Konečná výše deficitu může o desítky miliard překonat schválený limit letošního státního rozpočtu. Opakovaně na to upozorňují ekonomové a v posledních dnech i vládní politici. Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR u Světové banky Jana Matesová dokonce míní, že Česko má nakročeno k dosud nejhoršímu schodku. Vláda nicméně nechce novelizovat letošní rozpočet, kromě hledání škrtů by ale mohla přistoupit k zásadnímu rozpočtovému opatření – vázání výdajů.

Úspory v rozpočtu na letošní rok, které avizuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), mají dosáhnout zhruba dvaceti miliard korun. To ale nebude stačit ani podle ekonomů ani třeba podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka z ODS. Jak on, tak zmínění experti, například hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka či analytik společnosti Deloitte Václav Franče, se domnívají, že bez výraznějších zásahů bude schodek letošního rozpočtu asi 400 miliard korun oproti schváleným 295 miliardám.

Skopeček o víkendu na CNN Prima News řekl, že úspory budou muset být ve všech resortech, aby se neopakoval boj mezi jednotlivými ministerstvy. Také by se podle něj mělo zamezit předčasné medializaci jednotlivých kroků. „Ministr financí na úsporách už intenzivně pracuje. Jediné, co vláda nechce, je to, aby se přes média řešilo, v jaké kapitole úspora bude,“ uvedl. Skopeček by byl pro ‚zavázání‘ výdajů v jednotlivých kapitolách, které by se pak rozpouštěly v dalších měsících podle toho, jak se bude rozpočet naplňovat. Když se ukáže, že druhá polovina roku je výrazně lepší, ať to jednotlivé kapitoly utratí,“ poznamenal.

K vázání výdajů místo případné novelizace rozpočtu se přiklonil v Otázkách Václava Moravce České televize předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Ten pro Echo24 již v minulém týdnu upozornil, že schodek rozpočtu s vysokou pravděpodobností dodržen nebude. Poukázal na to, že při novelizacích lze při jejich sněmovním projednávání měnit příjmy, výdaje i schodek, což označil za riskantní. „Pokud bych dával doporučení, bylo by to spíš vázání výdajů,“ uvedl v OVM Hampl.

Zrušení superhrubé mzdy bylo neuvážené, říká šéf rozpočtového výboru

Šéf rozpočtového výboru sněmovny Josef Bernard (STAN) pro Echo24 řekl, že deficit ve výši 295 miliard už nyní není pravděpodobný. „Nutnost novely je odvislá od položky výdajů. To znamená, že je nutná, pokud nároky na výdaje budou vyšší než plánované. Problém je zejména na straně příjmů,“ řekl Bernard s tím, že varování NRR bere vážně. „Ale abychom nechodili kolem horké kaše. Od roku 2020 pokračuje neustále navyšování mandatorních výdajů státu. Oproti tomu jsme radikálně snížili příjmy zrušením konceptu superhrubé mzdy, což byl neuvážený krok s jehož důsledky se potýkáme dosud,“ dodal pro Echo24 Bernard.

Obavy pro Echo24 potvrdil i místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Vývoj státního rozpočtu mě rozhodně nenechává chladným. Konkrétním problémem je, že reálné příjmy zatím zaostávají za naplánovanými výdaji. Přestože teprve v červenci budeme znát výši příjmu z daní z právnických osob, již delší dobu říkám, že by jednotlivá ministerstva již měla šetřit oproti naplánovaný výdajům,“ řekl pro Echo24 Munzar. „Čistě z procesního hlediska není nutná novela rozpočtu, pokud výdaje nepřekročí naplánovaný rámec, ale doporučil bych vládě se zamýšlet nad využitím takzvaného vázání výdajů,“ dodal Munzar.

Ekonom Peterka z Roklenu pro Echo24 uvedl, že vázání výdajů je rozpočtové omezení, které zjednodušeně znamená, že se konkrétní výdajové položky naváží na konkrétní příjmy státního rozpočtu. „Celkový objem výdajů pro danou rozpočtovou položku, který je k dispozici, se odvíjí od skutečných příjmů rozpočtu. Když jsou příjmy nižší, pak je i objem výdajů nižší a naopak. Výhodou je, že se tímto způsobem dají snížit rozdíly mezi deficitem plánovaným a skutečným,“ popsal Peterka.

„V současné situaci by to mohlo vypadat tak, že při nižším objemu příjmů státního rozpočtu v prvních měsících roku by automaticky došlo k snížení objemu předem určených výdajů a bylo by zabráněno vyššímu než plánovanému deficitu. Například výdaje na dotaci ceny energií mohly být navázány na skutečné příjmy rozpočtu. Nevýhodou vázání výdajů je pak nepředvídatelnost vývoje dostupných peněz pro jednotlivé rozpočty, což pak komplikuje plánování jejich fungování,“ dodal pro Echo24 ekonom.

Vláda čeká na červenec

Podle ekonomického experta KDU-ČSL Michaela Kohajdy existují v současné situaci jen dvě řešení. „Pokud za současných podmínek nebude možné dodržet schodek rozpočtu ve výši 295 miliard korun, vláda a ministři musejí najít úspory pro druhé pololetí tohoto roku.“ uvedl Kohajda pro Echo24. „Druhá cesta je přijít s novelou rozpočtu a schodek navýšit. Takovou cestu však nepovažuji za vhodnou. V první polovině července bychom měli znát nejnovější data ohledně plnění rozpočtu a pak se může koalice rozhodnout, ke které ze dvou možností se přikloní,“ dodal Kohajda.

Ekonomka a členka NERV Helena Horská v České televizi uvedla, že nyní bude záležet na tom, jak se naplní zálohy daně z příjmů právnických osob. Pokud budou velmi vysoké, bude to první krok ke stabilizací státního rozpočtu, uvedla. Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR u Světové banky Jana Matesová dokonce v OVM řekla, že Česko má nakročeno k dosud nejhoršímu schodku. Doufá, že příjmy ze zdanění právnických osob budou dostatečně vysoké. Podle MF mohou také letos pomoci i dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ, příjmy z evropských strukturálních a investičních fondů včetně Národního plánu obnovy či příjmy z daně z neočekávaných zisků splatné v září a v prosinci letošního roku.

Rozpočtové úspory již v letošním roce chce premiér Petr Fiala (ODS) hledat především v provozu státu. Neměly by se naopak dotknout záležitostí „směřujících do budoucnosti“, tedy například infrastruktury. Teprve v létě podle něj bude jasné, jak bude vypadat skutečné plnění letošního rozpočtu. Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Rozpočet na rok 2023 se vyvíjí podobně jako rozpočet na rok 2021, který skončil v rekordním schodku 420 miliard korun, míní zmíněný analytik Václav Franče.