Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl o 19 miliard korun na 200,7 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl říjnový rozpočtový schodek 210,7 miliardy korun.
Ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) připravený návrh státního rozpočtu na příštím rok minulý týden tvrdě zkritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). V několika případech podle ní není založen na realitě, narušuje transparentnost a nedodržuje zákon. V tuto chvíli není jasné, kde se vezme až 50 miliard. Teď už je další osud návrhu rozpočtu v rukou poslanců. Ve středu o něm bude jednat sněmovní rozpočtový výbor.
Na zdánlivě nekonečnou kauzu odškodného pro firmu Diag Human se podle všeho nedostane ani v tomto volebním období. Z aktuálního vyjádření ministerstva financí pro server Echo24 vyplývá, že vzhledem ke stále běžícím soudním lhůtám a arbitrážím stát s vyplacením částky 17 miliard nijak nepospíchá. Finální vyrovnání ohledně státní zakázky z 90. let tak zřejmě bude muset řešit až další kabinet, přičemž částka odškodného bude do té doby v důsledku úroků jen dál růst.
Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá na rok 2026 se schodkem 225 miliard, tedy jen o pět miliard méně než kolik navrhuje MF na příští rok. Tím pádem by se podle ekonomů, které oslovil deník Echo24, už ani nejednalo o snahu konsolidovat veřejné finance. O rok později, tedy na rok 2027, předpokládá resort ministra Zbyňka Stanjury (ODS) deficit 180 miliard. Navrhovaný střednědobý výhled z dílny MF ukazuje, že v roce 2026 by měl schodek dosáhnout 225 miliard.
Expertní skupina úřadu vlády připravila pro kabinet Petra Fialy (ODS) návod k revizi agend státní správy, tedy ke škrtání zbytečných úřednických míst, které vláda prakticky celé své funkční období slibuje. Materiál se věnuje strategickým dokumentům či měření efektivity analytických činností. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že navržená opatření využije. Příští rok však má počet státních zaměstnanců opět stoupnout.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Zářijové zvyšování platů státním zaměstnancům, jak ho požaduje lidovecký ministr práce Marian Jurečka, by bylo celé na dluh. Nejprve ho zkritizovala drtivá část ostatních ministerstev, teď ho zásadně odmítl i samotný resort financí. Ten uvedl, že vládní rozpočtová rezerva je vyčerpaná a není kde brát. Přidávání by mělo zvýšit platy buď o sedm, nebo o deset procent víc, a stálo by až šest a půl miliardy. Každý výdaj navíc znamená, že stát zaplatí ročně o miliardy víc jen na úrocích, obsluha státního dluhu je drahá.
Ministerstvo financí chce nové pravomoci pro kontrolory Finančně analytického úřadu (FAÚ). A změna to není malá. Mají získat možnost vystupovat pod krycí identitou, využívat konspirační byty či provádět činnosti, které zastíní jejich skutečné záměry. Bude jim na to přitom vždy stačit jen „razítko“ ministra financí, ministerstvo vnitra už má pak pouze vyřešit technickou stránku věci. Změnu obsahuje novela zákona o praní špinavých peněz, která už doputovala přes sněmovnu do Senátu.
Český státní dluh v letošním prvním pololetí vzrostl o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se státní dluh snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295 326 korun. Míra zadlužení byla 41,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 0,5 procentního bodu.
Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad v kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle stran nynější vládní pětikoalice však představovala EET zbytečnou zátěž pro podnikatele a náklady pro stát.
Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun. Podle oslovených ekonomů nicméně nelze hovořit o velkém úspěchu. Hospodaření státu ostře okomentoval i někdejší ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek. „Všechny vaše sliby, jak ‚to dáte po Babišovi do pořádku‘, zůstaly nenaplněny,“ uvedl.
Technický problém? Materiál z dílny ministerstva financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) navrhuje tvrdé zdanění v případě majetku fyzických osob. Resort financí tvrdí, že se paragrafy v návrhu zákona objevily nedopatřením. To však nevysvětluje, proč je tedy resort přesně popsal ve vlastní důvodové zprávě. Navíc s dodatkem, že půjde o spravedlivější přístup k poplatníkům. Teď však od návrhu dává ruce pryč.
Finanční analytický úřad (FAÚ) loni zajistil 3,84 miliardy korun z podvodných transakcí. Proti roku 2022 to byl nárůst o 47 procent. Zároveň úřad loni obdržel rekordních 7114 podnětů na prošetření podezřelých transakcí, meziročně se jejich počet zvýšil o 16 procent. Na základě svého prověřování FAÚ podal 995 trestních oznámení, z toho u 751 zároveň zablokoval peníze. Vyplývá to z výroční zprávy úřadu, kterou zveřejnilo ministerstvo financí.
Téměř milion lidí v důchodovém věku dostane svůj poslední státní příspěvek k důchodovému spoření. Změna však od příštího měsíce postihne všechny pojištěnce, potažmo minimálně ty, kteří dosud platili minimální příspěvek. Kdo si ho totiž nenavýší, o státní podporu přijde. Pro velkou část lidí bude výpadek státní podpory znamenat pravděpodobně také jiný problém, budou muset i nadále přispívat, pokud nebudou chtít o dosavadní státní příspěvky přijít.
„Bohužel se to skutečně rozjelo,“ oznámila policie. Podvody s přeplatkem u daní, o kterých deník Echo24 informoval minulý týden, jsou podle policie na vzestupu. Na sociálních sítích policie varuje, že informace o přeplatku na daních jsou pouze první krok v mnohem sofistikovanější snaze člověka okrást a dostat se do jeho internetového bankovnictví. Policie v pátek znovu upozornila, že ministerstvo financí nikdy SMS s odkazem nezasílá.
