Německo si v úterý připomnělo 500. výročí zahájení církevní reformace. Hlavní část oslav se uskutečnila ve východoněmeckém Wittenbergu, kde Martin Luther 31. října 1517 reformaci odstartoval, když podle legendy přibil svých 95 tezí proti odpustkům na dveře zdejšího kostela.

„Z Wittenbergu vyšla duchovní obnova, která uvedla lidi do pohybu. V Německu, Evropě a po celém světě,“ uvedl šéf sdružení německých evangelíků Heinrich Bedford-Strohm. Lutherův čin byl podle něj budíčkem, kterým vyzval církev k obnově. Připomněl, že profesor teologie a mnich v jedné osobě nechtěl založit novou církev, i když jeho krok v důsledku vedl k rozštěpení západních křesťanů na katolíky a protestanty.

K tomu se dnes vyjádřil také papež František ve společném prohlášení s bývalým předsedou světového sdružení luteránů. „Znovu se ukázalo, že toho, co nás spojuje, je mnohem více než toho, co nás ještě dělí,“ uvedla k dnešnímu vztahu katolíků a protestantů dvojice duchovních.

Odpolední slavnostní mše ve wittenberském zámeckém kostele, před nímž se dnes tvořily dlouhé fronty, se zúčastnili německý prezident Frank-Walter Steinmeier, kancléřka Angela Merkelová i řada dalších politiků. Právě Merkelovou při příchodu na místo vítaly stovky občanů, další na ni ale podle německých médií pokřikovali, aby vypadla. Nevybíravou kritiku zažívá Merkelová kvůli své uprchlické politice na východě Německa opakovaně.

Německá kancléřka při pozdějším projevu k výročí zahájení reformace zdůraznila význam názorové plurality a tolerance, kterou označila za duši Evropy a základní princip každé otevřené společnosti.

I když byl Wittenberg centrem dnešních událostí, Luthera si mimořádným celoněmeckým svátkem připomněla celá země. Nevzpomínalo se však jen na zásadní církevní a společenské změny, na jejichž počátku Lutherův čin stál, ale i na kontroverze s ním spojené, včetně jeho tvrdě protižidovských postojů, kterými podle historiků usnadnil šíření antisemitismu ve 20. století. Lutherovo štvaní vůči Židům dnes odsoudil i Bedford-Strohm. Velmi kriticky o něm už dříve hovořila i Merkelová.

Luther, který se do dějin zapsal také svým překladem bible do němčiny, šel kritikou odpustků svým způsobem ve stopách Jana Husa. Odpustky, získanými za finanční úplatu, církev ve středověku nabízela možnost nahradit v životě nevykonaná pokání a vymazat tím tresty za hříchy, které by člověk musel podstoupit v očistci. Luther byl přesvědčen o tom, že odpustky jsou jen falešnou zárukou spásy a žádal zastavení jejich prodeje.

Život Luthera, který na rozdíl od Husa nezemřel jako mučedník, ale jako vážený muž, si Německo připomínalo celý rok řadou výstav, debat nebo studií. Ve Wittenbergu, který leží asi dvě a čtvrt hodiny jízdy autem od českých hranic, se také uskutečnila několikaměsíční světová výstava k 500. výročí zahájení reformace. Řada akcí ale narazila na výrazně menší zájem veřejnosti, než se očekávalo.