Tag: ministerstvo financí

Články k tagu

„Opozice utrpěla rozpočtovou lobotomii“. Rozpočet pokračuje v „babišovském“ stylu

Česko pokračuje cestou rozpočtů s nevídanými schodky, které odstartovala za covidu vláda Andreje Babiše. Sněmovnou prošel návrh s deficitem těsně pod třemi stovkami miliard a argumenty se příliš nelišily: dopadla na nás nečekaná krize. Nynější vláda s opozicí si vyměnily pozice obhájců a kritiků a objevují se spekulace i výtky, že se podobně jako v předchozích letech v příštím roce bude státní rozpočet opět novelizovat.

Schodek rozpočtu vzrostl na 337,1 miliardy. Plánovaný schodek dodržíme, říká Fiala

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí (MF). Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka. Celkové příjmy rozpočtu za 11 měsíců meziročně vzrostly o 7,2 procenta na 1,423 bilionu korun.

Vláda vytahuje opatrně z klobouku návrhy NERV. Naráží na program i další limity

Vláda tahá z klobouku některé návrhy NERV a budí tím poměrně vyostřenou debatu. Ačkoliv se zatím s vyjádřeními drží spíše méně konfliktních a tím také méně šetrných témat, jisté je, že některé návrhy naráží na limity státu či na programové prohlášení i ideologické hranice. Národní ekonomická rada vlády (NERV) nedávno vládě předložila soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard

Česko čeká recese. Vláda chce kvůli krizi zrevidovat programové prohlášení

Českou ekonomiku čeká v příštím roce recese, HDP poklesne o 0,2 procenta. Ukazuje to makroekonomická prognóza, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo financí. Zároveň se také očekává zhoršení míry nezaměstnanosti, která v roce 2023 dosáhne průměrně 3,1 procenta. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má být recese spíše mírná, pokud nepřijde žádný velký externí šok. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Nizozemsko se už připravuje na krach eura. Parlament dostane tajný dokument během týdnů

Nizozemské ministerstvo financí tento týden zveřejnilo na svých stránkách dopis, ve kterém ministryně Sigrid Kaagová informuje dolní komoru parlamentu, že během několika týdnů předloží poslancům důvěrné informace o krizových scénářích týkajících se eura. Dokument, na kterém se ještě pracuje, poskytne poslancům podrobnosti o postupu Nizozemska v možné krizi evropské měny. Dopis zdůrazňuje, že se jedná hypotetický scénář.

Stanjura v tichosti odvolal Švejnara z čela dozorčí rady, kam ho dosadil Babiš

Ekonom Jan Švejnar předčasně skončil svoji misi v dozorčí radě Letiště Praha, kam ho instalovala předchozí ministryně financí Alena Schillerová za vlády Andreje Babiše (ANO). Profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku působil jako předseda dozorčí rady pražského letiště od konce roku 2018. K 30. září však funkci po necelých čtyřech letech opustil, a to na popud současného ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Prázdné místo řadového člena po Švejnarovi obsadil místostarosta Prahy 10 Martin Sekal (ODS). Na dotaz Echo24 to potvrdilo ministerstvo financí.

Daň z mimořádných zisků chystá Stanjura pro banky, petrolejáře, těžaře a energetiky

Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.

Daň z neočekávaných zisků bude na tři roky, tvrdí ministr

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli prohlásil, že vláda chce zavést daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na tři roky, přičemž původně se mluvilo pouze o dvou letech. Daň by se týkala tří sektorů - energetiky, bankovnictví a rafinerie a v platnost by vstoupila 1. ledna 2023. Ministr to uvedl při nedělní debatě v Otázkách Václava Moravce. Daň z neočekávaných zisků by mohla částečně pokrýt výdaje státu spojené se zvládáním nárůstu cen energií a mohla by podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně.

Energie pro školy a nemocnice. Stanjura vybral Prisko jako státního obchodníka

Stát požádal o licenci na obchodování s elektřinou a plynem pro společnost Prisko, jejímž je vlastníkem. Úkolem firmy bude nakoupit za zvýhodněnou cenu proud pro veřejnou sféru, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) webu Hospodářských novin. Prisko ale nebude finálním státním obchodníkem, pouze vykryje čas potřebný na vytvoření nové firmy, uvedl ministr. Dříve se hovořilo o tom, že by se státním obchodníkem mohl stát polostátní ČEZ.

Ceny benzínu šroubují nahoru pumpaři. „Stát jim přihrává stovky milionů“

Za vysokými cenami benzínu stojí nepřiměřené zvýšené marže u čerpacích stanic. Ukazují to alespoň průběžné výsledky kontrol ze strany ministerstva financí. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čerpací stanice využily opadnutí zájmu o ceny benzínu a navyšovaly marže nadále i v červenci. Ačkoliv ceny benzínu padly pod 40 korun, někde zůstávají výrazně výš.

