Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, pomáhá i růst firem jako je Agrofert

Stát letos vybírá historicky nejvíce peněz z daní, čeká také na rekordní příjem z dividend ČEZu, přesto nadále podle ekonomů hrozí schodek ve výši i 350 miliard korun. České státní kase pomáhají rekordní zisky nejen právě firmy ČEZ, ale také dalších velkých společností, včetně například Agrofertu, který loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Celkem stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že daňové příjmy nemohou v polovině roku dosahovat poloviny jejich předpokládané výše za celý rok.

„Nepodlehnout uspokojení.“ Vláda o letošních škrtech rozhodne během července

Vláda Petra Fialy (ODS) o nutnosti případných letošních škrtů rozhodne během července. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při zveřejnění informace, že schodek rozpočtu po půl roce činí 215,4 miliard, což je o desítky miliard lepší výsledek než se ukazovalo po květnu. Na celý rok je schválen schodek ve výši 295 miliard, experti odhadují, že bude s největší pravděpodobností překonán – podle ekonomů by měl dosáhnout 350 miliard.

Stát po půl roce hospodaří se schodkem přes 215 miliard, za měsíc se snížil o desítky miliard

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 215,4 miliard korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 251,4 miliard. Červnové hospodaření rozpočtu přineslo oproti tradičně slabému květnu výrazné zlepšení o rovných 56 miliard korun. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda červnový pokles schodku očekávala, zůstává nicméně obezřetná. Na celý letošní rok je schválen deficit ve výši 295 miliard,

Konec tankovacího ráje? Miliardy do rozpočtu z daně na naftu se zatím odkládají

Poslanci v pátek kvůli sporům o evropské migrační dohodě navzdory očekávání neschválili zvýšení spotřební daně z motorové nafty na původní úroveň. Ta měla stoupnout už od srpna, a to o 1,5 koruny na litr. Nižší daň na naftu i benzin platila od loňského léta, kdy ji kabinet Petra Fialy prosadil jako úlevu kvůli loňským vyšším cenám pohonných hmot, které rozhýbala válka na Ukrajině. Problémem ale je, že státu tak každý měsíc utíkala asi miliarda, vzhledem k nejisté situaci v dolní komoře parlamentu je ale otázkou, kdy ke schválení dojde.

Češi se podle vlády musí připravit na konflikt. Dvě procenta na obranu jsou „pomyslnou podlahou“

„Česko není v bezpečí; Česká republika se musí připravovat na reálnou hrozbu konfliktu,“ nejen takové formulace se poprvé objevují v Národní bezpečnostní strategii, kterou vláda tento týden schválila. Dokument, který má zastřešovat snahu státu na poli bezpečnosti obsahuje několik novinek. Poprvé se v něm mluví o celospolečenské participaci na obraně či o bezpečnosti ve vesmíru. Rusko je také poprvé jmenováno jako přímá hrozba pro Českou republiku a pro mezinárodní řád.

V divadle místo na vládě. Na tiskovce k balíčku za Stanjuru museli odpovídat ostatní

Kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu na svém jednání projednal a schválil zásadní bod pro českou ekonomiku – takzvaný konsolidační balíček. Na následné tiskové konferenci nicméně chyběl strůjce balíčku, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který navíc sliboval, že vláda bude veřejnosti svědomitě vysvětlovat, proč je balíček důležitý a proč se musí přijmout. Není to poprvé, co Stanjura na tiskovou konferenci, na níž by měl představit svůj zásadní bod, nepřišel.

Vláda schválila konsolidační balíček. Ministři do něj zasahovat nechtěli

Vláda ve středu schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí, včetně připojené novely zákona o hazardních hrách. Na twitteru to napsal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), tweet ale po několika minutách smazal. V textu neupřesnil, zda ve středu kabinet balíček nějak upravoval. Ministři před jednáním nevylučovali možnost technických změn, zásadně ale do balíčku zasahovat nechtěli. Konsolidační balíček obsahuje opatření, která vyžadují legislativní změny.

