Kriminologický výzkumný ústav Dolního Saska (KFN) zjišťoval, co si mladí muslimové žijící v Sasku myslí o Německu. Ve studii se ptal na vztah k zákonům, teokracii a násilí. Podle sociologa Carla Philippa Schrödera z KFN výsledky dávají důvod k obavám, informoval v sobotu deník Bild.
V Evropě si klademe otázky, nakolik je možné soužití různých kultur a náboženství, zda není naše vlastní kultura v nebezpečí a co čekat od budoucnosti. Mnozí žijí v přesvědčení, že takovou situaci zažíváme poprvé v historii. A právě proto existuje stará literatura, abychom v ní nacházeli příběhy o tom, jak podobným situacím čelili naši předkové. Odpovědi nabízejí třeba eposy a hrdinská vyprávění – antická, germánská, severská, samozřejmě i česká. Ale jak o světě vypráví hrdinská literatura byzantská, jejíž příběhy se odehrávají právě na hranicích mezi křesťany a muslimy? O tom hovoří literární historička Markéta Kulhánková.
Britský vysokoškolský učitel zabývající se islámem Mohammed Hijab označil v britské TalkTV bývalého britského premiéra Winstona Churchilla za „válečného zločince“. Proti tomuto tvrzení se v pořadu Pierse Morgana tvrdě ohradil rabín Shmuley Boteach, podle kterého zachránil Churchill svět před nacistickým terorem. Hijab také označil izraelského prezidenta Isaaca Herzoga za „slizštějšího než lubrikanty, které prodává v sexshopu své dcery“. Informuje například server Daily Mail.
Od vystoupení vysokého představitele islamistického radikálního hnutí Tálibán, lékaře Abdula Bari Omara v mešitě v Kolíně nad Rýnem se distancovala organizace Ditib spravující kolínskou mešitu i německé úřady. Ministerstvo vnitra uvedlo, že na jméno vysoce postaveného úředníka afghánského Úřadu pro potraviny a léky nebylo vydáno žádné vízum. Pravděpodobný postup, jak se Omar do Německa dostal, popsali mj. na základě jeho profilu na sociální síti X redaktoři německého deníku Bild.
Na TikToku se stal virálním desítky let starý dokument, který údajně napsal arabský terorista Usáma bin Ládin nazvaný „Dopis Americe“. Dokument se šíří mezi mladými Američany a někteří z nich dokonce s částmi bin Ládinova dopisu souhlasí, píše web Newsweek. V dopise, který měl bin Ládin napsat v roce 2002, zakladatel al-Káidy vysvětluje svoji ideologii, která ho vedla k organizování teroristických útoků na New York a Washington z 11. září 2001.
Nic nemůže porazit něco, tak by se dalo shrnout poselství článku známé intelektuálky Ayaan Hirsi Aliové. Tato známá kritička islámu a členka okruhu radikálních bezvěrců známých jako Noví ateisté na webu Unherd oznámila, že se považuje za křesťanku. Není to jen popis její osobní konverze, ale také výzva, aby Západ znovunalezl své židovsko-křesťanské kořeny.
Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin počátkem týdne obvinil francouzského fotbalového reprezentanta a držitele loňského Zlatého míče Karima Benzemu z vazeb na Muslimské bratrstvo, organizaci, která mimo jiné usiluje svou politikou o islamizaci Evropy. Darmanin současně upozornil, že Benzema nyní veřejně podpořil Palestince a neodsoudil útoky na Izrael. Obvinění známého fotbalisty vyvolalo ve Francii rušnou politickou debatu. Banzema, původem z Alžírska, oznámil, že chystá na ministra žalobu.
