Ministerstvo financí odeslalo do vnějšího meziresortního připomínkového řízení návrh na zakotvení principů rozpočtové odpovědnosti do ústavního pořádku ČR. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu uvedl, že jde o klíčový princip nejen pro stávající, ale i budoucí generace. Vláda Petra Fialy (ODS) přitom sama čelí kritice, že pravidla řádného rozpočtování nedodržuje.

„Budeme usilovat o zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, případně jeho části, do ústavního pořádku ČR.“ Tak zní jeden ze závazků z programového prohlášení současné vlády a resort financí nyní odeslal do meziresortního připomínkového řízení konkrétní návrh. „Zakotvení rozpočtové odpovědnosti přímo do Ústavy České republiky je klíčový princip nejen pro stávající, ale i budoucí generace,“ uvedl k návrhu ministr Stanjura.

Návrhu předcházela široká diskuse odborníků z ministerstva financí v čele s vrchní ředitelkou právní sekce Martinou Matejovou s experty na ústavní právo. Ta proběhla letos v lednu, a to za účasti významných osobností v této oblasti, například bývalého předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nebo ústavního právníka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Kysely. Významné části debaty se účastnil také Stanjura.

„Debatovali jsme o několika možnostech, jak rozpočtovou odpovědnost do ústavy zakotvit, a chtěli jsme slyšet názor, jaká forma je nejvhodnější,“ řekl Stanjura dodal, že řada zemí Evropské unie již podobné principy či pravidla na ústavní úrovni zakotveno má.

MF navrhuje doplnění Ústavy ČR o nový článek 8a, který obsahuje princip rozpočtové odpovědnosti: „Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance“. Tento princip by měl být zohledněn při každé činnosti státu. Ustanovení by mělo posílit „obezřetné hospodaření veřejných financí, včetně posílení jejich transparentnosti a efektivnosti a ve výsledku také podpořit stabilitu a konkurenceschopnost české ekonomiky“. Návrh nyní míří do vnějšího meziresortního připomínkového řízení, přičemž jeho účinnost je plánována na leden 2026, vláda ve sněmovně potřebovala podporu alespoň části opozice.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje nejvyšší možnou úroveň strukturálního deficitu veřejných financí, tedy výsledků hospodaření očištěného o vliv hospodářského cyklu. V letošním roce by schodek neměl překročit 2,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v příštím roce má být nanejvýš 1,75 procenta HDP a v roce 2027 maximálně 1,25 procenta HDP. V následujících letech by měl být strukturální deficit do jednoho procenta HDP.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti také nastavuje takzvanou dluhovou brzdu při zadlužení 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Ke konci loňského roku byl dluh sektoru vládních institucí 43,3 procenta HDP.

Vláda Petra Fialy a předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) vytvořily postupně obrovský státní dluh a nominální deficity se navzdory konsolidačnímu úsilí Fialova kabinetu nedaří dostat pod hranici 200 miliard korun. Jen na obsluhu státního dluhu půjde letos z rozpočtu sto miliard korun. Na to, že současná vláda nedodržuje pravidla rozpočtové odpovědnosti, si stěžuje například exministr financí Miroslav Kalousek, šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová či Národní rozpočtová rada.

NRR: Naplňují se rizika nedodržování principů řádného rozpočtování

NRR ve svém stanovisku k fiskální a rozpočtové politice upozornila na naplnění některých rizik letošního rozpočtu souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování. „Na příjmové straně se zvyšuje pravděpodobnost nenaplnění výnosů z prodeje emisních povolenek, kde státní rozpočet počítá s celkovou částkou 30 miliard. Jak již NRR dříve konstatovala, této částky by bylo možné dosáhnout jen za situace, pokud by průměrná cena emisní povolenky činila zhruba 104 eur. Po růstu na začátku letošního roku, kdy cena povolenky na primárním trhu přesáhla 80 eur, dochází nyní k jejímu poklesu, a to až pod 70 eur,“ uvádí NRR.

Pravděpodobnost dosažení očekávaných příjmů může dále negativně ovlivnit možné převedení povolenek do rezervy tržní stability (MSR) od srpna tohoto roku. „I když stažení povolenek do MSR může mít za následek růst ceny povolenky, na příjmy má výraznější dopad snížení množství povolenek, které může Česká republika v průběhu roku vydražit.“ dodává rada.

Na výdajové straně bude nutné pokrýt výdaje na financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů v regionálním školství po celý rok, a nikoliv pouze do srpna, jak předpokládá podoba státního rozpočtu. „Důvodem je, že záměr změny způsobu financování a související úpravy rozpočtového určení daní byl posunut. K úpravě by mělo dojít až od 1. ledna 2026. Pro státní rozpočet to znamená dodatečné výdaje ve výši 10,5 miliard korun, se kterými příslušný výdajový ukazatel nepočítá. Tato skutečnost potvrzuje potřebnost respektování principu rozpočtování pouze na základě již platné legislativy, nikoliv na základě návrhů, či dokonce pouhých záměrů,“ dodává NRR.

Obdobný problém s nedostatečně vysokou hodnotou narozpočtovaných výdajů se podle rady rýsuje také v případě výdajů na podporu obnovitelných zdrojů energie. Redukce objemu prostředků ve státním rozpočtu na 8,5 miliard z původně požadované hodnoty přesahující 30 miliard byla zdůvodňována tím, že budou schválena čtyři opatření směřující k omezení podpory fotovoltaických elektráren zprovozněných v letech 2009-2010. Ve výsledné podobě novely zákona o podporovaných zdrojích energie však zůstala zachována pouze dvě z nich (individuální posuzování vnitřního výnosového procenta a prodloužení doby, pro kterou je výpočet prováděn), dle názoru NRR navíc ty, které nemají největší potenciální fiskální dopad.