Suchoprdský, nezajímavý a šedivý produkt. Těmito slovy označil exministr financí Miroslav Kalousek státní dluhopisy, jak asi vypadají z pohledu investičního bankéře. Zároveň však dodal, že se jedná o konzervativní spoření, kde mají lidé jistotu, že o své peníze nepřijdou. Jeho slova se naplno potvrzují v letošním roce, kdy protiinflační Dluhopisy republiky nejbezpečněji chrání peníze před vysokou inflací
Člověk a jeho zdraví jsou majetkem kolektivu, rozhodl se stát, a proto začal konat. Ve veřejném zájmu, tedy v zájmu kolektivu, začal bránit kolektivní majetek, tedy zdraví jednotlivce, a uvalil mnohačetná protiepidemická opatření. To ale není jen tak, zavřít národ doma. Podniky nepodnikají, živnostníci neživnostníkují, děti hloupnou, antivaxeři řvou, a do toho volby. Nic moc kombinace. A tak tedy stát začal rozdávat peníze, aby byl klid, protože jak víme, neúplatnost neexistuje, pouze některé úplatky jsou příliš malé.
Končící vláda Andreje Babiše nechává po svém úřadování plno nástrah, které čekají na připravující se kabinet Petra Fialy. Jedním z nich je schodek veřejných financí, který hrozivě roste. Podle programového prohlášení nové vlády by se měl schodek snížit na úroveň tří procent hrubého domácího produktu. To je ale přitom daleko méně, než koalice Spolu slibovala před volbami. Ekonomové upozorňují, že se jedná o neambiciózní plán a při dobrých podmínkách by se teoreticky tento slib mohl podařit splnit již příští rok.
Schodek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 335 miliardy korun ze zářijových 326,3 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejhorší říjnový výsledek od vzniku ČR. Celkové příjmy rozpočtu ke konci října meziročně stouply o 24,6 miliardy na 1,2 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 35,4 miliardy na 1,05 bilionu korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 13,7 miliardy na 563,6 miliardy korun.
Nejdůležitějším křeslem v kabinetu po premiérovi je už dlouhou dobu ministerstvo financí. V éře prudkého zdražování jeho význam ještě stoupá. V nové vládě koalic Spolu a PirStan do něj téměř s jistotou usedne Zbyněk Stanjura z ODS. V klíčovém ekonomickém týmu expertů z pěti koaličních stran právě finišuje vyjednávání programu. V rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, že Českou republiku čeká s novou vládou s jistotou v prvních měsících příštího roku rozpočtové provizorium, protože státní rozpočet po Andreji Babišovi bude nutné zásadně přepracovat.
České republice hrozí kvůli současnému stavu veřejných financí situace, kdy by se dostala do tzv. dluhové brzdy. To by znamenalo, že by vláda musela začít sestavovat vyrovnané rozpočty. Pokud by to nastalo, hrozilo by podle předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) omezení základních služeb včetně zdravotní péče. Ekonomové upozorňují na hrozbu úpadku do dluhové brzdy zejména kvůli vysokým výdajům současné vlády.
„Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu zejména investice v absolutně rekordní výši očekávaných 218 miliard, růst důchodů o 797 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun nebo historicky nejvyšší podpora vědy a výzkumu," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Peníze navíc podle ní získá například i ministerstvo obrany.
U ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se v poslední době netrhnou dveře. Důvodem je, že jednotliví ministři chodí k šéfce státní kasy na jednání a snaží se získat miliony či miliardy korun navíc pro své resorty. Tato strategie se opakuje už z minulých let, kdy se tvoří nový státní rozpočet a ministrům se přerozdělené částky nezamlouvají. Schillerová má vyčleněno několik miliard na další jednání. Většina ministrů pak dostane za svůj resort přidáno a oslavují to jako svůj vyjednávací úspěch.
Ekonomický výhled na letošní a příští rok bude velmi záležet na podzimním vývoji, zda se země znovu ponoří do lockdownů kvůli koronavirové nákaze. Ministerstvo financí totiž oproti dubnu zlepšilo odhad vývoje ekonomiky, přičemž i přesto se jedná o pesimistická čísla. Podle některých ekonomů to je z důvodu, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nastřelila hluboké schodky, které mohly být daleko nižší.