Utopené české miliardy ve Sberbank. Desítkám obcí už musí pomáhat stát

Desítky obcí a několik krajů se kvůli krachu Sberbank CZ dostaly do problémů. Ke svým penězům nemají přístup už od konce února, kdy lidé v panice související s ruskou invazí začali vybírat své vklady. Rekordmanem je s 2,4 miliardami Kraj Vysočina. Jejich naděje teď maří i nové sankce přicházející z EU. Některé samosprávy kvůli zmrazeným účtům pozastavují plánované investice.

Babišovy pomníky spějí ke konci: „udavačská“ Účtenkovka je zapomenuta, o EET je tvrdý boj

Kontrolovat živnostníky za záminkou narovnání podnikatelského prostředí spěje pomalu do konce. Někdejší ministr financí, premiér a dnes poslanec Andrej Babiš (ANO) totiž v minulosti zavedl chorvatský model kontroly v podobě Elektronické evidence tržeb, přes kterou se daly kontrolovat tržby obchodníků. Nová vláda však dopředu deklarovala, že hodlá EET zrušit kvůli vysoké byrokracii a také kvůli tomu, že není dodnes jasné, kolik do státní kasy přivedla příjmů.

Pozemky nabízené Stanjurou se hodí městům, pokud výstavbu nezařízne byrokracie

Nedostatečná výstavba domů a bytů trápí Českou republiku již několik let. K rozhýbání staveb se neodhodlala ani bývalá Babišova vláda, která připravovala rekodifikaci stavebního zákona. Úkol tak zdědila Fialova vláda, která si dává dva cíle. Tedy zejména urychlit pomalé a zdlouhavé povolovací procesy staveb a také nabídnout státní pozemky pro výstavbu.

Valná hromada ČEZ za bouřlivých okolností. Akcie v pondělí spadly nejvíce za osm let

Úvod úterní valné hromady energetické společnosti ČEZ potvrdil očekávání, že bude bouřlivá. Minoritní akcionář Michal Šnobr protestoval proti jednacímu řádu. Celkem dorazilo 474 akcionářů s akciemi v hodnotě 41,147 miliardy korun. Jsou to více než tři čtvrtiny akcií společnosti oprávněných hlasovat. Na usnášeníschopnost stačí 30 procent základního kapitálu společnosti. Hromada bude schvalovat dividendu z loňského zisku.

ČEZ navrhuje dividendu jen 44 korun. Stát na větší příjem netlačí

I přes příznivé tržní výsledky se stát i akcionáři polostátní skupiny ČEZ nedočkají letos rekordních dividend. Skupina ČEZ sice měla za sebou v roce 2021 pokles zisku, přesto skončila v lepší kondici než očekávala. Dividenda by tak měla podle ČEZ činit 44 korun za akcii. Návrh respektuje i ministerstvo financí, které drží zhruba 70 procent akcií. Stát zatím zřejmě vyčkává na příští rok, kdy by mohlo dojít k rekordní výplatě.

Ministerstvo financí chce zvýšit limit pro paušální daň na dva miliony Kč

Od příštího roku by měl stoupnout limit pro možnost přihlásit se k paušální dani z jednoho na dva miliony korun. Navrhuje to ministerstvo financí v novelách změn daňových zákonů. Úřad je poslal do vnějšího připomínkového řízení. Změny u paušální daně souvisí s návrhem MF navýšit limit pro povinnou registraci k DPH rovněž z jednoho na dva miliony korun. Zároveň by ale měla být výše paušální daně rozdělena na tři pásma odvozená od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu.

Stát chce koupit přes 700 elektromobilů, chce za ně dát až tři čtvrtě miliardy korun

Ministerstvo financí jako centrální zadavatel vypsalo dvě zakázky na nákup až 711 elektromobilů v rámcových smlouvách dohromady za až 750 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Podle serveru Zdopravy.cz jde o dvě zatím největší zakázky státu na nákup aut s elektrickým pohonem. Ve větší soutěži s hodnotou téměř 446 milionů korun ministerstvo chce až 386 vozidel s dojezdem na jedno nabití nejméně 380 kilometrů a zavazadlovým prostorem minimálně 330 litrů.

Česko nejhorší v EU. Loni se rekordně zadlužilo. Stanjura předělá letošní rozpočet

Vláda Petra Fialy (ODS) neplánuje v souvislosti se zdražováním a válečným konfliktem na Ukrajině zvyšovat daně firmám. Uvažovala by o tom podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), kdyby se ukázalo, že na válce někdo bohatne. Signály o tom zatím nemá. Stanjura to uvedl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Úpravy chystá vláda podle Stanjury na výdajové, nikoli příjmové stránce rozpočtu. Zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii.

