Krátce po prvních úspěších knihtisku se tento vynález rozšířil do mnoha míst v západní Evropě. Tzv. bamberská bible byla vytištěna na konci padesátých let 15. století, ve Štrasburku byla první kniha vytištěna roku 1460, v roce 1465 v Subiaku a Kolíně nad Rýnem, 1467 v Eltville a v Římě, 1468 v Augsburgu a snad i v Basileji, 1469 v Benátkách, v roce 1470 byla založena univerzitní tiskárna na pařížské Sorbonně.
Hudební festival Zahradní slavnost, který se měl v srpnu konat na loukách u Mladých Buků a měl být pokračovatelem kultovního festivalu Trutnoff Open Air, se konat nebude. Zrušení festivalu potvrdil jeho pořadatel Martin Věchet. Festival podle něj nejde uspořádat za podmínek, které určil městys Mladé Buky na Trutnovsku. Hlavní problémem je hlavně vyhláška o nočním klidu, podle níž by hudební produkce měla skončit ve 22:00.
Velmi často se lidé zamýšlejí nad tím, co vlastně znamená moderní Evropa či západní svět a kde hledat jejich počátky. Možných odpovědí je nepochybně vícero, já se na tomto místě přikloním k variantě, že za formování Evropy se vším dobrým i zlým může do značné míry vynález knihtisku v kombinaci se zámořskými objevy, k nimž došlo o několik desetiletí později.
Česko se snaží udržet svou židovskou historii pohřbenou, píše BBC v článku, který se podrobně věnuje situaci kolem revitalizace židovského hřbitova v Prostějově. O ten se vede spor mezi židovskou obcí a městem již několik let a během posledního půl roku vyústil i v řadu výhrůžek a trestních oznámení. Vše by měl vyřešit poradce premiéra, mediátor Vladimír Špidla, který však říká, že jednání budou potřebovat čas.
Taky vás baví hra, jestli se třeba mohl hypoteticky setkat Komenský s Caravaggiem? – Mohl. Nebo třeba Victor Hugo s Mozartem? – Nemohl.
Představitelé státu včetně premiéra Bohuslava Sobotky v neděli dopoledne u chrámu sv. Cyrila a Metoděje uctili památku parašutistů, kteří v roce 1942 připravili a uskutečnili úspěšný útok na říšského protektora Reynharda Heydricha. Na akci, které se účastní státní a armádní špičky, navazuje pieta v budově chrámu a na Karlově náměstí celý den pokračuje program Československé obce legionářské.
Prezident Miloš Zeman se v pátek v Buckinghamském paláci setkal s britskou královnou Alžbětou II. Oproti očekávání s sebou kromě manželky Ivany vzal i dceru Kateřinu. Ta je podle něj symbol britsko-české spolupráce, protože v Londýně studuje. Podle prezidentových slov taktně královně připomněl Mnichovskou dohodu.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve středu přednesl na summitu Future of Europe podle vlastních slov „obtížný a brutální“ projev, v němž upozornil na souvislost mezi zločiny kolonialismu a současnou radikalizací muslimů. Varuje v něm, že Západ má dvacet let na smíření s muslimským světem. O „temném“ ministrově projevu ve čtvrtek obsáhle informuje The Guardian. Britský deník upozorňuje, že ministrova slova nejspíš rozzlobí ty, kteří věří, že zmínka o minulosti Západu může sloužit jako částečné ospravedlnění extrémistického násilí.
Strukturu a fungování komunistického ministerstva vnitra přibližuje nová webová aplikace, kterou v úterý zpřístupnil Archiv bezpečnostních složek (ABS). Do internetové eBadatelny doplnil 22 000 svazků kontrarozvědného rozpracování, které někdejší Státní bezpečnost (StB) vedla na osoby režimu potenciálně nebezpečné, uvedla ředitelka ABS Světlana Ptáčníková.
V půli minulého týdne atmosféru v Česku poznamenala zvýšená míra sentimentu – dlouholetí kuřáci se loučili s možností zapálit si v kavárně nebo hospodě. Patřím mezi ně a taky jsem k té sentimentální vlně přispěl. Nekuřák tohle těžko může pochopit, aspoň myslím.
Vědci v Maroku našli fosilie člověka (Homo sapiens) staré 300 000 let. Jsou tak o 100 000 let starší než dosud známé nejstarší kosti člověka rozumného. O senzačním objevu mezinárodního týmu vědců informuje ve svém nejnovějším vydání časopis Nature.
Maďarsko bude usilovat o zrušení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě Československo po druhé světové válce zbavilo velkou část Maďarů občanství a majetku. V jihomaďarském městě Bonyhád to v pondělí podle agentury MTI řekl státní ministr pro národnostní politiku Árpád János Potápi.
V roce 1967 Izrael plánoval odpálit atomovou bombu na Sinajském poloostrově. Jednalo se o nouzový plán pro případ, že by Izrael začal prohrávat válku se svými arabskými sousedy. Následný střet Izrael bleskově vyhrál během šesti dnů, plán tak nikdy nebyl potřeba. Informaci přinesl deník The New York Times. Vychází přitom ze zjištění americko-izraelského historika Avnera Cohena, který u příležitosti 50. výročí Šestidenní války vydává novou rozsáhlou studii.
