Tag: klima

Články k tagu

„Absolutně sociálně necitlivé.“ Koho zasáhne směrnice EU o zelených budovách

Další opatření ze zeleného unijního klima balíčku Fit for 55, které prodraží běžné fungování Evropanů. Jde o směrnici o energetické náročnosti budov, kterou euparlament schválil v březnu a kterou se teď vláda snaží převést do českých podmínek. Podle směrnice budou muset mít všechny budovy postavené po roce 2030 nulové emise. Jde jak o rezidenční, tak nerezidenční budovy. Zpřísnění se navíc týká i už postavených budov. Už dnes platí, že novostavby musí splnit skoro nulovou spotřebu energie.

Zelený skandál v Německu. Berlín zaplatil miliardy za falešné emisní certifikáty z Číny

Německem otřásá dost možná nejzávažnější podvod v německé politice ohledně ochrany klimatu. Němci údajně nakoupili certifikáty za miliardy eur, které zaručují, že se způsobené emise vykompenzují jiným způsobem v podobě ekologických projektů na podporu a ochranu klimatu v zahraničí. Ekologické kompenzační projekty měly vzniknout v Číně, jenže s největší pravděpodobností ani neexistují. Peking zamezil kontrolním úředníkům vstup do země a geodata z internetových map ukazují pouze vybydlené budovy či prázdnou poušť

Hymnu si nepobrukovat

Donald Trump je odsouzen v prvním trestním procesu a není nouze o erudované komentátory, kteří vám vyargumentují, že ten proces byl velmi vadný a zpolitizovaný. Ale, nic naplat, to jsou názory expertů a soudní verdikt vedle nich má svou váhu, je to něco, čemu je tradičně přisuzována objektivní platnost. Demokraté to velmi dobře vědí, natolik dobře, že poté, co se léta snažili vymýtit užívání výrazu „usvědčený zločinec“, neboť podle nich byl, podobně jako výrazy „ilegální imigrant“ nebo „bezdomovec“, stigmatizující, nyní ho zálibně opakují.

VIDEO: Nový útok klimatických aktivistů. Dívka napadla obraz Clauda Moneta

Klimatičtí aktivisté na sebe o víkendu upozornili v pařížském muzeu Orsay, kde mladá žena zaútočila na slavný obraz Vlčí máky v Argenteuil od francouzského impresionisty Clauda Moneta. Mladá žena, která se hlásí k aktivistickému spolku Riposte Alimentaire, nalepila na obraz pařížského rodáka plakát s apokalyptickou variací Monetovy krajiny a následně se sama přilepila ke zdi galerie. Jedná se o zatím poslední protestní výkřik klimatických aktivistů, kteří globálně útočí na umělecká díla napříč celým západním světem.

Chudnutí jako společný cíl EU. Kdo za Česko radikální klimatické plány dopustil?

Velký průmysl a energetiku zatěžuje EU už bezmála dvacet let speciálními zelenými daněmi, tedy emisními povolenkami. Cenové přirážky se brzy rozšíří i na další oblasti, které už se mnohem více dotknou všech lidí. Budou totiž platit i pro osobní dopravu a vytápění domů, což výrazně zvedne ceny. Proč se to stane a kdo a kdy to odsouhlasil? A dají se toto i další klimatická opatření ještě zrušit?

Buffettova společnost Berkshire odmítá zelený diktát. Nezveřejní, jak chrání klima a inkluzi

Akcionáři společnosti Berkshire Hathaway založené jedním z nejbohatších lidí světa Warrena Buffetta se vzbouřili proti nucené zelené a sociální politice. Nechtějí ještě větší tlak na reportování o tom, jak moc se starají o klima a jak moc podporují rozmanitost a inkluzi na pracovišti, informuje Reuters. Akcionáři v sobotu na výroční schůzi Berkshire drtivou většinou odmítli šestici návrhů, které se týkají enviromentální a sociální politiky v konglomerátu miliardáře Warrena Buffetta.

Bude ECB hlídat klima?

ÚHEL POHLEDU: Když se politici začnou až moc zajímat o centrální banky, končívá to průšvihem. Francouzský prezident Emmanuel Macron přichází s receptem na „lepší“ fungování Evropské centrální banky. Ta by podle něj měla mít hned trojí mandát. Měla by totiž cílovat nejen inflaci, ale také ekonomický růst, a do toho by měla zohledňovat dekarbonizační úsilí. Přidávat dva nové úkoly instituci, která nezvládá plnit ani svůj základní inflační cíl, je neodpovědné.

