Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 154 lidí a mnoho dalších zranili, je součástí války zuřící mezi Islámským státem a zeměmi bojujícími proti islámu. V dnešním prohlášení na internetu to podle agentury Reuters uvedla tato teroristická organizace, která se ke střelbě přihlásila už v pátek. Západní zpravodajské služby se v zásadě shodují, že za útokem stojí afghánská odnož Islámského státu - Islámský stát-Chorásán (ISIS-K). Moskevský útok představuje její první výrazný export teroru mimo domácí region.

ISIS-K se v Afghánistánu zformoval již ke konci roku 2014, kdy do svých řad přitáhl zejména bývalé členy Tálibánu a Al-Káidy, kteří našli inspiraci v úspěších Islámského státu v Sýrii a Iráku. Teroristická organizace tehdy na Blízkém východě ovládala území, na kterém se nacházelo okolo deseti milionů lidí a úspěšně exportovala svoji značku do celého světa - na Arabský poloostrov, do Severní Afriky, i do mnoha částí Asie. Afghánská odnož získala svůj název od historického regionu Chorásán (anglicky Khorasan), které se rozkládá právě na území dnešního Afghánistánu, východního Íránu a Turkmenistánu.

Raná činnost ISIS-K byla omezena skutečností, že v Afghánistánu byla stále rozmístěna západní, zejména americká, vojska. Američané a jejich tehdejší afghánští spojenci si připsali několik úspěšných zásahu proti vedení ISIS-K, avšak stažení amerických jednotek ze země v roce 2021 otevřelo v zemi bezpečnostní vakuum, ze kterého islamisté těží.

Fundamentalisté Islámského státu jsou totiž příliš radikální i pro staronové vládce Afghánistánu z hnutí Tálibán. ISIS-K, jehož konečným cílem je ustanovení nadnárodního chalífátu, kterému by mohli vládnout dle své radikální interpretce islámu, je s Tálibánem několik let v otevřeném konfliktu. "ISIS-K se při svých útocích snaží překonat konkurenční džihádisty prováděním odvážnějších, více šokujících útoků, aby odlišil svoji značku a prosadil se jako vůdce světového džihádismu," prohlásil o ISIS-K například Asafandjar Mir, expert na jižní Asii z Amerického mírového institutu.

Kvůli potřebě mezi islamistickými fundamentalisty vyčnívat je ISIS-K ve Střední Asii proslulý svoji brutalitou, a to navzdory značné konkurenci. V Afghánistánu a v příhraničních oblastech Pákistánu organizace od roku 2015 vykonala stovky útoků, typicky prostřednictvím sebevražedných bombových atentátníků, které si vyžádaly tisíce mrtvých. ISIS-K útočí i na okolní země v regionu, letos v lednu například v Íránu zavraždil 94 lidí na pietní akci za Kásima Sulejmáního, generálmajora Íránských revolučních gard, kterého v roce 2020 zabili Američané. Západní představitelé se přitom již delší dobu obávají, že afghánský ISIS bude expandovat ještě dál.

Před ISIS-K loni v březnu například varoval i vrchní velitel amerických sil ve Střední Asii a na Blízkém východě Michael Kurilla. Tehdy teroristická organizace podle něj rychle rozvíjela svoji schopnost vést „vnější operace“ v Evropě a v Asii. Kurilla předpověděl, že islamisté budou schopni zaútočit na americké a západní zájmy mimo Afghánistán „již za šest měsíců a bez jakéhokoli varování“. Schopnost zpravodajských služeb monitorovat činnost afghánských teroristických buněk značně utrpěla stažením amerických jednotek ze země. Podle Kurilly jsou Američané stále schopni vidět „obecné obrysy“ chystaného útoku, ale nemají k dispozici konkrétní detaily, jako tomu bylo dříve.

ISIS-K se již pokusil o teroristický útok na půdě Evropské unie. Jen před pár dny byla v Německu zatčena dvojice podezřelých, kteří podle obžaloby měli zaútočit na švédský parlament. Vůdci ISIS-K již dříve slíbili, že podniknou útoky na Švédsko, Dánsko a Nizozemsko kvůli pálení koránu v těchto zemích.

Ze všech evropských zemí se však hněv ISIS-K nejvíce soustředí na Rusko, a to zejména kvůli jeho intervenci ve válce v Sýrii, kde ruské letectvo bombardovalo mimo jiné i pozice Islámského státu. Moskevský masakr přitom není prvním útokem ISIS-K na ruský cíl. V září 2022 se organizace přihlásila k bombovému atentátu na ruskou ambasádu v afghánském hlavním městě Kábulu, při kterém dva její zaměstnanci zahynuli. Dříve tento měsíc ruské úřady také oznámily, že zamezily masakru v moskevské synagoze, který měl mít na svědomí právě ISIS-K. Překazit útok na koncertní sál Krokus se jim však již nepodařilo.