Málokterá země na světě se mění tak rychle jako Saúdská Arábie. Země, kde leží nejsvatější místa islámu, byla dlouho jednou z nejzaostalejších teokracií na planetě, se kterou se mohl rovnat snad jenom Tálibán nebo Islámský stát. Samozřejmě, na rozdíl od Tálibánu či Islámského státu měla Saúdská Arábie hodně peněz z prodeje ropy a to se odráželo i na jejím mezinárodním postavení „váženého spojence v boji proti terorismu“. Jako kdyby 15 z 19 útočníků na World Trade Center nebyli Saúdové.
Po sérii žhářských útoků na belgické školy se očekává, že se vláda bude snažit uklidnit situaci. Mají podezření, že útoky na šest vzdělávacích institucích souvisejí s programem sexuální výchovy, který v posledních týdnech vyvolal řadu kontroverzí. Na stěnách několika budov byla v tomto smyslu nastříkána hesla, informoval server Bild.
Dánská vláda, jinak ve věcech migrace a kulturního vývoje celkem rozumná, se rozhodla k těžko uvěřitelnému kroku: navrhne zákon, jenž by veřejné pálení svatých textů prohlásil za trestný čin a trestal jej potenciálně i vězením. Už i pokuta by byla dost špatná, ale vězení? Oficiálně se mají chránit různé svaté texty, bible, tóra i korán, ale prakticky jde samozřejmě jen o ten korán. Žádné jiné náboženství totiž mír v Dánsku a bezpečnost dánských občanů v cizině neohrožuje. Veškeré to pokorné přihrbení před tyrany a jejich korány se týká islámu.
Francie zakáže ve státních školách nošení abáji, tedy dlouhého oděvu zakrývajícího celé tělo, který oblékají některé muslimky. Před začátkem školního roku to podle agentury Reuters oznámil ministr školství Gabriel Attal. Okázalé nošení jakýchkoli náboženských symbolů ve školách ve Francii platí už od roku 2004. „Rozhodl jsem, že nošení abáji ve škole už dál nebude možné,“ řekl Attal v rozhovoru, který odvysílala televizní stanice TF1.
Maroko na neurčitou dobu stáhlo ze Švédska svého velvyslance poté, co ve středu Iráčan před největší mešitou ve Stockholmu pošlapal a zapálil korán. Incident odsoudily také další země z oblasti Blízkého východu a severní Afriky či radikální hnutí Tálibán, které vládne v Afghánistánu. Jordánsko si předvolalo švédského ambasadora v Ammánu, informovaly ve čtvrtek agentury AFP a Reuters. Marocké ministerstvo zahraničí si již ve středu předvolalo švédského chargé d´affaires.
Pouhých několik tisíc kilometrů od nás, totiž v subsaharské Africe, mají lidé úplně jiné problémy, než jsou nepatrné posuny v teplotě atmosféry, genderová identita, bezlepkové potraviny nebo muka vybírání mezi Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem. Nejmladší stát světa, Jihosúdánská republika, se od Súdánu odtrhl v roce 2011, avšak teprve před dvěma lety země došla určitého klidu. Odtržení tohoto území je příběhem osamostatnění křesťanských kmenů a obranným reflexem proti islamizaci ze strany většinově arabského Súdánu (někdy severního Súdánu).
Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protivládních protestů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA. Podle ní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí mluvil o konci mravnostní policie na sobotním náboženském setkání ve městě Kom. Mezi úkoly mravnostní policie patřil mimo jiné i dohled nad dodržováním náboženských pravidel včetně nošení šátků na veřejnosti.
Letošní mistrovství světa ve fotbale bude poprvé v historii bez alkoholu. Katarští činovníci tak poměrně nečekaně rozhodli v pátek ráno.
Íranská lezkyně Elnáz Rekábíová, která o víkendu závodila v Jižní Koreji bez zakryté hlavy, se vrátila do Íránu. Před letištěm v Teheránu, kam lezkyně ve středu v ranních hodinách přiletěla, jí kromě rodiny vítaly davy příznivců, kteří jí provolávali slávu a skandovali „Elnaz je hrdinka.“ Incident se odehrál v atmosféře protestů po celém Íranu kvůli smrti mladé dívky Mahsy Amini.