Letní teploty pár dní vydrží. Pak přijde zlom

V Česku bude dál jasno až polojasno s letními teplotami až nad 25 stupňů Celsia. Kvůli počasí bez srážek se rozšíří výstraha před vznikem požárů. Od čtvrtka přijdou přeháňky, pak i bouřky a na víkend se mírně ochladí. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Česku bude dál jasno až polojasno s letními teplotami až nad 25 stupňů Celsia. Kvůli počasí bez srážek se rozšíří výstraha před vznikem požárů. Od čtvrtka přijdou přeháňky, pak i bouřky a na víkend se mírně ochladí.

Když je vody moc, nebo zas málo

Evropská agentura pro životní prostředí vydala koncem března svoji první zprávu o klimatické proměně světa a jejích dopadech na Evropu. Zpráva stála skoro dva miliony eur a předběžná verze má 450 stran. Stojí za to, abychom o ní věděli, ale také je dobré znát, že Evropa má sice jedny z nejlepších klimatických expertů, kteří s velkou pravděpodobností vědí, co se děje, ale pak tyto výsledky odcházejí k druhé, spíš politické skupině, která navrhuje opatření.

Švýcarsko přispěje 3,5 miliardy korun do Zeleného fondu. Reaguje na soudní rozhodnutí

Švýcarsko přispěje 135 miliony franků (téměř 3,5 miliardy korun) do mezinárodního Zeleného klimatického fondu, jehož cílem je financování klimatických opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích, oznámila švýcarská vláda. Učinila tak den po bezprecedentním rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, že Bern nečiní dost pro ochranu klimatu, čímž porušuje lidská práva svých vlastních občanů. Rozhodnutí soudu ostře kritizují švýcarská média.

Písek ze Sahary zamořil vzduch v Čechách a části Moravy, panuje smogová situace

Kvůli písku ze Sahary platí smogová situace v celých Čechách a části Moravy a Slezska. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle meteorologů může být písek, který zvyšuje koncentraci prachových částic v ovzduší, na území Česka až do pondělí. Koncentrace polétavého prachu byla v neděli před 08:30 podle webu ústavu stále na řadě míst v zemi nad prahovou hodnotou 100 mikrogramů na metr krychlový.

V Česku padaly teplotní rekordy. Kdyby nedorazil prach ze Sahary, tak by bylo ještě tepleji

V Česku druhý den po sobě padaly teplotní rekordy, dnes je zaznamenalo 46 ze 165 stanic měřících alespoň 30 let. V Plzni na dvou stanicích bylo víc než 24 stupňů Celsia. Teploty byly velmi vysoké právě na jihozápadě Čech i díky velmi nízké vlhkosti. Na sociální síti X to napsal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nenaplnila se tak možnost, že by dnešek byl s teplotou 25 stupňů a vyšší prvním letním dnem letošního roku, teploty totiž snížil saharský prach v ovzduší.

Počasí na začátku velikonočních prázdnin: přechod studené fronty provází silný vítr

Na severozápadě Čech, na Moravě a ve Slezsku hrozí dnes odpoledne a večer silný vítr. Na jižní Moravě může mít v nárazech rychlost až 80 kilometrů v hodině, upozorňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v dnes vydané výstraze s nízkým stupněm nebezpečí. V části Česka silný vítr komplikoval dopravu a působil problémy s dodávkami proudu už v úterý a ve středu.

Ne náboženství, ale jaro je opium lidstva

Prý je pryč radost z jara. Nad tím se debatovalo v jedné z tisíců debat naší doby. Znám z toho jen titulek, neboť by člověk musel být velkým masochistou, kdyby se chtěl o těch pocitech něco blíže dozvědět. Ale lze si to představit. Několik intelektuálně založených osob sedí a chmurně rozvíjejí důvody, proč se neradovat z jara. Přišlo v březnu, což je dřív, než prý má přijít, a potrvá jenom do června, kdy má skončit. Pak už bude horko a lidi budou u vody a nadávat, že za chvíli bude zase podzim, a to se ochladí.

