Suchoprdský, nezajímavý a šedivý produkt. Těmito slovy označil exministr financí Miroslav Kalousek státní dluhopisy, jak asi vypadají z pohledu investičního bankéře. Zároveň však dodal, že se jedná o konzervativní spoření, kde mají lidé jistotu, že o své peníze nepřijdou. Jeho slova se naplno potvrzují v letošním roce, kdy protiinflační Dluhopisy republiky nejbezpečněji chrání peníze před vysokou inflací. Lidé, kteří si je v minulém roce pořídili, se totiž nyní dočkali sazby 6,3 procenta.

Vysoká inflace v současné době znehodnocuje úspory občanům, kteří stále drží své peníze na běžných účtech. I když v poslední době banky zvyšují úroky na spořících účtech, tak stále nedosahují výše růstu spotřebitelských cen. V říjnu tak inflace zrychlila na 5,8 procenta a počítá se s tím, že v lednu příštího roku dosáhne až sedmi procent. Banky v průměru nabízejí úroky na spořících účtech okolo 2 až 2,6 procent, takže lidé o své peníze stále přicházejí.

Naopak je tomu u těch, kteří si koupili protiinflační Dluhopisy republiky. Ty vydává ministerstvo financí od roku 2018 a lidé, kteří si státní dluhopisy pořídili v minulém roce mají důvod k radosti. „Lidé, kteří si Dluhopis republiky před rokem touto dobou pořídili, se letos dočkali úrokové sazby takřka 6,3 procenta. Nejlépe úročené spořící účty bank v České republice přitom nyní vykazují úrok 2,6 procenta,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

V současné době se tak jedná o nejbezpečnější způsob, jak ochránit peníze před vysokou inflací. Dluhopis republiky se totiž vypočítává podle meziroční inflace, která byl v říjnu daného roku. Na příští rok se tak dle Kovandy počítá s tím, že úrok na dluhopisu by se mohl pohybovat okolo 5 procent. „Podle aktuální prognózy České národní banky bude průměrná inflace ve třetím čtvrtletí příštího roku dosahovat úrovně takřka pěti procent, ve čtvrtém čtvrtletí pak klesne ke čtyřem procentům,“ dodal Kovanda.

Dluhopisy budou zájemcům k dispozici do 23. prosince. Pořizovat se dají na některých pobočkách České spořitelny nebo Československé obchodní banky. Ministerstvo financí samo popisuje, jak si je mohou lidé pořídit. Lidé je mohou také darovat.

Právě s touto taktikou pohořela ministryně financí Alena Schillerová, která v minulém roce dluhopisy propagovala. „Je to dárek, který s postupem času získává na hodnotě. V případě reinvestičního dluhopisu dokonce rok od roku výhodněji. Nebo můžete zvolit konzervativnější protiinflační dluhopis, který vám garantuje, že vaše investice nebude znehodnocena inflací,“ uvedla Schillerová v minulém roce, kdy lákala zájemce o dluhopisy.

Na sociálních sítích se však na ministryni strhla kritika, protože Schillerová v době propagace dluhopisů nasekala největší schodek státního rozpočtu v historii České republiky. „Stát si na financování schodku musí půjčit, proto vydává státní dluhopisy. Prodej těchto dluhopisů jde bezproblémově, přesto se ministryně financí rozhodla, že ho podpoří natáčením bizarního videa,“ řekl dříve hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ministryně ve videu radila, aby lidé dluhopisy darovali svým blízkým k Vánocům. „V praxi by tak například dědeček mohl své vnučce koupit dluhopisy za 5 000 korun a říct, tady máš na splácení dluhů, které naše vláda vytvořila, abych dostal před Vánoci mimořádný příspěvek ve výši 5 000 korun. Tím by se kruh krásně uzavřel,“ dodal ekonom Křeček.

Státní spořící dluhopisy přitom začal nabízet domácnostem tehdejší šéf státní kasy Miroslav Kalousek v roce 2011. Pořízení dluhopisů mělo být tehdy během na dlouhou trať a nabídnout občanům bezpečné spoření. „Je to vlastně ideální produkt konzervativního spoření. Nebo konzervativní finanční investice, abych byl přesnější. Není tedy žádný důvod tento produkt nenabídnout středostavovské české domácnost, která chce bezpečně a konzervativně spořit,“ řekl v roce 2018 pro Echo24 Kalousek.

Podle něj spořící dluhopisy měly a mají smysl pouze tehdy, pokud jsou opakovaně využívány desítky let. „My jsme měli strategii 40 miliard ročně. To, co je důležité, je, aby se to opakovalo každý rok. Za nějakých 20 až 30 let může být v rukou českých domácností významná část českého dluhu, což bych viděl jako nesmírně správné a pozitivní,“ řekl Kalousek, podle kterého byla chyba, že se tehdy projekt zavrhl.

„Samozřejmě, že z hlediska investičního bankéře, který chce vydělávat na těch investicích, je to suchoprdský, nezajímavý a šedivý produkt. Ale pro člověka, který si vydělává jinde než na kapitálových trzích svojí tvůrčí prací, ať už manuální či duševní, a má jediný zájem, aby neztratily hodnotu, tak jsou ty inflační dluhopisy zajímavým produktem, a také o ně byl zájem,“ dodal Kalousek.