Tisíce muslimů s výkřiky Alláh Akbar a za zvuku bubnů vtrhly nečekaně minulou neděli mezi pokojně si nakupující lidi na vánočních trzích na několik místech v Německu, přinejmenším ve Stuttgartu a v Essenu. Šokovaní Němci byly vytlačeni mezi stánky pochodujícím davem, který dává agresivně najevo svou kulturu. Policie očividně nezasahovala a nechala demonstraci síly "volný průběh."
V roce 2023 se jméno Muhammad poprvé stalo nejpopulárnějším jménem pro chlapce v Anglii a Walesu, čímž předstihlo dosavadního lídra Noaha (Noe). Podle údajů Úřadu pro národní statistiku (ONS) bylo toto jméno v konkrétní pravopisné variantě uděleno více než 4 600 novorozeným chlapcům. Pokud by se však sečetly všechny pravopisné varianty tohoto arabského jména, dominovalo by žebříčku už více než deset let. Informuje například Daily Mail.
Událost na Západočeské univerzitě v Plzni, z níž byla ve středu odpoledne nahlášena střelba a následné provolání sousloví Alláhu akbar (arabsky Bůh je velký), vyšetřuje policie jako šíření poplašné zprávy. Nepodezírá oznamovatele, který věc nahlásil na tísňovou linku, ale neznámého člověka, jenž vyvolal obavy, řekla policejní mluvčí Pavla Burešová.
Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) postupují ve své ofenzivě proti syrským vládním vojskům dál směrem na jih od již obsazeného města Aleppo. Ostřelují město Hamá a drony zaútočili na město Homs, uvedla agentura Reuters. Podle vůdce syrské exilové opozice bylo vyhlášení příměří v Libanonu mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh vhodnou příležitostí zahájit dlouho připravovanou ofenzivu.
Bývalý americký prezident a kandidát Republikánské strany do listopadových voleb Donald Trump a viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová v sobotu promluvili ke svým stoupencům v Michiganu, který je v prezidentských volbách pokládán za klíčový stát a kde se podle průzkumů očekává těsný výsledek.
Vyspělé demokracie se poznají podle toho, že před každými volbami se najde aspoň někdo, kdo je prohlásí za nejdůležitější volby v dějinách země, za nejdůležitější volby v poválečné historii, anebo aspoň za nejdůležitější volby, jaké jsme zažili (V USA se „nejdůležitější volby, jaké kdo zažil“ konaly poprvé ve státě Pensylvánie již v roce 1805 a formulace „nejdůležitější volby našich životů“ se objevuje v doslovném znění pravidelně od roku 1936).
Více pravomocí i peněz pro tajné služby i další bezpečnostní složky státu žádají někteří němečtí politici poté, co se úřadům podařilo minulý týden zmařit chystaný útok na izraelské velvyslanectví v Berlíně. Libyjec zadržený nedaleko německé metropole se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát (IS) a už loni měl být deportován. Německo na něj přitom upozornila zahraniční tajná služba, zřejmě z USA.
V USA zemřel ve věku 83 let turecký islámský duchovní Fethullah Gülen, jehož turecká vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana už několik let viní ze snah ji svrhnout. S odvoláním na turecká média o tom dnes informovala agentura Reuters. Účty na sociálních sítích spojené s Gülenovým hnutím, které mimo jiné spravují Gülenovi synovci, zveřejnily informaci o tom, že klerik zemřel v neděli v Pensylvánii na kardiovaskulární problémy.
Od začátku října, kdy Írán vypálil na Izrael zhruba 200 balistických raket, se čeká na slibovanou izraelskou odpověď. Jde o poslední kolo dlouhé izraelsko-íránské války, většinou vedené skrytě, ale nyní stále víc veřejně. O důvodech íránsko-izraelského nepřátelství, ale také o budoucnosti íránského režimu a náladách v íránské společnosti hovoříme s íránsko-americkým historikem a novinářem Arashem Azizim.
Mnichovské státní zastupitelství vzneslo obvinění z podněcování k nenávisti proti sedmatřicetiletému kazateli z islámského centra ve Weidenu. Abdulláh, Němec syrského původu měl během kázání v mešitě v říjnu 2023, po útoku Hamásu na Izrael, podněcovat k zabíjení židů. Oznámilo to v úterý mnichovské generální státní zastupitelství. Islámské centrum ve Weidenu, které má být jedno z hnízd salafismu v Německu, se nachází 25 kilometrů od Rozvadova.