VIDEO: Jubilejní Vasův běh se neobešel bez drama. Na trať se se vrhli klimatičtí aktivisté

Jubilejní 100. ročník Vasova běhu ovládli norští lyžaři. Na 90 kilometrech mezi švédskými městy Sälen a Mora byli nejrychlejší Torleif Syrstad a Emilie Fletenová, jež obhájila loňské vítězství. Závod se však neobešel bez komplikací - Syrstadovi totiž do cesty skočili klimatičtí aktivisté. Incident se stal asi kilometr před cílem. Norský závodník Torleif Syrstad si s náskokem jel pro vítězství, avšak na trať vnikli klimatičtí aktivisté. Ochranka je ihned zpacifikovala,

Nonkonformisty zruinovat

Diskuse o Green New Dealu, jejíž ozvěnu jsme teď mohli zaznamenat při sedláckých protestech u nás, stojí a padá s „vědou“. Protože „věda“, opakuje nám hlavní proud, dávno a mimo jakoukoli pochybnost zjistila, že tak prudké oteplení jako v posledních sto letech nebylo v dějinách zaznamenáno a že ho způsobuje rozmnožené lidstvo se svým průmyslem. Tím se odůvodňuje celý ten vějíř zákazů, uhlíkových daní, předpisů a kampaní na cestě k uhlíkové neutralitě. Kdyby byla „věda“ zpochybněna, logicky budou zpochybněny i všechny tyto zákony a s nimi celá jedna politická generace.

Náraz do klimatických mýtů

V nedávném rozhovoru s Barborou Tachecí se novinář Daniel Kaiser urputně pustil do evropského plánu na snižování emisí skleníkových plynů. Debata o něm je na místě, ale je třeba se opírat o relevantní fakta a data. Bohužel Daniel Kaiser svůj odpor ale odůvodňuje argumenty, které jsou spíše nepodložené mýty. V následujícím komentáři shrnu proč.

Jsme hrází proti populistům

Do koaličního soužití přichází po dvou letech život. Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan ve videoklipu slibuje, že začne premiéra tlačit k pořádné politice, což hlavně v ODS vyvolává údiv. Přímo uvnitř koalice Spolu je živo především u lidovců. Jejich šéf Marian Jurečka čelí vnitrostranickému tlaku, aby rezignoval po lžích kolem večírku na jeho ministerstvu neblahého 21. prosince. V pozadí nespokojenosti s Jurečkou jsou ovšem i nízké preference strany. Za možného z Jurečkových vyzývatelů je pokládán ministr životního prostředí Petr Hladík.

Rašelina

Za posledních sto let se z těžby rašeliny stal významný byznys a v posledních dekádách zejména pobaltské země těží a těží. Ne však jenom ony. Zahradnictví má ale významný etický falír. Rostliny jsou ti žrouti CO2 a vypadá to s prominutím dost pitomě, když se u jejich produkce sahá po nejmladším fosilním palivu a celé plejádě ropných produktů. Ano, všechna ta chytrá hnojiva a květináče s barevnými jmenovkami jsou vlastně jen různě zabalená ropa. Tenhle bizarní byznys nemá sice nijak hluboké kořeny, avšak šeredně jsme si na něj zvykli.

Po deštích uhodí v Česku mráz. Teploty klesnou až na minus 16 stupňů Celsia

V Česku by se o víkendu mělo podle předpovědi meteorologů začít ochlazovat. Na začátku příštího týdne by měly přijít i celodenní mrazy, v noci by teploty mohly klesnout až k minus 16 stupňům Celsia. Toho budou moci vlekaři využít k umělému zasněžování sjezdovek. Na Šumavě, v Krkonoších a Orlických horách bude ve středu i ve čtvrtek dál vydatně sněžit či pršet. Srážky společně s táním sněhu mohou znovu výrazně zvedat hladiny řek odvodňující tato pohraniční pohoří.

Polární vír může do Česka v lednu vrátit kruté mrazy

Počátek nového roku bude převážně oblačný nebo zatažený s deštěm a přeháňkami. Na horách bude sněžit. Teploty přes den se budou šplhat k deseti stupňům Celsia, pod nulu klesnou v noci jen v úterý a v pátek. Ochlazení může přijít o víkendu, na začátku příštího týdne se mohou objevit i celodenní mrazy. Ve třetím lednovém týdnu se mírně oteplí. Srážek bude po nynějším týdnu postupně ubývat. Vyplývá to z týdenní předpovědi a měsíčního výhledu na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a jeho sdělení na sociální síti X.