Studentky univerzity v Teheránu volaly na prezidenta Ebráhína Raísího, který v sobotu univerzitu navštívil, aby zmizel . Informovala o tom agentura Reuters. V Íránu pokračovaly protesty, jež začaly v září kvůli úmrtí mladé Íránky v policejní vazbě. Podle svědků dnešní akce v metropoli protestující házeli na policisty i na budovy zápalné lahve. Proti lidem demonstrujícím u univerzity Šaríf policisté použili slzný plyn.
Íránští strážci ctnosti národa, kteří mimo jiné dohlížejí na to, aby ženy nosily na hlavě zákonem předepsaný islámský šátek, odchytili před několika dny na ulici mladou dívku. Nebyla prostovlasá, ale podle názoru strážců měla šátek špatně nasazený. (Hodně Íránek hraje s režimem nebezpečnou hru na to, kolik vlasů si ještě můžou dovolit ukázat, aby je nezatkli.) Bohužel to tentokrát neskončilo jen pokutou, ale smrtí.
Kde byl v pátek pobodán Salman Rushdie? Na venkově: Chautauqua je dvě stě sedmnáct let staré městečko zhruba o velikosti východočeské Police nad Metují či Králíků z téhož kraje, vysočinské Jaroměřice nad Rokytnou nebo středočeských Zdic. Má čtyři tisíce obyvatel a rozkládá se na západním břehu stejnojmenného jezera nedaleko západní hranice státu New York. Zkrátka díra v lesích kdesi v Americe, kde se nic neděje, řeklo by se. Jenže chyba lávky: je to domov velkého vzdělávacího festivalu, který se tu začal pořádat už v roce 1874.
Smrtí Ajmana al-Zaváhirího odchází ze scény generace džihádistů spojená s velkými útoky na západní cíle. Všichni jejich organizátoři jsou buď mrtví, nebo ve vězení. Ale i ideologicky je to konec éry. Zaváhirí určitě patří do galerie nejodpornějších postav moderních dějin, ale má v ní zvláštní postavení. Byl nesmírně vlivný a je za ním dlouhá řada zločinů, ale zároveň byl v tom, co si vytkl, neúspěšný. Jeho podíl na útoku na Dvojčata je teď Američany z pochopitelných důvodů zveličován, ale ve skutečnosti svou chřadnoucí organizaci sloučil s Usámovou al-Káidou shodou okolností jen pár měsíců před 11. září.
Francouzské město Grenoble uvolnilo pravidla týkající se plaveckých úborů ve veřejných bazénech, takže od června se budou smět ženy koupat i v jednodílných plavkách zahalujících celé tělo, takzvaných burkinách, nebo naopak bez horního dílu plavek s odhalenými ňadry. V pondělí o tomto kontroverzním kroku rozhodla rada města. Ve Francii téma burkin, které z náboženských důvodů nosí některé muslimky, rozděluje společnost a vyvolává ostré debaty.
"Udeřte tvrdě a rychle, to je to, po čem živí i mrtví volají.“ Slavný alžírský spisovatel Boualem Sansal v pátečním rozhovoru pro deník Le Figaro vyzval Francii k rozhodné, tvrdé a nekorektní akci, k „velkému zvratu“, který má podle něj jedině šanci zachránit Francii před „libanonizací“ nebo „alžírizací“ země. Sansal, který získal Cenu za arabský román, a kterému v češtině vyšly dvě knihy, tak učinil v době výročí teroristického masakru v pařížském klubu Bataclan a běžícího soudního procesu s jeho pachateli.
Dvě starověké orientální říše před dvěma a půl tisíci let napadly tehdejší židovské státy a odvlekly jejich obyvatele na východ. V roce 2021 tyto události z učebnic dějepisu dostaly nový politický význam, nikoli poprvé. Tentokrát se týkají Iráku a Afghánistánu. Krátce poté, co se hnutí Tálibán dostalo znovu k moci, začalo usilovat o mezinárodní legitimitu. Nový Afghánistán je prý ochoten navázat vztahy s jakýmkoli státem, v výjimkou Izraele.
