Chceme méně úředníků a snížení množství agend. Alespoň tak hovoří premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Stanjura začátkem února v České televizi řekl, že počet státních úředníků přesahuje 82 tisíc. Řekl k tomu, že uznává, že takové množství je příliš vysoké. Platy všech státních zaměstnanců, kterých jsou celkem stovky tisíc, si letos vyžádají přes čtvrt bilionu korun. Analytička Národní rozpočtové rady (NRR) Tereza Dlouhá deníku Echo24 řekla, že pokud chce stát uvažovat o reálném zeštíhlení, muselo by se na to jít „odzadu“, tedy analýzou jednotlivých agend a jejich efektivitou.

V roce 2021 pracovalo podle dat, která deníku Echo24 poskytla analytička NRR Dlouhá, v sektoru vládních institucí 942,7 tisíc fyzických osob. Ty byly z hlediska zaměstnání přepočítány na 879,3 tisíce plných úvazků. Na celkovém průměrném evidenčním počtu zaměstnanců v ekonomice se tedy vládní sektor v roce 2021 podílel cca 22,1 %. Nejvíce z nich pracovalo ve školství.

„Pokusili jsme se udělat něco, co – i pro nás překvapivě – zatím nikdo v dostatečném detailu neudělal. Jasně, srozumitelně a autoritativně spočítat, kolik zaměstnanců vlastně má český sektor vládních institucí, kterému běžně říkáme sektor veřejný, nebo lidově „erár“. Tedy kolik lidí je vlastně placeno z daní a jim podobných nedobrovolných plateb a poplatků nás všech. Navíc jsme se podívali na to, jak se počet zaměstnanců veřejného sektoru vyvíjel v posledních letech,“ vysvětlil ke studii vydané v červnu loňského roku šéf NRR Mojmír Hampl. Studie analyzovala situaci v roce 2020.

Problém s určováním počtu konkrétně státních úředníků je ten, že žádná takováto reálná kategorie neexistuje. S jejím vymezením přišli vloni v lednu odborníci z CERGE-EI institutu. Státní úředníky definuje studie CERGE-EI jako zvláštní podskupinu státních zaměstnanců. Řadí tam zaměstnance ministerstev (v roce 2020 jich bylo 23 tisíc), zaměstnance ostatní ústřední státní správy (7 tisíc, např. Český statistický úřad nebo Úřad vlády) a zaměstnance neústřední státní správy (51 tisíc, např. Generální finanční ředitelství nebo Úřad práce).

Podle výpočtu bylo tedy za rok 2020 státních úředníků 78 tisíc. To je téměř 17 procent ze státních zaměstnanců a 9 procent ze všech zaměstnanců veřejného sektoru za předminulý rok. Pokud by tedy byla pravdivá Stanjurova slova o tom, že nyní má stát v této kategorii zhruba 82 tisíc zaměstnanců, šlo by o více než pětiprocentní nárůst za poslední tři roky. Studie NRR analýzu z CERGE-EI rozšiřuje.

„Díky náročnému detailnímu rozboru jsme byli schopni doplnit k státním zaměstnancům, jež uvádí zmíněná studie, ostatní zaměstnance sektoru vládních institucí. Předchozí studie vycházela zejména z dat Státního závěrečného účtu, kde však nejsou zahrnuty například údaje o obcích, krajích, jimi zřizovaných příspěvkových organizacích, vysokých školách, veřejných výzkumných institucích, státních fondech, vládou kontrolovaných podnicích či zdravotních pojišťovnách,“ doplňuje Lubomír Chaloupka, který vedl analytický tým studie

„Podíl zaměstnanců navázaných na veřejné prostředky na celkové zaměstnanosti je podle posledních dostupných mezinárodně srovnatelných dat z roku 2020 v Česku srovnatelný s ostatními unijními státy a pohybuje se zhruba na 17 procentech. Nad průměrem jsou, tedy vyšším počtem zaměstnanců veřejného sektoru disponují, zejména severské státy. Evropský průměr pak v tomto ohledu naopak snižují Německo či Nizozemsko,“ řekla deníku Echo24 Tereza Dlouhá z NRR.

Přes čtvrt bilionu korun na platy státních zaměstnanců

Ministerstvo financí a jeho podřízené organizace jako zmíněné Generální finanční ředitelství a další chtějí jít v zeštíhlování státu příkladem, jen během loňského roku zrušily celkem 925 míst, uvedl Stanjura s tím, že část míst byla zrušena z důvodu rušení agend, například EET či silniční daně. „My jsme slíbili, že stát pod naším vedením bude efektivnější, bude štíhlejší, bude lépe fungovat,“ poznamenal Fiala po bilanční schůzce se Stanjurou na MF. Ministerstvo vnitra v lednu informovalo, že připravuje metodiku, jak odlišit potřebné úředníky od těch zbytných.

Pro místní vládní instituce pracovalo v roce 2020 více než 505 tisíc lidí, tedy asi o 130 tisíc více než v ústředních. Na tom mají největší podíl školy (základní a střední), které v minulém roce zaměstnávaly 254 tisíc lidí. Ve školství tak pracuje nejvíc lidí z celého veřejného sektoru. Od roku 2016 u nich byl zaznamenán nárůst o téměř 21 tisíc míst. Na organizační složky státu připadala za rok 2020 víc než polovina všech pracovních míst v subsektoru, a to necelých 200 tisíc zaměstnanců. Největší podíl tvoří složky obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany, které zaměstnávají přes 80 tisíc osob, z toho více než polovina připadá na policii.

Platy státních zaměstnanců by si letos ze státního rozpočtu měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun, o 17,9 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst kvůli tomu, že ve školách nyní studují silné ročníky. Průměrný plat zaměstnance státu se má letos v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Kolik přesně by se dalo ušetřit na platech je podle odborníků těžko odhadnutelné. Když ale vloni vláda oznámila, že počet úřednických míst ve státní správě se od 1. dubna 2022 sníží o 325, uvedla, že stát tak ušetří 413 milionů korun ročně.

Podle Mojmíra Hampla může být studie, kterou provedla NRR a která poskytuje přehled vývoje počtu zaměstnanců vládního sektoru a jeho detailní struktury, užitečná vládě při jejích snahách o konsolidaci veřejných financí.

„Kdybychom chtěli přesněji určit, kterých zaměstnanců veřejného sektoru je v Česku nadbytek, bylo by zapotřebí na to jít tzv. odzadu. To jest v první řadě ideálně vytvořit registr agend, což není nic jiného než soupis činností, kterými se stát zabývá, ten zanalyzovat dle náročnosti na lidské zdroje. A až poté je možné dělat závěry a opatření například v podobě propouštění,“ řekla deníku Echo24 Dlouhá.