Na Borneu jsem byla před dvaceti lety a mně už zbylo jen pár dojmů. Třeba že v zemi tak zelené a šťavnaté působí islámské šátky jak pěst na oko. Že islámská přísnost a betonové regule třeba dávají nějaký smysl v poušti arabského poloostrova, kde člověka může představa kruté vertikály asi nějak dohnat, a k lecčemu, ale že tady, uprostřed džungle, na pozadí té úžasně kýčovité flóry, co tou svojí mlsnou přebujelostí demonstruje nekomplikovanou radost ze života, zůstává islám prvkem uměle vneseným a cizím.
Francouzský imám a influencer Elias d'Imzalène na propalestinské demonstraci v Paříži vyzval shromážděný dav, aby zahájil na pařížských předměstích, která jsou domovem statisíců islámských migrantů, intifádu. Prokuratura ho nyní začala vyšetřovat kvůli podněcování k ozbrojování proti státu nebo proti části obyvatelstva.
Kancléř Olaf Scholz (SPD) nikdy nebyl tím, čemu Němci říkají Spasskanone. Že není bavič, by samozřejmě nevadilo, rezervovanost, nebo řekněme schopnost nehnout brvou, může být u politika vyloženě sympatická, zvlášť když si člověk vybaví záchvaty smíchu Kamaly Harrisové (Harrisové hýkání již bylo oponenty označeno za „nejničivější sílu v historii americké politiky“ – vtípek, ale jestli je oko do duše okno, o způsobu, jakým se smějeme, to platí dvojnásob).
Německo se vrací k deportacím do Afghanistánu. Spolková vláda znovu obnovila vyhošťování, které v roce 2021 bylo přerušeno kvůli radikálním islamistům z Tálibánu, kteří se opět chopili moci v zemi. Berlín tajně jednal s Kábulem skrze katarské prostředníky kolem dvou měsíců. Německo bude deportovat afghánské občany, kteří byli v jejich zemi odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. První letadlo Boeing 787 s 28 deportovanými odstartovalo v pátek časně ráno z Lipska a každý deportovaný dostal tisíc eur "na ruku", píše německý deník Spiegel.
Představitel zakázaného Islámského centra v Hamburku (IZH) a jeho dalších poboček musí opustit Německo. Sedmapadesátiletému duchovnímu vůdci šíitského svatostánku Mohammadu Hádímu Mofattímu doručilo tento týden zemské ministerstvo vnitra rozhodnutí o vyhoštění, informuje agentura DPA s odvoláním na úřady v Hamburku.
V německých městech se usadili islamisté z Afghánistánu, kteří se na internetových sociálních sítích vůbec netají radikální ideologií. V reportáži to uvádí televize RTL. Německé policejní odbory DPolG k tomu uvedly, že země ztratila kontrolu nad hranicemi, kterou musí získat zpět.
Británie hoří. Posledních několik dnů jsme svědky demonstrací, rabování, násilností, pokusů o vraždu a napadání policistů v mnoha britských městech. Nepokoje zachvátily třeba Hull, Belfast, Southport, Blackpool a mnoho dalších.
Globální značky nečelí jen hrozbě recese. Jak vychází z aktuálních dat za první pololetí roku 2024 značky jako Starbucks či KFC čelí poklesům tržeb v řadě muslimských zemí. A to především kvůli bojkotu ze strany místních obyvatel v souvislosti s válkou v Gaze. V Malajsii dokonce vláda slíbila zřízení komise, které identifkuje západní produkty, jejichž výrobci podporují Izrael. A západním firmám se nedaří bojkot místních zlomit ani letáky o apolitičnosti firem.
K sérii nepokojů vyvolaným vraždou tří dětí v Southportu, které v posledních dnech sužují Anglii, přibylo napadení hospody "The Clumsy Swan" v Birminghamu. Útočili muslimové, proti nimž mířily víkendové pochody proti migraci. Z místa útoku, který se měl odehrát v pondělí večer, se objevily videa na sociálních sítích. K nepokojům došlo i v dalších městech včetně Belfastu, Darlingtonu nebo Plymouthu.
Ve Velké Británii pokračovaly nepokoje, které bezprostředně vyvolala vražda tří dětí v taneční škole v Southportu. Tu podle všeho spáchal před týdnem sedmnáctiletý mladík Axel Rudakubana, které se podle úřadů narodil ve velšském Cardiffu rwandským rodičům. Mladík při děsivém útoku zabil tří dívky a několik dalších vážně zranil. Vražda malých dívek vyvolala v několika anglických městech opakované demonstrace. Jejich účastníci protestovali proti bezbřehé britské přistěhovalecké politice i proti vzrůstající muslimské populaci.
