Hostinští by si po nástupu nové vlády mohli v budoucnu oddychnout. Kabinet Petra Fialy se totiž chce zaměřit na osekávání daňových výjimek, jejichž konec by mohl státu ušetřit nemalé množství peněz. Analytici oslovení deníkem Echo24 říkají, že horkým kandidátem na zrušení je například třetí sazba DPH, která se u veřejnosti nechvalně proslavila během působení ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Ta totiž uvalila několik sazeb DPH na pivo, ve kterých se nevyznali provozovatelé restaurací a hospod. Chaotické zavedení třetí sazby dokonce označila Hospodářská komora jako Absurditu roku v každoroční anketě.

Rušení daňových výjimek se stává oblíbeným slibem politiků. Na ně se totiž obracejí, pokud chtějí ušetřit či omezit některé výhody pro vybrané skupiny lidí a firem. Velkým propagátorem jejich rušení je zejména prezident Miloš Zeman, který každoročně před schvalováním státního rozpočtu upozorňuje, že zrušením všech daňových výjimek by státu přiteklo na 380 miliard korun. S rušením výjimek šlo do voleb i hnutí STAN, nebo ho na konci minulého volebního období chtěla zavést exministryně financí Alena Schillerová.

S dalším návrhem na možné rušení výjimek přišel nový ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten v České televizi prohlásil, že by se měla zavést analýza, kterých daňových výjimek by se mohl stát zbavit a které by nepoškodily větší část lidí a firem. Šéf státní kasy však vyloučil, že by rušení mělo dopadnout na slevu na poplatníka a zdanění důchodů. „Jasně říkám, nic takového nechceme, nic takového nás ani nenapadlo a ani nenapadne. Takže pak už jsme řádově úplně někde jinde v těch debatách, z těch stamiliard jsme na desítkách miliard. Já myslím, že se budeme snažit daňové výjimky rušit. Ty, o kterých budeme předpokládat, že neplní ten účel, pro který byly zřízeny,“ uvedl Stanjura v televizi.

Podle analytiků je cesta osekání daňovým výjimek velmi dobrou cestou. Ekonomicky se totiž jeví jako vhodné a politicky velmi populární. Myslí si to hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň, podle kterého je každá daňová výjimka nákladnou kvůli znepřehlednění a komplikování daňového systému.

Podle něj ale hrozí, že se výhoda rušení daňových výjimek může rázem rozplynout. „Problém je, že efekt rušení výjimek může být vynulován, pokud se zrušené výjimky nahradí dotacemi, na libozvučné ekologické či sociální účely. U mnoha opatření je těžké rozeznat, co je daňová výjimka, co daňová penalizace, a co forma dotace,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček však upozorňuje, že rušení daňových výjimek může být interpretováno i tak, že se budou zvyšovat daně. „Cílem je mít nízké a jednoduché daně. K tomuto cíli vede rušení daňových výjimek, nicméně nesmíme zapomínat ani na to, aby daně zůstaly nízké,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Jako velké adepty na rušení výjimek vidí oba ekonomové různé směry. Podle Bartoně je horkým adeptem třetí sazba DPH, která byla zavedena nově. „Neměli jsme ji, mnoho států ji nemá, a vede k absurditám typu 3 různých daní na pivo v hospodě, které vzniklo za minulé vlády. Toto zrušení by mohlo něco přinést, DPH je největší berní státní kasy. Oproti tomu zrušení vylobovaných výjimek pro různé podnikatele může narovnat podnikatelské prostředí, zásadně však rozpočet většinou neovlivní. A je potřeba připomenout, že Západ je na tom v tomto ohledu hůř. Náš daňový systém má za sebou 30 let vnášení výjimek, jejich více než dvojnásobek času,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Podle Křečka by nejméně bolelo zrušení daňových výjimek, které mají jen zanedbatelný vliv na celkovou bilanci hospodaření s veřejnými rozpočty. „V praxi se jedná o daňové výjimky, které nejsou masově využívány. Upravit by se daly některé odečitatelné položky u daně z příjmů fyzických osob. Napadá mě například odečet na odborové příspěvky,“ dodal Křeček.