Průměrná domácnost v Česku by po devíti větších daňových změnách z vládního balíčku ročně přišla o 7614 korun. Nejméně by se chystaná opatření měla v průměru dotknout seniorů, nejvíce úplných rodin s dětmi. Největší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění. Vyplývá to z analýzy dopadů na domácnosti, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). V Česku je 4,49 milionu domácností. Průměrná domácnost má podle statistického úřadu 2,29 členů.

Ústav hodnotil změny sazeb DPH, zavedení nemocenských odvodů pro zaměstnance, zvýšení progrese u daně z příjmu, odvodů živnostníkům a daně z nemovitosti, zrušení školkovného, omezení slevy na manželku či manžela a daň u alkoholu a tabáku. Opatření posuzoval jednotlivě, ne dohromady. Zaměřil se na dopad na domácnosti seniorů, jednotlivců či úplných a neúplných rodin s dětmi. Zohlednil jejich příjmy, riziko chudoby i bydlení ve vlastním či v nájmu. Analýza nepočítá se zvýšením daní firem a z hazardu, odvody u práce na dohodu, zrušením slevy u zaměstnaneckých benefitů a na studenta.

Průměrná domácnost podle analýzy na nemocenském pojištění zaplatí 2723 korun, na odvodech živnostníků 2233 korun, na vyšší dani z nemovitosti 431 korun, z alkoholu 264 korun a z tabáku 403 korun, na daňové progresi 465 korun. Po změně DPH ušetří 205 korun. Školkovné bude znamenat ztrátu 832 korun a zrušení slevy na manželku či manžela 467 korun. Celkem je to 7614 korun.

Autoři uvádějí, že se po přijetí opatření výrazně nezvedne podíl lidí, jimž hrozí příjmová chudoba. Zvýšení odvodů dopadne podle analýzy víc na lidi s vyšším výdělkem, zaplatí státu víc. Omezení slevy na manželku či manžela a zrušení školkovného pocítí nejvíc středně příjmové rodiny, zmínili autoři. „Při srovnání s disponibilním příjmem domácností se dopad opatření na české domácnosti jeví spíše jako proporcionální,“ píše RILSA.

Senioři, kteří žijí sami, by podle modelů přišli za rok po devíti daňových změnách o 990 korun. Samotný člověk v aktivním věku by měl o 4881 korun méně a bezdětný pár o 11.509 korun méně. Dopad na dvojici, z níž je aspoň jeden v důchodu, má podle analýzy činit 2521 korun. Úplnou rodinu s jedním dítětem změny připraví o 11.874 korun, se dvěma dětmi o 15.846 korun a se třemi a více dětmi o 18.881 korun. Neúplná rodina s jedním dítětem bude mít o 6138 korun méně, se dvěma a více dětmi o 4987 korun méně.

Z devíti opatření by stát podle RILSA získal 33,64 miliardy korun, ministerstvo financí počítá s 27,5 miliardy korun. O největší část se postarají zaměstnanci. Z jejich nemocenského pojištění by mělo přitéct 12,23 miliardy, spočítali experti.