Tmavá pleť, kudrnaté vlasy, modré oči – tak vypadal podle nových zjištění britských vědců jeden z prvních moderních obyvatel Britských ostrovů. Důkazy k nečekaným závěrům přinesla rozsáhlá analýza DNA muže z Cheddaru. Aktuální výzkum poukazuje na to, že geny pro světlou pokožku se v evropské populaci rozšířily výrazně později, než se vědci doposud domnívali. O výsledcích výzkumu informovaly servery The Telegraph a The Guardian.

Barva kůže tak dříve oproti dnešku rozhodně nebyla jasným znakem toho, odkud člověk pochází. „Ukazuje to, že imaginární rasové kategorie, které používáme, jsou velmi moderní konstrukce, velmi nedávné konstrukce, jež nejsou použitelné na historii,“ uvedl archeolog Tom Booth pro deník Guardian.

Vztah mezi světlou barvou kůže a „britstvím,“ který byl v minulosti považován za samozřejmý, se po zveřejnění nové skutečnosti už tak jednoznačně nejeví. Tento vztah se v minulosti pravděpodobně měnil a vyvíjel.

Vědci se domnívají, že pleť evropská populace časem zesvětlela, jelikož bledá kůže pohlcuje více slunečního záření, které je potřebné k produkci dostatečného množství vitamínu D. Nejnovější poznatky poukazují, že blednutí kůže mohlo nastat v době vzniku zemědělství. Lidé totiž omezili spotřebu mastných ryb, které vitamín D obsahovaly.

Přelomový objev nastal jen díky náhodě, když archeologové nalezli v kostře muže z Cheddaru zbytky DNA. Jeho kostra z doby kolem 7150 před naším letopočtem je jedním z nejslavnějších archeologických nálezů ve Velké Británii. Jeho pozůstatky byly objeveny na začátku 20. století a jedná se o nejstarší kompletní kostru nalezenou ve Velké Británii.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Vzezření dávného obyvatele Anglie je podle The Guardian předmětem vášnivých spekulací, protože žil v období bezprostředně po odchodu prvních lidí z kontinentální Evropy na britské ostrovy a dnešní bílí Britové jsou potomky jeho druhu. Aktualizované rekonstrukci jeho obličeje pomohl jednak mimořádně zachovalý genetický materiál a také metody takzvané sekvenace lidského genomu vyvinuté v posledních letech.

„Opravdu se ukazuje, že tyto imaginární rasové kategorie, které jsou ve skutečnosti velmi moderní představou, respektive velmi nedávnou představou, opravdu vůbec nelze vztahovat na minulost,“ řekl archeolog Přírodopisného muzea Tom Booth, který na projektu pracoval. Podle bioinformatika UCL Yoana Diekmanna není časté spojování bělošství a „britství“ pevnou pravdou. „Neustále se to měnilo a měnit bude,“ řekl.

„Je velmi překvapivé vidět, že Brit z doby před 10 000 lety mohl mít velmi tmavou pleť a velmi modré oči,“ citovala agentura AFP vedoucího výzkumu londýnského muzea Chrise Stringera. Dnes poněkud udivující kombinace ale podle BBC v době na konci poslední doby ledové bylo běžné.

Čtěte také: Írán se mění. Polovina obyvatel si přeje osvobodit ženy od šátků