Ministerstvo financí navrhlo na letošní rok státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Ve výdajích současná vláda našla úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun by měla vláda částečně využít na letošní mimořádné zvýšení důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele. Vyplývá to z informací od důvěryhodného zdroje ČTK na ministerstvu financí. Návrhem se ve středu bude zabývat tripartita a následně vláda.

Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) navrhovala pro letošek státní rozpočet se schodkem 376,6 miliardy. Současná vláda Petra Fialy (ODS) již dříve avizovala, že by chtěla snížit výdaje rozpočtu zhruba o 80 miliard tak, aby deficit rozpočtu byl pod 300 miliardami korun. Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu by měly být 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun.

Úspory ve výdajích se týkají provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu MF vyčíslilo na 14 miliard korun.

Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií osm miliard korun. Dále se úspory týkají běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. Týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 15,4 miliardy korun. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun.

Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje MF využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun. Dodatečné příjmy stát získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.

V případě jednotlivých kapitol by například ministerstvo obrany mělo hospodařit s rozpočtem o 5,4 miliardy korun nižším zejména kvůli neuskutečněné zakázce na bojová vozidla pěchoty. Ministerstvo dopravy by mělo hospodařit s rozpočtem nižším o 9,1 miliardy korun zejména kvůli snížení slev na jízdném nebo kvůli čerpání nespotřebovaných výdajů z loňského roku. Úspory by se přitom neměly dotknout výstavby nových dálnic a železnic.

Ministerstvo školství by mělo mít o 5,1 miliardy korun méně ve srovnání s návrhem předchozí vlády. Úspory by mělo dosáhnout snížením neobsazených tabulkových míst. V případě platů učitelů ale nadále platí závazek udržet jejich plat nad 130 procenty průměrné mzdy. Ministerstvo financí plánuje uspořit jednu miliardu korun na platech, celkem pak 1,9 miliardy Kč. Ministerstvo kultury bude mít o 900 milionů korun méně, zasáhnout by to ale nemělo příspěvkové organizace státu. Nadále ale vláda plánuje dávat na kulturu do roku 2025 jedno procento HDP.

Ministerstvo zdravotnictví bude mít proti návrhu předchozí vlády k dispozici o 5,8 miliardy korun méně. Uspořit by mělo na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku. V případě platů zdravotnického personálu platí podle návrhu prosincové rozhodnutí vlády o jejich navýšení o šest procent. Největší úspora je podle návrhu zachování plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku. Platba za státní pojištěnce je 1767 korun za pojištěnce a celkem činí zhruba 125 miliard korun za rok.