Stát letos vybírá historicky nejvíce peněz z daní, čeká také na rekordní příjem z dividend ČEZu, přesto nadále podle ekonomů hrozí schodek ve výši i 350 miliard korun. České státní kase pomáhají rekordní zisky nejen právě firmy ČEZ, ale také dalších velkých společností, včetně například Agrofertu, který loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Celkem stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že daňové příjmy nemohou v polovině roku dosahovat poloviny jejich předpokládané výše za celý rok. Čeká se například na příjmy z windfall tax.

Proti stejnému období loni se daňové inkaso zvýšilo o 12,5 procenta. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně se naopak snížil výběr spotřebních daní a silniční daně, což do značné míry ovlivňují legislativní změny přijaté v minulém roce. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za pololetí.

Hlavním daňovým příjmem státu byla daň z přidané hodnoty (DPH), za pololetí se na ní vybralo 267,5 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji než celkové daňové příjmy, meziročně se zvýšilo o 6,1 procenta. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Stát na ní za první pololetí vybral 104,1 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni. Jen mírně pomalejší byl nárůst inkasa daně z příjmu právnických osob, na níž se vybralo 156,7 miliardy korun, meziročně o 22,4 procenta víc. Do inkasa daně z příjmu právnických osob nejsou zahrnuty daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) ani odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném deníku Echo24 zmínil, že stát letos vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. „Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné ‚daně z drahé elektřiny‘, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy,“ řekl Kovanda s tím, že stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert, který podle nejnovějších zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.

„Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností,“ uvedl Kovanda s tím, že příjmy obyvatelstva ČR i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná inflace.

Problémy na výdajové straně zůstávají

„Břímě inflace přitom dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky. Míra zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí rostla meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě,“ dodal Kovanda. Podle něj to značí citelně nadprůměrný růst ziskovosti firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní marže a zisk.

Státní rozpočet získal v pololetí z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 436,8 miliardy korun, o 13,3 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu v pololetí činil 215,4 miliardy korun, byl druhý nejvyšší v historii Česka po roce 2021. Loni v pololetí byl rozpočtový schodek 183 miliard korun.

Analytik společnosti Deloitte Václav Franče ve své analýze uvedl, že za zlepšením letošního hospodaření po půl roce stála zejména platba z Evropské unie ve výši 47 miliard korun, z čehož 45 miliard připadlo na Národní plán obnovy. „Pokud si očistíme plnění rozpočtu o vliv EU fondů, dojdeme ke schodku 251 miliard korun. Navíc červen je tradičně dobrý měsíc pro státní rozpočet, protože firmy posílají do státní kasy daň z příjmu právnických osob. Letos poslaly 68 miliard,“ uvádí Franče s tím, že problémy na výdajové straně – štědré důchody, štědrá, a tedy nákladná pomoc proti energetické krizi a vysoké a rostoucí náklady na obsluhu dluhu – zůstávají.

Letošní škrty bez legislativních změn

„Červen představuje jednorázové zlepšení v jinak špatně se vyvíjejícím rozpočtu. Na letošek je plánovaný rozpočet s deficitem 295 miliard korun, ale tento plán je již delší dobu passé. Díky dobrému červnu a díky rekordní, ale také nejspíš poslední dividendě od ČEZu, která dorazí v srpnu, bude moci vláda stlačit deficit k 350 miliardám. Avšak plánovaných 295 miliard dosaženo nebude,“ míní Franče.

Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal pro Echo24 poukázal, že státní rozpočet zatím nezaznamenal žádný příjem z takzvané windfall tax. „Teprve v září dojde ke splatnosti záloh na WFT za první tři čtvrtletí letošního roku. Z tohoto důvodu rovněž celkové daňové příjmy nemohou v polovině roku dosahovat poloviny jejich předpokládané výše za celý rok. Jak uvedl ministr financí, některé příjmy SR včetně daňových přicházejí do SR skokově a nikoliv lineárně,“ řekl deníku Echo24 Běhal.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v pondělí uvedl, že s premiérem Petrem Fialou (oba ODS) panuje shoda na tom, že v červenci se rozhodne o tom, zda letošní rozpočet bude potřebovat nějaké škrty, aby bylo dosaženo avizovaného schodku 295 miliard. „V případě shody vlády na nutnosti provedení úspor ještě ve zbytku letošního roku půjde s největší pravděpodobností z časových důvodů o úspory, které nevyžadují změnu legislativy,“ řekl deníku Echo24 Běhal.