I přes snahy o šetření má jít v příštím roce na platy státních zaměstnanců asi o 700 milionů korun více než letos. Vláda Petra Fialy totiž v nedávno představeném návrhu státního rozpočtu počítá s tím, že propustí asi 11 tisíc pracovníků a ušetřené prostředky použije na navýšení platů těch zbylých. Částku pak navyšuje mimořádné přidání učitelům, ostatní profese totiž převážně ostrouhají.

„Důležitou zprávou je, že šetříme na provozu státu. Děláme přesně to, co jsme slíbili,“ okomentoval nedávný návrh rozpočtu premiér Petr Fiala. „V příštím roce snižujeme výdaje na platy státních zaměstnanců o devět miliard korun a další 2,3 miliardy ušetříme na provozu státu,“ dodává.

To se v praxi projevuje tím, že počet míst placených státem by měl klesnout o 11 388. Na platy a s tím související platby má jít nicméně o 683 milionů více. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu by se tak měl v průměru zvýšit o 1181 korun na 44 059 korun.

„Stát musí začít s hubnoucí kúrou u sebe. Proto v rozpočtu 2024 šetříme 9,2 miliardy korun na objemu platů státních zaměstnanců vyjma učitelů. Každý ministr nebo ředitel úřadu může buď zachovat místa za nižší platy nebo snížit počet míst a dát lidem plat vyšší. To druhé je za mě správné,“ uvedl k tomu v úterý ministr financí Zbyněk Stanjura.

Platy učitelů

Vzniká tak zvláštní situace, kdy stát sice propouští a šetří, objem vynaložených peněz přesto stoupá. Podle resortu financí nicméně vše sedí. „Údaje, které uvádíte, jsou správné (...) Jedná se však o souhrnná čísla zahrnující zvýšení platů učitelů, které podle novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících od příštího roku stoupnou na nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy,“ sdělil deníku Echo24 za ministerstvo mluvčí Petr Habáň.

„Objem mzdových prostředků pro ostatní zaměstnance státu byl snížen v rámci vládního ozdravného balíčku o 2 procenta, což představuje úsporu prostředků na platy ve výši 5 miliard korun,“ dodává Habáň.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky by stát mohl šetřit i více, mohlo by se to však projevit na jeho fungování. „Větší počet zrušených pracovních míst a pokles platových nákladů by mohl ohrozit poskytování veřejných služeb a zároveň komplikovat nábor kvalitních zaměstnanců do veřejného sektoru, kteří jsou pro bezproblémový chod potřeba. I tak jsem přesvědčen, že existuje prostor pro další úspory. Určení, kde přesně škrtat pracovní místa a náklady je mimořádně těžké bez existence řádného auditu procesů, zodpovědností, struktury, poskytování služeb apod. ve veřejném sektoru,“ míní.

Učitelé by měli dostat zhruba o 6 miliard více než letos „Jedním dechem dodávám, že platy českých učitelů v mezinárodním srovnání nejsou nikterak vysoké a snaze o jejich navýšení v zásadě rozumím. Je ale vždy třeba najít dodatečné úspory a příjmy, které takové výdaje pokryjí,“ uvádí Peterka.

Pořád víc zaměstnanců než vloni

Ještě loni stát vyplácel podle závěrečného účtu 477 178 zaměstnaneckých míst, letos jejich rozpočtovaný počet vzrostl na 499 056, ale pro příští rok má klesnout na 487 668. Průměrný hrubý měsíční plat ve státním sektoru loni vzrostl o 701 korun na 42 081 Kč. Celkové výdaje loni představovaly podle stejného zdroje 253,2 miliardy korun. Pro příští rok se počítá s celkovými výdaji 265,8 miliardy korun, což je zhruba o 683 milionů víc proti letošnímu schválenému rozpočtu.

Objem peněz na platy vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů, tedy policistů nebo hasičů má klesnout zhruba o 250 milionů korun. Výdaje na platy na úřadech na těch místech, které podléhají služebnímu zákonů, mají klesnout o více než 581 milionů. Na platy soudců a ústavních činitelů je určeno 6,6 miliardy Kč. Proti letošnímu rozpočtu je to nárůst téměř o 159 milionů korun.

Armáda by však měla dostat kromě jiného navíc 0,58 miliardy korun na platy kvůli zvýšení počtu míst vojáků o 1100 a obslužného personálu o 100 míst. Na ministerstvu vnitra by mělo naopak mimo jiné ubýt 412 míst, což by mělo snížit výdaje o 201 milionů Kč. Jde o agendu spojenou s válkou na Ukrajině.

Je to přitom už několikátý plán, s nímž stát v oblasti platů a počtů zaměstnanců vyrukoval. Původně měl vzhledem k vývoji veřejných financí snížit platové tarify o 5 procent. Z toho nicméně k červnu vycouval a cíl změnil na 2 procenta. Poté se zdálo, že by stát mohl platy téměř všech zmrazit. Nakonec se ale přistupuje ještě k dalšímu řešení.