STÁTNÍ ROZPOČET

Stát po půl roce hospodaří se schodkem přes 215 miliard, za měsíc se snížil o desítky miliard

STÁTNÍ ROZPOČET
Stát po půl roce hospodaří se schodkem přes 215 miliard, za měsíc se snížil o desítky miliard

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 215,4 miliard korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 251,4 miliard. Červnové hospodaření rozpočtu přineslo oproti tradičně slabému květnu výrazné zlepšení o rovných 56 miliard korun. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda červnový pokles schodku očekávala, zůstává nicméně obezřetná. Na celý letošní rok je schválen deficit ve výši 295 miliard, který bude podle řady expertů překonán.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v tiskové zprávě, kterou má redakce k dispozici, uvedl, že na příjmové straně se pozitivně projevily především platby daně z příjmů právnických osob ve výši 67,9 miliardy a příjmy z rozpočtu Evropské unie ve výši 47,3 miliardy. „Z toho 44,5 miliardy bylo do rozpočtu zapojeno z Národního plánu obnovy, který dosud znamenal pro rozpočet pouze výdaje na předfinancování projektů. Potvrdil se tak předpoklad z předchozích měsíců, že vývoj plnění rozpočtu není lineární a výrazně jej ovlivňují skokové platby, jako bude v srpnu mimořádně vysoká dividenda ČEZu a v září splatnost záloh na windfall tax za první tři čtvrtletí,“ uvedl Stanjura.

S premiérem Petrem Fialou (ODS) má Stanjura dle svých slov dohodu, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok. „Pokles schodku o 56 miliard je bezesporu dobrou zprávou. Očekávali jsme jej, nicméně vláda zůstává dál obezřetná. A nic se nemění ani na potřebě šetřit a hlídat všechny výdaje,“ uvedl Fiala.

Po květnu byl schodek 271,4 miliard a v některých červnových dnech dokonce podle dat, které MF posílá rozpočtovému výboru sněmovny, překonal schválených 295 miliard. Podle závěrečných červnových dat nicméně příjmy rozpočtu dosáhly na konci června růstu 16,5 procenta (o 130,2 miliard navíc), ke kterému výrazně přispěly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (44,6 miliard) navýšené červnovým zapojením prostředků Národního plánu obnovy v objemu 44,5 miliard. Za růstem stál i výběr pojistného (29,1 miliard), inkaso daní z příjmů právnických (20,9 miliard) i fyzických (13,3 miliard) osob, daně z přidané hodnoty (9,8 miliard) a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (12,8 miliard).

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 12,8 miliard korun. „Inkaso daně z neočekávaných zisků se bude odvíjet od výše daňové povinnosti vykázané v daňových přiznáních podaných především velkými firmami na začátku července,“ uvádí MF v tiskové zprávě. „Dotčené subjekty mimo jiné poskytnou oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tedy ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob. K 15. září budou splatné 3 čtvrtletní zálohy.

Ve druhém pololetí by tak mělo být uhrazeno na zálohách 100 % fiktivní daně z neočekávaných zisků za rok 2022, případně v jiné výši dle rozhodnutí správce daně, například v případě předpokládaného nižšího zisku v roce 2023.

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 162,6 miliard, tedy o 16,8 %. Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. Kapitálové výdaje zvýšily především transfery státním fondům. Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách s nárůstem 16,8 %, respektive 62,5 miliardy korun se nejvíce podílely výplaty důchodů. Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 korun měsíčně za vychované dítě.

Kdybychom měli příjmy každý měsíc, vypadá to lépe, říká Stanjura

Představitelé vládní koalice opakovaně uvádí, že nechtějí přijímat novelu zákona o rozpočtu, místo toho hovoří o zavázání výdajů (psali jsme zde). Stanjura v souvislosti s letošním rozpočtem na dotaz deníku Echo24 v červnu řekl, že po bitvě je každý generál. „Můžeme se vrátit do poloviny či do srpna roku 2022, kolik bylo nejistot. Návrh rozpočtu vláda schvalovala v září roku 2022. Experti na energetiku se přeli, jestli cena za megawatthodinu bude 350 eur nebo více, kolik stovek miliard bude třeba na kompenzace při zastropování cen. To jsme jakoby zapomněli,“ řekl Stanjura.

„Takže těch nejistot a přiznaných nejistot bylo obrovské množství. Jedna dobrá zpráva pro nás pro všechny je, že cena energií je mnohem nižší než experti odhadovali v loňském roce. Připomenu tu paniku, když na začátku září byla cena tisíc euro za megawatthodinu. Jak silný hlas byl, abychom pomohli domácnostem a my jsme jim pomohli. Kompenzace v první polovině letošního roku budou někde mezi osmdesáti a devadesáti miliardami korun. V druhé polovině roku budou tak deset,“ dodal Stanjura v odpovědi na dotaz deníku Echo24.

Příjmy zase budou ve druhé polovině roku podle Stanjury mnohem vyšší. „Některé příjmy mají jednorázový charakter, například dividendy ze státní firem chodí v druhém pololetí. To je logické, když na konci června probíhají valné hromady. Kdyby to bylo kontinuální každý měsíc, tak ten měsíční výsledek je jiný a mnohem pozitivnější,“ uvedl Stanjura. K těm patří i rekordní příjem z dividend firmy ČEZ, která akcionářům vyplatí 145 korun za akcii. Zároveň bude v červenci jasněji ohledně daně z příjmu právnických osob. První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček také upozorňuje, že by rozpočtu mohla pomoci rostoucí spotřeba obyvatelstva, tedy vyšší výběr DPH a spotřební daně.

„Každopádně výdaje, ty největší, logicky platíme měsíčně. Penze, platba za státní pojištěnce, bohužel i platba za staré dluhy. Tomu se říká obsluha státního dluhu. Vloni jsme platili 50 miliard, letos 70 miliard, v příštím roce 90 miliard, roce 2025 100 miliard. To už se stalo, to už nezmění nic. Žádná vláda, žádná sněmovna, žádný zákon,“ řekl Stanjura.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun, schodek by měl činit 295 miliard korun. Opozice i analytici opakovaně upozorňují, že se nepodaří výši deficitu dodržet, Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Byl třetí nejvyšší v historii Česka po letech 2021 a 2020. Letos se ale hovoří i až o 400 miliardách korun.

Na příští rok přitom vláda prvotně navrhuje schodek rozpočtu zatím ve výši 235 miliard, podle premiéra Fialy se ale jedná o rozmezí 235 až 270 miliard. Národní rozpočtová rada přitom upozorňuje, že hospodaření a reálný vliv ozdraveného balíčku se bude odvíjet od toho, jak dopadne letošní rozpočet.

Jan Křovák