České republice hrozí kvůli současnému stavu veřejných financí situace, kdy by se dostala do tzv. dluhové brzdy. To by znamenalo, že by vláda musela začít sestavovat vyrovnané rozpočty. Pokud by to nastalo, hrozilo by podle předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) omezení základních služeb včetně zdravotní péče.

Ekonomové upozorňují na hrozbu úpadku do dluhové brzdy zejména kvůli vysokým výdajům současné vlády. Poukazují na to, že výdajové položky státního rozpočtu výrazně přesahují ty příjmové. „Díky zlepšení výhledu se náraz na dluhovou brzdu posunul o 2-3 roky, což znamená, že se rozšířil prostor pro konsolidace veřejných financí. Bude ale potřeba, aby budoucí vláda zvýšila konsolidační úsilí. Pokud bychom narazili na dluhovou brzdu, bude muset vláda předložit nový rozpočet včetně střednědobého výhledu, které povedou k tomu, aby se veřejné finance pod dluhovou brzdou pohybovaly dlouhodobě,“ sdělila deníku Echo24 předsedkyně NRR Eva Zamrazilová.

Upozorňuje na to, že pokud by se Česko skutečně do dluhové brzdy dostalo, vedlo by to k omezení základních služeb pro občany. „Co by se však mohlo přímo citelně dotknout občanů je požadavek vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven, krajů, měst a obcí. V takovou chvíli by mohlo dojít k omezování zdravotní péče a veřejných služeb,“ dodává Zamrazilová.

Zda bude v tuzemsku nutné zvedat daně, ekonomka nechtěla spekulovat, uvedla ale, že „úspory pouze na výdajové straně stačit nebudou“. Otázka možného navyšování daní je podle ní věc pro nadcházející vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb.

Bude nutné zvyšovat daně?

Naopak hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler si současná upozornění Národní rozpočtové rady vykládá tak, že NRR upozorňuje na to, že při zlepšení veřejných financí bude potřeba přistoupit k nepopulárním krokům, tedy ke zvyšování daní. „To je téma, kterému se politická debata v předvolebním období spíše raději vyhýbá, nebo se k němu vyjadřuje pouze velmi obecně,“ uvedl. Současný stav veřejných financí je podle něj tradiční ukázkou negativ krátkého politického cyklu, kdy politická reprezentace převážně řeší problémy vztahující se k jejímu volebnímu období, ale má velmi malou motivaci činit nepopulární kroky, která jsou namířeny na předcházení problémům za horizontem jejího volebního období.

Český státní rozpočet skončil loni v nejhorší ztrátě od vzniku republiky, a to 367,4 miliardy korun. Na současný rok 2021 je navíc plánovaný ještě vyšší schodek, konkrétně ve výši 500 miliard korun. V roce 2022 počítá ministerstvo financí s tím, že státní rozpočet skončí v mínusu 377 miliard.

Ze srpnové prognózy MF vyplývá, že veřejné finance letos skončí ve schodku 7,7 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Snižovat by se  měl i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 6,1 procenta HDP. Na základě odhadů lze podle rady předpokládat, že schodek letošního státního rozpočtu bude nižší než schválených 500 miliard korun.

Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024.

Dluhová brzda je zákonné ustanovení, které je aktivováno v případě, že vzroste veřejný dluh na 55 % HDP a výše. V případě, že tato situace nastane, zákon vyžaduje schválení vyrovnaných, respektive dlouhodobě udržitelných rozpočtů všech institucí v sektoru vládních institucí, což s sebou musí nést výrazné úspory na výdajových stranách rozpočtů.