Zdánlivá liberalizace poměrů v Afghánistánu Tálibánu příliš dlouho nevydržela. Jeden z nejvýše postavených hnutí, bývalý šéf náboženské policie Tálibánu Mullah Nooruddin Turabi totiž oznámil, že se v zemi obnoví popravy anebo useknutí končetiny jako formy trestu. Turabi, v jehož gesci je nyní vězeňství, se nechal slyšet, že takové tresty jsou „nutné k zajištění bezpečnosti“. Podle něj je možné, že se nebudou provádět na veřejnosti jako během dřívější vlády Tálibánu v 90. letech.
Předseda Pirátské strany a kandidát koalice Piráti+STAN na premiéra Ivan Bartoš se krátce před volbami ohradil proti ilegální migraci. Varoval před situací v západní Evropě a upozornil na problém no-go zón, tedy míst, kterým se lidé vyhýbají. Řekl to na rádiu Impuls. Nynější Bartošovo vyjádření je tak v kontrastu s jeho více než deset let starým výrokem, kdy prohlásil, že s muslimskou Evropou nemá problém.
V Německu se schylovalo k teroristickému útoku ze strany islamistů na židovskou komunitu. Čtyři lidé, včetně šestnáctiletého mladíka, jsou podezřelí, že chtěli výbušninami zaútočit na synagogu ve městě Hagen během oslav svátku Jom Kipur. Místní židovská obec z obavy o zdraví věřících pro jistotu odvolala všechny plánované bohoslužby, informuje Die Welt.
Šéf teroristické organizace al-Káida Ajmán Zavahrí se objevil na novém videu zveřejněném u příležitosti 20. výročí teroristických útoků z 11. září, píše agentura AP. Od konce loňského roku se přitom šíří spekulace, že zemřel. Z videa podle analytiků nicméně není jasné, zda bylo pořízeno nedávno. Teroristické útoky na USA si 11. září 2001 vyžádaly skoro 3000 obětí. K akci se posléze přihlásil Zavahrího předchůdce Usáma bin Ládin a jeho organizace al-Káida.
Ti, kteří se narodili po teroristických útocích z 11. září 2001, nemají vzpomínky, které by utvářely jejich pohled na tento temný den. Názor si tak tvoří na základě vzdělání, ať formálního či neformálního. Redaktoři listu The New York Times (NYT) se snažili zjistit, jak se o útocích a válkách, které po nich následovaly, vyučuje v různých zemích. Zkoumali učebnice a hovořili s pedagogy. Zejména však chtěli hovořit přímo s mladými lidmi, kteří se narodili po útocích.
Od atentátů z 11. září uplyne zítra dvacet let, což je dost na to, aby člověk, který tehdy s úžasem sledoval ono „peklo v přímém přenosu“, pozapomněl, oč vlastně šlo a co tomu předcházelo. Pomineme-li šílence, fantasty a duševně nemocné, kteří vědí, že si to Američané spolu s Mosadem udělali sami, zůstalo především vědomí nějakého „velkého třesku“, přelomového výbuchu, jenž uzavřel jednu kapitolu dějin (docela nadějnou) a otevřel dveře k návratu do barbarství, úzkosti a iracionální krutosti.
Novozélandský maloobchodní řetězec Countdown oznámil, že po pátečním útoku islamisty na zákazníky stáhl z regálů svých supermarketů nože a nůžky. Podle úřadů islamistický extremista i přes sledování policií pobodal šest lidí v jednom z obchodů společnosti. Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová upřesnila, že při útoku bylo zraněno dohromady sedm lidí a stav tří z nich je kritický. Policie útočníka záhy po činu zastřelila.
