?

Češi letos zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. A i příští rok čeká českou ekonomiku další citelné zdražování, i když cenové šoky už asi nepřijdou takové jako letos a míra inflace má podle optimističtějších očekávání klesat na jednotky procent. Tu zatím nadále táhnou hlavně násobné ceny energií, které nebývale zatěžují výdaje domácností, a také potravin

Jak Češi vnímají ekologickou krizi? Převažují pochybnosti a rezignace

Jsou Češi připraveni přijmout konkrétní společenské, ekonomické i kulturní změny potřebné k řešení ekologické krize? Česká republika patří ke skupině zemí, která se přiklání k pesimismu. V ČR stejně jako například ve Francii, Belgii, Finsku či Německu převažují pochybnosti (51 %) a rezignace (10 %) nad tím, zda je možné klimatickou změnu a znečištění životního prostředí omezit. Dvacet procent Čechů má obavy a strach o budoucnost – až do té míry, že jsou dokonce připraveni vzdát se například pořízení dětí.