Českou ekonomiku čeká v příštím roce recese, HDP poklesne o 0,2 procenta. Ukazuje to makroekonomická prognóza, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo financí. Zároveň se také očekává zhoršení míry nezaměstnanosti, která v roce 2023 dosáhne průměrně 3,1 procenta. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má být recese spíše mírná, pokud nepřijde žádný velký externí šok. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které spustila už pandemie covidu-19. Vláda v souvislosti s krizí chystá revizi programového prohlášení, v němž se mimo jiné zavázala, že nebude zvyšovat daně.

Česká ekonomika letos podle listopadové makroekonomické predikce ministerstva financí poroste o 2,4 %, byť ministerstvo odhaduje, že aktuálně prochází mírnou recesí. Příčinou jsou zejména přetrvávající dvouciferné růsty cen, které pro spotřebitele letos v průměru dosáhnou 15 %. Příští rok by ekonomika mohla víceméně stagnovat při nadále vysoké průměrné inflaci na úrovni 9,5 %.

Podle Stanjury bude hospodářská recese v příštím roce zřejmě mírná, dosáhnout by měla na úroveň poklesu o 0,2 procenta HDP. „Pokud nepřijde velký externí šok, nehrozí nám žádný prudký propad,“ řekl. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které spustila už pandemie covidu-19. Ministr upozornil, že ve střednědobém horizontu lze očekávat snahu o návrat části výroby z Asie do Evropy, což může vést k určitému zdražení produkce.

Přetrvávající vysoká inflace zpomaluje hospodářský růst a snižuje životní úroveň. Meziroční inflace by měla ve 4. čtvrtletí 2022 díky energetickému úspornému balíčku výrazně poklesnout. Za celý rok 2022 tak průměrná míra inflace podle MF dosáhne 15 %. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, pohonné hmoty, elektřina, zemní plyn či  nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Kromě silných vnějších nabídkových faktorů inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky. V roce 2023 by již průměrná míra inflace mohla zvolnit na 9,5 %.

„Zkrotit vysokou inflaci zpět k inflačnímu cíli je klíčovým úkolem ČNB. Na nás jako na vládě je centrální banku v tomto úsilí podpořit a přijít v příštím roce s plánem fiskálně restriktivních kroků, které povedou ke snížení tempa zadlužování. Hlavním faktorem ovlivňujícím inflaci budou ale i v příštím roce bezpochyby ceny energií. A ty se budou odvíjet od toho, jak se nám podaří nahradit levné fosilní zdroje z Ruska, jak pokročíme se zajištěním zkapalněného plynu z pronajatých LNG terminálů a jak dokážeme plnit naše plynové zásobníky. Neméně bude záviset také na tom, jakých energetických úspor budeme schopni jako společnost dosáhnout,“ doplňuje Stanjura.

Na trhu práce nadále přetrvávají nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by tak navzdory očekávané recesi a celkově slabé hospodářské dynamice v roce 2023 neměla příliš vzrůst. V roce 2022 podle MF v průměru dosáhne 2,5 %, v roce 2023 by se mohla zvýšit na průměrných 3,1 %. Očekáváme, že přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by proto v tomto i příštím roce měla klesnout.

Vláda chystá revizi programového prohlášení

Blížící se recese ovlivní i služby, jejichž tržby jsou podle analytika a hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka už za svým vrcholem. „Hrozící recese se odrazí i na jejich výkonech a jediným, co je může v tuto chvíli podpořit, je silnější zahraniční cestovní ruch,“ sdělil. Skutečnou situaci ve službách podle něj nyní maskuje výrazný růst inflace, ale zdražování už přináší i postupné opadávání poptávky. „Rychlý propad kupní síly se nemůže na vývoji ve službách neprojevit časem ještě větší silou než doposud,“ dodal Dufek.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) minulý týden vládě představila řadu opatření, která by mohla vést ke zlepšení salda státního rozpočtu. Mezi nimi je zvyšování daní včetně té z příjmů fyzických osob. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že on sám se snaží o to najít nejlepší řešení v rámci vládní koalice.

„Já teď nechci vybírat z katalogu těch opatření, která NERV předložil a hlásit se k nim. Jsme moc rádi, že NERV máme a jsem rádi, že nám předložili tato opatření, z nichž každé je dobře odůvodněno a z nichž si vláda může vybírat,“ řekl Fiala. Zástupci NERV vládu podle Fialy sami informovali, že všechna opatření najednou nejspíše nepůjde přijmout. „Je to soubor opatření, z nichž my budeme vybírat podle našich politických priorit, ale i sociálních aspektů, které vláda musí mít na paměti,“ řekl premiér a ujistil, že přijímání opatření nebude trvat dlouhé měsíce.

Fiala dodal, že jeho vláda po skončení českého předsednictví Evropské unie zreviduje své programové prohlášení. „Musíme to udělat, protože když jsme ho psali, nemohli jsme vědět, že Rusko zaútočí na Ukrajinu, že Evropa bude čelit takovéto masivní krizi, že proti nám povede Vladimir Putin takto silnou energetickou válku. Budeme programové prohlášení vlády upravovat a to je příležitost některé návrhy NERV přijmout,“ řekl Fiala.

Dodal ale, že platí, že jeho vláda nechce zvyšovat daně. „My reagujeme na tu situaci a jeden dočasný daňový nástroj už jsme schválili ve sněmovně, to je ta válečná daň. My nechceme zatěžovat celkové daňové zatížení, to nicméně neznamená, že nemůžeme hovořit o úpravě jednotlivých daní s tím, že když nějakou zvýšíme, tak jinou chceme snížit, na tom jsme se v programovém prohlášení domluvili a nehodláme na tom nic měnit,“ řekl Fiala s tím, že je přesvědčen, že stát má rezervy na výdajové straně rozpočtu.

Na dotaz deníku Echo24 Fiala na tiskové konferenci řekl, že jeho vláda nehodlá šetřit na investicích. „Naopak. My jsme totiž kromě toho, že jsme se soustředili na pomoc občanům, že jsme se snažili získat prostředky na zastropování cen, deštník proti drahotě, na valorizace důchodů a na všechno to, co lidem usnadňuje vyrovnávání se s tou těžkou situací, nerezignovali jsme na náš cíl investovat do infrastruktury, posilovat prostředky, které jdou na investice a tím pádem dělat něco proto, abychom byli i v budoucnu konkurenceschopní a měli dobrou budoucnost,“ řekl Fiala.

Dodal, že jeho vláda je v oblasti investic v rekordních číslech. Ilustroval to ministerstvu dopravy, respektive na Fondu rozvoje dopravní infrastuktury, kde je v současnosti rekordní částka ve výši 150,9 miliard korun. „Výzkum, inovace, podnikání, vzdělání. To všechno je závislé na tom, že budeme mít fungující dopravní infrastrukturu,“ řekl Fiala.

Základní ukazatele rozpočtu na příští rok, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun, dolní komora schválila už v úvodním kole projednávání návrhu rozpočtu. Tyto parametry už není možné měnit. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.