Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijede i afghánská delegace, informuje dnes agentura AFP s odkazem na úřady vládního islamistického hnutí Tálibán. Afghánistán se zúčastní konference COP 29, která začíná v pondělí v ázerbájdžánském Baku, poprvé od návratu vlády Tálibánu k moci v roce 2021.
Německo se vrací k deportacím do Afghanistánu. Spolková vláda znovu obnovila vyhošťování, které v roce 2021 bylo přerušeno kvůli radikálním islamistům z Tálibánu, kteří se opět chopili moci v zemi. Berlín tajně jednal s Kábulem skrze katarské prostředníky kolem dvou měsíců. Německo bude deportovat afghánské občany, kteří byli v jejich zemi odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. První letadlo Boeing 787 s 28 deportovanými odstartovalo v pátek časně ráno z Lipska a každý deportovaný dostal tisíc eur "na ruku", píše německý deník Spiegel.
Afghánské vládní hnutí Tálibán po třech letech u moci zavádí ještě striktnější islámské zákony. Podle nového ediktu nesmí ženy na veřejnosti zpívat či nahlas předčítat, musí být také například kompletně zahalené a pohybovat se pouze v přítomnosti mužských příbuzných. Nový zákoník tento týden představilo ministerstvo pro propagaci ctností a prevenci neřesti. Informuje například CNN či Newsweek. Islamistické hnutí Talibán zavedlo velmi přísné zákony vycházející z islámského práva šaría.
Afghánské teroristické huntí Tálibán ve středu oslavilo 3. výročí od svého návratu k moci v Afghánistánu. Oslavy zahrnující velkolepou vojenskou přehlídku probíhaly na letecké základně Bagrám. Ta dříve byla vojenskou baštou USA, na které působilo ještě před čtyřmi lety i mnoho českých vojáků v rámci zahraničních misí, někteří zde i padli. Jak píše mimo jiné online verze amerického týdeníku Newsweek, přehlídka zahrnovala představení vojenské techniky, kterou po sobě zanechaly síly USA a NATO
Na Petrohradské ekonomické fórum (SPIEF), které se v těchto dnech ve druhém největším ruském městě koná, dorazili i zástupci afghánského hnutí Tálibán. Pozvání islamistické organizace na akci, která se koná každoročně od roku 1997 a nad níž drží záštitu prezident Vladimir Putin, je dalším znamením, že Rusové jsou připraveni s Tálibánem navázat oficiální diplomatické vztahy.
Režim Tálibánu znovu v Afghánistánu zavedl veřejné bičování a kamenování žen, které se dopustily cizoložství. Nový kurz v Kábulu tak pohřbívá poslední záblesk svobody, který ženy po americké invazi roce 2001 získaly. Píše o tom dnes italský deník Il Giornale.
Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 154 lidí a mnoho dalších zranili, je součástí války zuřící mezi Islámským státem a zeměmi bojujícími proti islámu. V dnešním prohlášení na internetu to podle agentury Reuters uvedla tato teroristická organizace, která se ke střelbě přihlásila už v pátek. Západní zpravodajské služby se v zásadě shodují, že za útokem stojí afghánská odnož Islámského státu - Islámský stát-Chorásán (ISIS-K). Moskevský útok představuje její první výrazný export teroru mimo domácí region.
Německé bezpečnostní orgány přinesly znepokojivé zprávy. Podle nich islamisté mají zřejmě za cíl provést atentát na britského prince Harryho. Vyplývá to ze situační zprávy Spolkového úřadu kriminální policie. Princ Harry pro islamisty symbolizuje nenáviděný Západ a příznivce Izraele, píše německý web Focus. Princ Harry, který působil v misích v Afghánistánu, nedávno ve své knize prozradil, že zabil 25 Talibánců.
Islamistické hnutí Tálibán, které nyní vládne Afghánistánu, propustilo veterána amerického námořnictva Marka Frerichse, který byl některými médii označován za nejvýznamnějšího z Američanů držených v Afghánistánu. Na svobodu se dostal výměnou za propuštění vlivného člena Tálibánu, oznámilo dnes podle agentury Reuters afghánské ministerstvo zahraničí. Frerichsovo propuštění potvrdila jeho rodina a také zástupce americké administrativy.
Afgánské moderátorky a reportérky v neděli vystoupily na obrazovkách se zcela zahaleným obličejem. Poprvé tak plní příkaz Tálibánu, který v zemi zavádí přísná pravidla, i když loni deklaroval, že se omezovat práva žen nechystá. Ještě v sobotu se některé reportérky snažily protestovat a nezahalovat svůj obličej úplně. "Jsme muslimky a tak nosíme hidžáby, to je v pořádku, schováme si vlasy. Je ale velmi těžké mít dvě tři hodiny zahalená ústa a přitom celou dobu mluvit," popsala BBC reportérka stanice TOLOnews Farida Sialová.