Sedm tipů, jak být v roce 2024 konečně světoví

S úderem nového roku se rády skládají různá sebezlepšovací předsevzetí, čím radikálnější a v čím ostřejším protikladu s dosavadním způsobem života, tím lépe. Bylo by ale přízemní zůstat jen u závazků čistě osobních; vylepšovat je třeba také společnost, a to také nejlépe radikálně, řezem, neboť nenápadná každodenní evoluce, která v průběhu dějin relativně spolehlivě korigovala excesy a sociální patologie tak, jako řeka ohlazuje kamínky ve svém korytě, je marketingově blbě vytěžitelná; zato revoluce v tomto ohledu fungují bezvadně. Jak tedy skokově vylepšit Česko, abychom se konečně posunuli na kýžený Západ?

Jedou dál, dokud nenarazí

Tisíce účastníků se tento týden vracely domů z klimatické konference v Dubaji, která se přihlásila ke znásobení kapacity obnovitelných zdrojů. Do závěrečné rezoluce prý jen o vlásek neprošel totální odvrat od fosilních paliv (byť by stejně nebyl vymahatelný), proti se o víkendu postavily těžařské země jako třeba Saúdská Arábie. Evropská unie jako celek definitivní stopku pro fosilní paliva požadovala. U někoho je to ideologické odhodlání, u někoho setrvačnost a nedostatek představivosti, že věci se mohou vyvinout jinak. Kola klimatické politiky na našem kontinentu se tedy točí dál bez ohledu na to, co se děje v zemích, jež politiku Evropské unie určují. A není to jen úspěch Geerta Wilderse v Nizozemsku, který před volbami slíbil strčit klimatickou legislativu „do skartovačky“.

Klimatická konference v Dubaji si zatleskala. Dohodla odklon od fosilních paliv

Zástupci téměř 200 zemí světa se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji dohodli na potřebě postupného omezování globální spotřeby fosilních paliv s cílem odvrátit ničivé klimatické změny. Na začátku dnešního plenárního jednání to oznámil předseda konference Sultán Džábir. Podle agentur Reuters a AP se jedná o historický krok. Předchozí konference mluvily o snižování emisí skleníkových plynů, fosilní paliva ale výslovně nezmiňovaly.

Za poškození Braniborské brány se bude zpovídat i klimatický aktivista z Prahy

Za poškození Braniborské brány, jednoho ze symbolů Berlína, se bude před soudem v Berlíně zodpovídat šest lidí z klimatického hnutí Letzte Generation (Poslední generace) včetně jednoho člověka z Prahy, oznámilo berlínské státní zastupitelství. Aktivistou z Prahy je Kai Arne Springorum, který má vedle německého i české občanství a potvrdil svou účast na zářijové akci, kdy hnutí postříkalo bránu barvou do výšky několika metrů. Řekl, že tak chtěl upozornit na hrozící klimatickou katastrofu.

Rozdvojená realita

Zatímco světoví lídři (a byznysmeni, vedoucí neziskových organizací, influenceři) se scházejí v Dubaji na masivní klimatické konferenci, zatímco generální tajemník OSN, Portugalec António Guterres, naléhá na co nejrychlejší konec užívání fosilních paliv, zatímco teprve zasychá inkoust na klimaticko-energetickém plánu české vlády, který předpisuje mít u nás do roku 2030 pětkrát víc větrníků a solárních panelů, a zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová volá po „nových poplatcích, zelených dluhopisech a samozřejmě uhlíkových daních“, dějí se tou samou dobou v terénu věci.

Na město padla neprodyšná mlha. Smog zabil za pět dní v Londýně tisíce lidí

Celý Londýn se ocitl v hustém a nepolevujícím oparu směsi kouře a mlhy. Smog tak silný, že ho nikdo nepamatuje, v podstatě zastavil silniční dopravu a pronikl i dovnitř budov. Kina a divadla musela rušit představení, protože diváci v zadních řadách by na plátno nebo jeviště nedohlédli. Pět dní trvající smog nakonec zabil 12 tisíc lidí. Od události, kterou údajně premiér Winston Churchill nejprve bagatelizoval, uplyne v úterý 5. prosince 72 let.

Ne miliardy. Von der Leyenová chce do zelené transformace nalévat už biliony eur a žádá nové daně a dluhopisy

Ve financování zelené transformace musíme z miliard přejít na biliony. To jsou slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové během jejího projevu na světovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Podle Leyenové se musí k tomu využít nové finanční nástroje, zmínila například zelené dluhopisy a emisní povolenky. Tohle naprosté odtržení od reality musíme zastavit, reagoval na šéfku komise místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).