Tag: ministerstvo financí

Články k tagu

Bernard chce, aby rozpočtová rada oponovala expertům z MF. Špatně to pochopil, řekl Stanjura

Šéf rozpočtového výboru sněmovny Josef Bernard (STAN) již nemá důvěru v expertní aparát ministerstva financí a požádal šéfa Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmíra Hampla o užší spolupráci. Pro Echo24 Bernard řekl, že je třeba si více všímat stanovisek rozpočtové rady, oponentura expertům z MF se podle něj vyplatí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24 řekl, že Bernard špatně interpretoval dohodu mezi rozpočtovým výborem a NRR. Rada příležitost k diskusi vítá.

Pirát Bartoš jako poražený škrtů v rozpočtu. Jeho ministerstvo přijde o 60 procent výdajů

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok snížilo výdaje většině rozpočtových kapitol. S výraznějším růstem výdajů počítá pouze u ministerstva obrany a u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Naopak nejvíc musí výdaje omezit ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše (Piráti). Schodek rozpočtu by měl být v příštím roce 235 miliard korun, vyplývá z materiálu pro jednání vlády.

Úřady mají být podle Stanjury štíhlejší, bude to ale stát stovky milionů

Finanční správa potřebuje nový moderní informační systém, aby mohla být „štíhlejší“ a zároveň efektivnější, řekl v pondělí po jednání s generální ředitelkou Generálního finančního ředitelství Simonou Hornochovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kromě této investice, která podle Stanjury dosáhne vyšších stovek milionů korun, probíral s ředitelkou i pokrok, kterého dosáhla za prvních 100 dní od nástupu do funkce.

Musíme škrtat už letos, potvrdilo ministerstvo financí. Je znepokojeno vývojem rozpočtu

Ministerstvo financí předpokládá, že bude muset v druhé polovině roku přistoupit k úsporným opatřením týkajícím se výdajů státního rozpočtu. Samo ministerstvo pak plánuje uspořit na provozních nákladech tím, že zruší některá územní pracoviště finančních úřadů, čímž dosáhne úspory ve výši 150 milionů korun v následujících třech letech. Pro Echo24 to uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Na nutné škrty v rozpočtu opakovaně upozorňují ekonomové.

Tři tisíce ročně bude stát zaměstnance nový odvod, dopadne i na nízkopříjmové lidi

Opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 % má do státní kasy přinést asi třináct miliard korun. Jde o jedno z opatření v rámci tzv. ozdravného balíčku, který představila vláda Petra Fialy (ODSdal), které je dalším daňovým zatížením práce. Podle odborníků je to zároveň opatření, které dopadne i na nízkopříjmové obyvatele. Člověk s průměrnou mzdou zaplatí ročně necelé tři tisíce korun za rok.

Nesplácení dluhu USA vážně ohrozí světovou ekonomiku, varoval MMF. Situaci řeší G7

Patová situace ve Washingtonu ohledně zvýšení dluhového stropu zastínila úvodní setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku. Na schůzce, která začala v pátek a potrvá do soboty, se pozornost mimo jiné zaměřila i na hrozbu recese americké ekonomiky, informují tiskové agentury. Před vážnými důsledky nesplácení amerického dluhu ve čtvrtek varoval Mezinárodní měnový fond (MMF).

Rekordní schodek rozpočtu. Podle Stanjury ho způsobily důchody a kompenzace energií

Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka, informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle šéfa financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení schodku způsobily rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice. Rozpočtové příjmy za první čtyři měsíce roku dosáhly 533,9 miliardy korun, meziročně vzrostly o 11,4 procenta.

Velká inventura státního majetku. Vznikají seznamy, co se prodá

Vláda provádí velkou inventuru státního majetku. Cílem má být zefektivnění nakládání s nepotřebným státním majetkem a snížení výdajů státního rozpočtu na jeho správu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v únoru zaslal všem státním institucím přehled nemovitostí, které jsou na ně vedeny. Nyní probíhá vyhodnocování potřebnosti tohoto majetku. Kromě úspor by státní rozpočet mohl získat prostředky přes prodej zbytných nemovitostí, řekl deníku Echo24 mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.

Piráti ostře proti vyšším daním na vodu a teplo. „Nechceme zatěžovat domácnosti“

Nejmenší koaliční strana Pirátů se ostře vymezila proti návrhům na změnu daní. První návrhy na změnu daňového systému se v médiích objevily v pondělí večer. Místo současných tří sazeb (10 %, 15 %, 21%) ministerstvo financí prosazuje nově jen dvě sazby (21 % a 14%). Zároveň chce ministr financí Zbyněk Stanjura převést některé položky z nejnižší do nejvyšší sazby DPH.

Změna daní zdraží i léky a podpoří inflaci. Podle Fialy je to pouze návrh

Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. O návrhu v pondělí informovala ČT. Návrhy změn však vyvolávají tvrdou kritiku ekonomů, připojil se také exministr financí Miroslav Kalousek. Podle návrhu by se některé položky přesunuly z nejnižší rovnou do nejvyšší sazby. Kritici také upozorňují na zdražení například léků.

