Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních dnech intenzivně řeší, co dělat s letošním rozpočtem. Naprosto zásadní jsou přitom příjmy z daně z příjmu právnických osob či z dividend ČEZu. Naopak spotřeba domácností v prvním čtvrtletí výrazně zaostávala oproti původním predikcím, nyní se očekává oživení, ale celkově bude letos spotřeba vychýlená spíše negativně a rozpočtu tak nepomůže, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Valná hromada ČEZu, která rozhodne o výši dividendy, se uskuteční 26. června, ministerstvo nečekaně navrhuje s ohledem na loňský rekordní zisk výplatu 145 korun za akcii.

Představitelé Fialova kabinetu se opakovaně zaklínají tím, že aby se dal predikovat reálný výsledek letošního rozpočtu, je třeba počkat na daň z příjmu právnických osob či dividendy ČEZu. Ekonomové přitom opakovaně upozorňují, že státní kasa letos překoná schválený deficit ve výši 295 miliard, navíc poměrně vyšší částkou. Mluví se až o 400 miliardách korun.

Mluvčí ministerstva financí Stefan Fous pro deník Echo24 připomněl aktualizovanou predikci daňových příjmů. Pro rok 2023 je očekáváno inkaso běžné daně z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji) ve výši 255,1 miliard na úrovni veřejných rozpočtů. „Inkaso bude dále ovlivněno i daní z neočekávaných zisků. Další aktualizace predikce daňových příjmů bude provedena v souvislosti s přípravou státního rozpočtu pro rok 2024. Bude zveřejněna ve druhé polovině srpna a následně posouzena výborem pro rozpočtové prognózy,“ uvedl Fous.

O výši dividendy ČEZu standardně rozhoduje valná hromada společnosti. „Do rozhodnutí valné hromady MF výši dividendy nekonkretizuje. Obecně vzato však není žádným tajemstvím, že v loňském roce vzhledem k vysokým cenám energií dosahovaly vysokých zisků firmy působící v oblasti energetiky včetně společnosti ČEZ, která je z necelých 70 % vlastněná státem,“ uvedl pro Echo24 Fous. „Příjem státu z dividendy této společnosti za loňský rok, o které konkrétně rozhodne valná hromada této společnosti naplánovaná na 26. 6. 2023, tak jistě bude výrazně vyšší než v předchozích letech,“ dodal mluvčí MF.

Dosažený zisk ČEZu skutečně indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. Ministerstvo financí však nečekaně v pátek s ohledem na loňský rekordní zisk energetické společnosti ČEZ a pozitivní výhled jejího dalšího hospodaření navrhla výplatu dividendy 145 korun na akcii. Jde o historicky nejvyšší dividendu. Vedení ČEZ navrhlo před tím vyplacení 80 procent z loňského čistého zisku, což je 117 korun na akcii.

V případě schválení návrhu ministerstva bude podle MF vyplacena dividenda ve výši celkem 78 miliard korun, což odpovídá 100 procentům očištěného konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ za rok 2022. Stát drží ve firmě akciový podíl 69,78 procenta a získá tak příjem 54 miliard korun se splatností v obvyklém termínu 1. srpna, dodalo MF v tiskové zprávě. „Ministerstvo financí, které vykonává majoritní akcionářská práva státu v ČEZ, podalo z pozice akcionáře protinávrh k rozhodnutí o rozdělení loňského zisku společnosti. O návrzích se bude hlasovat na valné hromadě, která se letos uskuteční v pondělí 26. června,“ uvedlo MF.