Šéf pošty vloni bral 5 milionů, odměny ve státním sektoru často přesahují platy

V době, kdy se vedou pravidelné debaty o potřebě snižovat státní výdaje, vyšly statistiky o výši platů a odměn ve státní správě za loňský rok. Z dat sesbíraných organizací Hlídač státu pro její projekt Platy úředníků vyplývá, že největší platy v roce 2022 brali šéfové České pošty nebo Správa železnic, podobné to bylo i s bonusy nad rámec základního platu.

Čekání na rozpočtový zázrak

Státní rozpočet se propadá do čím dál vyšších schodků. A s každým dalším měsícem a dalším zveřejněným výsledkem reálného stavu výdajů a příjmů státu se propadá i důvěra. Koaličních stran vůči sobě navzájem. Ekonomů a dalších pozorovatelů stavu státních financí k tomu, že ministr financí Zbyněk Stanjura ještě vůbec sedí za volantem a je schopen vývoj státních financí řídit. A navrhnout vládě zákroky, na nichž by se realisticky byla schopna dohodnout, aby dostala výdaje státu pod kontrolu. To, co stát stahuje do hlubokých dluhů, totiž nejsou chybějící příjmy. Ty v zásadě kopírují vývoj ekonomiky i inflace.

Valná hromada ČEZ schválila rekordní dividendu 145 Kč za akcii, státu přitečou desítky miliard

Valná hromada energetické společnosti ČEZ schválila v pondělí večer výplatu dividend ve výši 145 korun za akcii, jak navrhovalo ministerstvo financí. Jedná se o rekordní výši dividendy, která vychází z loňského rekordního zisku. Letos tak stát získá na dividendách ČEZu rekordních 54 miliard korun. Výplata má podle očekávání MF pomoci zachránit letošní státní rozpočet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí odpoledne novinářům řekl, že peníze půjdou na pomoc s energiemi.

Zvrácené české šetření. Stát v krizi dál vyplácí příplatky za desítky tisíc

Poté, co vláda ustoupila od svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců, zůstavají velkou neznámou osobní odměny a příplatky, které zaměstnanci dostávají nad rámec základního tabulkového platu. Velký úsporný balíček totiž sice počítá se snížením celkové částky určené na platy a další odměny alespoň o 2 procenta, podle ministerstva financí je ale na každém resortu, kde si škrtne. Aktuální situace je přitom taková, že si na některých ministerstvech přijdou lidé v bonusech na tisíce, případně i více než 10 tisíc korun.

Fiala vyslal signál. Teď budou instituce vnímat jako cílový deficit 270 miliard, míní expert

Vláda schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá prozatím se schodkem 235 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně doplnil, že deficit se bude pohybovat někde mezi 235 a 270 miliardami. Druhé číslo zmínil už minulý týden ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky nicméně řada veřejných institucí bude počítat s tím, že cílový deficit je právě 270 miliard.

Úsporné plány splaskávají. Stanjura vycouval ze snížení platů státních zaměstnanců

V debatách o výsledné podobě schodku státního rozpočtu lehce zapadlo, že vláda ve středu vycouvala ze svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců. Ty se v rámci úspor měly snižovat o 5 procent, kabinet je ale ponechá na úrovni letošního roku. Opět se tak na výdajích státu bude šetřit méně, než se avizovalo. Ministerstvo financí nyní počítá jen s tím, že se lehce sníží celková výše částky, která jde na platy a další odměny.

Starostové: Stanjura nekomunikuje, jsme nervózní. Sahat na lidi už nebudeme.

Státní rozpočet bobtná, schodek na letošní rok ani ne v polovině roku dosahuje závratné výše a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přichází se stále novými úspornými balíčky a plány, kde škrtat. Komunikace je ale chabá, informací málo, což vadí především koaličním Starostům. Ti říkají, že nechtějí nabourávat existující dohody, ze stylu práce resortu financí jsou ale dost nervózní.

235 až 270 miliard schodku na příští rok. Od ledna budeme v minusu 90 miliard, říká Stanjura

Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi schválenými 235 miliardami korun a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu.

