Vláda schválila rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí ČR na léta 2024–2026. Dokument ostře kritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). O návrhu rozpočtu na příští rok vláda nejednala, protože byli tři členové vlády omluveni, diskuse se čeká příští týden, cílem by ale měl být deficit ve výši 270 miliard. Řekl to ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Proběhla také „otevřená a konstruktivní“ diskuse o letošních škrtech, řekl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Na tiskovou konferenci po jednání vlády nedorazil ani premiér Petr Fiala ani ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS).

Vláda by se chtěla v příštím roce dostat k deficitu 270 miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), podle kterého to byl výsledek debaty o výdajových rámcích. Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) doplnil, že vláda se chce rozpočtem na příští rok zabývat, až se sejde v plném složení. Projednat by ho tedy měla příští týden. V souvislosti s příštím rokem se původně hovořilo o deficitu 210 miliard, poté se mluvilo o 235 miliardách. Pro letošní rok je schválený rozpočet se schodkem 295 miliard korun. Ke konci května schodek činil 271,4 miliardy korun.

Rozpočtová strategie obsahuje celkové výdaje sektoru vládních institucí a výdajové rámce státního rozpočtu (SR) a státních fondů (SF), podává informaci o výchozích finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům územních samosprávných celků a systému veřejného zdravotního pojištění. Konsolidované výdajové rámce SR a SF byly pro rok 2024 odvozeny na úrovni strukturálního salda ve výši -2,75 % HDP, tedy v souladu s novelizací pravidel o rozpočtové odpovědnosti, uvádí ministerstvo financí na svých stránkách.

Pro další roky jsou navrženy výdajové rámce, které odpovídají meziročnímu zlepšování strukturálního salda v souladu s aktuálně platnou legislativou, tj. -2,25 % pro rok 2025 a -1,75 % HDP pro rok 2026. Tato výše by měla zajistit schopnost začlenit jak priority vlády deklarované v jejím Programovém prohlášení, zohlednit rizika fiskálního vývoje v roce 2023, tak i možné zapojení prostředků na investice kryté půjčkou z Nástroje pro oživení a odolnost. Výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů proto podle MF činí 2 222 miliard pro rok 2024, 2 280 miliard pro rok 2025 a 2 318 miliard pro rok 2026.

Rozpočtová strategie podle NRR není kvantitativně konzistentní s avizovaným konsolidačním úsilím vlády obsaženém ve vládním návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, který byl předložen až po schválení konvergenčních programu. Výdajové rámce stanovují plánovanou hodnotu rozpočtového schodku pro příští roky. V roce 2024 by měl být 235 miliard korun, v roce 2025 by se měl snížit na 200 miliard korun a o rok později na 175 miliard korun.

„Nelze připustit, aby Rozpočtová strategie jako klíčový a závazný dokument celého rozpočtového procesu v daném roce nastavovala výdajové rámce pro vládní sektor na odlišné úrovni, než jakou předpokládá Konvergenční program ČR, když přitom vychází ze stejné makroekonomické predikce a stejného hodnocení základních parametrů vývoje hospodářství,“ uvedla NRR. Výdajové rámce jsou součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí ČR, kterou by ve středu měla projednat vláda.

„Zatímco Konvergenční program počítá se strukturálním saldem pro rok 2024 ve výši 2,6 procenta HDP a Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů implikuje pokles tohoto salda na přibližně 1,4 až 1,5 procenta HDP, samotná Rozpočtová strategie se záměry konsolidace v tomto rozsahu nepracuje,“ upozornila rada. Podle ní by se měl strukturální schodek v příštím roce proti Konvergenčnímu programu zvýšit a měl by činit 2,75 procenta HDP.

Rada zároveň konstatovala, že výdajové rámce více odpovídají skutečnému vývoji rozpočtu v letošním roce než Konvergenční program. „Ukazuje se tedy, že původní odhady vývoje veřejných financí obsažené v Konvergenčním programu neodrážely reálný stav veřejných financí. NRR o to více zdůrazňuje naléhavou potřebu veřejné rozpočty konsolidovat a konsolidační balíček je v tomto světle žádoucí nikoli méně, ale naopak více,“ uvedla rada. Upozornila také, že pokud Česko využije půjčku z mimořádného mechanismu EU, prohloubí se tím dluh vládních institucí, což oslabí konsolidační úsilí vlády.

Ministerstvo financí pro Echo24 sdělilo, že chápe a respektuje roli NRR i její snahu o co nejrychlejší konsolidaci veřejných financí. „Shodujeme se rovněž v pohledu na oslabení fiskálního úsilí vlády v případě přijetí půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost, zejména bude-li půjčka financovat dotace a nikoliv návratné finanční instrumenty. Bohužel se ani po proběhlých pracovních jednáních mezi MF a NRR nepodařilo sblížit naše pohledy a vysvětlit specifika letošního roku. Z našeho pohledu NRR mylně zaměňuje prognózu a rozpočtový rámec jako maximální přípustný limit pro výdaje, kdy rozdíl mezi nimi byl vždy zcela běžnou věcí a nebyl v minulosti ze strany NRR rozporován,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Tomáš Weiss.

„Souladu mezi prognózou v Konvergenčním programu a maximálním rozpočtem na příští roky přitom bude dosaženo, pokud se skutečné plnění budoucích rozpočtů vejde do maximálního limitu stanoveného předloženou rozpočtovou strategií,“ dodal Weiss. Projednání rozpočtové strategie vláda podle Weisse odložila, neboť ve standardním termínu na konci dubna nebyly známy zejména parametry konsolidačního balíčku a celá strategie by tak nezohledňovala rozpočtovou realitu budoucích let.