Stanjura zruší 77 poboček finančních úřadů. Zmizí i z Dobříše, Třeboně či Litovle

Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí. Ministerstvo neupřesnilo, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění.

Vláda prý zkrotí nejhorší schodek historie. Podle Stanjury za něj mohou energie a důchody

Vláda přes dosud nejhorší výsledek hospodaření státu v prvním čtvrtletí stále směřuje k dodržení schodku státního rozpočtu 295 miliard korun. Ministerstvo financí počítá, že během roku se bude rozpočet stabilizovat, komentoval zveřejněný březnový výsledek hospodaření státu premiér Petr Fiala (ODS) během společného zasedání české a slovenské vlády v Trenčíně. Rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun.

STAN chce zvýšit daň z příjmu, má být progresivní. Zvednout se má i DPH

Hnutí STAN představilo návrh ke snížení deficitu státního rozpočtu, který počítá se zavedením progresivní daně, změnami v DPH, zvýšením daně z příjmu nebo daně z neřesti v rámci THC, tabáku či tichého vína. Starostové a nezávislí tvrdí, že jejich návrhy by mohli být ještě účinnější než konsolidační balíček ministra financí Zbyňka Stanjury, který hodlá ušetřit 70 miliard korun ze státní kasy.

Další škrty. Stanjura chce omezit příspěvky na stavební spoření

Spojené státy v úterý slavnostně zahájily provoz své první stálé vojenské posádky v Polsku a na východním křídle Severoatlantické aliance. Posádka podle amerického velvyslance svědčí o jednotě aliance "tváří tvář ruské agresi". "Ukazuje to, že jsme tady, abychom zůstali. Říká to světu, že Spojené státy jsou oddané Polsku a NATO. Jsme jednotní tváří v tvář ruské agresi," řekl americký velvyslanec v Polsku Mark Brzezinski během oficiální ceremonie.

„Svátky rušit nebudeme, nic by to nepřineslo,“ říká ministerstvo financí

Vláda čelí vysoce deficitnímu rozpočtu a úspory hledá, kde se dá. Inspiruje se i v zahraničí. V Dánsku zrušili státní svátek Velký modlitební den s odůvodněním, že získané finance může Dánsko investovat do armády. České ministerstvo financí, na základě tohoto příkladu a debaty o něm v Česku, si nechalo vypracovat analýzu, jaké dopady by rušení státních svátků mělo na ekonomiku a státní kasu. A vláda se podobnou cestou nevydá. Podle analýzy, kterou má Echo24 k dispozici, by zrušení jednoho státního svátku pomohlo zvýšit HDP přibližně o 0,1 % HDP.

Chce-li vláda konsolidovat veřejné finance, musí škrtat až do konce svého mandátu

Vláda Petra Fialy (ODS) chce během letošního jara představit takzvaný konsolidační balíček, který má vést ke zlepšení salda státního rozpočtu. Podle ekonomů, které oslovil deník Echo24, jde o dobrý první krok, ale sedmdesát miliard, o nichž mluví ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozhodně ke stabilizaci rozpočtu stačit nebude. Shodují se, že pokud chce vláda skutečně státní kase pomoci, musí nepopulární škrty a nové příjmy hledat postupně až do konce svého volebního období.

70 miliard na konsolidaci nestačí, vláda bude muset hledat další úspory, míní experti

Chceme najít opatření s pozitivním dopadem na strukturální saldo ve výši nejméně 70 miliard. Takto opakovaně hovoří ministerstvo financí v čele se šéfem resortu Zbyňkem Stanjurou (ODS). Dvě třetiny z této částky chce najít na straně úspor, zbylou třetinu na straně příjmů. Podle expertů je nicméně zmíněná částka nedostatečná a nepovede k reálné konsolidaci veřejných financí.

Přebujelá státní správa, jen úředníků jsou v „eráru“ desítky tisíc. Stanjura hledá řešení

Chceme méně úředníků a snížení množství agend. Alespoň tak hovoří premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Stanjura začátkem února v České televizi řekl, že počet státních úředníků přesahuje 82 tisíc. Řekl k tomu, že uznává, že takové množství je příliš vysoké. Platy všech státních zaměstnanců, kterých jsou celkem stovky tisíc, si letos vyžádají přes čtvrt bilionu korun.

Na Babišovu „propagaci hazardu“ dostala policie desítku podnětů. Hrozí mu pokuta

Přešlap Andreje Babiše, který před druhým kolem prezidentské volby vyzval, aby si lidé vsadili na jeho volební vítězství, musí řešit úřady i orgány. Čeští policisté obdrželi asi deset podnětů, kterými se teď bude zabývat ministerstvo financí. Hrozí totiž totiž podezření, že expremiér porušil zákon, když nepatřičným způsobem nabádal k hazardním hrám. Při spáchání přestupku mu případně může hrozit pokuta až dva miliony korun.