Konec pokutám a udávání kvůli účtenkám. Babišově EET definitivně odzvoní

Snaha někdejšího ministra financí a premiéra Andreje Babiše (ANO) kontrolovat obchodníkům tržby se chýlí ke konci. Návrh na zrušení elektronické evidence tržeb totiž podala vládní koalice a díky své většina ve sněmovně může návrh bez problémů schválit. EET se tak stane mrtvým projektem. Původní myšlenkou, k níž se nechal Babiš inspirovat v Chorvatsku, mělo být narovnání podnikatelského prostředí. Místo toho však zůstala pachuť po složité byrokracii.

Vedení účetnictví v eurech neznamená smrt koruny. A zastánce eura utiší

Vláda Petra Fialy plánuje už delší dobu změnu, která umožní vést vedení účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Novinka je naplánovaná na leden roku 2024 a pomohla by zejména firmám, které se pohybují v zahraničním obchodě. Zastánci přijetí eura ale podle ekonomů oslovených redakcí Echo24 mohou smutnit, protože jim odpadává jejich silný argument, že jsou firmy obchodující se zahraničními společnostmi v nevýhodě kvůli kurzovému riziku. Pokud se podaří vládní koalici změnu uskutečnit, tak se o smrti české koruny nedá hovořit.

Státní dluhopisy chrání při inflaci úspory. Další vydávání jen tak nebude

Sázka na konzervativní spoření v podobě protiinflačních Dluhopisů republiky se řadě lidí vyplatí. Kvůli vysoké inflaci totiž mají peníze pojištěné proti rostoucím cenám, které by je jinak znehodnocovaly na spořících účtech. Meziroční inflace vzrostla minulý měsíc na 11,1 procenta a další růst přijde kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Investoři do dluhopisů si tak mohou mnout ruce, protože jejich peníze budou před těmito negativními vlivy ušetřeny

Na proškrtnaý rozpočet doplatí sport i armáda. Sníží se i objem peněz na platy úředníků

Nižším schodkem po Babišově vládě plní kabinet Petra Fialy slib, přesto k další větším škrtům bude muset v budoucnu dojít. V současné situaci totiž pomáhá ministru financí Zbyňku Stanjurovi vysoká inflace, která by se dle odhadů měla držet v průměru po celý letošní rok ve výši 8,5 procenta.

Stanjura nese na vládu rozpočet se schodkem 280 miliard korun

Ministerstvo financí navrhlo na letošní rok státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Ve výdajích současná vláda našla úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun by měla vláda částečně využít na letošní mimořádné zvýšení důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele. Vyplývá to z informací od důvěryhodného zdroje ČTK na ministerstvu financí. Návrhem se ve středu bude zabývat tripartita a následně vláda.

Absurdní sazby DPH u piva i jinde by mohly skončit. Daňové výjimky ale nesmí nahradit dotace

Hostinští by si po nástupu nové vlády mohli v budoucnu oddychnout. Kabinet Petra Fialy se totiž chce zaměřit na osekávání daňových výjimek, jejichž konec by mohl státu ušetřit nemalé množství peněz. Analytici oslovení deníkem Echo24 říkají, že horkým kandidátem na zrušení je například třetí sazba DPH, která se u veřejnosti nechvalně proslavila během působení ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).

Zvednout lidem znovu daně z příjmu? Ekonomičtí poradci Petra Fialy se neshodnou

Vláda Petra Fialy si zatím neví rady, jak ušetřit. Pravicová ODS se totiž v minulosti postavila pro zrušení superhrubé mzdy a s tím související snížení daně z příjmu. To se dotklo téměř 4 milionů zaměstnanců, kterým tak po výplatě zůstaly peníze navíc. To však stále rozděluje ekonomy. Jedni souhlasí s tím, aby lidé měli nižší daně a zbylo jim tím pádem více peněz v peněženkách. Druzí však varují před tím, že na snižovaní daně z příjmu nebyla během koronaviru vhodná doba a vybrané peníze jednak chybí v rozpočtu a na druhé straně se podílí na vysoké inflaci.

Na ministerstvu financí našli fotoknihu plnou snímku „ministryně Instagramu“ Schillerové

Na ministerstvu financí objevili knihu fotografií bývalé ministryně Aleny Schillerové. Ta je v posledních dnech pod palbou kritiky kvůli dvěma milionům korun z veřejných peněz vynaloženým za její fotky pro její osobní profil na Instagramu. Jedná se o třicetistránkovou publikaci, která obsahuje pouze snímky Schillerové. Server Neovlivní.cz informoval, že se zatím neví, kdo knihu platil.