Stanjura: schodek pro rok 2024 navrhujeme na 235 miliard, půjdeme nad rámec balíčku

Navrhujeme schodek rozpočtu na příští rok ve výši 235 miliard korun, půjdeme drobně nad rámec schváleného konsolidačního balíčku. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr FIala (ODS) následně doplnil, že se bude jednat v rámci schodku 235 až 270 miliard. V posledních týdnech se hovořilo o různých variantách schodku. Národní rozpočtová rada (NRR) přitom varuje, že realita rozpočtu pro rok 2024 se bude odrážet od výsledku letošního hospodaření, který je ale zatím velmi nejasný. Rozpočet předloží vláda sněmovně v září.

210, 235 či 270 miliard... Vláda projedná rozpočet na příští rok, čeká se opět závratný deficit

Tři částky za padly za poslední měsíc a půl v souvislosti s možným schodkem rozpočtu v roce 2024. Naposledy mluvil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) o 270 miliardách, konsolidační balíček měl přitom zaručit výrazně nižší deficit pro příští rok ve výši 210 miliard. Rozpočet na příští rok projedná ve středu vláda. Ministerstvo financí předkládá vládě materiál v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech.

O tisíce ročně si domácnosti pohorší po přijetí balíčku. Mírně ušetří jen na DPH

Průměrná domácnost v Česku by po devíti větších daňových změnách z vládního balíčku ročně přišla o 7614 korun. Nejméně by se chystaná opatření měla v průměru dotknout seniorů, nejvíce úplných rodin s dětmi. Největší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění. Vyplývá to z analýzy dopadů na domácnosti, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). V Česku je 4,49 milionu domácností. Průměrná domácnost má 2,29 členů.

Vláda čeká na daň z příjmu právnických osob, o dividendách ČEZu se rozhodne na konci června

Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních dnech intenzivně řeší, co dělat s letošním rozpočtem. Naprosto zásadní jsou přitom příjmy z daně z příjmu právnických osob či z dividend ČEZu. Naopak spotřeba domácností v prvním čtvrtletí výrazně zaostávala oproti původním predikcím, nyní se očekává oživení, ale celkově bude letos spotřeba vychýlená spíše negativně a rozpočtu tak nepomůže, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Valná hromada ČEZu, která rozhodne o výši dividendy, se uskuteční 26. 6.

Stanjurova slabá pozice. Vláda není schopná rychle ušetřit ani pár miliard

Stát nemá šanci udržet letošní plánovaný schodek. Už na konci května dosahoval 271 miliard korun, což je nejvíce od vzniku samostatné republiky. Za celý rok ho přitom vláda optimisticky plánovala na 295 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sice nadále odmítá, že se bude muset výše deficitu navýšit, slíbil ale, že stát už letos ušetří alespoň dvacet miliard na výdajích. Jednotliví ministři se však nechtějí svých prostředků lehce vzdát a škrtat v dotacích. Proto se rozhodnutí o škrtání posouvá, ačkoliv dvacet miliard rychlý růst schodku stejně příliš nezachrání.

Deficit příštího rozpočtu zase vzrostl. Vláda za měsíc zvýšila odhad o 60 miliard

Vláda by se chtěla v příštím roce dostat na deficit státního rozpočtu ve výši 270 miliard. Po jednání kabinetu to ve středu řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Jde o 60 miliard vyšší deficit, než o jakém vláda hovořila, když v květnu představovala konsolidační balíček. V původním návrhu rozpočtu na příští rok se pak mluví o 235 miliardách.

Zase vyšší schodek. Vláda se chce příští rok dostat k deficitu 270 miliard

Vláda schválila rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí ČR na léta 2024–2026. Dokument ostře kritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). O návrhu rozpočtu na příští rok vláda nejednala, protože byli tři členové vlády omluveni, diskuse se čeká příští týden, cílem by ale měl být deficit ve výši 270 miliard. Řekl to ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Proběhla také „otevřená a konstruktivní“ diskuse o letošních škrtech, řekl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Stanjura má problém. Rozpočtová rada ostře kritizuje jeho plány s rozpočtem

Národní rozpočtová rada (NRR) se ostře ohradila proti Rozpočtové strategii, kterou připravilo ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS). Za „politováníhodné“ označila NRR mimo jiné to, že Stanjura předložil strategii o více než měsíc později, podle zákona má být předložena do konce dubna. Schodek rozpočtu má podle tzv. výdajových rámců klesnout pod hranici 200 miliard až v roce 2026. Vyplývá to z ze stanoviska Národní rozpočtové rady k rozpočtové strategii na roky 2024- 26, kterou má Echo k dispozici.

