Vláda Petra Fialy (ODS) o nutnosti případných letošních škrtů rozhodne během července. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při zveřejnění informace, že schodek rozpočtu po půl roce činí 215,4 miliard, což je o desítky miliard lepší výsledek než se ukazovalo po květnu. Na celý rok je schválen schodek ve výši 295 miliard, experti odhadují, že bude s největší pravděpodobností překonán – podle ekonomů by měl dosáhnout 350 miliard.

Červnové hospodaření rozpočtu přineslo oproti tradičně slabému květnu výrazné zlepšení o rovných 56 miliard korun. Na příjmové straně se pozitivně projevily především platby daně z příjmů právnických osob ve výši 67,9 miliardy a příjmy z rozpočtu Evropské unie ve výši 47,3 miliardy. Z toho 44,5 miliardy bylo do rozpočtu zapojeno z Národního plánu obnovy, který dosud znamenal pro rozpočet pouze výdaje na předfinancování projektů.

„Potvrdil se tak předpoklad z předchozích měsíců, že vývoj plnění rozpočtu není lineární a výrazně jej ovlivňují skokové platby, jako bude v srpnu mimořádně vysoká dividenda ČEZu a v září splatnost záloh na windfall tax za první tři čtvrtletí,“ uvedl ministr financí Stanjura. „S premiérem (Petrem) Fialou (ODS) jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ dodal v tiskové zprávě Stanjura.

Člen rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS) deníku Echo24 v reakci na data ministerstva financí řekl, že výsledek odpovídá odhadům ministerstva financí. „Přiznávám, že přestože mě výsledek těší a je to jistě pozitivní signál směrem k veřejnosti, tak to však neznamená, že bychom měli podlehnout uspokojení a zapomenout na konsolidační tendence již v tomto roce,“ uvedl pro Echo24 Havránek.

Podobně na svém Twitteru hovoří i někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „Zlepšení oproti květnu by nemělo vládu uchlácholit. Pokud neseškrtá letošní výdaje o desítky miliard, nemá šanci schválený deficit na konci roku dodržet,“ uvedl Kalousek na Twitteru.

Zlepšení oproti květnu by nemělo vládu uchlácholit. Pokud neseškrtá letošní výdaje o desítky miliard, nemá šanci schválený deficit na konci roku dodržet. https://t.co/gPVHS1Li47

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) July 3, 2023

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob lepší čísla pokladního plnění státního rozpočtu uvítal. „Pro hodnocení situace si počkám na komplexní predikci ministerstva financí s výhledem do konce roku. Podle toho budeme v koalici řešit další případné nezbytné úspory. Každopádně je potřeba být i nadále rozpočtově zdrženlivý,“ řekl pro Echo24 Jakob.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že osobně vidí výsledky za červen jako mírně pozitivní zprávu. „Ale nedělal bych z toho nějaké velké závěry. Podle mě budou důležitá až čísla za srpen, respektive září. Takže je to mírně pozitivní zpráva, ale to vůbec neznamená, že není nutné hledat dosažitelné úspory, především provozní,“ míní Vlček.

Poznamenal, že v uveřejněných číslech jsou i příjmy, které se nebudou opakovat každý měsíc. „Třeba peníze z NPO. Důležité pro státní rozpočet bude, zda bude ,pozitivní léto’ a patřičný příjem z daní, které jsou vázány na spotřebu – DPH a spotřební daně. Ve druhé polovině roku by měly být podle mě nižší výdaje na energetické kompenzace, přijde dividenda z ČEZ a další platby z windfall tax,“ uvedl pro Echo24 Vlček s tím, že příjmy ve druhé polovině roku budou obecně vyšší.

Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek deníku Echo24 řekl, že jde o předvídaný a očekávaný vývoj. „Potřeba úsporného efektivního a kompetentního státu nadále trvá,“ řekl Michálek.

Letos už žádné velké změny nestihnou, říká ekonomka

V komentáři zaslaném deníku Echo24 o nutnosti škrtů hovoří i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj nadále hrozí, že schodek bude i 350 miliard korun. „Státní rozpočet v červnu mívá tradičně výrazně lepší výsledky než v květnu. To proto, že na příjmové straně rozpočtu se pozitivně projevují platby z daně z příjmu právnických osob. I tak je ale letošní červnové kladné saldo výrazně vyšší než to loňské, odpovídající za červen pouze 6,3 miliardy,“ uvedl Kovanda.

Kovanda připomíná, že vláda se letos v srpnu dočká příjmu z mimořádně vysoké, historicky rekordní dividendy ČEZ, odpovídající 145 korunám na akcii. „Příjem z ní bude činit přibližně 54 miliardy korun a bude zhruba třikrát vyšší než loni. K tomu vláda ještě může v září počítat s mimořádným příjmem v podobě plateb záloh na daň z mimořádných zisků, kterou na rozdíl od loňska uvaluje na velké energetické a petrochemické společnosti a banky,“ míní Kovanda s tím, že tradičně ve druhé polovině roku bývá výpůjční aktivita vlád slabší než v prvním pololetí.

„Přes to všechno je odvážné z dnešních čísel usuzovat na to, že se vládě celoročně podaří hospodařit nejvýše se schodkem 295 miliard, jak si předsevzala. I po zahrnutí mimořádných příjmů a zohlednění nižší výpůjční aktivity totiž konečný schodek státního rozpočtu za letošek velmi pravděpodobně překoná úroveň 300 miliard korun, a to minimálně v rozsahu hned několika desítek miliard korun,“ uvedl Kovanda. „Vláda tak ještě během léta bude s největší pravděpodobností nucena novelizovat rozpočtový zákon a stanovit vyšší ‚povolený‘ schodek, až kolem 350 miliard korun,“ dodal ekonom.

Podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Frančeho přinesl červen jednorázové zlepšení ve špatně se vyvíjejícím rozpočtu, dodržení plánovaného schodku ale přesto neočekává. „Díky dobrému červnu a díky rekordní, ale také nejspíš poslední dividendě od ČEZ, která dorazí v srpnu, bude moci vláda stlačit deficit k 350 miliardám korun, ale plánovaných 295 miliard korun dosaženo nebude,“ uvedl.

Ekonomka a někdejší zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová v České televizi uvedla, že vláda do konce roku už moc prostoru na nějaké významné změny nemá. „Žádná velká opatření tento rok už vláda podle mě nestihne. Určitě ne taková, která vyžadují změny zákonů. Co nyní může (vláda) udělat, je zavázat ministerstvům část výdajů tak, že je nebudou moci použít a řekne jim, ať využijí to, co jim zbude,“ uvedla Matesová s tím, že nedodržení letošního schodku by byl velký problém především pro rozpočet na rok 2024, kde se s každou miliardou navíc z letoška komplikuje konsolidační úsilí vlády.

Matesová uvedla, že výdaje se zatím vyvíjejí relativně v souladu s tím, co vláda rozpočtovala. Výjimkou, na kterou opakovaně od začátku roku upozorňuje Národní rozpočtová rada (NRR), ale i další ekonomové, je patnáct miliard na mimořádnou valorizaci důchodů a výpadek příjmu z Modernizačního fondu, kam jdou příjmy z emisních povolenek a z něhož jen velmi malá část může jít do státního rozpočtu. Zbytek musí směřovat dle evropské legislativy na modernizaci ekonomiky a dekarbonizaci. Využití prostředků Modernizačního fondu z povolenek na jiné než původně stanovené účely by musely schválit příslušné evropské orgány. O desítky miliard nižší než očekávaný bude také podle Matesové výnos z takzvané windfall tax.