Sázka na konzervativní spoření v podobě protiinflačních Dluhopisů republiky se řadě lidí vyplatí. Kvůli vysoké inflaci totiž mají peníze pojištěné proti rostoucím cenám, které by je jinak znehodnocovaly na spořících účtech. Meziroční inflace vzrostla minulý měsíc na 11,1 procenta a další růst přijde kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Investoři do dluhopisů si tak mohou mnout ruce, protože jejich peníze budou před těmito negativními vlivy ušetřeny. Prostor pro nákup dalších dluhopisů se však nedá v nejbližší době očekávat. Přiznává to i ministerstvo financí, které pro Echo24 uvedlo, že další upisovací období bude v případě snížení nejistoty válečného konfliktu či uvolnění měnové politiky ze strany České národní banky.

Vysoké ceny spotřebního zboží trápí většinu lidí v běžném životě. Rostou ceny energií, pohonných hmot, ale také potravin nebo stavebních materiálů. Vysoká inflace znehodnocuje úspory ponechané na spořících účtech a doslova nutí řadu lidí k investicím. I když banky v posledních měsících přistupují ke zvyšování úroků na spořících účtech, tak to zdaleka nepokryje vysoký skok spotřebitelských cen. To však nemusejí řešit lidé, kteří si koupili protiinflační státní dluhopisy.

Ty začalo vydávat ministerstvo financí v roce 2018 tehdy pod vedením Aleny Schillerové (za ANO). Dluhopisy byly také terčem posměchu, protože tehdejší šéfka státní kasy je propagovala jako vhodný dárek pod vánoční stromeček. Tehdy však nebylo hlavním tématem zdražování v předcovidové době, nebyly ani vyhlídky na možné ekonomické krize.

Po roce 2020 se však ukázala jejich výhoda. Už v minulém roce totiž výnos činil 6,3 procenta. Tehdy nejlepší spořící účty v bance ukazovaly úrok okolo 2,6 procent. Z vysmívaného produktu se tak stal nejbezpečnější způsob, jak si uložit peníze. Dluhopis republiky se totiž vypočítává podle meziroční inflace, která byl v říjnu daného roku. V letošním roce se tak úrok může vyšplhat až k hranici 10 procent. Podle České národní banky totiž má činit průměrná roční inflace kole 8,5 procenta.

Další zájemci o koupi si však budou muset počkat. Ministerstvo financí totiž další vydávání neplánuje. „V posledním 13. upisovacím období Dluhopisu republiky byl zaznamenán historicky rekordní zájem občanů, kteří pořídili státní dluhopisy pro občany v celkovém objemu 41,1 miliardy korun, což je více než dvojnásobek objemu dluhopisů upsaných v předchozích 12 upisovacích obdobích. Tyto rekordní emise tak k 3. lednu 2022 umožnily refinancovat více než jednu čtvrtiny splátek korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů splatných v roce 2022, což vedlo Ministerstvo financí k pozastavení vydávání nových emisí Dluhopisu republiky,“ řekla pro Echo24 Anna Vasko z tiskového oddělené ministerstva financí.

Resort současného ministra Zbyňka Stanjury (ODS) tak neplánuje, že by se další vypisování mělo uskutečnit. „V případě snížení nejistoty dalšího vývoje, zejména co se týče kroků v oblasti měnové politiky centrální banky a dalších dopadů válečného konfliktu na Ukrajině, může případně ministerstvo financí rozhodnout o vyhlášení nového upisovacího období Dluhopisů republiky. O takovém kroku bychom samozřejmě informovali v dostatečném předstihu prostřednictvím svých internetových stránek a dalších informačních kanálů,“ uvedla dále Vasko.

Kalouskovy dluhopisy

Státní spořící dluhopisy přitom začal nabízet domácnostem tehdejší šéf státní kasy Miroslav Kalousek v roce 2011. Pořízení dluhopisů mělo být tehdy během na dlouhou trať a nabídnout občanům bezpečné spoření. „Je to vlastně ideální produkt konzervativního spoření. Nebo konzervativní finanční investice, abych byl přesnější. Není tedy žádný důvod tento produkt nenabídnout středostavovské české domácnost, která chce bezpečně a konzervativně spořit,“ řekl v roce 2018 pro Echo24 Kalousek.

Podle něj spořící dluhopisy měly a mají smysl pouze tehdy, pokud jsou opakovaně využívány desítky let. „My jsme měli strategii 40 miliard ročně. To, co je důležité, je, aby se to opakovalo každý rok. Za nějakých 20 až 30 let může být v rukou českých domácností významná část českého dluhu, což bych viděl jako nesmírně správné a pozitivní,“ řekl Kalousek, podle kterého byla chyba, že se tehdy projekt zavrhl.

„Samozřejmě, že z hlediska investičního bankéře, který chce vydělávat na těch investicích, je to suchoprdský, nezajímavý a šedivý produkt. Ale pro člověka, který si vydělává jinde než na kapitálových trzích svojí tvůrčí prací, ať už manuální či duševní, a má jediný zájem, aby neztratily hodnotu, tak jsou ty inflační dluhopisy zajímavým produktem, a také o ně byl zájem,“ dodal Kalousek.