Ministerstvo financí varovalo před podvodnými textovými zprávami a telefonáty, ve kterých se autoři vydávají za pracovníky finančních úřadů a nabízejí možnost vrácení přeplatků na daních. V textových zprávách jsou odkazy na napodobené weby Finanční správy a ministerstva. Úřad doporučuje podobné případy ignorovat.
Obíhání tří úřadů má být již brzy minulostí. Lidé by mohli brzy posílat státu daně a odvody na jedno místo. Finanční správa aktuálně spolupracuje s MPSV a dalšími institucemi na projektu Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které je v podstatě předvojem Jednotného inkasního místa (JIM). JMHZ by měl být pilotně spuštěn ve druhé polovině letošního roku a Finanční správa by se mohla připojit v roce 2026 v rámci budování nového daňového informačního systému (nDIS), který umožní hlubší integraci státních IT systémů.
Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Je to druhý nejhlubší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst 1,9 procenta. Česko se tak ani v letošním roce nevrátí na ekonomickou úroveň před pandemií covidu-19, řekl vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic. Také deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Státní rozpočet hospodaří po říjnu s deficitem ve výši… miliard. Po září se byl schodek 180,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům uvedl, že průběžné plnění lze hodnotit pozitivně. „Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků,“ uvedl Stanjura. Celkový deficit pro letošní rok je schválen ve výši 295 miliard korun. K meziročnímu zlepšení salda o 76,0 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z EU.
Hned dvě ministerstva finalizují návrhy, které mají posuzovat životní styl českých občanů. Zatímco ministerstvo zdravotnictví chce jít cestou vyšších „odměn“, možná radikálnější návrh se dokončuje na ministerstvu financí. Ten by totiž teoreticky mohl i „trestat“ ty, kteří se podle stanovených kritérií nebudou chovat. Například tím, že by museli dočasně platit vyšší odvody na zdravotním pojištění.
I přes snahy o šetření má jít v příštím roce na platy státních zaměstnanců asi o 700 milionů korun více než letos. Vláda Petra Fialy totiž v nedávno představeném návrhu státního rozpočtu počítá s tím, že propustí asi 11 tisíc pracovníků a ušetřené prostředky použije na navýšení platů těch zbylých. Částku pak navyšuje mimořádné přidání učitelům, ostatní profese totiž převážně ostrouhají.
Na platy zaměstnanců státu a s tím související platby za odvedenou práci by mělo jít v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu o 683 milionů korun víc. Počet míst placených státem by měl klesnout o 11 388. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu by se měl v průměru zvýšit o 1181 korun na 44 059 korun. Na platy učitelů v regionálním školství má směřovat o víc než šest miliard navíc. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Do sněmovny míří v takzvaném druhém čtení možná nejdůležitější návrh zákona v tomto roce, a sice vládní konsolidační balíček. Poslanci se k němu mají vyjádřit a mohou i předkládat pozměňovací návrhy. Balíček by měl být podle koaličních představ hned prvním bodem řádné úterní schůze. Na čtvrtek k němu nechal vládní tábor svolat i mimořádnou schůzi. Čeká se dlouhá diskuze, kterou bude opozice zahlcovat prostor, naopak kritici z řad hnutí ANO mají obav, v jaké podobě chce pětikoalice návrh prosadit.
Ceny pohonných hmot v České republice se v poslední době opět dostávají na nepříjemné hodnoty. Rostou už několik měsíců v kuse, přičemž hlavní skok nastal poté, co stát vrátil mimořádně sníženou spotřební daň z nafty a benzinu. Tím si sice přihrál do rozpočtu necelou miliardu korun měsíčně navíc, podle kritiků tím ale okamžitě „zařídil“ zvýšení cen, které teď jako už jeden z mála faktorů stále táhnou inflaci. Ministerstvo financí se nicméně hájí tím, že jde o nešťastnou shodu okolností.
Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně pouze stát, podle ministra by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Zatím však podle něj není zřejmé, jakým systémem.
Vládní koalice se dohodla na finálních změnách v úsporném balíčku. Ministerstvo financí na svých stránkách zveřejnilo kompletní přehled změn. Ponechá například sto procent výnosů daně z nemovitostí obcím, změny ale přijdou v danění herních automatů, zmírněna pak bude daň za elektronické cigarety a nikotinových sáčky. Vládní strany se při úpravě ozdravného balíčku dohodly na tom, že v návrhu nebude zvýšení renty pro prezidenta po skončení jeho funkčního období.
Největší inventura nepotřebného majetku a jeho následný prodej letošnímu rozpočtu nepomohou. V souladu s usnesením vlády mají být výsledky šetření, které provádí ministerstvo financí a ÚZSVM, předloženy vládě do konce března příštího roku. Teprve poté bude možné přistoupit k případnému prodeji. Poněkolikáté je ale už nyní v nabídce například Palác Broadway na pražských Příkopech za nejvyšší vyvolávací cenu v historii – 930 milionů korun.
Státní dluh překonal v prvním pololetí letošního roku historickou hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s vývojem státního dluhu řekl, že na jeho obsluhu dá stát v příštím roce 90 miliard, v tom dalším dokonce přes 100 miliard korun. Opakovaně varuje před jeho narůstáním. Ekonomové upozorňují, že trend je výrazně negativní.