Neobvyklý justiční případ probíhá v německém Düsseldorfu. Muslimská masérka Miriam Mohammadová předložila u Nejvyššího správního soudu Severního Porýní-Vestfálska žádost, aby dostala výjimku a mohla řídit v nikábu. V celém Německu totiž platí zákaz řízení automobilu v oděvu, který řidičovi zakrývá obličej. Důvodem je bezpečnost silničního provozu, ochrana zdraví a dokumentace silničních přestupků. Tento zákon se muslimka již čtyři roky snaží zrušit či změnit, ale zatím marně, píše deník Bild.
Rouven L., narozený roku 1994, nemohl tušit, jaká smrt jej čeká. Moderní lidé, žijící mezi mrakodrapy, rychlovlaky a neustálým pulzováním gigabitů proudících optickými kabely, vesměs s konceptem svaté války vůbec nepočítají: jejich strašákem je rakovina, infarkt a dopravní nehody. Nicméně osud tomu chtěl a německý policista se uprostřed kulis modernity stal obětí džihádu. Jevu pocházejícího z dob, kdy starý svět ještě neznal Ameriku, Amerika zas nic nevěděla o starém světě a vůbec nikdo ještě neznal pojmy jako „železnice“ nebo „brýle“.
Páteční útok na pravicového aktivistu a odpůrce islámu Michaela Stürzenbergera v německém Mannheimu přinesl řadu zraněných a to včetně policisty, kterého útočník podle záběrů několikrát pobodal zezadu do krku. Podle německého deníku Bild se mladý policista nachází v kritickém stavu a jeho naděje na přežití zůstávají velmi malé, naživu ho udržují přístroje. Zároveň se objevují pochybnosti ohledně samotného policejního zákroku, při němž se útočníkovi podařilo pokračovat v agresi.
Pokoj 101 je pokojem lásky. V podání George Orwella a jeho románu 1984 to znamená, že tam zakusíte svá největší muka. Pro protagonistu románu Winstona Smithe jsou tím nejhorším krysy. Salman Rushdie se vždy nejvíc obával oslepnutí. Když před několika lety onemocněl na levé oko a zrak mu začal slábnout, zmocnila se ho panika. Co když už brzy nebude moct číst ani psát? Tou dobou nemohl tušit, co si pro něho nachystal jeden černě oděný mladý muž, který v rozhovoru pro New York Post uvedl, že britsko-indického spisovatele „fakt hodně nemá rád“.
V sobotu odpoledne se v centru německého Hamburku znovu sešli na demonstraci radikální muslimové z uskupení Muslim Interaktiv, kteří opět chtějí dát najevo své názory na budoucnost Německa. Naposledy požadovali mimo jiné zavedení chalífátu. Soudní zákaz protestu zřejmě nebyl možný, informoval deník Bild.
Normálně jsou o tom, kdo má mít na starosti vývoz popelnic, místo toho hlavním tématem byla válka v Gaze. I tak by se daly popsat právě proběhlé anglické komunální volby. Ty byly letos obzvláště ostře sledované. Parlamentní volby musí proběhnout nejpozději v lednu příštího roku, ale je možné, že nastanou i dříve. Jedná se tak možná o poslední příležitost, jak otestovat náladu obyvatelstva před vrcholem volebního cyklu.
„Chceme chalífát!“ křičeli účastníci demonstrace v německém Hamburku, převážně mladí muži, ale i nezanedbatelné množství řádně zahalených a stranou stojících mladých žen. Jsou-li lidé ochotni sejít se kvůli něčemu na ulicích a křičet to nahlas, je záhodno jim věřit. Máme tedy i v sousedním Německu určitý kontingent lidí, kteří chtějí chalífát, islámský náboženský stát, jehož posledním neúspěšným vtělením byl ISIS v Iráku a Sýrii.
Víkendová demonstrace radikálních muslimů v severoněmeckém Hamburku, při které účastníci požadovali zřízení chalífátu, pobouřila politiky. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová na síti X napsala, že kdo žádá chalífát, je v Německu na špatné adrese. Poslanec opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Christoph Ploss vyzval k rychlému zakázání radikálního islámského uskupení Muslim Interaktiv, ke kterému mají blízko organizátoři hamburského protestu.
V německých školách zuří náboženská válka mezi muslimskými a křesťanskými dětmi. Podle policisty, který se zabývá politicky motivovanými trestnými činy, stoupá počet křesťanských dětí, které konvertují k islámu kvůli tomu, aby už ve škole nebyly za outsidery.
Kriminologický výzkumný ústav Dolního Saska (KFN) zjišťoval, co si mladí muslimové žijící v Sasku myslí o Německu. Ve studii se ptal na vztah k zákonům, teokracii a násilí. Podle sociologa Carla Philippa Schrödera z KFN výsledky dávají důvod k obavám, informoval v sobotu deník Bild.