Stát si úředníky na EET „schovával“, velké propouštění se nekonalo

S novým rokem přišel po šesti letech i konec projektu elektronické evidence tržeb (EET). Té se od roku 2016 měly v rámci Finanční správy věnovat téměř čtyři stovky úředníků. Když došlo k pozastavení evidence na jaře roku 2020, stát si nadále úředníky držel mimo jiné na nově vzniklé a jednorázové „covidové“ úkoly. Podle ministerstva financí tak nelze dnes říct, zda došlo skutečně ke zrušení všech míst spojených s agendou EET, jako důležitější však vidí násobně vyšší počet zrušených míst v rámci Finanční správy.

„Opozice utrpěla rozpočtovou lobotomii“. Rozpočet pokračuje v „babišovském“ stylu

Česko pokračuje cestou rozpočtů s nevídanými schodky, které odstartovala za covidu vláda Andreje Babiše. Sněmovnou prošel návrh s deficitem těsně pod třemi stovkami miliard a argumenty se příliš nelišily: dopadla na nás nečekaná krize. Nynější vláda s opozicí si vyměnily pozice obhájců a kritiků a objevují se spekulace i výtky, že se podobně jako v předchozích letech v příštím roce bude státní rozpočet opět novelizovat.

Schodek rozpočtu vzrostl na 337,1 miliardy. Plánovaný schodek dodržíme, říká Fiala

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí (MF). Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka. Celkové příjmy rozpočtu za 11 měsíců meziročně vzrostly o 7,2 procenta na 1,423 bilionu korun.

Vláda vytahuje opatrně z klobouku návrhy NERV. Naráží na program i další limity

Vláda tahá z klobouku některé návrhy NERV a budí tím poměrně vyostřenou debatu. Ačkoliv se zatím s vyjádřeními drží spíše méně konfliktních a tím také méně šetrných témat, jisté je, že některé návrhy naráží na limity státu či na programové prohlášení i ideologické hranice. Národní ekonomická rada vlády (NERV) nedávno vládě předložila soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard

Česko čeká recese. Vláda chce kvůli krizi zrevidovat programové prohlášení

Českou ekonomiku čeká v příštím roce recese, HDP poklesne o 0,2 procenta. Ukazuje to makroekonomická prognóza, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo financí. Zároveň se také očekává zhoršení míry nezaměstnanosti, která v roce 2023 dosáhne průměrně 3,1 procenta. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má být recese spíše mírná, pokud nepřijde žádný velký externí šok. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Nizozemsko se už připravuje na krach eura. Parlament dostane tajný dokument během týdnů

Nizozemské ministerstvo financí tento týden zveřejnilo na svých stránkách dopis, ve kterém ministryně Sigrid Kaagová informuje dolní komoru parlamentu, že během několika týdnů předloží poslancům důvěrné informace o krizových scénářích týkajících se eura. Dokument, na kterém se ještě pracuje, poskytne poslancům podrobnosti o postupu Nizozemska v možné krizi evropské měny. Dopis zdůrazňuje, že se jedná hypotetický scénář.

Stanjura v tichosti odvolal Švejnara z čela dozorčí rady, kam ho dosadil Babiš

Ekonom Jan Švejnar předčasně skončil svoji misi v dozorčí radě Letiště Praha, kam ho instalovala předchozí ministryně financí Alena Schillerová za vlády Andreje Babiše (ANO). Profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku působil jako předseda dozorčí rady pražského letiště od konce roku 2018. K 30. září však funkci po necelých čtyřech letech opustil, a to na popud současného ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Prázdné místo řadového člena po Švejnarovi obsadil místostarosta Prahy 10 Martin Sekal (ODS). Na dotaz Echo24 to potvrdilo ministerstvo financí.

Daň z mimořádných zisků chystá Stanjura pro banky, petrolejáře, těžaře a energetiky

Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.

Daň z neočekávaných zisků bude na tři roky, tvrdí ministr

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli prohlásil, že vláda chce zavést daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na tři roky, přičemž původně se mluvilo pouze o dvou letech. Daň by se týkala tří sektorů - energetiky, bankovnictví a rafinerie a v platnost by vstoupila 1. ledna 2023. Ministr to uvedl při nedělní debatě v Otázkách Václava Moravce. Daň z neočekávaných zisků by mohla částečně pokrýt výdaje státu spojené se zvládáním nárůstu cen energií a mohla by podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně.

Energie pro školy a nemocnice. Stanjura vybral Prisko jako státního obchodníka

Stát požádal o licenci na obchodování s elektřinou a plynem pro společnost Prisko, jejímž je vlastníkem. Úkolem firmy bude nakoupit za zvýhodněnou cenu proud pro veřejnou sféru, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) webu Hospodářských novin. Prisko ale nebude finálním státním obchodníkem, pouze vykryje čas potřebný na vytvoření nové firmy, uvedl ministr. Dříve se hovořilo o tom, že by se státním obchodníkem mohl stát polostátní ČEZ.