Schodek státního rozpočtu ke konci června stoupl na 265,1 miliardy korun z květnových 255 miliard korun. Informovalo o tom ve čtvrtek v tiskové zprávě ministerstvo financí. Jde o nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci června byl schodek 195,2 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu ke konci června meziročně stouply o 13,1 miliardy na 712,8 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 21,5 miliardy na 613,7 miliardy korun
Ministryně financí Alena Schillerová nově zveřejnila další video, ve kterém se snaží nalákat zájemce na elektronickou aukci pražského Paláce Broadway. Schillerová se svými typickými mušími brýlemi ve videu představuje největší funkcionalistickou stavbu v historickém jádru Prahy ze 30. let 20. století s vyvolávací cenou 1,05 miliardy korun. Elektronickou aukci, která se bude konat od 14. do 16. září, oznámil již předtím ÚZSVM.
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 255 miliard korun z dubnových 192 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jde o nejhorší květnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci května byl schodek 157,4 miliardy korun. Pokračující protiepidemická opatření omezující ekonomickou aktivitu měla i nadále negativní dopad na daňové výnosy státního rozpočtu, jejichž pokles byl prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Návrh podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po jednání vlády počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.
Konec vyplácení kompenzačního bonusu živnostníkům a podnikatelům je špatně načasovaný krok. Přesvědčeni jsou o tom zástupci podnikatelů, kteří zároveň kroutí hlavou nad tím, jaké zdůvodnění použila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní totiž je nyní více podniků a služeb otevřených než zavřených, tak se už nemusí nic vyplácet. Podnikatelé z gastronomie ale například upozorňují, že současné omezené otevření zahrádek stále znamená pro jejich podniky ztrátu.
Bývalý prezident Václav Klaus označil články některých médií o tom, že jím vedené ministerstvo financí tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů, za neuvěřitelnou snůšku lží. O věci psaly dnešní Hospodářské noviny (HN). Klaus má článek za předem připravený útok na svou osobu, eventuálně s cílem blokovat jeho případný návrat do politiky. Řekl to na dnešní tiskové konferenci.
Plány ministryně financí Aleny Schillerové sestavit státní rozpočet se schodkem vyšším než 300 miliardy vyvolává mezi odborníky zděšení. Důvodem je, že by se podle nich mělo jednat o daleko nižší číslo, aby nedošlo k zbytečnému zadlužování a tím hrozbě zhoršeného ratingu. „Neumím si představit, jak by bylo možné za těchto okolností ospravedlnit schodek v takové výši,“ řekla pro Echo24 předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zkusila vysvětlit, za jakých okolností mohou nyní fungovat účetní a daňoví poradci, ti měli totiž až donedávna výjimku a restrikce se provozu jejich služeb nedotýkaly. Kvůli nedávným změnám však odborné svazy a komory zavalili ministryni dotazy. Měla jsem zavalené své schránky, způsobilo to poměrně velké debaty a vášně, přiznala Schillerová.
Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) notně nafoukla schodek státního rozpočtu, který má v letošním roce vyrůst na 500 miliard korun. Počítá s tím nová kalkulace rozpočtu, která obsahuje navýšení původně plánovaného schodku 320 miliard o dalších 180 miliard korun navíc. Důvodem je, že je v materiálu konečně započítán dopad snížených daní a s tím spojené rušení superhrubé mzdy. Stále ale skoro 80 miliard přebývá.
Za výrok prezidenta Miloše Zemana o bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi se nemělo omlouvat ministerstvo financí, odpovědnost nese Zeman jako soukromá osoba. Výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu (ÚS), který vyhověl stížnosti ministerstva a vrátil spor k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Nález je dostupný na webu soudu. Ministerstvo nález označilo za potvrzení svého postoje. Advokát Hradu Marek Nespala se chce nejprve důkladně seznámit s obsahem.
Snaha ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) zrušit na dva měsíce 21 % DPH u respirátorů může vyjít naprázdno. Důvodem se totiž může stát vysoká poptávka, která se tímto krokem rozběhne. Sama ministryně tento krok totiž obhajuje tím, že je chce maximálně zpřístupnit široké veřejnosti. Přechodně zrušené DPH je také prvním krokem k tomu, aby se politici hnutí ANO spolu se sociálními demokraty uchýlili k dalšímu příspěvku pro seniory, jako tomu bylo v minulém roce u tzv. rouškovného ve výši 5 tisíc korun.
Vláda Andreje Babiše si nepřestává připisovat zásluhy, které jí nepatří. Naposledy se o to předseda vlády Andrej Babiš (ANO) spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) pokusili o víkendu, kdy se na sociálních sítích sdíleli s tím, že přidávají více jak čtyřem milionům zaměstnanců. Ve skutečnosti ale Babišův kabinet nikomu plošně nepřidává. Lidem jen více zbyde v peněženkách tím, že se snížila daň z příjmu a stát jim tak z vydělaných peněz méně sebere.
Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. MF o tom ve středu informovalo v tiskové zprávě. V předchozí prognóze ze září MF počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,9 procenta a za loňský rok s poklesem o 6,6 procenta. MF využije nové odhady vývoje ekonomiky při přípravě novely státního rozpočtu na letošní rok.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se snaží vyvléknout z odpovědnosti za problém, kdy studenti, kteří museli povinně pracovat během nouzového stavu, museli platit daň z příjmu. Podle ní za to mohou jednotlivé kraje a proto byla nucena vyhlásit generální pardon. Finanční správa přitom na jaře minulého roku tvrdila, že se daň z příjmu platit musí. Opačně než ministryně mluví šéf resortu dopravy a průmyslu Karel Havlíček (za ANO), podle kterého to uniklo vládě.
K paušální dani se přihlásilo jen zhruba šedesát tisíc podnikatelů, což je výrazně méně, než odhadovalo ministerstvo financí i značně pesimističtější odhady odborníků. Podle nich snížily atraktivitu daňové změny či složitý i málo velkorysý koncept, ale i nevýrazná propagace. Za to kritizuje vládu i opozice či koaliční ČSSD, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to však odmítá s tím, že kdo chtěl, informace si našel. Spojení nedostatečné propagace a „šibeničního“ termínu na přihlášení k paušální dani, který skončil v pondělí, vedlo podle ekonomů k tomu, že se řada podnikatelů nestihla přihlásit.
Stát v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) nikam nespěchá při úpravě státního rozpočtu. Ten byl sice před pár týdny přijat Poslaneckou sněmovnou, přesto v něm není započítaná podzimní vlna lockdownů kvůli koronaviru a také zde chybí zrušení superhrubé mzdy, které má dopad 100 miliard do veřejných rozpočtů. S úpravami se zřejmě počítá až v průběhu ledna, přičemž novela rozpočtu by měla být hotova nejdříve v březnu.
Ministryně financí Alena Schillerová vysvětluje rekordní schodek loňského státního rozpočtu ve výši 367 miliard korun investicemi a pomocí podnikům postiženým koronavirem. Slibovaná pomoc ale dorazila ve značně okleštěné míře, než jak byla původně lidem slibována. Prvotní pomoc totiž měla být podle vlády Andreje Babiše ve výši 1,2 bilionu korun, přitom reálně dorazila jen desetina z této částky. V číslech prezentovaných ministerstvem financí je pak započítán i příspěvek 5 tisíc korun pro seniory nebo zvyšování platů státním zaměstnancům.
Podnikatelé mohou od nového roku přistoupit dobrovolně k placení paušální daně, tedy pravidelného měsíčního příspěvku, který zahrnuje povinné odvody a ruší nutnost podávat daňové přiznání. Z finančního hlediska se však podle odborníků vyplatí ještě méně živnostníkům či OSVČ, než původně ministerstvo financí zamýšlelo. Podle něj je však paušál „úlevou od papírování, ne od placení daní.“ Přihlásit se k placení daně mohou podnikatelé do 11. ledna.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská rezignovala na čestnou funkci člena Výboru pro rozpočtové prognózy. Zdůvodnila to porušením pravidel sestavení státního rozpočtu pro rok 2021 a nerespektováním obecných principů řádného hospodáře. Vyplývá to z rezignačního dopisu, který v pondělí Horská zveřejnila na Twitteru.
Vláda s podporou komunistů schválila rozpočet na rok 2021. V rozpočtu se plánuje schodek 320 miliard. Skutečný schodek však bude ještě vyšší, protože v v rozpočtu nejsou započítány daňové změny a dopady druhé vlny koronaviru. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zásadní podmínka, kterou si komunisti prosadili, bylo odebrání deseti miliard z resortu obrany.
V den schvalování nejdůležitějšího zákona roku nemá vláda Andreje Babiše pro svůj rozpočet většinu a hrozí, že Česká republika bude od ledna v rozpočtovém provizoriu. Babiš s šéfem poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem na poslední chvíli shání hlasy, protože komunisté pro navrhovaný státní rozpočet ruku nezvednou. I kdyby poslanci z KSČM odešli při hlasování ze sálu, nebude mít vládní koalice ANO a ČSSD většinu. Babiš ale může hlasy najít u nezařazených poslanců, kteří rozpočet v této podobě neodmítají.