I v případě návrhu vedení ČEZ by šlo zatím o nejvyšší částku, jakou by společnost akcionářům vyplácela. V případě schválení návrhu vedení firmy by ČEZ akcionářům na dividendách vyplatil téměř 63 miliard korun, z toho 44 miliard korun státu. Loni představenstvo ČEZ navrhovalo dividendu 44 korun za akcii, ale stát požadoval vyšší výplatu. Ministerstvo financí pak na valné hromadě prosadilo jako největší akcionář svůj návrh na dividendu 48 korun za akcii. Stát jako majoritní akcionář získal zhruba 18 miliard korun. Dosud nejvyšší dividenda ČEZ byla 53 korun na akcii v roce 2009. Další miliardy korun pak ČEZ odvede na dani z příjmu a zřejmě také na tzv. mimořádné dani.

Spotřeba je horší oproti predikcím

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro deník Echo24 zároveň upozornil, že ve druhé polovině roku by mohlo dojít ke zvýšení spotřeby, což by také mohlo mít pozitivní dopad do státního rozpočtu. „Český člověk je z podstaty spořivý a v době krize se dokáže uskromnit. To dokládají i mezinárodní průzkumy. Nyní by ale mohlo dojít například ke zmírnění strachu z vysokých cen energií,“ uvedl Vlček s tím, že by mohl vzrůst výběr DPH.

Mluvčí MF Fous upozornil, že spotřeba domácností má výrazný sezónní průběh. „Výdaje na konečnou spotřebu domácností bývají nejnižší v 1. čtvrtletí a následně se v dalším průběhu roku postupně zvyšují. S touto sezónností MF standardně počítá. Přesto, pokud sezónně očistíme tento vývoj, počítáme v aktuální makroekonomické predikci z dubna s mezičtvrtletním růstem reálné spotřeby počínaje druhým čtvrtletím,“ uvedl Fous.

„Na druhou stranu je třeba říci, že v 1. čtvrtletí spotřební výdaje domácností zaostaly za predikcí z dubna o cca 27 miliard, za rozpočtovou prognózou ze srpna 2022 dokonce o 42 miliard. Z toho vyplývá, že rizika na spotřebu domácností považujeme za vychýlená spíše směrem dolů, tedy že spotřeba domácností je horší oproti původním predikcím a lze očekávat, že ještě poklesne,“ dodal Fous s tím, že MF očekává oživení spotřeby domácností v průběhu druhé poloviny roku 2023. což by mohlo indikovat určité proinflační tlaky. „Nicméně je třeba zdůraznit, že půjde pouze o pozvolný návrat spotřeby domácností k předcovidovým hodnotám. Spíše než o očekávané poptávkově-inflační spirále je tak relevantní hovořit o zpomalení inflace, ke které omezení nákupů domácností v první polovině letošního roku přispívá,“ dodal Fous.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka deníku Echo24 řekl, že současné makroekonomické prognózy a odhady ekonomického vývoje v druhé polovině letošního roku skutečně mluví o zlepšení hospodářské situace a růstu ekonomiky. „Za předpokladu, že nedojde k neočekávaným událostem, či naplnění globálních rizik, lze růst ekonomiky v ČR očekávat. Mezi nejvýraznější globální riziko nyní patří situace v Číně, druhé největší světové ekonomice, kde nejnovější data o zahraničním obchodu vychází pod očekávání. Problémy v Číně by se jistě postupem času propsaly i do české ekonomiky. Stejně jako kterákoliv eskalace geopolitické situace,“ uvedl Peterka.

S tím by podle něj ruku v ruce samozřejmě vzrostla nejen spotřeba, ale investice a objem zahraničního obchodu. „To by se jistě pozitivně podepsalo na výběru daní. Obávám se však, že očekávané zlepšení ekonomiky rozpočtu sice pomůže, ale určitě ho nezachrání. Meziroční růst sezónně očištěného reálného HDP by měl ve třetím kvartálu roku 2023 činit 0,6 % a ve čtvrtém pak 1,6 %. To na zásadní obrat v současném rozpočtovém trendu stačit nebude,“ dodal Peterka. „Pokud bude pokračovat oslabování inflačních tlaků, pak by očekávaný růst ekonomiky, a s tím i spotřeby, neměl vést k roztočení inflační spirály,“ míní ekonom.