Vláda čelí vysoce deficitnímu rozpočtu a úspory hledá, kde se dá. Inspiruje se i v zahraničí. V Dánsku zrušili státní svátek Velký modlitební den s odůvodněním, že získané finance může Dánsko investovat do armády. České ministerstvo financí, na základě tohoto příkladu a debaty o něm v Česku, si nechalo vypracovat analýzu, jaké dopady by rušení státních svátků mělo na ekonomiku a státní kasu. A vláda se podobnou cestou nevydá. Podle analýzy, kterou má Echo24 k dispozici, by zrušení jednoho státního svátku pomohlo zvýšit HDP přibližně o 0,1 % HDP. Což, jak ministerstvo upozorňuje, je hodnota v rámci statistické chyby.

„Dánský přístup je jistě zajímavý. Podobný návrh u nás na stole není, ale v našich podmínkách by za úvahu mohlo stát oslavit Svátek práce příznačně právě prací. Je-li nějaký ze svátků přežitý, tak je to podle mě právě tento,“ uvedla v rámci veřejné debaty předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Ministerstvo financí si nechalo k případnému rušení státních svátků vypracovat analýzu možných úspor. Z ní však jasně vyplývá, že efekt takového opatření by byl mizivý v rámci statistické chyby. Podle analýzy by čistě statisticky jeden pracovní den navíc vyšel zhruba na 0,4 % HDP nebo 27 miliard korun navíc. Analýza však varuje, že v realitě by z mnoha důvodů úspora byla nižší. Nutno je počítat s odvětvími, které během svátků neutlumují ekonomickou aktivitu a nabízí příplatky (doprava, produktovody) i dělení svátků na ty, během kterých je vyžadováno utlumení ekonomické aktivity (vánoční svátky, Nový rok apod.), a ty během kterých nikoliv.

Analýza tak využívá odvětvovou analýzu hodnot a statistickou metodu s regresivní analýzou. Podle odvětvové analýzy by stát získal 0,08 % HDP a podle statistické metody s regresivní analýzou vychází na 0,03 %. „Na základě dvou metod analýzy dopadu „zavedení dodatečného pracovního dne“ je možné konstatovat, že přírůstek HDP by po zrušení 1 dne státního svátku pravděpodobně nečinil více než 0,1 % HDP,“ uzavírá analýza.

Ministr financí Zbyněk Stanjura pro Echo24 zároveň uvedl, že si analýzu nechal vypracovat kvůli veřejné debatě o tématu, ale o zavedení tohoto opatření neuvažuje.

O možnosti rušení svátků a možných úsporách psal na začátku března i Lukáš Kovanda pro Echo24. Vycházel z několika veřejně dostupných statistik a došel k číslu přibližně 18 miliard, které by mohl státní rozpočet získat. Jak již bylo řečeno, částka zhruba osmnáct miliard korun by přibližně pokrývala výdaje, které chce nyní vláda ušetřit snížením červnové valorizace. Z hlediska letošního roku by tak mohlo být „vystaráno“. Pracující lidé by zkrátka zřeknutím se dvou svátků důchodcům vydělali na „řádné“ uskutečnění mimořádné červnové valorizace,“ uvedl Kovanda v příspěvku k výdajům červnovým valorizacím.