Fialova vláda jede na autopilota

Vládní koalice si ve sněmovně schválila, že letošní schodek státního rozpočtu bude 295 miliard korun. Máme za sebou pět měsíců a už za ně dosahuje 271 miliard korun. Tomu, že svůj vlastní a vůbec nejdůležitější zákon, jímž státní rozpočet je, dodrží, už nevěří vůbec nikdo. Včetně Národní rozpočtové rady. „Již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je krajně ohroženo, respektive je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ píšou v aktuálním komentáři radní.

Nejhorší schodek v historii? Zavažme výdaje, novela možná nebude nutná, doufá koalice

Konečná výše deficitu může o desítky miliard překonat schválený limit letošního státního rozpočtu. Opakovaně na to upozorňují ekonomové a v posledních dnech i vládní politici. Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR u Světové banky Jana Matesová dokonce míní, že Česko má nakročeno k dosud nejhoršímu schodku. Vláda nicméně nechce novelizovat letošní rozpočet, kromě hledání škrtů by ale mohla přistoupit k zásadnímu rozpočtovému opatření – vázání výdajů.

Přehledně: na čem stát od příštího roku sebere lidem víc peněz

Vládní konsolidační balíček ještě zdaleka není schválený, ze strany opozice lze ve sněmovně čekat dlouhé obstrukce. Ministerstvu financí se hroutí plán dodržet schodek rozpočtu, vzhledem k tomu, že jsme plánované konečné částky dosáhli už v květnu. Škrtat proto bude nutné začít mnohem dřív a mnohem víc. Kolem těchto plánů na snížení výdajů ale vláda mlží a stanoviska neustále mění. Na straně příjmů, tedy zvýšení daní, které začne platit od příštího roku, naopak příliš změn zřejmě nehrozí. Níže tedy přenášíme přehled daňových opatření.

Tohle se vysedět nedá. Bez zásahu půjde deficit přes 500 miliard

Po pěti měsících roku je deficit státního rozpočtu na 295 miliardách korun. Tam, kde měl být podle parlamentem schváleného rozpočtu po měsících dvanácti. Je zcela zřejmé, že zákon o státním rozpočtu se vládě Petra Fialy v žádném případě nepodaří dodržet. S přizpůsobením se realitě ale stále váhá. Ještě před pár týdny tvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura, že bude líp. Že do státního rozpočtu přijdou desítky miliard z příjmových daní, které odvedou firmy, a že rozpočtu pomůže i daň z mimořádných zisků energetik a bank.

Státní rozpočet zřejmě překročí naplánovaný schodek. Možnosti úspor jsou omezené

Dodržení naplánovaného schodku státního rozpočtu 295 miliard korun je krajně nepravděpodobné, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Možnosti dodatečných úspor v rozpočtu jsou podle ní omezené. Státní rozpočet byl ke konci května v deficitu 271,4 miliardy korun a přiblížil se tak naplnění celkového plánovaného schodku. Ministři jednají o možných úsporách, dohodu chtějí najít do dvou týdnů.

Vláda letošní rozpočet měnit nechce. Zvýšení schodku by bylo selhání, říká Pekarová

Vláda Petra Fialy (ODS) nepočítá s tím, že by bylo nutné novelizovat letošní rozpočet, navzdory tomu, co říkají ekonomové. Pro deník Echo24 to řekli představitelé koaličních stran. Podle nich je nyní třeba ostře škrtat, Fialův kabinet ale ve středu odložil jednání o snižování výdajů s tím, že zatím nejsou dostatečné podklady. Jakékoliv zvýšení schváleného schodku nad úroveň 295 miliard by bylo selháním vlády, řekla deníku Echo24 šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.