Vláda by se chtěla v příštím roce dostat na deficit státního rozpočtu ve výši 270 miliard. Po jednání kabinetu to ve středu řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Jde o 60 miliard vyšší deficit, než o jakém vláda hovořila, když v květnu představovala konsolidační balíček. V původním návrhu rozpočtu na příští rok se pak mluví o 235 miliardách.

Kabinet Petra Fialy (ODS) zřejmě míří v příštím roce k dalšímu astronomickému schodku rozpočtu. Mezi řečí to na tiskové konferenci po jednání vlády, na kterou nedorazil ani sám Fiala ani ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), uvedl ministr pro evropské záležitosti Dvořák. Podle něj je částka 270 miliard výsledkem debaty o výdajových rámcích.

Ve zprávě k tzv. ozdravnému balíčku v květnu vláda psala, že opatření v balíčku obsažená umožní příští rok nastavit schodek na 210 miliard. O pár týdnů později v návrhu rozpočtu na příští rok už se jednalo o 235 miliard. Podle ministerstva financí vznikl rozdíl tím, že v první polovině května nemělo MF veškerá data, která byla k dispozici na konci května (psali jsme zde). Deficit by ale tedy podle Dvořákových slov mohl být ještě vyšší.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nabude konsolidační balíček své reálné podoby teprve v okamžiku sestavení a schválení zákona o státním rozpočtu na rok 2024. „A až parametry rozpočtu závazně určí konsolidační úsilí vlády v oblasti veřejných financí. Zároveň se toto tempo bude nakonec odpočítávat nikoli od očekávané skutečnosti roku 2023, která byla obsahem návrhu rozpočtu na letošní rok, ale od jeho skutečného plnění, které bude téměř s jistotou horší, než jaký je schválený zákon o státním rozpočtu,“ uvedla rada ve svém stanovisku. Letos je schodek rozpočtu schválen ve výši 295 miliard, experti i někteří koaliční poslanci už ale odhadují, že bude poměrně výrazně vyšší.

Analytik společnosti Deloitte Václav Franče v minulém týdnu pro Echo24 řekl, že rozpočet na rok 2023 se vyvíjí podobně jako rozpočet na rok 2021, který skončil v rekordním schodku 420 miliard. „Dvanáctiměsíční saldo aktuálně dokonce činí minus 440 miliard, byť se od března zlepšuje. Vláda letos dostane mimořádně velkou dividendu od ČEZu, ale ani ta rozpočet nespasí,“ uvedl pro Echo24 Franče s tím, že státní kasa by měla letos obdržet 44 miliard od ČEZu, meziročně o 28 miliard více, čímž by se mělo podařit stlačit deficit rozpočtu těsně pod úroveň 400 miliard. „Daň z neočekávaných zisků rozpočet rovněž nezachrání, do května se z ní nevybralo vůbec nic,“ dodal Franče.

Odhad deficitu na příští rok ve výši 235 miliard, který byl v původním návrhu MF, považoval Franče už v minulém týdnu za optimistický. „Podobně optimistický jako plán deficitu 295 miliard na tento rok. Realisticky se bude deficit spíše pohybovat okolo 300 miliard, pokud vláda neprosadí další úsporná opatření,“ dodal pro Echo24 Franče.

Ministr zdravotnictví a vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09) na tiskové konferenci uvedl, že vláda na zasedání velmi intenzivně probírala možnosti letošních škrtů, konkrétně zmínil svou spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Vláda zároveň odložila jednání o rozpočtu na příští rok. Tím se chce zabývat, až se sejde v plném složení. Projednat by ho tedy měla příští týden.

Nekonzistence s konsolidačním balíčkem

Vláda ve středu schválila rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí ČR na léta 2024–2026. Dokument ostře kritizovala Národní rozpočtová rada (NRR) Rozpočtová strategie obsahuje celkové výdaje sektoru vládních institucí a výdajové rámce státního rozpočtu (SR) a státních fondů (SF), podává informaci o výchozích finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům územních samosprávných celků a systému veřejného zdravotního pojištění. Konsolidované výdajové rámce SR a SF byly pro rok 2024 odvozeny na úrovni strukturálního salda ve výši -2,75 % HDP, tedy v souladu s novelizací pravidel o rozpočtové odpovědnosti, uvádí ministerstvo financí na svých stránkách.

Pro další roky jsou navrženy výdajové rámce, které odpovídají meziročnímu zlepšování strukturálního salda v souladu s aktuálně platnou legislativou, tj. -2,25 % pro rok 2025 a -1,75 % HDP pro rok 2026. Tato výše by měla zajistit schopnost začlenit jak priority vlády deklarované v jejím programovém prohlášení, zohlednit rizika fiskálního vývoje v roce 2023, tak i možné zapojení prostředků na investice kryté půjčkou z nástroje pro oživení a odolnost, uvádí Stanjurův resort. Výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů proto podle MF činí 2 222 miliard pro rok 2024, 2 280 miliard pro rok 2025 a 2 318 miliard pro rok 2026.

Rozpočtová strategie podle NRR není kvantitativně konzistentní s avizovaným konsolidačním úsilím vlády obsaženém ve vládním návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, který byl předložen až po schválení konvergenčního programu. „Nelze připustit, aby Rozpočtová strategie jako klíčový a závazný dokument celého rozpočtového procesu v daném roce nastavovala výdajové rámce pro vládní sektor na odlišné úrovni, než jakou předpokládá Konvergenční program ČR, když přitom vychází ze stejné makroekonomické predikce a stejného hodnocení základních parametrů vývoje hospodářství,“ uvedla NRR. Výdajové rámce jsou součástí rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí ČR, kterou ve středu projednala vláda. Více o kritice NRR jsme psali zde.

MF pro Echo24 reagovalo s tím, že chápe a respektuje roli Národní rozpočtové rady, tedy i její snahu o co nejrychlejší konsolidaci veřejných financí. „Shodujeme se rovněž v pohledu na oslabení fiskálního úsilí vlády v případě přijetí půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost, zejména bude-li půjčka financovat dotace a nikoliv návratné finanční instrumenty,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Tomáš Weiss.

K pozdnímu předložení rozpočtové strategie Weiss uvedl, že strategie je obvykle předkládána spolu s Konvergenčním programem, který však letos vláda projednala a schválila samostatně v souladu s evropskými pravidly na konci dubna. „Projednání rozpočtové strategie naopak vláda odložila, neboť ve standardním termínu na konci dubna nebyly známy zejména parametry konsolidačního balíčku a celá strategie by tak nezohledňovala rozpočtovou realitu budoucích let,“ uvedl Weiss.