V Oslu v neděli začala jednání afghánského vládnoucího islamistického hnutí Tálibán se zástupci afghánské občanské společnosti a západními představiteli. Je z toho ale povyk. Kromě toho, že mnozí mají potíže už s Tálibánem jako takovým, vyšlo najevo, že na palubě soukromého letadla směr Norsko letěl i člen teroristické sítě Hakkání, která má na svědomí kupříkladu bombový útok u německé ambasády v Afghánistánu, kde zemřelo asi 150 lidí a přes 400 bylo zraněno.
Zdánlivá liberalizace poměrů v Afghánistánu Tálibánu příliš dlouho nevydržela. Jeden z nejvýše postavených hnutí, bývalý šéf náboženské policie Tálibánu Mullah Nooruddin Turabi totiž oznámil, že se v zemi obnoví popravy anebo useknutí končetiny jako formy trestu. Turabi, v jehož gesci je nyní vězeňství, se nechal slyšet, že takové tresty jsou „nutné k zajištění bezpečnosti“. Podle něj je možné, že se nebudou provádět na veřejnosti jako během dřívější vlády Tálibánu v 90. letech.
Zdravotnictví v Afghánistánu zažívá po uchvácení moci Tálibánem v zemi krizi. Lékaři jsou bez zdrojů a velmi špatně jsou na tom porodnice. Nastávající matky se obávají, zda porod vůbec přežijí, napsal server BBC. Rabia drží v náručí své novorozeně jen několik dní po porodu v malé nemocnici v provincii Nangarhár na východě Afghánistánu. „Je to moje třetí dítě, ale zážitek to byl úplně jiný. Bylo to strašné," popisuje porod.
Dva afghánští novináři, kteří ve středu zpravodajsky pokrývali protest několika desítek žen proti porušování práv vládou islamistického Tálibánu, skončili po zatčení v cele a byli brutálně zbiti. Informoval o tom list Los Angeles Times, který otiskl i fotografie zbitých žurnalistů z kábulského deníku Etilaat Roz. „Pět kolegů drželi v detenčním zařízení více než čtyři hodiny, a během těch čtyř hodin dva z nich zmlátili a brutálně mučili," řekl agentuře Reuters šéfredaktor deníku Zakí Darjábí.
Pouhý pohled na potyčky na běloruských hranicích jim bude stačit k tomu, aby pochopili, jak unikátně je Evropa vydíratelná přísunem živých lidí. Problém s naší odmítavou pozicí je hlavně ten, že neodpovídá realitě. Velmi podobně se kdysi arabské státy rozhodly předstírat samy sobě, že neexistuje žádný Izrael... velmi podobně se dodnes tváříme, že Krym je Ukrajina.
Hnutí Tálibán oznámilo, že dobylo celou provincii Pandžšír, která byla posledním místem protitálibánského odporu v Afghánistánu. Na sociálních sítích se objevily fotografie, na nichž bojovníci Tálibánu stojí před branami sídla guvernéra ve správním středisku provincie, napsala v pondělí agentura Reuters. Vůdce opozičních sil Ahmad Masúd na Twitteru podle Reuters napsal, že je v bezpečí.
Z Afghánistánu nepřestávají přicházet zvěsti o násilnostech bojovníků Tálibánu, který zemi před časem ovládl. Zatím naposledy hnutí potlačilo páteční demonstraci před prezidentským palácem v metropoli Kábul, kde se několik desítek žen hlásilo za svá práva. Informovaly o tom agentury Reuters nebo AP. Podle zpráv na Twitteru mají být po zásahu Tálibů zraněné alespoň dvě ženy, bojovníci měli použít biče.
Spojené státy mají v Afghánistánu nového spojence. Je jím Tálibán. Jde jen o mírnou nadsázku. Evakuaci USA a spojenců z NATO z Kábulu nejde označit za žádný velký úspěch. Celou operaci doprovázel chaos, mlžení ze strany Bidenovy administrativy a zjevná nekompetence. Jenže pokud by Američané nespolupracovali přímo s Tálibánem, mohlo to celé být ještě horší.
Na veřejnost se dostává čím dá tím více svědectví o krutých činech, jichž se dopouštějí bojovníci Tálibánu v dobytém Afghánistánu. Tamější ženy jsou údajně znásilňovány, mladé dívky potom brané za otrokyně. Tálibán má obecně výrazně omezovat práva žen. Své odpůrce hnutí popravuje bez soudu. To v úterý částečně potvrdila OSN, když její vysoká komisařka pro lidská práva Michelle Bacheletová potvrdila, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv v Afghánistánu.