Když před několika měsíci přeskočily hranici Francie fotografie Emmanuela Macrona a jeho o dvacet čtyři let starší manželky Brigitte a svět se seznamoval s jejich příběhem, mnozí se zatvářili… Ach, ti Francouzi, ti labužníci, ti bonviváni, ti zvrhlíci, od koho jiného než od těch podivných erotomanů, kteří nikdy nemohou nic dělat normálně, něco takového čekat?
„Dny smutku a mraky odlétnou / vysoko k hvězdám, Mléčné dráze / On, vítěz, vztyčen nad Letnou, / na věky bude pomáhati Praze.“ Vítězslavu Nezvalovi proroctví nevyšlo, za pár let po vztyčení se monumentální Stalin zase boural.
Bylo to setkání s pro mě doposud neznámou podobou zla, děsivou, a taky fascinující, snad i legrační. Spousta dalších chlapců a děvčat, kteří tehdy na přelomu 70. a 80. let s očima navrch hlavy sledovali klasický britský seriál Já, Claudius podle knihy Roberta Gravese, na tom jistě byla podobně. Všichni tam nosili tógy, kuli pikle, jeden druhého vraždili, aby získali moc nebo sex, z nenávisti i z plezíru.
Zítra uplyne sedmdesát pět let od provedení atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jeho smrt zachránila národ před hrozbou, že uzavřou smlouvu se svým zotročovatelem.
Je jaro 1945, válka skončila, představte si, že se vám chce do kina.
Představte si, že jste v Mexiku před 66 miliony let. Je krásný den, ale již několik nocí jste pozorovali jasný bod na noční obloze, který se stále zvětšoval. Vzhlédnete k nebi a poslední co uvidíte bude obrovská ohnivá koule, která se řítí k povrchu Země. Alespoň takto mohl vypadat začátek konce dinosaurů. Stačilo však, aby asteroid narazil o několik minut dříve nebo později a Jurský park by nebyl filmem, ale každodenní realitou.
Osmý květen už není to, co býval, natož devátý květen. To byla sláva! Přehlídky, recitace, pionýři, šeříky, krvavé válečné filmy v televizi…
Romantické plavby na liduprázdné Kampě, tramvaje na Václavském náměstí, plné výlohy a dokonce vejce s kaviárem za 1,80 Kčs nebo hromady pomerančů. Olga Schoberová v retro šatech čichající ke květům magnólie nebo popíjející v restauraci pavilonu Expo 58. Prahu v letech 1967/68 připomněla ve zveřejněném videu facebooková stránka Stopy starých časů. Některé záběry přináší fotogalerie.
Vyhynulí humanoidi Homo floresiensis se nápadně podobají Tolkienovým hobitům kvůli svému nízkému vzrůstu. Jejich pozůstatky byly objeveny na indonéském ostrově Flores již před 14 lety. Od té doby se diskutovalo, zda jsou to jen malí Homo sapiens. Nový výzkum publikovaný v Journal of Human Evolution však tvrdí opak, píše britský The Independent.
„Když se všechno uklidnilo, zakopali jsme Židy vedle stodoly, což byla velmi nepříjemná práce, ale co naplat, někdo to udělat musel, zvlášť, když pan amtskomendant řekl: Upálit Židy jste dovedli, a kdo si myslíte, že je po vás uklidí.“
V Rusku se zvyšuje počet lidí, kteří pozitivně vnímají osobnost bolševického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina v ruské historii. Podle průzkumu nestátní sociologické agentury Levada se k němu nyní kladně staví 56 procent Rusů, což je o 16 procentních bodů více než loni. Více než polovina respondentů však souhlasí s uzavřením jeho mauzolea. Skupina několika poslanců dnes v dolní parlamentní komoře předložila návrh, aby Leninovo tělo bylo pohřbeno.
V Rusku se zvyšuje počet lidí, kteří pozitivně vnímají osobnost bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina v ruské historii. Podle průzkumu nestátní sociologické agentury Levada se k němu v současné době kladně staví 56 procent Rusů, což je o 16 procentních bodů více než v loňském roce. Patnáct procent respondentů pak uvedlo, že Lenin vedl Rusko správným směrem.
ROZHOVOR S DISIDENTEM A PUBLICISTOU JIŘÍM TICHÝM. Je pozoruhodnou postavou českého uměleckého prostředí.
Protesty proti EET získávají novou podobu. Po demonstracích, nevydávání účtenek nebo nahrazování hospod klubovými pivnicemi a spolky si svou formu protestu našli také trhovci. Zavádí takzvané darovací trhy, kterými chtějí dokázat, že farmářské trhy mohou fungovat i bez elektronické evidence tržeb a vydávání účtenek. První darovací trh se uskuteční dnes v Hradci Králové.
Udělal to stejně jako Jan Palach. Koupil si hořlavinu, uprostřed centrálního náměstí se jí polil a pak se zapálil… Slovensko si v úterý připomíná výročí smrti Michala Lefčíka, devatenáctiletého mladíka, který v dubnu 1969 před zraky desítek kolemjdoucích uhořel na košickém Náměstí osvoboditelů.
Do budovy britského parlamentu se koncem března pokusil proniknout terorista, který předtím zabíjel autem na Westminsterském mostě přes Temži. Titulky v médiích hlásily „útok na kolébku demokracie“.
