Přelomový verdikt ÚS: Za prezidenta se nemá omlouvat stát, odpovědnost nese přímo Zeman
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Za výrok prezidenta Miloše Zemana o bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi se nemělo omlouvat ministerstvo financí, odpovědnost nese Zeman jako soukromá osoba. Výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu (ÚS), který vyhověl stížnosti ministerstva a vrátil spor k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Nález je dostupný na webu soudu. Ministerstvo nález označilo za potvrzení svého postoje. Advokát Hradu Marek Nespala se chce nejprve důkladně seznámit s obsahem.
Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale odešel z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, po dohodě.
ÚS zrušil rozhodnutí obecných soudů, na základě kterého se měla Česká republika omluvit panu Zdeňku Šarapatkovi za výrok, který pronesl prezident Miloš Zeman v pořadu Týden s prezidentem. Podle názoru ÚS za výrok odpovídá prezident jako soukromá osoba. https://t.co/BB7d1kLspz
— Ústavní soud (@usoud_official) February 9, 2021
Podle prezidentského mluvčího Jiřího Ovčáčka verdikt soudu neznamená, že Zeman je nucen učinit omluvu. „Ústavní soud nerozhodl, že se pan prezident musí omluvit, ale určil parametry sporu. Věc se tedy vrací k obvodnímu osudu, který bude o záležitosti jednat,“ uvedl Ovčáček v reakci na dotaz deníku Echo24.
Za nepravdivá slova se na základě verdiktu, který dnes zrušil ÚS, omlouvalo ministerstvo financí, protože prezidenta nelze přímo zažalovat za výrok, který souvisí s výkonem jeho funkce. Podle verdiktu šlo o nesprávný úřední postup, za který nesl zodpovědnost stát zastupovaný ministerstvem financí.
ÚS se v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy znovu nezabýval pravdivostí posuzovaného výroku, ale pouze tím, zda souvisel, anebo nesouvisel s prezidentskou funkcí. Pro hodnocení prezidentových výroků stanovil konkrétní kritéria. Vždy bude záležet na časovém kritériu, tedy zda výrok zazněl během funkčního období prezidenta, na kritériu fóra, tedy kde a za jakých okolností výrok zazněl, a na kritériu obsahu.
Sporný televizní pořad byl sice prezentován jako rozhovor s prezidentem, nicméně tvrzení o Šarapatkovi žádnou souvislost s hradní agendou nemělo, konstatoval ÚS.
„Posuzovaný výrok vyznívá tak, že Miloš Zeman popisuje svou aktivitu v době dávno v minulosti, tj. před svým ustavením do úřadu prezidenta, přičemž ani samotná tato aktivita nemá s výkonem prezidenta nic společného. Souvislost s činností prezidenta republiky tak dána není,“ stojí v nálezu čtvrtého senátu, kde kromě Fialy zasedají ještě Jan Filip a Pavel Šámal.
Ministerstvo tak podle ÚS omluvou odčinilo újmu, za kterou neměl nést odpovědnost stát, ale Zeman jako soukromá osoba. Jde o právní názor, který bude pro obvodní soud závazný při novém projednání kauzy.
„Jsme přesvědčeni, že veřejný projev prezidenta republiky by neměl být z právního hlediska považován za nesprávný úřední postup podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ řekl mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Nespala uvedl, že má jen základní informace o vyhlášení nálezu, prezident se řízení dosud vůbec neúčastnil. „S věcí se musíme nejdříve podrobně seznámit,“ řekl Nespala.
Dosud byl zásadním vodítkem české justice k problematice prezidentských výroků rozsudek Nejvyššího soudu (NS) z roku 2018 v kauze tvrzení o novináři Ferdinandu Peroutkovi. NS tehdy uvedl, že pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, například výrokem zasáhne do osobnostních práv, lze žalovat stát a žádat náhradu.
Podle rozsudku NS patří k výkonu funkce prezidenta kromě výlučných kompetencí také aktivity na reprezentačním, protokolárním či ceremoniálním poli. „S ohledem na ústavní zakotvení postavení prezidenta republiky jako součásti moci výkonné je třeba i realizaci těchto jeho úloh posuzovat – s výjimkou alternativy případného excesu – jako výkon pravomocí státního orgánu, byť jeho činnost nemá zpravidla přímý vliv na subjektivní práva a právní povinnosti,“ stálo tehdy v rozhodnutí. Podle dnešního nálezu ÚS byly výroky o Šarapatkovi právě takovým excesem či vybočením z výkonu funkce.
Kauza Peroutka je nyní znovu u NS. Před Vánoci převzal spis a dvě dovolání. Už dříve odložil vykonatelnost rozhodnutí, podle kterého se má ministerstvo financí omluvit Peroutkově vnučce Terezii Kaslové. Nyní se zabývá argumenty obou stran sporu – ani jedna není s výsledkem spokojena. Rozhodnutí zatím podle databáze InfoSoud nepadlo.