Při přestřelce u severní brány kábulského letiště v pondělí zahynul afghánský strážce a tři další byli zraněni. Informovalo o tom německé ministerstvo obrany. Z letiště se evakuují přes týden cizinci i mnozí Afghánci, kteří tak reagují na nástup islamistického hnutí Tálibán k moci. Situace je nepřehledná a za poslední týden u kábulského letiště přišly o život dvě desítky lidí. Podle zprávy bundeswehru v pondělí začali na Afghánce a americké a německé vojáky střílet neznámí útočníci.
V afghánských horách se nachází vzácné kovy v hodnotě až jeden bilion dolarů. Alespoň podle průzkumů, které v Afghánistánu proběhly v posledních letech. Podle některých analytiků by ze vzestupu Tálibánu mohla profitovat například Čína, která ovládá 90 % produkce lithia. Samotný Tálibán už začal s Čínou jednat o budoucích vztazích. Mluvčí Tálibánu zároveň upozornil na první tiskové konferenci, že islamistické hnutí odmítá produkci drog, ze kterých v minulosti financovalo své aktivity.
Pád Kábulu je historickým momentem se zatím nedohlédnutelnými důsledky. Je to také konec jedné dějinné kapitoly, která se začala psát před dvaceti lety, 11. září 2001. O válce v Afghánistánu jistě vzniknou tlusté bichle, bude se učit na prestižních univerzitách a sloužit jako varování budoucím světovým lídrům. První analýzy, komentáře a náčrty výkladu vznikají právě v těchto dnech. Následuje výběr toho nejzajímavějšího, co v poslední době k tématu vzniklo.
V posledních dnech se debatuje, zda se Tálibán skutečně změnil. Odpověď možná nabízí video, které se na internetu stalo virálním. Bojovníci Tálibánu na něm odpovídají reportérce Hind Hassanové, zda se pod vládou Tálibánu budou moci voleb účastnit i ženy. Reakce je okamžitá. Velitel, se kterým reportérka vede rozhovor, propadá v smích a okamžitě zastavuje natáčení. Podle zveřejněních reakcí, to nevypadá, že by se pod vládou Tálibánu dalo mluvit o ženských právech.
Dramatické okamžiky na letišti v Kábulu popsal na tiskové konferenci jejich přímý účastník, český velvyslanec a generálporučík ve výslužbě Jiří Baloun. Potvrdil, že situace se na místě měnila doslova z minuty na minutu, ale Česká republika se podle něj nemá za co stydět. Uvedl, že je mu líto, že se nepodařilo zachránit z Afghánistánu všechny české spolupracovníky a jejich rodiny, což souviselo především s chaotickou situací na letišti.
Až budoucí historici budou psát o neúspěchu americké snahy v Afghánistánu, možná se budou opírat o tweet americké ambasády v Kábulu z letošního začátku léta. „Měsíc červen je považován za měsíc (LGBTI) hrdosti. Spojené státy respektují důstojnost a rovnost LGBTI lidí a oslavují jejich společenské příspěvky. Jsme i nadále odhodláni podporovat občanská práva menšin, včetně LGBTI osob.“
V Afghánistánu vedl Matyáš Zrno v letech 2010 a 2011 tým českých civilních expertů v armádním rekonstrukčním týmu. V provincii Lógar stavěli lávky, budovali kanály, opravovali školy. Nyní pracuje jako editor na Prima CNN News. Jako znalec afghánských poměrů se nedomnívá, že se z Afghánistánu nyní stane líheň islámského terorismu. Ale potenciál pro další migrační krizi je podle něj velký. „Je to do budoucna potenciálně destabilizující, protože Afghánci nejsou úplně snadno integrovatelný prvek,“ říká v rozhovoru pro Echo24.
Kdo může za pád Kábulu? Pokud máme věřit americkému prezidentu Joeu Bidenovi, tak hlavně Donald Trump a zbabělost afghánské armády. Zatímco celý svět se zděšením sledoval postup Tálibánu ke Kábulu a odhadoval, zda do konečného vítězství zbývají měsíce, týdny, dny nebo jen hodiny, Biden odjel na odpočinek na letní sídlo amerických prezidentů Camp David. Stejně tak mluvčí Bílého domu Jen Psakiová odjela na dovolenou.
Do Prahy se z afghánského Kábulu vrací třetí český vojenský evakuační letoun. Na palubě jsou například afghánští tlumočníci s dětmi a také držitelé trvalého pobytu v ČR. Ve středu dopoledne místního času akci koordinoval krizový štáb Armády ČR a ministerstva zahraničí, informoval ministr Jakub Kulhánek. Na palubě třetího evakuačního letu je 62 pasažérů. Jsou mezi nimi i čtyři Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko.
